Chytej.cz

Jak zvýšit početnost PO v našich vodách? necteno

27.7.2014 | Vaše názory | Pstruh obecný | 6.149 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 51

Jak zvýšit početnost PO v našich vodách?Zdravím všechny příznivce pstruhařiny! Jak je možno vydedukovat z názvu příspěvku, rád bych se zmínil o stavu našich pstruhových revírů a pokusil se nabídnout řešení otázky úbytku pstruha potočního...

 

 p1.jpg

 

Plíživý soumrak pstruhovek

Sám jsem pstruhařem od dětství, takže už nějakých 35 let! Za tu dobu jsem si nemohl nevšimnout změn (k horšímu), které pstruhovky postihly. Tyto změny nepřišly ze dne na den, ale trvají už řadu let, až dospěly do stádia, že se v některých pstruhových řekách a potocích PO takřka nevyskytuje. Možné příčiny přibližně známe, což je alespoň jediné pozitivum, teď je jenom otázkou, jak jim čelit a jak je odstranit. Pořád existuje šance, že by se tato nádherná lososovitá ryba vrátila do všech pstruhových revírů, kde se vždy vyskytovala v hojných počtech.

 

Proč?

Připomenu možné příčiny úbytku PO v našich vodách. Kvalita vody v tocích je prvním z mnoha důvodů. Následuje velmi chabá přirozená reprodukce, vysoký tlak rybožravých predátorů - kormoránů, vyder, volavek, neuvážené regulace toků, ubývající počty líhní na umělý výtěr a nadměrné vysazovaní potravních konkurentů - duháků a sivenů. Jistě by se našly i jiné důvody, ale ty nejpodstatnější jsem, myslím, vyjmenoval. 

Mnohé příčiny jsme schopni ovlivnit a napravit sami. Bohužel bez záruky, že to povede ke kýženému úspěchu. Mám s tím osobní zkušenost, když jsme se snažili uvést chovný potok do stavu, aby se nám v něm dařilo pstruhy odchovat. Vše se zdálo být reálné, ovšem konečný výsledek byl více než tristní. Marně jsme si lámali hlavu, kde může být „zakopaný pes“. Tím chci jen naznačit, že nezdar může být zapříčiněn i jiným faktorem, o kterém nemáme ani ponětí. Naše snaha tak vyšuměla do ztracena...

 

p2.jpg

 

V současnosti tak má potočák - náš princ pstruhových toků – spíše našlápnuto k zápisu mezi chráněné druhy, než k záchraně a obnovení stavů (jen na okraj - velmi podobně je na tom i lipan podhorní). Jelikož se bavíme o stavech, které jsou míněny v dlouhodobém měřítku, tak nám zbývá ještě pár let času, abychom se pokusili o maximum, aby ke katastrofickému scénáři nedošlo.

 

Marná snaha?

Za zmínku jistě stojí i to, co už rybáři udělali pro zvýšení početních stavů lososovitých ryb (včetně lipana). Ulovené a ponechané ryby mají své limity, samozřejmostí je používání háčků bez protihrotu, na některých revírech je PO hájen celoročně, atd. Ale to hlavní je samotný respekt a úcta většiny pstruhařů k této rybě, které spočívají v tom, že víme, jak tenký led je mezi bytím a nebytím potočáka. A ten škraloupek může jednou roztát...

Za sebe mohu dodat, že si uvědomuji, jak jsem se k této rybě choval před dvaceti lety a jak se k ní s maximální šetrností chovám dnes. Podobné názory zastává i spousta kolegů rybářů, a co je na tom pozitivní, že se jimi řídí i v praxi. Vídávám to na vlastní oči při vycházkách na pstruhovky. 

Zkusím se zmínit o tom, co by se dalo změnit a tím možná přispěji k tomu, že se s potočáky budeme v budoucnu potkávat mnohem častěji než dnes.

