Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Mník: Pozdní láska (1. díl) necteno

7.12.2014 | Položená | Mník jednovousý | 54.319 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 38

Mník: Pozdní láska (1. díl)Asi patřím mezi přelétavé typy, neboť každý rok se znovu a znovu zamiluji. Ovšem nepovažuji se za nevěrníka, pokaždé se totiž vracím ke svým bývalým láskám a využívám jejich přízně. Abych vše uvedl na patřičnou míru (především kvůli své partnerce), jedná se jen a pouze o hlubokou náklonnost k jednotlivým druhům ryb. Za svou téměř čtyřicetiletou rybářskou kariéru jsem prošel různými fázemi zamilovanosti – oblíbil jsem si pstruhy, okouny i úhoře, okouzlili mě sumci, štiky, candáti, ale i kapři, amuři, líni a další...

 

Ovšem na sklonku podzimu se ode mě většina „vodních lásek“ odvrátí a zbude mi jen jedna jediná, která naopak až v mrazivých dnech rozmíchá žár mé vášně. Touto pozdní láskou je - mník jednovousý! 

 

mnik.jpg

Portrét strakáče

 

Lov mníka? Jen pro otrlé!

Ten, kdo někdy ulovil mníka přes kilo váhy, nemohl zůstat lhostejný k jeho majestátnosti a kráse. Specifické kouzlo už má i samotný lov na „jednovouse“. V žádném případě jej nemohu doporučit změkčilým jedincům, kteří se při pouhém náznaku prvních mrazíků, plískanic, ledového deště a sněhu rychle ubírají do vytopených příbytků. Lovec mníků musí mít tuhý kořínek, odolnost zlatokopa z Aljašky a trpělivost šachového velmistra. Pokud tyto vlastnosti má, pak se mu (s určitou dávkou zkušeností a štěstí) podaří velkého mníka z vody vyloupnout. Na břehu si poté může úspěšný rybář vychutnat pohled na jednoho z nejzajímavějších dravců, kteří se v našich končinách vyskytují.

 

mnik.jpg

To je on - vodní chameleon!

 

Přírodní rarita - sladkovodní treska

Mník je jedinou sladkovodní treskou. Kdysi pradávno, před tisíciletími, žili jeho předci v oceánu, ale díky pohybu ledovců zůstal uvězněný ve vnitrozemí a zvykl si. Na rozdíl od mořských příbuzných nežije mník hejnovým způsobem života a mimo dobu tření je vesměs samotář. Maximálně vytváří malé kolonie. 

Najdou se i jiné odlišnosti. Zatímco tresky ve zbarvení dodržují jistou uniformitu, mníci jsou naprosté individuality. Nikdy nedostanete dvě stejně zbarvené ryby, i když je chytíte ve stejné lokalitě a z jednoho místa. Zkrátka co kus - to ryzí originál! Paleta barevnosti mníků je ještě rozsáhlejší než škála zbarvení potočáků, kteří se pyšní titulem „rybí chameleoni“. Ulovil jsem mníky černé jako úhel, částečné albíny, ryby s namodralým nádechem, zelenkavé, šedavé, nažloutlé, padesát odstínů hnědi, mníky mramorované, žíhané i strakaté. Právě různorodost jejich šatu mě vždy a znovu dokáže okouzlit.

 

mnik.jpg

Rarita k pohledání - sladkovodní treska!

 

Mník není sumec! A naopak...

Když porovnám mníka s ostatními tuzemskými dravci, tak existuje jistá vzdálená podobnost ve tvaru těla, zbarvení i způsobu života se sumcem. Setkal jsem se už s případy, že si někteří rybáři mníky a malé sumce spletli. Pro přesnost uvedu základní rozlišovací znaky:

 

Mník 

- jediný vousek na spodní čelisti

- kůže pokrytá drobnými šupinkami

- břišní ploutve posunuté pod hrdlo

- dvojice hřbetních ploutví

 

mnik.jpg

Mník - podobnost se sumcem čistě náhodná...

 

Sumec

- šest vousů (dva dlouhé v koutcích tlamy, čtyři krátké pod spodní čelistí)

- kůže je lysá (bez šupin)

- břišní ploutve jsou posunuté až před řitní otvor

- jediná malá hřbetní ploutvička

 

mnik.jpg

Sumec - podobnost s mníkem čistě náhodná...

