Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 5. necteno

31.7.2014 | Zajímavosti | 7.935 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 14

Retrův zdar aneb Historie rybářského sportu v Československu 5.Při toulkách rybářskou historií jsme se v minulých dílech přenesli z daleké minulosti do období po roce 1931, kdy výroba rybářských potřeb v naší vlasti nastartovala nebývalý rozmach. Ve stínu velkých výrobců Sol a Rousek, spatřilo světlo světa i mnoho menších firem a živnostníků. Někteří provozovali rybářský obchod a výrobou prutů, navijáků či jiných doplňků si pouze zpestřovali svoji činnost...

 

 p13.jpg

 

Alexander Uggé

Provozovnu a obchod měl na Praze 2, v ulici Jáma č. 1.Kromě rybářských potřeb prodával i mořské a sladkovodní ryby včetně rybích násad. Z rybářských drobností vyráběl např. čihátka, největším trhákem však byly dva vynikající navijáky s převodem.

 

Prvním byl vrhací naviják Ideál, určený pro všechny druhy rybolovu

V dobovém názvosloví byl též nazýván jako naviják metací. Jeho výrobu zahájila firma v roce 1937. Mechanizmus s převodem zajišťoval precizní chod a naviják šlapal opravdu jako hodinky. Pro pohodlné nahazování byl opatřen otočným kloubem. Inzerce z roku 1942 hlásala, že naviják se dobře osvědčil, má převod a dvě neselhávající brzdy, které zabrání i velké rybě přetrhnout velmi slabou imitaci či šňůru. Na cívku bylo možno natočit 100 metrů imitace č.6.

První modely neměly řadič šňůry. Ten se na navijáku objevil až v roce 1941.

Vývoj cen navijáku Ideál:

1937.........95,- Kčs

1942…....125,- Kčs

1946….…210,- Kčs

 

p7.jpg

Rybářský věstník 1942

 

p21.jpg

 

p18.jpg

 

p14.jpg

 

Druhý naviják Fortuna byl jedním z našich prvních multiplikátorů

Neměl sice řadič, ale jinak pracoval opravdu perfektně. Pro rychlé navíjení měl dokonce trojnásobný převod. Přesné a čisté provedení pak zajišťovalo lehký chod. Dobová inzerce upozorňovala i na citlivou řehtačku. Na naviják se vešlo 80 metrů středně silné šňůry. 

V roce 1941 stála Fortuna 90,- Kčs

 

p8.jpg

Rybářský věstník 1942

 

p20.jpg

 

p3.jpg

 

p16.jpg

 

p4.jpg

Československý rybář 1947

 

Stanislav Vlček Přepeře u Turnova

Narodil se v roce 1911 a zprvu pracoval jako stavěč pian. Vášnivý rybář však tuto profesi v roce 1934 opustil a začal vyrábět rybářské potřeby. Zaměřil se na navijáky, třpytky a podběráky.

Jedním z prvních výrobků byl vrhací otočný naviják, který později zdokonalil klouzavou unavovací brzdou a pojmenoval jako Populár.

Cena v roce 1938 byla 75,- Kčs

p17.jpg

 

p23.jpg

 

p2.jpg

Stanislav Vlček se sumcem 27 kg, kterého ulovil v roce 1955 na Vranově

 

Jizeran

V roce 1937 uvedl Stanislav Vlček na trhnový smekací naviják Jizeran. Název navijáku byl inspirovaný rodnou řekou a postupně prošel modernizací a drobnými úpravami. 

 

p1.jpg

 

V katalogu z roku 1938 je uveden pod obchodním názvem:

Čís. 100 Jizeran 38

Jizeran jest naviják s pevnou cívkou pro vrhání lehkých nástrah na velké vzdálenosti. Šňůra neb imitace se při hodu neodvinuje, nýbrž volně se z cívky vysmekuje. Naviják jest zpracován z pevných, avšak lehkých kovů. Sestává se z pevné cívky, která se neotáčí, jest široká, značného průměru a vysouvá se vpřed a vzad. Tímto se šňůra neb imitace ukládá na cívku křížově, takže zamotání šňůry jest naprosto vyloučeno a tím docílí se nejdelších vrhů. Jizeran 38 jest opatřen spolehlivou unavovací brzdou, automatickým zachycovačem šňůry a převody z fosforové bronze, v poměru 1:2,6 otáček. Tímto jest zajištěno hbité navíjení a řádné rozdělení šňůry na cívce. Pojme až 120 m hedvábné šňůry o nosnosti 6 liber neb přes 300 m imitace č.3. Tento naviják svými přednostmi stává se nejvýkonnějším a nejspolehlivějším vrhacím navijákem, nacházejícím se na trhu vůbec. Každá porucha je naprosto vyloučena. 100% spolehlivost a jednoletá záruka. Nevadí mu, používáme-li jej pro lehkou neb těžkou přívlač.

Váha: 260 gr.

