Portrét červenoočky

 

Zatracované čudly

Většina rybářů zná plotice z několika  pohledů - buďto jako první ryby, se kterými se setkávali ve svých rybářských začátcích, pak jako nechtěné úlovky při lovu „cennějších“ druhů ryb, nebo jako užitečnou nástražní rybku. 

Plotice je poměrně malá ryba a její gastronomické využití není nijak valné (třebaže v Polsku se jedná o tržní druh). Prostě u nás ji nikdo nebere nijak vážně, nicméně i tak si myslím, že určitě stojí za zmínku a její lov může přinést hezké zážitky. Podobně se na ni dívají na západ od našich hranic, kde např. v Nizozemí nebo Francii je vysoce ceněnou sportovní rybou.

 

Plotice - typická zimní ryba

 

Jak na ně?

Sám se na plotice během hlavní sezóny nezaměřuji. Mnou chycené kusy patří spíše mezi náhodné úlovky, ale o to jsou velikostně zajímavější. A má to svoji logiku, jak bude patrné z dalších řádků. Nicméně zimní období je období, kdy má člověk trošku omezené možnosti a dává si cíle, které by ho v sezóně ani nenapadly. Právě proto je plotice mojí zimní rybou. Než lovit na dírkách vysazené duháky, raději vyrazím k řece v naději, že se pobavím s divokými a pěkně vybavenými ploticemi. Jednak mi jsou vzácnější než cejn, kterého potkávám celý rok. Navíc velké ploťky dokážou pěkně ohnout jemné náčiní.

Plotice lze lovit jak na stojatých tak i tekoucích vodách. Osobně preferuji řeky z jednoho důvodu, a to že se mi tu plotice podaří snáze lokalizovat. A proudění byť slabé hraje v můj prospěch. 

 

Nejrozšířenější rybí druh v našich vodách

 

Kde? 

Plotice nejsou ve své domovině nijak náročné, během léta je najdeme i v mělkých vodách kolem břehu. Už mockrát jsem chytit při lovu nástražních rybek v samém kraji i opravdu pěkné kusy. Samozřejmě v zimní období, to už je jiná! Plotice se stahují do hloubky.

To platí i na řece, vyjma malých plotic, které zůstávají i zimě v malé poměrně rychle proudící vodě v podjezí. Nicméně už i ty velikostně nadprůměrné budou proplouvat klidnějšími úseky s mírným prouděním, nebo vyloženě místy, kde voda stojí. Ani plotice v zimě nemá energie na rozdávání. Proto vyhledávám místa, kde voda mírně proudí, protože rybám přináší čichové vjemy přímo k nosním dírkám. Plotice mají výborný čich. K nejlepšímu příjmu čichových vjemů dochází při pohybu ryby nebo v proudící vodě. Některé rybí druhy, mezi něž patří právě plotice, mají čichovou sliznici vybavenou ještě řasinkovým epitelem, který umožňuje proudění vody čichovými jamkami i tehdy, je-li ryba v klidu.

Takže abych shrnul nároky na optimální lovné místo. Při zimních toulkách za ploticemi pro mě takový „ideál“ představuje úsek řeky, kde již kolem břehu vede koryto, a voda mírně táhne. Ovšem ani na takovém místě se nemusejí plotice právě nacházet. Abych nemusel čekat, až nějaké najedou, tak výborným pomocníkem jsou větve stromů, které se naklánějí nad koryto. Zde se plotice (a obecně všechny ryby) cítí chráněny shora a mají pocit bezpečí. Převislé větve jsou prostě jistotou, že pod nimi ryby budou. Potom je stačí jen přelstít...

 

Pod převislými větvemi se zimní ryby cítí bezpečně

 

Kdy?

Plotice je vděčná ryba, ulovitelná prakticky celoročně. Jedná se o první druh, který zabere bezprostředně po rozpuštění ledů i na stojácích. Takže to ani není o tom, kdy plotice lovit, ale spíš o tom, kdy se uráčíme k vodě vyrazit. Samozřejmě existují lepší i horší doby a dny lovu, ale pokud se na ně člověk skutečně zaměří, měl by se s nimi setkat téměř pokaždé. Zvláště vezmeme-li v potaz, že plotice je ve vodách opravdu hodně zastoupena, protože není nijak náročná na výtěrový substrát. Konec konců bývá nejčastějším úlovkem do čeřínku. 