 

Samozřejmě se oba predátoři od sebe liší i v dalších ukazatelích. Například v růstu – sedmdesátka mník je trofejní kus, zatímco sumec této velikosti se považuje za „dravčí batole“. Odlišná je i doba tření – mník se vytírá v ledové vodě na sklonku roku, sumec naopak v největších parnech na počátku léta. S třením souvisí i aktivita ryb. Mník je nejžravější v zimním období – většinou mezi X. až III. měsícem, sumec v této době leží v zimovišti a o kořist projevuje minimální zájem. V létě si dravci aktivitu prohodí – v prohřáté vodě je mník zalezlý v úkrytech a tráví živiny uložené v játrech, sumec naopak čile slídí po potravě a snaží se vytvořit tukové zásoby na zimu.

Jediné, co predátory spojuje, jsou podobná místa výskytu – sumec i mník vyžadují úkryty a členité dno. Dále jsou převážně nočními predátory, jejichž nejvyšší lovecká aktivita nastává po tmě nebo v kalné vodě. Oba také patří k největším hltavcům pod hladinou, kteří nepohrdnou vším masitým, včetně mrtvých živočichů.

 

Kde ti mníci jsou? 

Mník má (oproti sumci) rozsáhlejší areál výskytu. Expanduje do všech pásem vod. Vyskytuje se v pstruhových potocích, lipanových i parmových říčkách, stejně tak i v mohutných nížinných řekách. Daří se mu i ve stojatých vodách – v přehradách i jezerech. Ovšem v některých vodách se mu (přes zdánlivě dokonalé podmínky a opakované vysazování) vůbec neuchytí. Na vině je nedostatek vhodné potravy pro čerstvě vykulený plůdek. Mníčí potěr je velký zhruba jako špendlíková hlavička. Pokud v lokalitě nenajde dostatek miniaturní potravy, pak pojde hladem.

Mník je rovněž velmi háklivý na chemické znečištění vody. Naštěstí je éra plošných postřiků v zemědělství ve velkém minulostí. Mníci se tak začínají znovu objevovat i v dříve dost znečištěných řekách, např. v Moravě. Ryby se do ní dostaly pravidelným vysazováním a také migrací z přítoků - Bečvy a Dyje, které jsou úlovky mníků proslavené. Velmi slušným výskytem mníků je pověstná řeka Jihlava, Svratka a poslední dobou i Svitava. Od Brna po proudu se mníci vyskytují spíš lokálně, nejčastěji pod splavy. Mimo zlepšení kvality vody se o zvýšení stavů těchto dravců zasloužilo plošné hájení mníků v revírech MRS, které platilo od roku 1995. Těch pět let zvýšené ochrany se projevilo opravdu výrazně. 

V revírech MRS je mník hájený od 1. 1. - 15. 3. Jeho nejmenší stanovená délka k přivlastnění je 30 cm, což je dost nízko pod jeho růstové schopnosti. Osobně bych míru zvedl minimálně o deset centimetrů (to samé platí i pro všechny ostatní dravce).

 

mnik.jpg

Tady je Mníkovo!

 

Letmé ohlédnutí do minulosti  

Časy, kdy byli mníci považováni za škodlivé požírače jiker a hubili se všemi metodami, se už bohudík nevrátí. Rovněž se ale nevrátí doba, kdy se podle vyprávění pamětníků dalo v Břeclavi pod splavem ulovit za jeden zimní den až 200 mníků, přičemž celkem běžní byli i tříkiloví exempláři. Přesto je potěšující, že „maskovaný loupežník“ je na postupu a i nadále zůstává součástí naší vodní fauny. 

 

mnik.jpg

Velcí mníci nejsou minulostí! Názorným příkladem je tento 80 cm exemplář z Dyje uloveny koncem loňského prosince.

 

Kdo si počká, ten se dočká!

Mníky tradičně chytám až po prvních mrazech. Ne, že by nebrali už dřív, ale před citelným ochlazením obvykle ještě naháním ostatní dravce na přívlač. Teprve až mi u vláčáku začnou zamrzat očka, poohlížím se po pohodlnějších způsobech lovu. Nastává chvíle návratu k plavané a položené. Tak tomu bylo i letos...

První prosincový den je ubrečený. Přeháňka střídá přeháňku a teplota se pohybuje kolem nuly. Venku je vše pokryté ledovou krustou. Doufám, že déšť poleví a oteplí se. Čekám marně! V jednu odpoledne jedu, čas – nečas, k vodě. Záběry „jednovousků“ sice přijdou (budou-li nějaké) až navečer, ale cestování za světla je bezpečnější. U řeky jsem cobydup.