 

Kvalita vody

Osobně si myslím, že kvalita vody se díky povodním za posledních 10 let zlepšila, ale i tak stále se najde dost zdrojů znečištění. Nejedná se však o zdroje pocházející továren a fabrik, ale spíše z obytných chat a chalup, které stojí v bezprostřední blízkosti toku a nemají kanalizaci. Díky trativodům se veškerý „sajrajt“ ze septiků a žump dostává přímo do toků. Samozřejmě se jedná jen o střípky zdrojů znečištění, kterých bývá bezpočet. Co se tedy kvality vody týká, určitě by se dalo zapracovat na tom, aby se její kvalita ještě vylepšila.

 

Přirozený výtěr

Přirozená reprodukce pstruha potočního je věcí závislou právě na podmínkách kvality vody a prostředí. Na zlepšení tohoto stavu si jistě počkáme mnoho let. Jestli se tedy vůbec dočkáme. Proto je nutné podpořit fungování stávajících a vznik nových líhní. Bohužel líhně ubývají. Jen za posledních pět let jsem v okolí zaznamenal uzavření tří malých líhní odchovávajících právě pstruha potočního. Podpora v tomto směru by měla být naopak maximální a to už jak ze strany svazů, rybářů, tak i za pomocí různých podpůrných programů ministerstva a státu samotného.

 

Tlak predátorů

Kormorán, vydra, norek, volavka patří do kategorie přirozených, ale nežádoucích predátorů a vyložených škůdců populace PO. S tímto problémem bychom se dokázali vypořádat nejrychleji a nejsnadněji. Bohužel právě někteří „ochránci přírody“, kteří by měli držet ochrannou ruku nad ubývajícími původními potočáky (a lipany), ale paradoxně je svými rozhodnutími nechávají na pospas osudu, protože místo nich chrání právě jejich úhlavní nepřátele.

 

p3.jpg

 

Neuvážené úpravy toků

Regulace toků! Přiznám se, že na toto slovní spojení a hlavně na jeho význam hodně alergický. Znám sice zregulované úseky, kde vodohospodáři mysleli i na život ve vodě a jejich zásah byl citlivý a přiměřený. Na druhou stranu jsem se setkal s případy totální a drastických regulací, kdy se ryba neměla šanci udržet, ani kdyby se sebevíc snažila. Myslím, že kdyby se jen nepočítal zisk a méně se šetřilo, respektive nešidilo na všem, s čím je regulace toku spojená. Určitě je to jedna z věcí, která se dá ovlivnit! Z mého pohledu by měla být zavedená povinnost, aby vodohospodáři zachovali, nebo alespoň částečně obnovili ráz původního toku. Tím ovšem nemyslím jen na papíře, ale fyzicky!

 

Přehnané vysazování potravních konkurentů

Nadměrný výskyt, nebo neuvážené vysazování pstruha duhového a sivena amerického do některých revírů, je další z věcí, která se dá ovlivnit. Ano, některé organizace jsou rády, že splní zarybňovací plán a mají alespoň něco ve vodě, ale nepůvodní druhy jsou pro potočáky velkou potravní konkurencí. Znám však MO, kde se spoléhá právě na dostupnost, levnost a následně i snadnou výtěžnost duháka, a tak potočákům záměrně zabouchli dveře do revírů.

 

p4.jpg

 

Možnosti záchrany PO

Rád zmínil o způsobech, jak chránit PO a to přímo ze strany rybářů. Nejsem zastáncem bezvýhradného hájení druhu, ani absolutního zákazu rybolovu na pstruhovkách. Za rozumnou formu ochrany bych považoval systém „chyť a pusť“, kdy by každý ulovený PO byl vrácen zpět do vody. Toto opatření by trvalo např. 5 let, kdy by se potočáci vysazovali a měli šanci dorůst slušnějších rozměrů. Čím je pstruh starší, tím je hůře ulovitelný a pro každého pstruhaře se stává výzvou. 

Pokud by se zachoval stávající stav (s ponecháním si ulovené ryby), byl bych pro to, aby se zvedla lovná míra. 