Cena: Kčs 220,- včetně reservní cívky

V dobových reklamách je Jizeran uváděný jako Jizeran I a Jizeran III. Z neznámého důvodu není nikde zmínka o Jizeranu II. Těžko říct, jestli měl pan Vlček takový smysl pro humor a dvojku prostě přeskočil, každopádně se tak postaral o sběratelskou záhadu.

 

p12.jpg

Rybářský věstník 1940

 

Stanislav Vlček vyráběl i početnou kolekci třpytek

Třpytky byly velmi často označovány jako blýskače a už tenkrát patřily mezi oblíbenou a úspěšnou nástrahu. Na trhu se objevovaly pod obchodní značkou Truta,Pruta a Kidney. Jejich předností byla poměrně velká hmotnost, která umožňovala daleké hody bez zátěže.

p5.jpg

 

p15.jpg

 

p22.jpg

 

p19.jpg

 

Po znárodnění spolupracoval pan Vlček s družstvem Lověna, které odkoupilo licenci na podběrák Premier a podílel se i na realizaci dalších výrobků. Díky svoji píli a šikovnosti se zapsal do rybářské historie nesmazatelným písmem.

 

Každá doba má svoje světlé i stinné stránky

Již v minulém díle jsem se zmiňoval o paradoxech 30 a 40 let, kdy v Evropě panovala hospodářská krize, která vyvrcholila druhou světovou válkou. I přes tyto nelehké podmínky prošel rybářský sport neuvěřitelným a zlomovým vývojem. Firmy Sol a DAM uvedly na trh vlasce z umělých vláken, které byly tenké, pevné a nemusely se po každém skončení lovu sušit. Zásadní proměnu prodělaly i navijáky. Velké a těžké kolovraty nahradily polovrháky a vrháky s převodem. Právě Vlčkův Jizeran byl prvním smekacím navijákem s vysouvací cívkou. 

Veškerý cajk se zjemnil a rybáři slavili nebývalý úspěch, což dokládá velké množství fotografií v Rybářském věstníku (předchůdci dnešního Rybářství).

 

p9.jpg

 

Desítky šťastlivců s trofejním úlovkem v náručí jsou jasným důkazem, že se sportovní vybavení stalo velmi úspěšným. Realita však až tak růžová nebyla. Jako v každé době hrály zásadní roli finance. Peněz bylo málo a koupi vysněného navijáku musel běžný člověk často mnohokrát odložit. Průměrná mzda úředníka se pohybovala okolo 1300,- Kčs měsíčně a plat dělníka činil dokonce pouhých 550,- Kčs. Naviják Jizeran za 220,- Kčs tak činil skoro polovinu měsíční mzdy. V době hospodářské krize byla navíc velmi vysoká nezaměstnanost. V roce 1931 se pohybovala okolo 20 % a v pohraničí přesahoval podíl nezaměstnaných dokonce 50%. Dalším problémem byl zřejmě i nedostatek zboží na trhu. Známý rybář Hugo Pavel mi vyprávěl, že první pořádný navijákStabil Rousek mu koupil tatínek až po válce a sehnal ho jen díky velmi dobrým známostem.

 

Cesty osudu

Na podzim loňského roku jsem měl s Hugem domluvený podrobný rozhovor o zlaté éře rybářského sportu. Moc jsem se těšil, protože bylo jasně, že získám velmi cenné informace. Hugo se narodil v roce 1924 a rybařit začal jako malý kluk. Jako jeden z mála pamětníků se vyznal ve starých šňůrách, násadcích na parmy a vlastně v celé rybářské historii. Na poslední chvíli jsem však odjel rybařit do Norska a rozhovor posunul na pozdější dobu. Když jsem si chtěl po návratu domluvit nový termín, s hrůzou jsem zjistil, že leží v nemocnici s těžkou mozkovou příhodou. V poslední lednový den přestoupil tento rybářský matador a milovník přírody definitivně na druhý břeh. Nikdy si svoje rozhodnutí nepřestanu vyčítat, i když myslím, že Hugo by se rozhodl stejně a určitě by dal taky přednost rybám před nějakým rozhovorem.

 

Jedeme dál

Sestavit dohromady celou mozaiku naši krátké, ale velmi bohaté historie rybářských potřeb je běh na dlouhou trať. Určitě však stojí za to. Pokud máte nějaké informace, podělte se o ně s ostatními. 

Příště si posvítíme na další průkopníky rybářského sportu z období let 1931 – 1950.

 

p10.jpg

Rybářský věstník 1942

 

Máte doma nějaké poklady rybářské historie? Napište o nich a případně zařadíme do rubriky nebo odkoupíme. 

 

Autor: Zdeněk Hofman

Foto a reprodukce: Lenka Hofmanová

Zdroj: Internet, Rybářský věstník, Československý rybář, Hugo Pavel, archivář Pepa Vosa a pamětníci

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

13 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 2. září 2014 ve 14:47® jepice-zruseno

Mates(původní)> To je mazec ty ložiska, jsem to četl v tom prospektu, jak si sem dal, a dost mě to zaujalo.

Úterý 2. září 2014 ve 13:03® Mates(původní)
Mates(původní)

jepice> Myslím, že to je lakované dřevo (možná nějaký druh pertynaxu)nevím. Jinak tento kus má achátová ložiska.