Déšť střídá mrznoucí mrholení. To mě naladí optimisticky. Vzpomenu si na úplně stejné podmínky před pár lety. Tehdy jsem před odjezdem od vody nemohl kvůli námraze složit pruty a otevřít dveře u auta. Ale „strakáči“ žrali jak sarančata! Nástraha se u dna dlouho „neohřála“, a už ji nějaký mník ládoval do chřtánu. Chytil jsem jich celkem devět! Nějaké záběry jsem neproměnil a párkrát jsem i trhal. Kdybych uměl rychleji navazovat háčky, skóre mohlo být vyšší...

Zpět do reality. Pln optimismu nastražuji na jeden háček rousnici, na druhý mrtvou ouklej ze zamražených zásob. Rybku ještě lehce přišlápnu, aby z ní povyjely vnitřnosti. Obě montáže zhoupnu po proudu podél kamenité regulace. Mníci se určitě schovávají pod balvany u břehu. Teprve až se setmí, vyjedou a začnou slídit po kořisti. Budou ji mít pěkně nadosah!  

Špičky prutů trčí proti kalné obloze a pokyvují se pod závany větru. 

Klep! Něco vyčenichalo žížalu! Jsem ve střehu. Další drbanec a seknu! Teď! 

Nic... Z červa zbylo jen torzo. Zatracení ježdíci! Nastražuji raději pomačkanou ouklej. Za půl hodiny se situace opakuje. Ťuk. Škub. Sek. Zase nic! Na háčku visí jen hlava rybky, zbytek trupu chybí. Příště musím počkat déle. 

Minuty se vlečou. Začíná zase pršet. Zesílí i vítr. Špičky prutů se synchronizovaně komíhají. Na chvíli se mi zdá, že se jedna víc přihnula. Pro jistotu beru prut do dlaně a přes vlasec zkouším, jestli neucítím „známky života“. Jo! Je tam! Přiseknu a mrskající se rybu vedu k sobě. Zatraceně, je to malý candát! Naštěstí nemá háček hluboko... 

Pro změnu zas na háček namašlím rousnici. Bez kontaktu čekám přes hodinu. Déšť ani vítr nepolevují. Začíná se stmívat. Přestávám vidět na špičky, musím na ně nasadit světýlka. Vytáhnu prut s rybkou. Je netknutá. Instaluji „lamáčku“ a prut zatím odkložím do vidličky. Beru prut s žížalou. Visím? Ne, cosi se na konci vlasce pohybuje! Po pár otočkách kličkou vyloupnu z vody mníka. Přesněji řečeno mníčka, má sotva třicet. Háček je zaťatý v koutku. Chci zvěčnit první „modroočko“ sezony, ale foťák zůstal v autě. Rybu vyprostím a ponořím ji do mělčiny. Ladně se přesmykne přes nejbližší balvan a je ten tam. 

Úlovek mě naplní nadějí. Vypadá to, že jsem tady dobře! Ještě než nahodím, spěchám pro fotoaparát. Co kdyby? Naštěstí neparkuji daleko. Za minutku jsem zpátky u prutů a hned je zapojím do hry. Ze světýlek už nespustím zrak. Ze záklonu mě brzy bolí za krkem. Ale co, s nastávající tmou se šance na úlovek zvyšuje! 

Další hodina v háji. Vůkol je černočerná tma a nic podstatného se neudálo. Zbývá poslední půlhodinka lovu. Kde ty mramorovaný bestie můžou čundrovat? 

Za deset minut šest se rozkmitá prut s rybkou. Chvíli čekám. Přiseknu a vytáhnu jen „olízaný“ háček. Nastražím další oběť a rychle ji pošlu po proudu. Při dopadu olova na hladinu se zhoupne druhá špička. Do pytle, asi jsem se přehodil! Rychle sestavu stahuji. Vše je oukej! Rybku pošlu víc na střed a dopnu vlasec. 

Sotva se narovnám, všimnu si ostrého úklonu druhé špičky. Tak přece! Beru prut do dlaně a levačkou přidržím vlasec. Ve zmrzlých prstech zřetelně cítím „vyťukávání morseovky“. Skloním prut k hladině a... Tu máš! 

