Neexistuje však pouze jediné kritériem, podle kterého můžeme nemoci ryb třídit a zařazovat do určitých skupin. Stejně tak si můžeme nemoci ryb rozdělit na choroby, u nichž nehraje žádnou roli činnost člověka, a na ty, k jejichž vypuknutí či šíření výraznou měrou napomáháme i my – lidé. U některých nemocí je těžké určit, do jaké skupiny z tohoto hlediska patří, protože zdraví ryb nemusíme ovlivňovat jen bezprostředně, ale i nepřímo (například zásahy do přirozeného životního prostředí ryb, hospodářskou činností, introdukcí nových živočišných druhů atd.). U některých nemocí a poškození ryb je však činnost člověka na první pohled zřejmá a mnohdy na tom bohužel neseme vinu i my rybáři (například u mechanického poškození způsobeného nešetrnými způsoby lovu, či nevhodnou manipulací s úlovkem).
V jednom z prvních dílů tohoto seriálu jsme se také celkem podrobně zabývali zdravotními neduhy, které mají svůj původ v znečištění vodního prostředí. Jeden typ znečištění si však představme až nyní v samostatném článku, neboť jde o problém dlouhá léta přehlížený a podceňovaný, který však má doslova (jak ostatně dokazují vědecké výzkumy z posledních let) charakter ekologické časované pumy, která může v budoucnu vodnímu ekosystému přinést zkázu nebývalých rozměrů. Tímto závažným problémem – který můžeme bez nadsázky označit za civilizační chorobu, přenesenou na ryby – je znečistění vodního prostředí hormonálními látkami.
Antikoncepční pilulky jsou k mání v každé lékárně. Jejich vliv na vodní na vodní prostředí, je však, zdá se, opravdu smrtící
Endokrinní systém a hormonální činnost ryb
Než se cíleně zaměříme na téma našeho článku, tedy problém kontaminace vod hormonálním látkami, povězme si něco více o tom, jak funguje u ryb endokrinní soustav a jaká je vůbec úloha hormonů v tělesných procesech živých organismů.
Soustava žláz s vnitřní sekrecí, neboli endokrinní systém (endokrinní = s vnitřním vyměšováním, sekrece = vylučování), je kontrolní systém endokrinních žláz, vylučujících specificky účinné látky – hormony, do krve, která je transportuje na místa působení v příslušných orgánech. Hormony jsou vlastně jakýmisi chemickými posly, kteří cirkulují v krevním oběhu a ovlivňují činnost mnoha tělesných orgánů – podílejí se například na udržení homeostázy, regulují metabolismus, hrají roli při odezvě organismu na stres a jsou hlavním regulátorem růstu a reprodukce jedince. Endokrinní systém je významně propojený s nervovou soustavou. Na rozdíl od nervové soustavy, která pracuje okamžitě a uplatňuje se zejména při bezprostřední odezvě na vnější podnět a při chování organismu, je činnost hormonů pomalejší a uplatňuje se hlavně při regulacích dlouhodobého charakteru.
Endokrinní soustava ryb je do značné míry podobná savčí, úloha některých žláz a hormonů však stále není zcela vysvětlena. Některé součásti endokrinní soustavy, které známe u člověka a jiných vyšších obratlovců, u ryb dokonce zcela absentují a jsou nahrazeny jednoduššími orgány.
Nejdůležitější žlázou endokrinní soustavy je hypofýza neboli podvěsek mozkový, která je funkčně nadřazena všem ostatním orgánům systému. Dále se i u ryb můžeme setkat kupříkladu se štítnou žlázou nebo brzlíkem.
Velmi důležitou součástí endokrinního systému (nejen u ryb) jsou i pohlavní žlázy, které hrají nezastupitelnou roli při dozrávání pohlavních produktů a vytváření sekundárních sexuálních znaků (zbarvení, třecí vyrážka, aj.). Pohlavním hormon samců se nazývá testosteron, samičí estrogen. Množství produkovaných hormonů závisí na stupni zralosti gonád – s dozráváním těchto pohlavních žláz se zvyšuje i produkce hormonů.
A zde už se pomalu blížíme k jádru pudla. Ukazuje se totiž, že hormonální látky, které se ve větším množství dostávají do volných vod, působí na ryby jako tzv. endokrinní disruptory, nebo česky řečeno hormonální rozvraceči. Tyto látky jsou schopny rozvrátit křehkou hormonální rovnováhu v tělech organismů, čímž bezprostředně ohrožují nejen jednotlivce, ale i celé populace ryb a dalších vodních organismů. Hormonální znečištění má především devastující vliv na orgány rozmnožovací soustavy, u nichž dochází k nezvratným procesům vedoucím až ke změně pohlaví jednotlivců a pochopitelně i k neplodnosti.
