
Hodně firem, zabývajících se výrobou rybářských potřeb, se nacházelo v Praze. Jednalo se vesměs o menší podniky či obchody, které prodávaly rybářské potřeby a navíc produkovaly vlastní výrobky. Většinou se jednalo pouze o několik druhů a někdy dokonce třeba jen o jedinou značku navijáku.
Rybářský sport Ota Hořejší
Provozovna s obchodem sídlila v Lazarské 1, Praha 2.
Reklamy v Rybářském věstníku hlásaly, že v obchodě lze zakoupitprvotřídní rybářské náčiní anglické i tuzemské. Ota Hořejší nabízel odbornou radu, při výběru rybářské výzbroje, pod heslem - rybář rybářům.
Z vlastních výrobků pak propagoval změkčovadlo rybářské imitace s názvem Horexol. Imitace (předchůdce dnešních vlasců), totiž po uschnutí ztvrdla a při neodborném zacházení se lámala. Před samotným lovem se proto musela namáčet.

Vrhací naviják Horex
Největší úspěch slavil pan Hořejší se smekacím navijákem Horex. V Rybářském věstníku byl inzerován od roku 1941 jako pýcha rybářů a král vrhacích navijáků.
Výrobce upozorňoval na deset jeho dobrých vlastností:
1. Dobré konstrukční řešení
2. Prvotřídní materiál
3. Malá váha
4. Velký výkon
5. Citlivá brzda naprosto kryjící šroubení a lůžko cívky
6. Převodová skříň přístupna povolením jednoho šroubu
7. Odnimatelná klička zajištěná proti ztrátě
8. Naviják jest řádně utěsněn proti vnikání prachu a vlhka
9. Centrální mazání
10. Jednoroční záruka
To vše za cenu pouhých K 485,-



Musím přiznat, že reklamní slogany nebyly vůbec přehnané. Naviják je zhotovený z kvalitního materiálu a pracuje velmi dobře. Plynulý a jemný chod navijáku, včetně citlivé brzdy, byl na svoji dobu zcela jistě nadčasový a ohodnocení král vrhacích navijáků si právem zasloužil.
Záhadou zůstává, kdo byl konstruktérem navijáku, není totiž jasné, šlo-li o licenci anglické firmy Milward, která vyráběla úplně stejný model, nebo se touto firmou nechal pan Hořejší pouze inspirovat. Druhý typ navijáku Horex, je pro změnu velmi podobný úspěšnému Tapu Adolfa Tlustoše. Má stejnounejen sklopnou nožku, ale i plastovou cívku, kde je místo označení Tap, napsáno Horex.

Ing. Josef Šídlo
Další pražská firma se sídlem na Smíchově, se specializovala na výrobu prvotřídních navijáků, v licenci anglické firmy Hardy.Pan inženýr vyráběl několik modelů různých velikostí, s označenímA-X a Praga Mill. Myslím, že šlo o nejlépe propracované navijáky, jaké se kdy na našem území vyráběly.Méně zručným sběratelům rozhodně nedoporučuji naviják Šídlo rozebírat. Zkusil jsem to jen jednou a rychle od této práce upustil. Naviják obsahuje neuvěřitelné množství šroubků a koleček. Cena za tuto kvalitní mašinku nebyla vůbec nízká a pohybovala se okolo tisícovky. Byl to tedy stroj pro opravdové fajnšmekry, něco jako třeba současnýnaviják Shimano Stella.





Navijáky značky Šídlo
Dobová inzerce uvádí, že se jedná o prvotřídní naviják s pevnou cívkou, celý z lehkého kovu, částečně oxydovaný, některé součástky z bronzu a nerezavějící ocele, se šnekovým soukolím, s dvou a půl násobným převodem.

Naviják Karko
Karel Kosman byl obchodník s rybářskými potřebami z Prahy VII, kterého proslavil smekací naviják Karkovlastní výroby.




Naviják Karko
Klirex
Navijáky této značky pocházejíúdajně také z pražské výroby a na trhu se jich objevilo několik druhů. Další historie je prozatím neznámá a proto přidám k dobru alespoň příběh. Model, který mi do sbírky věnoval jeden hodný rybář z Čelákovic, má na svém kontě slušný úlovek. V roce 1976 mu na duralový prut Tokoz s navijákémKlirex, zabral velký sumec. S třicítkou vlascem nebylo dlouho jasné, kdo vyhraje. Duralový prut nemá skoro žádnou pružnost, nosnost tehdejší třicítky byla taky mizerná a největší zodpovědnost tak zůstala na starém navijáku. Po více než hodinovém souboji v labské tůni, ji však zvládl na výtečnou a vodní obluda byla poražena. Sumec měřil 158 cm, což se může v dnešní době jevit jako běžná míra, pamětníci mi však dají zcela jistě za pravdu, že v sedmdesátých letech, se o takovém úlovku mluvilo vždy hodně dlouho. Škoda, že majitel nesouhlasil se zveřejněním fotografií, dodnes patří k velmi úspěšným rybářům a o žádnou popularitu nestojí.