Kromě toho bych u přívlače stanovil maximální velikost trojháčků, jelikož někteří lovci mají na nástrahách kotvy jako na sumce a pstroužci, kteří o tuto nástrahu zavadí, utrpí téměř vždy rozsáhlá zranění. 

Stavu věci by napomohly i další možnosti. Chce to jen mít odhodlanost, chuť něco změnit a určitý obnos financí. Zapojit by se museli všichni myslící lidé v politice, na úřadech, vodohospodáři a v neposlední řadě samotní funkcionáři místních organizací svazů. Pokud se bude o problému jen debatovat, ale žádné kroky se nepodniknou, tak se obávám, že situace bude jen horší a horší. Uvedu dva příklady, jak je podstatné, když levá ruka ví, co dělá pravá. Jsou to příběhy ze života...

 

p5.jpg

 

Totální zkáza!

První příběh se stal docela nedávno, je to tak 5-6 let zpátky. Tehdy, začátkem roku jsem zakoupil novou povolenku a dostal jsem k ní i dodatek k soupisu revíru. Doma jsem okamžitě započal samostudium doprovodného dokumentu. V úpravách textu jsem se dočetl, že na mé oblíbené pstruhovce bude potočák celoročně hájený, lov povolen pouze na mušku a jen duháka a lipana. Na jednu stranu jsem chválil přístup hospodařící organizace, ale současně jsem byl zvědavý, jak bude dodržování nového pravidla hlídat. Revír tvořila poměrně malá říčka, která z větší části protékala vesnicemi, a tudíž ji navštěvovala i početná skupina „lovců“ do rukou. Nezřídka jsem na březích nacházel i různé špulky s vlasci. Z dostupných informací jsem se časem dozvěděl, že do říčky byl ve vyšším počtu vysazen potočák, což mě utvrdilo v myšlence, že to organizace s daným revírem myslí vážně. Co jsem ovšem netušil (a asi málokdo), že na té samé říčce a v tom samém roce bude zahájena regulace celého toku pod taktovkou Povodí a.s. Co se ubohé řece stalo, bylo k pláči, vzteku a na zabití dohromady! Při jedné vycházce k této vodě jsem už při samotném příchodu zaregistroval několik mrtvých ryb, převážně právě potočáků. Když jsem informaci o rybích nebožtících zavolal na Svaz, bylo mi odpovězeno, že jim o bagrech ve vodě není nic známo a vodohospodáři jim nedali čas na odlovení obsádky. Jelikož se potočáci převážně ukrývají v překážkách a pod břehy, tak jejich smrt pod koly a pásy bagrů byla víc než jistá. Smůlu měli i další ryby, které se udusily díky zákalu vody. Výsledek regulace říčky je cca po pěti letech takový, že se v ní nikomu nepodařilo život obnovit život. „Povoďákům“ se do současnosti nepodařilo ani stabilizovat břehy, které se narušily vyrváním stromů. Výsledkem je, že se v některých místech řeka stává součástí zahrad v okolí bydlících občanů. Zkrátka, vše bylo od začátku „zvorané“ od A do Z a z přírodní říčky je stále nikdy nekončící staveniště a stoka. Komunikace mezi rybářským svazem a Povodí a.s. byla nulová a podle toho to dopadlo. Je to jen malá ukázka stavu, jak jednoduše se dá něco zkazit a napravit škodu je téměř nemožné.

 

(Ne)chtění predátoři

Druhý příběh, při němž zůstává rozum stát, se vleče dodnes. Je záporným příkladem uvažování a moci (ne)zodpovědných lidí, který bude ještě dlouhá léta stát životy mnoha potočáků. Na jednom pstruhovém revíru byl vymezen před dávnými léty mimopstruhový úsek. Nasadili se tam kapři, amuři a nějaký cejn. Vše bylo docela v pořádku až do doby, kdy bývalý hospodář dostal nápad vysadit do tohoto úseku štiky!