Znečištění vodního prostředí hormonálními látkami je přitom (řečeno s mírně cynickým nádechem) doslova pupeční šňůrou spojeno s objevem a masivním rozšířením hormonální antikoncepce.
Vliv hormonální antikoncepce na život ryb
Objev hormonální antikoncepce se stal jedním z nejdůležitějších počinů v oblasti regulace početí a výrazně přispěl k tzv. sexuální revoluci v 60. letech minulého století. Dlouho se diskutovalo pouze o tom, co užívání těchto látek přináší ženám a obecně lidské civilizaci, V posledních letech se však některé vědecké studie začaly zabývat i otázkou dopadu používání hormonální antikoncepce na život ostatních organismů.
Výsledky výzkumů, které se věnovaly vlivu hormonálních látek, jež se dostanou do volných vod, na ryby, jsou skoro neuvěřitelné a naprosto alarmující. Bez nadsázky lze říct, že používání hormonální antikoncepce lidmi má vliv na život vodních organizmů, a tento vliv může být i naprosto fatální.
Abychom tuto problematiku lépe uchopili, vysvětleme si nejdříve, jakých způsobem se dostávají tyto látky až k rybám.
Hormony z antikoncepce vylučují ženy z těla močí. Moč se dostává odpadními vodami do čističek, kde jsou organické sloučeniny různě metabolizovány bakteriemi. Hormony procházejí těmito čisticími procesy částečně nezměněny a částečně se mění na látky s různě silnými hormonálními účinky. Tyto hormonální látky mají vliv na vývoj pohlaví u ryb v řekách a dokonce i v mořích, do kterých se hormonálně znečištěné řeky vlévají. Hormonální znečištění tak nabývá globálních měřítek.
Zhoubný vliv hormonálního znečištění na život některých druhů ryb snad nejlépe ilustruje výzkum, který se před několika lety uskutečnil v Severní Americe.
Tým zámořských vědců pod vedením kanadské bioložky Karen Kiddové provedl v izolovaném jezeru v kanadské provincii Ontario experiment na místní střevli druhu Pimephales promelas, během něhož byl do vod jezera přidáván syntetický hormon 17alfa-ethynylestradiol, který je běžnou součástí antikoncepčních pilulek. Je důležité zmínit, že koncentrace hormonu ve vodě dosahovala úrovně – 5 až 6 ng/litr, což se nijak zásadně nevymyká hodnotám běžného hormonálního znečištění povrchových vod.
Střevle druhu Pimephales promelas, na níž byl prováděn výzkum
Výsledky studie jsou více než znepokojivé. U samců sledované střevle začalo docházet v krátkém čase ke změně pohlaví. Varlata se jim měnila ve vaječníky; rybí samci se tzv. feminizovali a pochopitelně nebyli schopni výtěru. Hormon měl vliv i na pohlaví samic, u nichž se projevila snížená plodnost. Už po dvou letech od začátku experimentu došlo k výraznému poklesu početnosti střevle a celá populace postupně naprosto zkolabovala. Dospělé ryby měly silně narušenou plodnost, či se staly zcela neplodnými a nemohly se rozmnožovat, natalita tedy poklesla natolik, že nemohla zaručovat přirozenou obnovu populace. Zbývalo tedy v podstatě jen čekat, až dospělé ryby z jezera postupně vymřou.
Narušený vývoj pohlavních orgánů byl zaznamenán už i lososů, táhnoucích těmito na pohled panenskými, neposkvrněnými řekami
Výsledky tohoto experimentu jsou zkrátka děsivé! Prokazují nade vši pochybnost, že hormonální znečištění má bezprostřední vliv na zdraví ryb, a že zejména u druhů s krátkým životním cyklem, jako byla zmíněná střevle, může dojít během velmi krátké doby k rozvratu celé populace a jejímu úplnému vymizení. Zatím není jasné, zda jsou vůči hormonálnímu znečištění stejně vnímavé i další druhy ryb s jiným životním cyklem (například středněvěké či dlouhověké druhy). Karen Kiddová a její kolegové se domnívají, že pokud by estrogen do pokusného jezera přidávali déle než tři roky, měl by hormon vliv také na déle žijící ryby. Masově narušený vývoj pohlaví byl ostatně zaznamenán už i u lososů táhnoucích řekami panenské přírody Britské Kolumbie. I výzkumy prováděné v našem prostředí jednoznačně prokázaly vliv hormonálního znečištění na zdraví a plodnost ryb, a to zejména u říčních, reofilních druhů (například u parem). Jde tedy o globální ekologický problém, který nelze v nejmenším podceňovat, či bagatelizovat.