Jóóó! Oživlá tíha metá u dna kozelce. To je on! To je určitě on! Srdce mi rozbubnuje vzrušením. Zpočátku je odpor zdatný, ale jakmile rybu odlepím ode dna, trochu poleví. Rychle s ní ven! Pryč od kamenů! Netrvá dlouho a v mělčině se odehrává mela, až kapky odletují. Shyb a vrazím ruku do ledové vody. Nahmátnu slizký trup. Podaří se mi ho obejmout na první pokus. Slušný kousek! Mramorovaného krasavce položím na namrzlé oblázky dál od břehu. Spěchám pro foťák. Letmo se přitom mrknu po nastraženém prutu. Ha! Světlo na špičce zrovna ostře „zapumpuje“. To snad není možné? To je fofr!

Chňapnu po prutu a hned s ním švihnu vzad. Průběh zdolávání se do puntíku opakuje. I druhý kousek končí u mých nohou a vzápětí i na břehu. Jen díky tomu mohlo vzniknout společné foto obou „jednofousů“. 

Ryby pouštím a balím. Než v dlaních rozehřeji spojky prutů, abych je rozložil, je skoro půl sedmé. Rybářská stráž by se asi divila, proč ještě straším u vody tak dlouho po termínu. Naštěstí v tomhle nečasu u vody není ani noha. I v tom má číhání na mníky své kouzlo...

 

mnik.jpg

Dvojitý úlovek

 

 

Pokračování příště

 

Text a fota: ToRo  

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

20 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Sobota 27. prosince 2014 ve 22:11® Palushko

Vobec neviem co tu riesite, pokial na danom revire je dovoleny lov na polozenu a pouzite nastrahy nebolo nic porusene bez ohladu na to ci tam je mien chraneny alebo nie. Tesim sa na druhy diel.

Sobota 13. prosince 2014 v 9:23® reload

toro> Každý tvůj článek mě hodně posune a doufám, že seriál bude mít pokračování :)

Sobota 13. prosince 2014 v 9:22® reload

Tomlot> Na MRS je to obdobně. Na statistikách je vidět, že s výjimkou let 1995 až 2001 se mník běžně přivlastňuje. Např. v roce 2013 to bylo 223 ks mníka. Asi to bude ještě trochu jinak, než řekl tajemník MRS…

Středa 10. prosince 2014 ve 20:54® jepice-zruseno

Tomlot> Je potřeba si holt zvyknout, že rybář musí dodržovat více předpisů a neznalost neomlouvá. Existuje zákon o rybářství (se všemy souvisejícími předpisy), který je vytvořen v souladu s normami v EU a vedle něj je ještě zákon o ochraně přírody (s dalšími předpisy). Rybářský řád jako takový není žádný zákon, jsou to pouze citace některých předpisů doplněné o bližší podmínky konkrétního svazu. Pokud je v úlovkovém lístku vykázán ponechaný úlovek mníka (v revíru bez výjimky), tak se nejedná o přečin vůči zákonu (a souvisejích předpisů) o rybářství, ale vůči zákonu o ochraně přírody (a souvisejících předpisů). Pokud je zákaz lovu mníka uveden v sekci BP, pak je to navíc porušení BP. V případě porušení BP je viník trestán ze strany svazu, v případě porušení zákonů a souvisejích předpisů (vyhlášek) může být viník potrestán i ze strany „úřadů“ (hrozí pokuty atd…)

Tento příspěvek byl editován Středa 10. prosince 2014 ve 20:55 uživatelem jepice-zruseno.
Středa 10. prosince 2014 v 11:05® timbab
timbab

Tomlot> Nevím jak v MRS ale doba hájení mníka od 1.1. do 15.3. je citace §13 vyhlášky č.197/2004 Sb.
Ale celoroční hájení mníka a jesena s odkazem na vyhlášku č. 395/92 SB. je součástí až Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS dle §13 odstavce 9 zákona č. 99/2004 Sb.

Proto to tam je dvakrát.