 

p6.jpg

 

Jelikož se tam štiky dobře ujaly, tak už za pár let se díky příhodným podmínkám slušně rozmnožily. Postupně začaly expandovat do pstruhového pásma proti vodě a při zvýšeném průtoku zase po proudu. Dnes na této řece není problém vytáhnout při jedné vycházce 5 až 10 štíhlat. Ty větší kusy samozřejmě odolávají jemnému pstruhařskému náčiní a jenom koušou nástrahy. V mimopstruhovém úseku je v současnosti navíc rozbujený kanadský mor – vodní rostlina, kterou nechce pozřít ani amur, což hodně stěžuje lov kaprům, natož pak štik. Tím se štiky v této vodě staly nedotknutelné a její stavy se v okolních pstruhových pásmech stále zvyšují. Čerstvě vysazený potočáček tak bude zcela jistě tou nejsnadnější obětí nechtěného dravce. To je opět ukázka stavu, jak rychle jde udělat špatné rozhodnutí, kdy je jeho náprava takřka nemožná!

Tyto dva příklady jen potvrzují, že něco zachránit závisí jenom na rybářích, těm ostatním je to celkem jedno. Mnozí „ochránci“ umí jen kázat na různých konferencích, ale své teorie nikdy nepřetáhnou z papírů do reality...

Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o jednom docela smutném faktu – je jím faktem, že daleko častěji se začínám setkávat se slušnými potočáky spíše v mimopstruhových revírech, než v pstruhovkách. I to je téma k zamyšlení - proč se pstruhovi lépe daří v parmovém či dokonce v cejnovém pásmu a ne v jeho přirozené domovině. Myslím, že jen o dostatku a různorodosti potravy to nebude. Těch témat k zamyšlení by se našlo opravdu asi víc. Na mnohé jsem zcela jistě zapomněl.

 

Za klub přátel a ochránců potočáka

Text a foto: Petr Ramian alias Petula

  

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

17 hodnocení, v průměru 4.8 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 22. dubna 2015 v 7:34® prroud

Jsem presvedcenej o tom,ze vliv rybaru na stavy ryb je ta nejmensi bolest ze vsech,a nemyslim to jako slovni obrat! Jinak je v clanku krasne poukazano na spojeni „penize,business-kvalita vody“,ona kvalita vody zacina uz v lese,ale ne tom tezebnim!Je potreba si vsimnout,ze se priroda kazi vlastne planovite a umyslne prave z moci penez,proc nevytravit reku a nezaplatit pokutu,kdyz se mi to jeste porad vyplati atd.? Problem vidim v hospodareni s prirodou a v ony porad podcenovany chemii pusobici na vodu a pudu ve velkym.

Úterý 5. srpna 2014 ve 12:53® xsemik

Když už se tady probírá vliv člověka na salmonidy, tak bych ještě zmínil otázku zemědělství. Ročně navštívím docela dost různých pstruhovek a dle mých pozorování se potočákům mnohonásobně lépe daří v horských oblastech, kde je v potocích minimum sedimentů. Jen kameny a písek. Kupodivu jim ani nevadí, když koryto potoka pod vesnicí připomína černou skládku. Ale jak jsou okolo pole, tak spláchnutá zem od zaseté kukuřice nebo řepky evidentně pstruhům moc nesvědčí… Dokonce jsem se už na několika potocích přesvědčil, že i s přemnoženými okouny (pravděpodobně po vypuštění rybníka) si příroda poradí sama – do dvou let většinou odejdou s větší vodou pryč.

Pátek 1. srpna 2014 v 19:06® wirr
wirr

Moc Vám děkuji :D doufám, že mi to pomůže v rozšiřování si obzorů a práci též.

Pátek 1. srpna 2014 v 10:55® sunet

No, nejde tam dát celý odkaz, tak si prosím níže uvedený link celý nakopírujte do vašeho prohlížeče.

http://www.mzp.cz/…ka_opatreni/$FILE/OOV_121130_Mi­grace.pdf

Tento příspěvek byl editován Pátek 1. srpna 2014 v 11:56 uživatelem sunet.
Pátek 1. srpna 2014 v 10:40® sunet

wirr> Nejedná se o literaturu zaměřenou jen na salmonidy, ale obecně jde o možnosti migrace ryb ve vodním toku, což je též jeden z velmi důležitých faktorů ovlivňující početnost rybí populace.