Naviják Klirex

Jediná fotka se sumcem, kterou jsem mohl zveřejnit
Paulát Jan
Legerova 7, Praha II -výrobce rybářských potřeb
Kromě vázaných udic na jakostních vláknech, ocelových a fosforobronzových lanek, se proslavil muškařským navijákem Ladar. Je zajímavé, že v době smekacích navijáků byl doporučován i k lovu kaprů, viz návod.
Muškařský naviják Ladar
Naviják pro milovníky muškařského sportu a náročné kapraře.
Celokovový z lehkých ušlechtilých slitin, pečlivého zpracování a přesné funkce všech součástí. Má průměr 85 mm, tichou i klouzavou brzdu a vypínací řehtačku. Můžeme jej míti černě neb hnědě eloxovaný, částečně leštěný.
Pro muškaře je navijákem ideálním nejen rozměrem a celkovým praktickým uspořádáním, ale též správnou svojí váhou.
Pro kapraře jest výborným pomocníkem a zaručí vám jistotu zvláště u velikých kusů těchto ryb, kdy použití klouzavé brzdy usnadní vám jejich zdolání.
Naviják jest též upraven k vrhání přímo z cívky, které sice vyžaduje větší cvik a zkušenost, ale překvapí vás prakticky dostačujícími vrhy bez ohledu na sílu použité šňůry.



Naviják Ladar
Ladar spatřil světlo světa v roce 1947 a jeho výroba netrvala díky znárodnění dlouho. V roce 1967 se však na nějakou dobu začal znovu vyrábět v Průmyslovém kombinátu Dačice. To je však již jiná kapitola, o které si začneme povídat příště.

V příštím díle násčekají socialistické výrobky
Máte doma nějaké poklady rybářské historie? Napište o nich a případně zařadíme do rubriky nebo odkoupíme.
Autor: Zdeněk Hofman
Foto a reprodukce: Lenka Hofmanová
Zdroj: Rybářský věstník, Československé rybářství, archivář Pepa Vosa, internet a pamětníci
Hi,
I'm from Hungary, and I have a Karko reel. I bought it on the last weekend in a fishing second hand market. I haven't got so much informations, so can you help me, when was it made? Or any other informations?
Thanks for your helpness!
Best regards, Máté Szirmai
Měl jsem kdysi LADAR s modrou metalízou, to už byl asi ten socialistický?
Mates(původní)>V propagačním letáku z roku 1947 se ještě píše, že naviják Ladar je ideální pro muškaře a kapraře a jest též upraven k vrhání přímo z cívky…to by klidně mohlo být ono.
viking> Já to rozhodně posoudit nedokážu, zas takový znalec nejsem. Z dostupných informací vím, že byly Ladary muškařské a kaprařské (zelené údajně) tuning na Vašem Ladaru na 99% odhaduji na Home made. Já vlastním pouze jeden Ladar a ten má jen kovové oblé lemování otvoru pro lajnu – silon.
jepice>To je pravda, že kličky byly choulostivé, hodně Ladarů je má ulámané. Na reklamním prospektu z roku 1947 Jan Paulát píše, že navijáky lze sehnat černě nebo hnědě eloxované a protože mu firmu zcela jistě začátkem padesátých let znárodnili, jsou ostatní barevné verze, včetně tohoto zeleného, s největší pravděpodobností již socialistickým výrobkem.
U Ladara je ta klička hrozně choulostivá. Některé materiály (např. odlitky ze zinkových slitin) po čase křehnou a pak praskaj při sebemenším klepnutí. To tokozácké očko je vážně záhadné. Kolega má na mušáku Ladara, i když v trošku jiném baravném provedení, a tam je takové oplechování kolem celého toho otvoru v rámu. Ani jsem nevěděl, že se Ladar dělal ještě někdy později, současně s těma zelenýma ošklivýma Tokozema.
Mates(původní)> Taky mi to tak přijde, ale třeba je to ta reedice z toho roku 1967, tam už mohla nějaká kooperace proběhnout.
Mates(původní)>Na rozdíl od většiny sběratelů necháváme navijáky v původní podobě, tak, jak je rybář opustil. Ladar na fotografii má zcela jistě opravovanou kličku. Jestli si naváděcí očko upravil majitel sám, nedovedu říct. Pokud však naviják vyrobil P K Dačice, mohl jim Tokoz součástky dodávat. Podobně spolupracoval při výrobě navijáků např. i s Rybářským družstvem Rybochov. Poznáte, jestli naviják vyrobil Jan Paulát nebo P K Dačice?
Ten Ladar mi přijde nějakej zmatlanej. Vidím tam namontovaný navádění lajny z tokozácký zelený příšery?