Středa 10. prosince 2014 v 9:13® Tomlot

Pánové, diskuze je to sice zajímavá a emočně vypjatá, ale zcela opomíjí to hlavní: naprostý nepořádek a chaos, který mají v této otázce samotné rybářské svazy, čímž dostávají členy do zcela zmatečné až schizofrenní situace, jak je ostatně vidno i z naší diskuze. Vezměme si jen znění Bližších podmínek výkonu rybářského práva a soupis revírů mimopstruhových Moravského rybářského svazu. Hned na první straně v bodu 1 je uvedena doba hájení mníka jednovousého od 1.ledna do 15. března. Na další straně se pak nalézá bod III. Doby hájení některých dalších živočichů, který odkazuje na vyhlášku č. 395/1992. Člověk nemusí být zrovna odborník na sémantiku, aby z formulace této věty pochopil, že „některých dalších“ znamená jiných než těch, kteří už byli předtím uvedeni. V oné vyhlášce se opravdu mezi všemi plavuníky zploštělými, ploskorohy a tchoři stepními ukrývá v kategorii „ohrožený druh“ i mník jednovousý (a jelec jesen). Tak takto si opravdu představuji ono babylonské spletení jazyků! Odnáší to běžný rybář, jenž má povinnost řídit se Bližšími podmínkami, které jsou součástí povolenky k lovu, kde je explicitně uvedena doba hájení i lovná míra mníka (i jesena)a kde je zároveň odkaz na „další“ celoročně chráněné živočichy, kde se opravdu mezi stovkami travin a chrobáků ukrývá mník i jesen. Z toho je patrné, že tvůrce Bližších podmínek buď předpokládá, že rybář je klon Einsteina a Champolliona, nebo sám přesně neví, jak se věci mají. Protože v opačném případě by přece stačila jediná holá větička, která by záležitost mníka a jesena osvětlila. A teď jak je to v praxi. Už si opravdu nevzpomínám, jak to bylo s případnou výjimkou ze zákona, ale jako bývalý dlouholetý funkcionář jedné z organizaci MRS vím, že od roku 2002 platilo pravidlo, že mník i jesen se na revírech MRS smí běžně chytat a jejich lov je omezen jen mírou a dobou hájení. Pokud tajemník MRS Ing. Habán dnes někomu tvrdí opak, měl by mu asi také vysvětlit, proč úlovky obou ryb se od toho roku oficiálně vykazují i ve statistikách MRS, které si můžete stáhnout i na webových stránkách svazu. Například v roce 2012 se na MP revírech MRS podle oficiálních statistik (a tedy zcela legálně!) ulovilo 223 ks mníka o váze 166 kg (meziroční nárůst + 17,4%). Tož tak…

Úterý 9. prosince 2014 ve 22:06® kubas
kubas

David H.> Bohužel je to smutné, ale je to tak. Víš sám moc dobře Davide, o čem mluvím…

Úterý 9. prosince 2014 v 19:35® jepice-zruseno

toro> Na tyto otázky si musí rybář odpovědět sám. Jsou to otázky dvojího druhu: Co je legální? a Co je správné? Odpovědi mohou být různé a každý má právo na svůj názor. Ale určitá znalost předpisů se samozřejmě hodí. Hlavně jsem chtěl upozornit na tu přílohu vyhlášky, aby tady nekolovaly špatné informace (červený seznam je asi přesnější, ale není příliš závazný).

Úterý 9. prosince 2014 v 17:45® Petr64
Petr64

toro> Nešťastně zvolená fotka,ale to neva.Život jde dál a doufám,že druhej díl bude taky dobře čitelnej jako ten první.Ty 10–15ti minutovky před závěrem lovu znám.:-) Mám pocit,že se mníci nějak dostali k BP a podle toho začínaj žrát.My vlastě chytáme ty nedočkavce.:o)

Úterý 9. prosince 2014 v 17:40® Petr64
Petr64

kubas> Histerie ale nepropukla kvůli článku,nýbrž kvůli fotce mníka někde v kuchyni.Jinak článek se mi líbil,ten lov totiž znám a rád ho taky provozuju.:o)

Úterý 9. prosince 2014 v 16:49® toro
toro

jepice> Bordel v tom nemám! U jesena jsem napsal „chytá“, ne bere (i když někdo možná jo). Ostatně, když se běžně v květnu na mimopstruhovce „muškaří“ s deseticenti­metrovým streamerem, tak se líčí na co?

