Chytej.cz

Nemoci ryb způsobené červy - hlístice - 12. díl necteno

13.10.2014 | Vodní ekologie | 12.935 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 0

Nemoci ryb způsobené červy - hlístice - 12. dílV předchozích několika dílech našeho seriálu jsme se zabývali zdravotními neduhy, které rybám způsobují parazitičtí červi. Postupně jsme si představili nemoci, za nimiž stojí cizopasnící monogenea, motolice, pijavky a vrtejši...

 

 p6.jpg

Hlístice, parazité s hadovitým tělem, cizopasí nejčastěji v trávicím ústrojí ryb. 

 

Dalšími živočichy ze skupiny parazitických červů, o kterých bude řeč, jsou hlístice. Mezi tyto tvory patří jeden velmi obávaný rybí škůdce, krevnatka úhoří, způsobující vážné ztráty na obsádce evropských úhořů. Příslušníků kmene hlístic, kteří parazitují na rybách, je však mnohem více a kromě úhořů napadají i mnoho dalších sladkovodních druhů ryb.

 

Hlístice

Jak už bylo naznačeno, tito živočichové jsou velmi rozšíření a početní -  je známo téměř 20 tisíc druhů hlístic, parazitujících na obratlovcích; mnoho dalších představitelů této třídy dále cizopasí na bezobratlých a rostlinách (zemědělci znají například háďátko řepné nebo pšeničné) nebo žije volným způsobem života. Hlístice pochopitelně napadají i člověka – poměrně běžnými parazity z této skupiny jsou roup dětský a škrkavka dětská, cizopasnící v tenkém střevě dětí nebo i dospělých. Dalším a velmi nebezpečným parazitem je svalovec stočený, který napadá svalovou tkáň hostitele a způsobuje onemocnění zvané trichinelóza. Tato závažná nemoc, kterou se můžeme nakazit v případě pozření syrového či polosyrového masa z infikovaného prasete, má dvě fáze - střevní a svalovou. Střevní způsobuje bolesti břicha či kloubů a horečky, svalová pak silnou, řezavou bolest svalstva (v této svalové fázi končí až čtvrtina případů smrtí). 

Nyní se však již jako obvykle soustřeďme na ty druhy cizopasných hlístic, které napadají zejména ryby našich volných vod.

 

p1.jpg

Při masivním napadení mohou hlístice způsobit i úhyn ryb.

 

Hlístice u ryb

Typickým znakem hlístic je jejich hadovité tělo, přizpůsobené parazitickému způsobu života.

Vývojové cykly jsou složité a probíhají přes několik mezihostitelů (nejčastěji jsou to vodní bezobratlí). V rybách cizopasí buď dospělci hlístic, nebo jejich larvální stádia. Podle toho také ryba představuje buď definitivního hostitele, nebo hraje roli mezihostitele. Všechny hlístice se vyznačují tím, že jsou odděleného pohlaví – v rybách parazitují jak samci, tak samičky, přičemž samičky dorůstají větších rozměrů.  

Rybám napadají různé tělní orgány - nejčastěji se vyskytují v trávicím ústrojí, dále pak i v plynovém měchýři, játrech, ledvinách, tělní dutině, v kůži, atd.

Tělní orgány buď přímo poškozují, nebo sají krev a způsobují tak oslabení napadených jedinců, kteří pak mohou být citlivější k jiným nemocem nebo hůře rostou a jsou ve špatném výživném stavu. Při masivním napadení mohou hlístice způsobit i úhyn ryb.

Nemoci způsobené hlísticemi se nazývají nematodózy. Zajímavé je, že se vyskytují mnohem častěji ve volných vodách než v rybochovných zařízeních. Postrachem jsou však i mezi akvaristy. Různé druhy hlístic zde způsobují nemoci zvané kapilarióza a kamalanóza, což jsou obávaná střevní onemocnění především akvarijních sumečků, ale i mnoha jiných druhů rybek.   

 

p5.jpg

Hlístice Philometra abdominalis parazituje mj. u hrouzků obecných

 

Nejznámější nematodóza, vyskytující se u ryb našich volných vod, o které jistě mnozí čtenáři už slyšeli nebo se s ní přímo setkali, je anguilikolóza úhořů:

 

Anguilikolóza úhořů

Čeleď Anguillicolidae u nás zastupuje pouze jeden druh, a to Anguillicola crassus neboli krevnatka úhoří, která způsobuje velmi závažnou chorobu, známou jako anguilikolóza úhořů.

Tato hlístice v dospělosti cizopasí v plynovém měchýři úhoře. Pochází z Dálného Východu (Japonsko, Čína) a původně se vyskytovala pouze u úhoře japonského. Tomu však nezpůsobuje takové problémy jako našemu úhoři říčnímu; ryba tu slouží především jako přenašeč nemoci.

V Evropě se krevnatka poprvé objevuje v roce 1982 v Itálii, u nás pak je prvně zaznamenána v roce 1991 – zřejmě se sem dostala při transportu rozkrmených úhořů z Itálie. Jistě si ještě někteří z nás vzpomenou na masivní hynutí úhořů na Vranovské přehradě v roce 1994, které způsobilo na místní obsádce obrovské škody. Toto hynutí se připisuje na vrub právě této hlístici.