Plotice pohlavně dospívá již ve 2-3 letech. Smutnou skutečností bývá obecně chabá obsádka dravých ryb v revírech, takže malých či menších plotic je ve vodách opravdu fůra. Naděje na ulovení větších kusů tak nastane až na jaře, když se v řekách houfují pod splavy a chystají se na tření.

 

Celoročně aktivní druh

 

Vnadění

Co dát ploticím do krmítka? Perfektně se tam hodí směsi určené přímo ploticím. A to i v zimním období. Jednak už tyto speciální směsi od výrobců bývají tmavé, ale jsou i povětšinou slané a kořeněné. Zrovna v případě plotic je nutné se zaměřit na tmavost směsi. Plotice je menší ryba, takže prakticky po celý život jí jdou „po krku“ vodní i suchozemští  predátoři. Pakliže má přežít, musí být obezřetná a nenápadná. Nad světle zbarvené krmení se ploticím najíždět nechce, protože by proti světlému podkladu ostře kontrastovaly, byly zkrátka moc viditelné.

Kořeněnou chuť mají plotice rády a nejen ve studené vodě. Spoustu plotic jsem již nachytal také na drobné kořeněné pelety. Posilovače na plotice bývají rovněž „ostré“ - třeba na bázi koriandru apod.

Co se týče množství vnadění, tak bych se držel spíše menších dávek, ale krmil častěji. Plotice jsou výborné v tom, že většinou jsou to první ryby, co najedou do krmení. Nicméně posléze bývají vytlačeny cejny, a tak jen krouží kolem nich a nad nimi. Aby směs ryby nezasytila a udělal hezký mrak, musí být směs jemná (nejlépe propasírovaná přes síto), takže žádné hrudky ani větší sousta. U hrubší směsi hrozí riziko, že o to dříve přiláká cejny.

V zimě chytám většinou s uzavřenými krmítky, aby se nástraha vysypala až na dně a zůstala v těsné blízkosti nástrahy. Pokud však vím, že mi klesající mrak nikam neodpluje, lovím radši s otevřeným krmítkem.

Co se týče přidání partiklu do krmení, tak plotice milují konopí i kukuřici! Nicméně v zimě partikl vynechávám. V létě mám zkušenost takovou, že po nakrmení kukuřicí sice přijde jako první plotice a většinou pěkná, ale nicméně je brzy z místa vytlačena agresivnějším druhem ryb. Ovšem konopí se dá přidat do směsi i v jiném stavu – v pomletém, a když bude ještě pražené, je to značka „ideál“!

 

Tmavé krmení na plotice s kořeněným posilovačem

 

Nástraha

Plotice všemi stádii vodního hmyzu, ale nepohrdnou ani drobnými bezobratlými (blešivci, červy). Co se volby nástrah týče, není třeba vymýšlet žádné převratnosti. Rohlíček, hnojňáček nebo masňák budou tím pravým. Spíš bych se zaměřil na velikost sousta. Plotice nemají nijak velkou tlamku. Zvláště pak ve studené vodě menší sousta přinášejí lepší výsledky. Pokud jsou ryby i tak našim nástrahám netečné, je třeba jim život krapet okořenit. Na řadu pak přicházejí různé dipy nebo i koření z kuchyně.

Na stojatých vodách bych se pokusil nástrahu zvednout lehce ode dna nadlehčením. K tomu postačí např. burizon. Pokud není k mání, dobře poslouží i malá kulička polystyren. Můžeme vytvářet i různé barevné kombinace pro vydráždění.

V hlavní sezóně jsou výborná vařená konopná semínka a samozřejmě i kukuřice. Tu plotice mají opravdu rády a to zejména ty největší. Vlastně většinu plotic, které v sezóně potkám, patří do této sorty. Bohužel, jen co najedou do prokrmeného místa, obvykle je záhy vytlačí kapři. 