Úterý 9. prosince 2014 v 15:46® Stavba

toro> doufam, ze se nenechas odradit nekterymi prispevky a miniserial o mnikovy bude pokracovat. jinak zapadni cechy pokud je mi znamo nemaji zadnou vyjimku a mnik se zde normalne lovi a podle statistik ulovku primo od hospodare US Plzen i privlastnuje, aniz by byl lovec oznacen za pytlaka…

Úterý 9. prosince 2014 ve 14:48® jepice-zruseno

David H.> No tak nechytají se úplně běžně, chytají se „omylem“, a pak se musí pustit :-D Správně by se neměly přece chytat cíleně. Těžko ale někumu dokážeme, že chtěl chytit schválně onen druh. Na jedný straně najdeme případy chybujících rybářů, kteří si jdou s mušáčkem na pstroužky v listopadu s tím, že je „stejně pouští“, na druhý staně často podle mého názoru chybují i ti, kteří v bližších podmínkách hájí (možná i bezdůvodně?) parmu jen pro to, „aby to lidi nemasařili a bylo co chytat“. Pořád lepší než předpis typu „horní míra“ která vlastně není nikde mimo BP pořádně ukotvená tak, abych věděl, zda smím rybu přesahující tuto míru chytat „cíleně“, či nikoliv.

Tento příspěvek byl editován Úterý 9. prosince 2014 ve 14:53 uživatelem jepice-zruseno.
Úterý 9. prosince 2014 ve 14:35® HaD
HaD

jepice> Mno, jesen, ale i třeba parma (někde trvale hájená) se běžně chytají. Jsou revíry, kde v dost velkém množství. A kde nejsou, „ani smrt nebere“.

Úterý 9. prosince 2014 ve 14:08® jepice-zruseno

toro> Jesen je na tom úplně stejně, jako mník, pokud není výjimka, nesmí se chytat. Červený seznam je sice hezká věc a je od tebe milé, že se jím řídíš, ale o výjimku si kvůli němu nikdo žádat nemusí, neboť není ukotven v žádném platném normativním předpisu v ČR. O výjimku je třeba žádat pouze pokud je daný druh uvedený v současně platném znění vyhlášky č. 395/1992 Sb., seznam zvláště chráněných druhů živočichů uvádí příloha III. k této vyhlášce. Nechci se tě dotknout, doufám že to vezmeš s humorem, ale bordel v tom máš trošku ty. Zvláště když tvrdíš, že se jesen běžně chytá. Ta vyhláška není samozřejmě dokonalá, ale na rozdíl od červeného seznamu je závazná.

Tento příspěvek byl editován Úterý 9. prosince 2014 ve 14:13 uživatelem jepice-zruseno.
Úterý 9. prosince 2014 ve 12:51® toro
toro

reload> Jsou mi to záhady! Kategorie červeného seznamu jsou následující: 1) Vymizelý druh na území ČR (Vyza), 2)Vymizelý v přírodě (Hlavatka), Kriticky ohrožený (Ostrucha), 3) Ohrožený (Hořavka), 4) Zranitelný (Jesen) (v závorce je uvedený jen jeden druh ze seznamu). A pozor! Poslední kategorie – 5) Téměř ohrožený (mník, candát východní, lipan, parma, úhoř). Z toho mi vychází, že by se muselo žádat o výjimky ve všech případech. Krom toho jesen je o level výš a běžně se chytá. To samé platí i pro mníkovy „společníky“ v kategorii pět. Pokud jsem někomu svým příspěvkem (plánovaný miniseriál)zvedl tlak, tak jsem ho psal pro lovce mníků, kteří mohou chytat v lokalitách s výjimkou, popř. v zahraničí apod. Nikoli tedy pro pytláky, jak jsem byl nařčen. Mimochodem, např. sibiřský tajmen je celosvětově kriticky ohroženým druhem a pořádají se na ně rybářské výpravy. Ve všech časopisech jsou z nich reportáže a nikdo se tomu nediví. Tudíž bordel vládne globálně. :o)

Úterý 9. prosince 2014 v 10:53® HaD
HaD

kubas> Bohužel je to trochu tak, jak říkáš.

Úterý 9. prosince 2014 v 8:46® reload

Než se hádat a vypisovat, kdo co si myslí, zavolal jsem na sekretariát MRS. Tajemník Ing. Václav Habán mi obratem sdělil, že v revírech MRS se mník nesmí lovit a přivlastňovat.

Pondělí 8. prosince 2014 ve 23:30® hering
hering

jepice> Tak Ti nevím,jestli jsem mezi paky dole! Byť nekonkretizuješ,ne­dovolil bych si někoho nazývat pakem :-( Článek je vázán na MRS a převážně Dyji.Zde žádná výjimka k lovu mníka není a platí tedy nadřazená právní norma nad nějakými BP.Tedy vyhláška 395/1992 Sb. Že jsou tuším uděleny 3 výjimky pro ČRS (na území Jihočeského kraje,Hradeckého kraje a Středočeského kraje) a to ještě s odlišnými pravidly je jiná věc.