Migrace ryb

Je to v pdf. formátu, tudíž to jde stáhnout na počítač a případně i vytisknout. Tož ať se práce podaří a přispěje k lepšímu osodu našich vodních toků.

Tento příspěvek byl editován Pátek 1. srpna 2014 v 11:52 uživatelem sunet.
Čtvrtek 31. července 2014 v 19:43® wirr
wirr

sunet> Dobře máte pravdu, zřejmě mi nezbývá nic jiného, než si danou problematiku lépe nastudovat. Mohl bych ještě poprosit, zda by jste mi mohl doporučit nějakou literaturu týkající se tohoto problému? Zpracovávám totiž v rámci našeho gymnázia, odbornou činnost BOČ na téma vlivu abiotických faktorů na salmonidy. A docela by se mi nějaká literatura teď hodila neboť nemůžu být ve styku s mím školitelem.

Čtvrtek 31. července 2014 v 16:48® sunet

wirr> Beru vysvětlení, pak je ovšem nutno lépe volit slova, protože výsledný dojem je poněkud v rozporu s tvrzením.

Každopádně znovu apeluji na proniknutí do hloubky jakéhokoliv tématu, snažit se najít veškeré dostupné relevantní informace, prostudovat je a na jejich podkladě pak se snažit problému lépe porozumět. Protože jak už bylo napsáno jinými a moudřejšími, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

hraji> Problém salmonidů má určitě velmi širokou základnu, je však dobré eliminovat každý možný negativní dopad. Jestli stojí za jejich poklesem celkové klimatické změny, či zvýšený antropogenní vliv, to bude jistě záviset případ od případu. No, nás postihla podobná katastrofa na přelomu let 2001/2002, kdy se na jednom chovném potoce snížilo množství pstruhů skokově desetinásobně. Dokonce to byl tak prudký pokles, že to vyvolalo zájem i u vědců (viz odkaz http://www.rybarstvi.eu/…%20Jasna.pdf ), kteří konstatovali, že za to může právě lidská činnost, v tomto případě postavení nové rychlostní silnice, umělé zasněžování lyžařského svahu a solení v zimním období. Tady se příčina našla, ale způsobena škoda se bude napravovat desetiletí, jestli půjde napravit vůbec.

Čtvrtek 31. července 2014 ve 14:00® Petula
Petula

wirr> děkuji za výklad,ale slovo prevence je asi tím správným slovem proč se liška střílí a odevzdává na veterinu.

Čtvrtek 31. července 2014 ve 13:57® wirr
wirr

Petula> Studuji přírodovědné gymnázium a tudíž vím, že vzteklina byla na našem území již vymýcena (od roku 2005 nebyla zaznamenaná žádná nákaza), vyskytuje se pouze u netopýrů ale to je jiná kapitola. Tudíž nejde označovat lišku jako škodnou z tohoto důvodu. Škodná zvěř je takto označována z důvodu, že dělá škody na zvěři užitkové. A omlouvám se za odbočení od tématu.

Čtvrtek 31. července 2014 ve 13:39® Petula
Petula

wirr> kolego,myslím,že není tak dávno co jsi opustil základní školu,tudíž by sis základy z přírodovědy měl pamatovat.V našich podmínkách je liška považována za hlavním přenašečem vztekliny a žádný myslivec ji v revíru nestrpí.Vím,že to zní brutálně,ale když si dáš tu práci s literatůrou a internetem,brzy pochopíš,že myslivcům ani nic jiného nezbývá.Ale to už jsme někde jinde.

Čtvrtek 31. července 2014 ve 13:35® Petula
Petula

hraji> argument přijat,taky jsem nic nepsal o vyvraždění kormorána a jiných predátorů,samotná regulace migrujících hejn by postačila,nevím jak u tebe,ale u nás po přeletu 300ks hejna zůstávají řeky a potoky bez života.