 

p2.jpg

Tento úhoř vypadá zdravě, i v jeho plynovém měchýři však může parazitovat krevnatka úhoří

 

Krevnatky mají tmavé zbarvení, samci dorůstají délky okolo 2cm, samice dokonce okolo 4cm. Samičky kladou vajíčka, z nichž se vylíhne larva, která se dostane z plynového měchýře do střeva a ze střeva pak tělem úhoře do vodního prostředí. Zde se larva následně vyvíjí v mezihostiteli, kterým je buchanka. Úhoř se nakazí pozřením této buchanky. Larva se poté dostane ze střeva úhoře do jeho plynového měchýře, kde se mění v dospělce. Celý tento vývojový cyklus trvá zhruba 2 až 4 měsíce. 

Možná vás napadne, co se stane, když nakaženou buchanku pozře jiná ryba, než úhoř říční? Zajímavé je, že i v tomto případě se larva dostane střevy do plynového měchýře, kde se však nevyvíjí a neroste. Takovou rybu nazýváme tzv. paratenickým hostitelem a podmínkou dalšího vývoje hlístice je to, že úhoř sežere takto nakaženou rybu.

 

Projevy nemoci u úhoře

Dospělci v plynovém měchýři sají krev – stěny plynového měchýře jsou potom citlivé, ztrácejí elasticitu a následně dochází k poruchám výměny plynů mezi krví a plynovým měchýřem. V plynovém měchýři je tak méně kyslíku a dochází k oslabení tohoto pomocného dýchacího orgánu, což se může projevit při zhoršených kyslíkových podmínkách ve vodě, kdy úhoř nevykryje dýchání pomocí žaber a za pomocí plynového měchýře se uchyluje k tzv. pomocnému dýchání.

Daleko závažnějším projevem činnosti parazitů je však to, že larvy využívají kanálek pro přechod z plynového měchýře do střeva, který je tak často porušen a může být i zcela přerušen či ucpán, což vede k poruchám hydrostatické funkce plynového měchýře. Ryby pak nejsou schopné regulovat tlak plynů v měchýři a tím je v podstatě zamezeno jejich vertikálnímu pohybu. Dalším vážným problémem je i to, že v plynovém měchýři hynou dospělci krevnatek úhořích a při jejich rozkladu vznikají toxické látky, které taktéž poškozují plynový měchýř. Když se pak sečtou všechna tato jednotlivá negativa, vede invaze cizopasníků k hynutí úhořů. Ti se při masivním napadení projevují nekoordinovanými pohyby, plavou často u hladiny, neboť se nemohou potopit, a stávají se kořistí predátorů nebo posléze sami hynou. Přítomnosti těchto parazitů si ostatně může všimnout i běžný rybář, když kuchá úhoře a zaujme ho atypický plynový měchýř, ve kterém se nacházejí hlístice v různém vývojovém stupni. Plynový měchýř je v některých místech nažloutlý a na stěnách se objevují krváceniny. 

Léčba této nemoci nepřipadá u úhořů ve volných vodách pochopitelně v úvahu. Je proto důležitá prevence, která spočívá v zabránění přesunu ryb z postižených lokalit – a to nejen úhořů. Je třeba proto sledovat zdravotní stav ryb a nevysazovat monté do těch vod, kde se již krevnatka úhoří prokazatelně vyskytuje. Proto by i sportovní rybář v případě, že zjistí přítomnost těchto parazitů v plynovém měchýři ryb, měl o tomto objevu neprodleně informovat hospodáře příslušného rybářského revíru.

 

Další druhy hlístic

Existuje pochopitelně ještě mnoho dalších druhů hlístic, které škodí našim rybám. 

Například druh Philometroides cyprini způsobuje nemoc zvanou filometroidóza kaprů. Tato hlístice je živorodá a na rybě se vyskytuje v šupinových pouzdrech zejména u hlavy a u prsních ploutví. V jarním období samice z pouzdra šupiny vysune zadní část těla, která praskne a uvolní se z ní do vody její larvy. Mezihostiteli jsou bezobratlí korýši, a larvy se v případě, že korýše pozře ryba (v tomto případě tedy kapr) dostávají přes stěnu střeva do tělní dutiny, kde se dále vyvíjejí a rostou. Dospělé samičky pak po oplození cestují do pouzdra šupiny ryby. K úhynům v tomto případě nedochází, tělo ryby je však přítomností parazita znehodnocené. 

 

p3.jpg

Hlístice Philometroides cyprini se vyskytuje u kaprů v šupinových pouzdrech zejména u hlavy a prsních ploutví

 

Další hlístice - Philometroides sanguinea, parazituje čistě na karasovi, s to mezi paprsky ploutví, zejména ploutve ocasní.

 

p4.jpg

Hlístice Philometroides sanguinea v ocasní ploutvi u karasa stříbřitého

 

Jiným častým druhem je Philometra abdominalis, parazitující u tloušťů, hrouzků a střevlí. Juvenilní samice a samci tu cizopasí na stěně plynového měchýře

Další hlístice způsobují tzv. rafidaskariózu ryb. V případě této nemoci dospělci cizopasí zejména ve střevě, ale i v žaludku, a to většinou u dravých ryb, např. u pstruha duhového, štiky, mníka či úhoře. 

 

 

Text + foto: Tomáš Lotocki

Ilustrace: Jana Hauskrechtová

  

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

2 hodnocení, v průměru 4 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat
K tomuto záznamu není vložen žádný příspěvek.