Motolice jsou hermafrodičtí červi s plochým listovým tělem ve velikosti od několika milimetrů až do jednoho decimetru – na obrázku je motolice kopinatá

 

Motolice

Motolice jsou třída bezobratlých živočichů, kteří spadají do kmene ploštěnců. Jedná se o hermafrodické červy s plochým listovým tělem ve velikosti od několika milimetrů až do jednoho decimetru. Nemoci způsobené těmito červy jsou celosvětově rozšířené a zdaleka se neomezují pouze na ryby. Známé jsou jaterní motolice způsobující infekci zvanou fasciolóza, která postihuje savce, zejména skot, ale onemocnět jí může i člověk. Tito červi, parazitující v jaterních žlučovodech, způsobují každoročně obrovské ztráty zejména v chovech skotu a ovcí. U člověka se s touto nemocí setkáváme nejčastěji v Jižní Americe (Peru, Bolívie). Dalším závažným onemocněním tohoto typu postihujícím i člověka je schistosomóza (krevnička), která může mít střevní, jaterní nebo urogenitální charakter. Toto onemocnění je vůbec nejčastějším infekčním onemocněním způsobeným parazitickými červy na světě – odhaduje se, že je jím infikováno přes 200 mil. lidí (z toho 80% v subsaharské Africe). My se však v tomto článku pochopitelně zaměříme na ty druhy motolic, které způsobují choroby rybím populacím.

 

Střevní krevnička způsobuje infekční onemocnění, jímž je na světě nakaženo více než 200 mil. lidí

 

Motolice u ryb

Nemoci způsobené motolicemi souhrnně nazýváme trematodózy. Jak bylo řečeno úvodem, původci těchto chorob jsou v živočišné říši široce rozšíření, přičemž rybám způsobují zdravotní obtíže jen některé druhy. Mezi závažná rybí onemocnění způsobovaná motolicemi řadíme např. sanguinikolózu, diplostomózu a postodiplostomózu.

Motolice cizopasnící na rybách jsou většinou velmi malé, jen ojediněle přesahují 1 cm délky. Jejich těla jsou opatřena přední a zadní přísavkou, jen motolice cizopasnící v krvi přísavky nemají, neboť se pohybují volně v krevním oběhu a nemusí se tedy přichycovat na hostitelovu tkáň. 

 

Motolice oční Diplostomum spathaceum – vidíme ji nahoře oční čočky

 

Trematodózy u ryb dělíme do dvou skupin, a to na nemoci, které jsou způsobené dospělci těchto parazitů a ryba představuje definitivního hostitele, a na nemoci, které jsou vyvolané vývojovými stádii těchto parazitů (tzv. metacerkáriemi) a ryba zde vystupuje v roli mezihostitele.

 

Motolice oční může parazitovat v čočce různých druhů ryb, např. i kapra

 

Vývoj motolic je velmi složitý a probíhá přes jednoho až dva mezihostitele – z vajíčka se líhne obrvená larva zvaná miracidium, která aktivně plave a hledá své první mezihostitele, kterými jsou vodní plži. Uvnitř plže larva napadá hepatopankreas (játroslinivku) a mění se na tzv. sporocystu, uvnitř které se tvoří redie a z nich potom cerkarie. Cerkarie opouští prvního mezihostitele a následně hledají buď dalšího mezihostitele, nebo už definitivního hostitele, do nějž se dostávají přes žábry nebo přes kůži a v konečném tělním orgánu pak dospívají.

Pokud existuje druhý mezihostitel, konečný hostitel se nakazí tak, že onoho mezihostitele pozře – např. druhým mezihostitelem bývají larvy hmyzu nebo ryby a konečným hostitelem jsou pak ryby, ptáci nebo savci.

 

Sanguinikolóza

Jedná se o časté onemocnění u plůdku i násad kapra a lína, ztráty na rybách se vyskytují hlavně v letním období. Původcem choroby je u kapra motolice Sanguinicola inermis, takzvaná krevnička rybí, u lína Sanguinicola arómata. Dospělci těchto motolic dosahují délky těla do 1mm a cizopasí v srdci a velkých cévách. Vývoj probíhá přes jednoho mezihostitele a tím jsou vodní plži – plovatky. Dospělci produkují vajíčka, která mají trojúhelníkový tvar těla a dostávají se krví do žaberních a ledvinových kapilár. Z vajíček se pak líhnou miracidia, která přes stěnu žaber aktivně pronikají do vodního prostředí, kde vyhledávají svého hostitele. Celý vývojový cyklus trvá v letních měsících okolo 80 dnů.

Tělo ryb je poškozováno především vajíčky motolic, které se zachycují v jemných žaberních kapilárách a způsobují zhoršení proudění krve. Při masivní invazi vajíček může docházet až k nekrózám žaberních lístků na okrajích žaberního aparátu. U větších ryb vajíčka přes kapiláry žaber procházejí a usazují se v cévách ledvin, kde mohou začít narušovat jejich funkci.

Napadené ryby hynou jen velmi vzácně. Příznaky se projevují u plůdku v teplém počasí shromažďováním rybek u přítoku. Jejich žábry jsou šedavé, s drobnými krváceninami.

U větších ryb může choroba přejít do příznaků, jako jsou zježené šupiny, utváření tekutiny v břišní dutině, uzlíky na ledvinách, apod.