Co mám informace tak na ministerstvu zemědělství a ŽP již nějakou dobu leží žádost na vyřazení mníka a jesena ze seznamu ohrožených živočichů,pak by platily BP a to hájení 1.1. – 15.3. a nejmenší lovná míra 30cm. Leč ministerští úředníci s ničím nespěchají :-(((

Pondělí 8. prosince 2014 ve 23:05® hering
hering

Malinko> Ano máš pravdu.Jenže zde je řeč o jiné Dyji :-) Nebo lépe řečeno o Dyji v jiném svazu.

Pondělí 8. prosince 2014 ve 20:27® Petr64
Petr64

kubas> Stav se k sousedům.(víš kam).:o))

Pondělí 8. prosince 2014 ve 20:22® kubas
kubas

Jen jsem chtěl poukázat na to, že před pár lety tady parádní článek o mnících byl od vynikající rybáře, který už bohužel není mezi námi a taková hysterie nepropukla. http://www.chytej.cz/…ouska-nervu/

Jednou na to někdo přišel nebo někam napsal a teď každý chytrák, co umí číst, dělá chytrého a erudovaného v této oblasti a poučuje ostatní, jak je to správné a ještě lépe přidá pár sprostých slov, aby to jako mělo váhu. Ona celkově ta atmosféra byla po pravdě trošku jiná. Doopravdy úžasný vývoj…

Toť vše, co bych k tomu napsal, raději už to dále nebudu komentovat.

Tento příspěvek byl editován Pondělí 8. prosince 2014 ve 20:23 uživatelem kubas.
Pondělí 8. prosince 2014 ve 20:06® kubas
kubas

Petr64> Však já se nebavím jen o MRS, tady je to jasné :-).

Pondělí 8. prosince 2014 v 19:48® Petr64
Petr64

kubas> Že psal o pytláctví??Jako člen MRS by si měl vědět,jak se věci (blbě) u nás mají.Napsal bych to asi podobně,ale nemám důvod.:o))

Pondělí 8. prosince 2014 v 19:35® kubas
kubas

Petr64> Já a ostře? Se podívej, co napsal… Myslím si, že to jde napsat kultivovaněji, nehledě na to, že ten rezultát není zdaleka tak jednoznačný, jakým ho prezentoval.

Pondělí 8. prosince 2014 v 18:57® Petr64
Petr64

kubas> Proč tak ostře??Na MRS se nikde brát (záměrně nepíšu lovit) nesmí.Že je bordel v BP je jiná.Tam je odkaz na Přílohu vyhlášky č.395/1992 Sb. Je to podobný.jako ve vyhlášce o řízení motorových vozidel,že řidič má předvídat.:o))

Pondělí 8. prosince 2014 v 18:53® Petr64
Petr64

Martin K.269> Je nutno si přečíst v BP MRS na straně 2 odst. III. Doby hájení některých dalších živočichů.

Důležitý je slovo DALŠÍCH .Na netu seš,takže GŮŮŮŮŮGLI.:O))

Pondělí 8. prosince 2014 v 18:49® Petr64
Petr64

Malinko> Dyje co spadá pod Jihočeský ÚS je tak daleko od Břeclavi,že je buď pstruhová,nebo už jen chovnej potůček.:o)) V prvním případě by se jednalo o pytláctví na PV v době,kdy je voda uzavřená až do 16.4. a v druhým to stejný,protože by se jednalo o lov kde se nesmí vůbec.:o))) Je to šmodrchanec.Já su z MRS,vlastím celorepublikovou (tudíž lapám všude) a su zvědavej na ten chaos při odevzdání sumáře.:o))))

Pondělí 8. prosince 2014 v 17:06® kubas
kubas

mike1977> Bravo, většího hlupáka jsi ze sebe už udělat nemohl :-).

Pondělí 8. prosince 2014 ve 12:18@ Martin K.269

Já teda nevím jak jinde, ale tady u nás na moravě (MRS) ho můžeme normálně lovit. Je hájený od 1. ledna do 15. března a počet omezený není a dolní úseky Dyje patří právě pod MRS, tak že nevým proč se někteří neinformovaní lidé hned rozkřikují … :)

novější starší
Stránky:   2 1