Ohroženy hormonálním znečištěním jsou bezesporu i naše krátkověké říční ryby, jako je například tato zákonem chráněná ouklejka pruhovaná
Na druhou stranu není smyslem tohoto článku vyhlásit „kruciátu“ hormonální antikoncepci. Navíc si musíme uvědomit, že pohlavní hormony přirozeně vylučujeme z těla močí všichni a i ony končí ve vodách řek a moří. Na hormonálním znečištění se také nemalou měrou podílejí i ostatní živočichové, např. chovný skot.
I u našich parem byl již prokázán vliv znečištění hormonálními látkami na jejich zdraví a plodnost
Pravdou však zůstává, že zmíněné škodlivé vlivy jsou největší měrou způsobeny právě používáním hormonální antikoncepce a stále se zvyšující koncentrace těchto látek ve vodě představuje pro vodní organismy nebezpečí, které rozhodně nelze brát na lehkou váhu.
Text: Tomáš Lotocki
Foto: autor
Doudleban> Máš pravdu, musím se zamyslet, 2 litry potěr určitě nevypije. Netušil jsem, že u ryb neprobíhá příjem látek z okolí prostřednitvím kůže a žaber, ale jenom tím co vypijou. Holt se ještě mám co učit.
Výborný článek popisující realitu, které se málo kdo věnuje, jako např. montážím, můčkám a bolelízu. Právě WaM toto téma zajímat nemusí, jejich bezpohlavní kapř doroste daleko větších rozměrů, než pohlavní a popisované látky které se vyskytují najme v tekoucích vodách kapř neohrožují.
Další článek z pera odborníka by mohl porovnat, do jaké míry se vyplatí vysazovat do vod zasažených popisovanýmu látkami lososovité a reofilní ryby v nejmladších ročnících (plůdek, půlroček, roček,), aby založily další nové generace...... Lesbám a ani gayům se to v lidské říši podařit nemůže a ani u ryb stejného pohlaví to není možné. Bohužel propagátorů zcestných myšlenek se vždy najde hafo.......
Nemalý vliv má i latexová antikoncepce, tzv. šprcky. Pokud se navleče rybě na hlavu, nemůže přijímat potravu a potupně hyne. proto žádám zúčastněné, aby šprcky vyhazovali do koše na odpadky a neohrožovali ryby!
4646> Jak jsi si mohl všimnout, píšu, že: ,,Z hlediska vodních ekosystému už to však je jinak". A já nic nepočítal, já pouze citoval. A netušil jsem, že váčkový plůdek vypije 2l denně. :-) Ten tvůj přepočet jaksi vůbec nedává smysl. Zkus se nad tím zamyslet.
4646> :-)
Doudleban> jeste to dopocitej. Pokud ma vackovy pludek 2mg a clovek 70 kg, bude rybe stacit davka 35milionkrat mensi. Tj. v tvem prikladu stihne odpovidajici davku schytat asi za 8 hodin.
Doudleban> Máš pravdu, někteří lidé dnes již nedokážou pochopit, že celá příroda je složená z „chemie“ :-D
Nemůžu jinak, než to tradičně obrátit na legraci a říct si, že naštěstí té hnusné vody tolik za život nevypiju:-))
Doudleban> Brzy se přizná admin, že mu vypnuli prrroud. Jinak článek velmi zajímavý a poučný, diskuze pod ním také plodná. Doufám jen, že autor neměl tímto článkem snahu nebo potřebu, snížit mojí skromnou a malou rybí konzumaci pěti až deseti mnou vybraných kousků ryb ročně, na minimum. Pevně věřím že né, ale bojím se že už nemůžem žrát a pít doopravdy nic. Ale co čekat, tyto starosti přenechám jiným a chytřejším, když lidí je na světě jako s…k a vyhubíme se dříve nebo později sami.
jepice> A to je právě ono, řekl bych, že z hlediska lidského zdraví jsou daleko ale opravdu daleko závažnější (a taky konkrétnější) problémy. Z hlediska vodních ekosystému už to však je jinak. A ještě názorně k množstvím, o kterých se bavíme, cituji z článku: ,,Považujeme-li např. za minimální léčebnou dávku 1 tabletu (400 mg) ibuprofenu, pak by při námi zjištěném ojedinělém maximu v pitné vodě (20,7 ng/l) a denní spotřebě 2 l musel člověk pít tuto vodu cca 26 tisíc let (!), aby přijal dávku ibuprofenu odpovídající jedné tabletě." Mediánová hodnota pro ibuprofen byla o řád nižší a to byly vybrány nejrizikovější lokality a i tam se rezidua naměřila jen na 4 lokalitách z 23 sledovaných.