 

Diplostomóza

Jedná se o onemocnění oční čočky, které se vyskytuje u celé řady rybích druhů.

Původcem choroby je metacerkárie motolice oční Diplostomum spathaceum a další druhy rodu diplostomum. Tyto motolice se v chovech i ve volné přírodě vyskytují zcela běžně a při masivní invazi mohou rybám způsobit závažné poškození zraku vedoucí až k oslepnutí.

Vážné zdravotní riziko představují například v chovech lososovitých ryb. Metacerkárie jsou malí červíci nepřesahující 0,5 mm délky – v jedné oční čočce jich může být až několik desítek. U těchto parazitů hraje ryba roli druhého mezihostitele. I v tomto případě bývá prvním mezihostitelem plovatka bahenní, konečným hostitelem je pak rybožravý pták (např. racek nebo volavka). Cílovým orgánem u ryb je oční čočka, v níž probíhá další vývoj v metacerkárie. Rybu pak musí pozřít rybožravý pták, v jehož střevě se vývojový cyklus uzavírá - parazit dospívá a začíná produkovat vajíčka.

 

Postodiplostomóza, ale i jiné trematodózy se u nás často vyskytují v oblasti Pálavských jezer, kde žije i značné množství rybožravých ptáků

 

Poškození ryb je u této nemoci dvojího typu: ryby mohou být postiženy cerkáriemi, které se dostávají do těla ryb přes kůži nebo žaberní epitel; místa průniku jsou červené, zkrvavené. Nebezpečnější jsou však pro ryby metacerkárie, lokalizované v oční čočce, kde poškozují její tkáň. První příznaky jsou drobné bílé čárky na čočce. Při masivním výskytu desítek metacerkárií pak dochází k zakalení čočky a postupnému oslepnutí. Nakonec dochází až k prasknutí čočky a jejímu vypadnutí z oční bulvy. Příroda se nám může zdát být krutá, ale je přitom fascinující a neuvěřitelně vynalézavá – tak i tento handicap mezihostitele přesně splní svůj účel. Slepé ryby totiž většinou přestanou přijímat potravu, pohybují se u hladiny a stávají se tak snadnou potravou pro rybožravé ptáky, v nichž se životní cyklus parazita završuje.

 

Motolice posthodiplostomum cuticola pohlavně dospívá ve střevě volavky

 

Další z motolic, která cizopasí v očích ryb, konkrétně ve sklivci zejména kaprovitých a okounovitých druhů, je parazit Tylodelphys clavata, dosahující velikosti okolo 0,5mm, I zde jsou definitivním hostitelem této motolice rybožraví ptáci, např. potápky. Rybám způsobuje nemoc zvanou tylodelfóza, která také může vést až k oslepnutí ryb. 

 

Postodiplostomóza

Původcem této choroby je Posthodiplostomum cuticola, která cizopasí v kůži a v podkoží kaprovitých ryb, kde vytváří kulovité cysty okolo 0,5mm velké. Tyto cysty způsobují tzv. černou skvrnitost neboli postodiplostomózu ryb - v okolí cyst se začne značné množství melaninu (černého barviva), což způsobuje napadaným rybám drobné černé skvrnky po těle, podle nichž tuto nemoc dobře poznáme. Choroba se vyskytuje celkem běžně a i vy jste se s rybou, mající po těle tyto černé skvrnky, určitě v přírodě setkali. Nebezpečná je tato nemoc opět zejména rybímu plůdku, u nějž může způsobovat až hynutí. I v tomto případě je ryba druhým mezihostitelem. Prvním mezihostitelem těchto motolic je jako vždy plž, parazit pak pohlavně dospívá ve střevě volavek. Toto onemocnění se na našem území ve značné míře vyskytuje v oblastech Pálevských jezer a soutoku řeky Dyje a Moravy, známé velkými populacemi rybožravých ptáků, včetně volavek. Zajímavé je, že kvůli zabránění rozšiřování této nemoci se u nás jeden čas uvažovalo o introdukci amura černého, který se potravně specializuje na plže a na některých lokalitách, zejména v rybnících, by pak mohl významně eliminovat mezihostitele této nemoci.

 

Tyto motolice způsobují rybám tzv. černou skvrnitost, v našich vodách poměrně běžné onemocnění

 

Další zajímavé druhy motolic

Mnoho druhů motolic cizopasí též v trávicím ústrojí ryb. Vzhledem k nízkým intenzitám invaze však ryby většinou nijak zvlášť nepoškozují.

Zajímavým druhem motolice je Metagonimus yokogawai, způsobující chorobu, zvanou metagonimóza. Dospělci těchto parazitů cizopasí ve střevě rybožravých savců, ale mohou se vyskytovat i u člověka. Onemocnění se objevuje nejčastěji v povodí Dunaje a nebezpečí nakažení metagonimózou se mohou vystavit i lidé, pokud by konzumovali syrové maso napadených ryb.

 

Hrozbu nakažení lidi při tepelně neupraveném mase představuje i motolice Opistorchis felineus, způsobující tzv. opistorchózy. Jejich metacerkárie cizopasí ve svalovině u kaprovitých ryb, dospělci pak ve žlučovodech rybožravých savců. I tato nemoc byla zaznamenána zejména v povodí Dunaje.

 

Text: Tomáš Lotocki

Foto: autor a Karel Halačka

Ilustrace: Jana Hauskrechtová