Tento příspěvek byl editován Úterý 2. září 2014 ve 13:11 uživatelem Mates(původní).
Úterý 2. září 2014 v 10:58® jepice-zruseno

Mates(původní)> Co to je za meteriál na těch úchopech kličky? Máme doma SOL muškařskej, tam má ten úchop jinej tvar, ale je taky takhle popraskanej. Jinak krásnej kousek. Myslím, že firma sol měla ve své době hodně kvalitní výrobky, byť asi pro běžného rybáře těžko dostupné.

Úterý 2. září 2014 v 10:45® Mates(původní)
Mates(původní)

viking> Multiplikátory u nás před válkou vyráběla firma SOL. Například č. 2840, 2850, 2870, Myslím, že byli daleko kvalitnější nežli zde zmiňovaná FORTUNA.

Tento příspěvek byl editován Úterý 2. září 2014 v 10:45 uživatelem Mates(původní).
Pátek 22. srpna 2014 ve 12:34® viking

jepice>Smekací navijáky byly původně určené pouze pro přívlač s jemným prutem a šňůrou. Multiplikátory se u nás používaly už před válkou, většinou se k nám dostaly z Ameriky, byly ale dost drahé. Několik jich ve sbírce mám i s legendou. Jeden byl např. přidělaný na dlouhém pepřáku a sloužil při lovu na houpačku na Vltavě. Ve filmu Dobrodružství na Zlaté zátoce sloužil zase k lovu štik a používaly se i při muškařině. Já používám malé vajíčko při vláčení s jerky a je super. Vlasce byly tenkrát opravdu hodně tvrdé. Na fotce Jizeranu je to poznat už od pohledu. Většina sběratelů získaný naviják renovuje a původní návin většinou odstraní, což je myslím velká škoda, zničí se tak nejdůležitější součást rybářovy výbavy.

Čtvrtek 21. srpna 2014 v 17:29® jepice-zruseno

Zajímalo by mě, jak často se kolem našich řek objevovaly multiplikátory. Přeci jenom se dostávají do módy až v posledních několika letech na přívlač a občas je někdo používá na sumce, ale i tak je to dnes ojedinělá záležitost. Napadlo mě ale, že tehdy nemusel být smekací naviják takovou výhodou, jakou je v posledních desetiletích. Přeci jen šňůry bývaly asi všelijaké a vlasce silnější. A smekací navijáky ještě nebyly jako ball bearing s otáčející se rolničkou a jemnou brzdičkou …

Čtvrtek 21. srpna 2014 ve 14:26® viking

palovák62>Díky moc za kladný ohlas. Snažím se tu naši rybářskou historii trochu zmapovat, ale je to řehole. Původně to měla být jen taková sonda, nějak mě to však pohltilo. Přeji hodně trofejních retro úlovků.

Čtvrtek 21. srpna 2014 ve 14:21® viking

jepice>Abych nebyl nespravedlivý, tak oproti letům 1970 – 1989 se mnohonásobně zlepšila kvalita vody v řekách. Labe bývalo od Hradce Králové smrdutou stokou a Vltava zase od Větřní nad Českým Krumlovem. Ostatní řeky na tom byly podobně. Taky v nich nebylo tolik trofejních ryb nebo jsme je neuměli na naše retro cajky chytat.

Neděle 3. srpna 2014 v 19:46® jepice-zruseno

viking> Neřekl bych, že se všude krajina změnila k horšímu. Ale změnila se ohromě, zvláště kolem Prahy a ve středních Čechách.

Sobota 2. srpna 2014 v 19:30® Scraft_cz
Scraft_cz

Ja mam doma tak maximalně 2 shejkspiry : dirkáč, kapráč a ROENA III i s puvodnim navinem. A to je mi 14 a nikdo z rodiny dřiv nechytal!!!!

Pátek 1. srpna 2014 v 15:56® Jožko

Rybári, ktorí požívali uvedené náčinie, museli byť telesne zdatnejší ako my dnes…

Čtvrtek 31. července 2014 ve 22:22profil byl smazán

Pane Hofmane, i já se snažím dát dohromady něco z retra, ale Vy jste opravdová špička. Díky za to.

Čtvrtek 31. července 2014 v 15:21® viking

jepice> 60. léta je už slušná historie, vždyť mnoho místních čtenářů určitě nebylo ani na světě. Proměny krajiny a hlavně známých míst jsou vždy hodně emotivní. Stačí se jen ohlédnout o pár let dozadu. Většina revírů je navždy zničena asfaltovou lobby, všude se buduje a buduje. Pochopitelně za dotace. A penízky se sypou na všechny strany. Rybáři jsou jako indiáni, kterým mizí loviště pod nohama.

Čtvrtek 31. července 2014 v 0:42® jepice-zruseno

Nedávno jsem narazil u nás na klubovně na fotografie z celopražských přeborů mládeže z 60. let. Není to až taková historie … Ale na těch starých fotkách mě zaujal stav krajiny kolem všch těch dobře známých míst snad víc, než ona výbava a úlovky …