 

Velká plotice už umí jemný proutek řádně prohnout

 

Náčiní

Plotice je rybáři považována za obyčejnou rybu. Potrpí si však ještě na jemnější náčiní než vyžaduje cejn. V zimě toto pravidlo platí dvojnásob – návazce volit co nejjemnější, průměry 0,08 – 0,10 mm, jsou ty pravé. Háčky též malinké ve velikostech 12 – 16. Úměrně k nim je potřeba vybrat správný prut - pruty light a medium, budou tou pravou volbou. Ne snad proto, že na tvrdém prutu by se mohla plotice utrhnout, ale proto, aby si při zdolávání nevyrazila drobný háček z tlamky. Krom toho na měkkém proutku si užijete i její výpady, kterými se snaží osvobodit.

 

Plotice má malou tlamičku, malé háčka i sousta jsou pro úspěšný lov podmínkou!

 

Montáž

Co se týče volby montáže, tak u plotic dělám výjimku ze stereotypu průběžných montáží. Většinou líčím na větší druhy, hlavně ryby dna - kapry, cejny, parmy.  K tomuto účelu je dle mého vynikající právě průběžná montáž, protože se jedná o ryby, které se líně posouvají po dně a snaží se na něm nelézt něco k snědku. U průběžné montáže mi nástraha leží na dně i v proudu, tedy za předpokladu, že nepoužiji cíleně plovoucí nástrahu. 

Jenže plotice nejsou ortodoxními rybami dna! O tom se lze přesvědčit i pouhým pozorováním ryb u kraje po vhození několika masňáků do vody. Plotice začnou lítat sem a tam a sbírat masňáky z propadu. Oproti tomu cejni nechají nástrahu padnout na dno a poté jí odtud poklidně vysbírají.

Z tohoto důvodu se mi jako nejlepší varianta pro cílený lov plotic jeví páternoster. Prvořadě tato montáž má tendenci vynášet nástrahu do sloupce ať už vlivem proudění vody anebo pohybem ryb v lovišti. Obecně je nadnesení nástrahy ze dna dobrým spouštěčem potravní aktivity. Zvlášť pak u plotice, která je zvyklá živit se potravou unášenou proudem. 

Podle svých zkušeností s touto montáží v řece ulovím daleko více ryb, byť menších kusů. Kdy jindy ji tedy použít, než v zimě, kdy je člověk rád za každou rybu – hlavně pokud chci lovit plotice, jejichž záběry jsou poměrně agresivní a prudké. Výhodou navíc je, že mým mrazem zpomaleným reflexům napomůže krmítko, o které se často beroucí ryba sama přisekne.

 

Obvyklé komponenty pro zimní lov - červi, pečivo a tmavé krmení

 

Puchýřnatost

Že je zima pro ryby velmi náročným obdobím, mi každoročně dokazují úlovky plotic z mé řeky. Vždy se setkám s jedinci, kteří jsou více či méně zasaženi puchýřnatostí. Jedná se o virové onemocnění řazené mezi herpesviry. Přenáší se jak vodou, tak mezi rybami a ektoparazity. Projevuje se jakoby ztuhlými hrudkami slizu. Tyto útvary se mohou vyskytovat na hlavě, těle i ploutvých. V praxi dochází ke zbujení epidermálních buněk v zasažených oblastech, chybí buňky hlenové. Na omak jsou tyto útvary tvrdé. Osobně se s tímto onemocněním sem tam setkám u kaprů, ale hlavně každou zimu u plotic. Nedokáži říct jestli, jsou plotice právě k tomuto onemocnění náchylnější, ale vždy to mají jen plotice. Jiné kaprovité ryby - cejni, cejnci, podoustve - jsou vždy „čisté“ Toto onemocnění nevypadá nikterak hezky, nicméně ryby jej přežijí a zbaví se ho sotva nepříznivé podmínky pominou. Faktory, které nemoc vyvolávají, mohou být nedostatek vápníku, kyselá voda, a celkově špatná výživa. Na jaře, kdy si ryby doplní minerály a vitamíny, příznaky onemocnění samy od sebe odezní. Samozřejmě nelze pominout ani mechanické poškození, už proto s rybami zacházejte šetrně. Nejen v zimě, ale i po zbytek sezóny.

 

Puchýřnatostí trpí plotice a... 

 

...nevyhýbá se ani perlínům

 

Text a fota: Dušan Poliak (Duši)