Čtvrtek 31. července 2014 v 8:39® wirr
wirr

Petula> Ještě k té lišce, ukvapeně jsem přijal váš argument proč má liška přízvisko škodná. V myslivosti se dělí zvěř na užitkovou a škodnou, rozhodně to není o tom, že by nějaká z těchto skupin přenášela více či méně vzteklinu neboť vzteklinu přenášejí všechny teplokrevní živočichové a tudíž je toto tvrzení, proč se tak liška nazývá, špatné a nepravdivé. A také nezbývá mi nic než souhlasit zde s uživatelem hraji, akorát s tím rozdílem, že nemám až takový rozhled jako on a nedovedu to až ta podloži fakty jako on. Musí se na to nahlížet na tento problém víc komplexněji a obecněji. Ne jen bezhlavě hájit názor rybářů. Řídím se spíše logickou úvahou a tím co najdu v knihách či encyklopediích.

Čtvrtek 31. července 2014 v 6:30® hraji
hraji

Petula> možná by stálo za to si doplnit vzdělání a znalosti. Kormorán velký byl ze seznamu zvlášť přísně chráněných živočichů již vyjmut. Otázka je, co se tím změnilo? A ještě jedna otázka. Proč mají stejný úbytek salmonidů například v Německu (myslím země původního západního Německa), kde nemají chatařské osady, nemají tam norky, nemají problémy s přemnoženými volavkami. Vědci se shodují, že problémy, které vedou k poklesu počtu salmonidů v evropských vodách, jsou mnohem komplexnější, takže ukazovat na dvě tři příčiny a tvrdit, že vyvražděním kormorána se něco vyřeší je přinejmenším zpozdilé. Němci investovali miliony euro do výzkumu příčin úbytku salmonidů a došli k závěru, že neexistuje rychlé a snadné řešení. Mimochodem, těch pár kormoránů, kteří v ČR trvale žijí, asi salmonidy nezlikviduje, už jen třeba proto, že sídlí převážně u stojatých vod. A vyřešit problém migrujících „zimních“ kormoránů nedokáže žádný stát samostatně.

Středa 30. července 2014 ve 22:02® Petula
Petula

malamut> Tobě by to uškodilo a nybyla by už s tebou taková prča,takže zůstaň raději na své klasice a máš jistotu,že se ti nepřitíží.:-)

Středa 30. července 2014 ve 21:45® malamut
malamut

Petula> na něčem frčíš a chtěl bych to zkusit, vypadá to dobře.

Středa 30. července 2014 ve 21:38® Petula
Petula

wirr> Ono nikdo nemůže vědět vše ani já to nevím,ale dokážu ocenit,když si to člověk dokáže přiznat.S tím kormoránem je to asi takhle,dostal se na seznam chráněných a ohrožených druhů,ale zároveň díky jeho záchraně na tuto listinu míří pstruh,kterého likviduje mezi prvními,úplně první zlikviduje lipana,takže čemu dá přednost člověk,který o tom rozhoduje?Nejde o přednost,ale o udržení rovnováhy a v tom člověk chybuje nejčastěji.Bezhlavě něco rozhodnou a nedbát výzev odborníků,že se to ve zlé obrátí,to je to o čem vlastně i ten článek je.Nasekat chyby jde snadno,ale jejich náprava je složitá a hodně drahá cesta.

Středa 30. července 2014 ve 21:15® wirr
wirr

Petula> V tom máte pravdu s tou liškou jsem to nevěděl za což se omlouvám. Nejde tu však o správný úhel pohledu, není žádný správný jen se musí všechny zohlednit, všechny mají totiž stejnou hodnotu akorát jinou prioritu.