Jo a spousta informací a pěkně zpracovaných je tady: http://www.mpouzar.net/prednasky.htm
No možná by bylo fajn si ten odkazovaný článek přečíst celý. Já každopádně nevím věcí spoustu, ale pokud tu máme diskutovat, chtělo by to nějaké relevantní zdroje informací a tady nejspíš nastane problém… Ale to už jsme dost od tématu. Každopádně co se těch stopových až žádných množství týče, tak ono je prakticky všechno přítomné ve všem :-). A je toho velká spousta, co se vyskytuje zcela přirozeně i v té obyčejné vodě. Ale zas nehci aby to vypadalo, že jsem nějaký lobbista farma firem nebo podobně, to vůbec ne. Právě naopak. Ale zas na druhou stranu mi vadí, že dnes je spousta lidí, pro které chemie = jed. A čím míň o tom ví, tím víc o tom mají potřebu křičet.
PS: A k homeopatii, energiím a pod mám blíž, než bys tušil. A přiznávám, aniž bych tomu veřil.
Doudleban> Děkuji za plodnou reakci! Samozřejmě se nebojím pít vodu z kohoutku. Rozhodně jsem neměl v úmyslu vyvolávat paniku jako některá média. Nevýhodou bohužel je, že některé léky mohou mít také bezprahové účinky, takže zdravotní riziko, byť velmi velmi mírně, může zvýšit i malé množství.
Hned jak jsem uviděl nadpis, byl jsem potěšen. Je dobré, že na rybářském serveru dostane prostor i takový článek. Škoda jen, že čtenářů asi moc nenajde…
Pro ty, jenž problematika ED ve vodách zajímá, přidám ještě pár odkazů. Předně bych chtěl zmírnit tvrzení Jepice ohledně výskytu reziduí hormonů a léčiv v pitné vodě. K tématu se vyjdřuje tento článek http://www.envigogika.cuni.cz/…view/388/507, který zároveň i pěkně ukazuje, jak média nakládají s informacemi. Cituji z odkazovaného článku (citace se týká tiskové zprávy vydané na základě provedených měření): ,,Text zprávy byl podle našeho názoru jednoznačný s jasným vzkazem, že výskyt léčiv v pitné vodě v ČR je ojedinělý jev a nalezené koncentrace jsou natolik nevýznamné, že nepředstavují žádné zdravotní riziko." Tisková zpráva měla tři stránky a jak se k ní některá média postavila, je v článku také napsáno.
Jepice ale také nakousl téma, které mě osobně přijde dost zajímavé a to výskyt a stanovení reziduí drog z odpadních vod. Na tomto výzkumu se podílí i Fakulta rybářství a ochrany vod JČU a něco k výsledkům je zde: http://www.jcu.cz/…ci-z-frov-ju Na tomto odkazu http://www.emcdda.europa.eu/…ter-analysis jsou pak interaktivním způsobem zpracovány výsledky, kdy je možné si zvolit den i drogu a sledovat, jak se mezi sebou jednotlivá města liší.
Na závěr pak ještě odkaz na jeden článek, ve kterém je pro změnu popisován naopak pozitivní vliv konkrétního rezidua na ryby. Tedy alespoň v laboratorních podmínkách. http://www.osel.cz/index.php?…
Každopádně dík za článek, jen víc takových.
Ve svém okolí pozoruji, že v posledních letech uživatelek HA ubývá, doufám, že to je to opravdu trend a hormonální přípravky se časem budou používat zejména jako léky a ne jako „jedy“. Zajímavým problémem jsou ale například i narkomani. Některé ČOV se potýkají s problémem, že neděli co neděli dorazí do čistírny velké množství drog a jejich reziduí (ty seu užívají v pátek večer a v sobotu častěji a na čistírnu to zpravidla přiteče v neděli). Obecně se neustále zvyšuje množství užívaných léčiv, následky nemusím připomínat. Typickým příkladem mohou být například cytostatika. Těch je celá řada a jejich společným rysem je, že ve velké míře dokážou narušit i zdravé buňky člověka. Většina jich je vyloučena močí v nezměněné podobě, avšak rezidua mohou mít ještě horší dopady na zdraví a životní prostředí. Na rozdíl od HA nebo drog, které jsou užívány rekreačně lze těžko použití léků nějak soudit. Nicméně pokud se zamyslíme nad tím, že mnohé vodovody jsou zásobeny povrchovou vodou, je vysoce pravděpodobné, že se těmito létkami denně sprchujeme a zároveň je pijeme. Např. Praha bere vodu z Jizery pomocí studní v okolí Káraného, voda se sice přirozeně filtruje místními písky, ale když se člověk zamyslí nad tím, že na Jizeře leží celá řada měst včetně Mladé Boleslavi, možná přestane myslet na ryby a začne myslet na sebe. Jde zde také o naše zdraví.