Středa 30. července 2014 ve 20:17® Petula
Petula

wirr> V pohodě kolego,jen objasním pohled na lišku,škodná je jen proto,že je hlavním zdrojem a přenašečem vztekliny,jiný důvod k nálepce škodná není.Kormorán se v Evropě celkově přemnožil a začíná se volat po jeho regulaci počtu což vzhledem k napáchaným škodám,které způsobí je logické a volám po tom i já.Dalším přemnoženým druhem je bobr a volavka,ono něco chránit je jedna věc,ale druhá je,že je zapotřebí udržet stav pod kontrolou,což se v případě kormorána nestalo,jeho ochrana zašla moc daleko a nikdo nechce dát ten svůj prst na spoušť,aby se něco začalo dít.Mám přírodu jako celek moc rád,ale když se něco přežene na úkor jiných druhů živočichů,tak s tím nemohu souhlasit.Ale i tak děkuji za tvé příspěvky a postřehy,všichni mít stejný názor nemůžeme,stačí někdy příjmout i ten jiný názor,pokud má alespoň trošku hlavu a patu.Uhlů pohledů je mnoho,těch správných je však poskromnu.

Středa 30. července 2014 ve 20:05® wirr
wirr

Petula> Toho jsem si plně vědom, znám to od nás. Jen nechci přijmout takovéto radikální řešení, neboť tito tvorové jsou také obyvateli těchto biotopů. Přenesu tuto situaci na mysliveckou obci, protože je nemám příliš v lásce a jejich chování mě zaráží a často pobuřuje. Úplně nejvíc mě zde irituje označení „škodná“. Proč prostě, vždyť tu liška byla odjakživa a má právo zde žít, jenom kvůli tomu, že je predátorem a žere to na co přijde(zajíc atd.) tak je označována tímto hanlivým a nelichotivým přízviskem. Takhle to chápu i u kormorána není dobré podle mě být na něj takto zaujatý. Zkuste se na to třeba podívat z pohledu ornitologa či z jiného úhlu. Taky by se Vám líbilo kdyby tu byli spousty ryb a nemusela by se dělat obsádka. To by se ale zas nelíbilo vodákům a běžným lidem. Chtěli by se vykoupat ale kde když by řeky smrděly po rybyně. Tak jsem to myslel a říkám ještě jednou, neboť vidím, že to nebylo platné, neberte si to osobně a ani jako útok na Vaší osobu.

Středa 30. července 2014 v 19:47® Petula
Petula

wirr> Milý kolego,nevím jestli jsi někdy na vlastní oči zažil nálet třeba kormoránů a co po nich zbylo,já již několikrát a vždy po nich zbyl pouze několika kilometrový úsek řeky bez života.Které z druhů ryb na pstruhovkách by se nám přemnožili,můžeš objasnit?Máš na mysli tlouště nebo plotici?Pstruzi a lipani určitě ne.Víš léta letoucí se starám o potoky a říčky včetně jejich obsádky a nic lepšího mě za odměnu nemuže potkat než nálet kormoránů,kterým krom tleskání,které ignorují nemůžu nic udělat a jen musím přihlížet jejich hostině.Další věc je,že v našich podmínkách je to absolutně nežádoucí predátor,který nic nereguluje v řece,spíše veškerý život v takové řece zastaví a na hodně dlouho.

Středa 30. července 2014 v 17:26® wirr
wirr

sunet> Myslím, že jste mě vůbec nepochopil za prvé v žádném případě bych neřekl takovou hloupost o autorovi, neboť již to, že napíše o této problematice článek něco znamená. Myslel jsem to obecně, teď jak jistě všichni vědí jsou žhavé komentáře v diskuzi „Z lovu“ a to jsem myslel především. Neboť všichni tam osočují ty co si ryby berou k snědku, ale proč to vždyť je to normální věc. A stejně to myslím i zde všichni, včetně mě to zde kritizujeme, ale to je tak všechno. A k té ekologické stránce, vysvětlím jak jsem to myslel. To, že autor zde napíše, že s otázkou predátorů by se dalo rychle skoncovat, ve mě evokuje dojem, že by je stačilo vystřílet, nebo jinak zlikvidovat. Což podle mého názoru je blbost. Když chcete dělat například ekologický posudek tak přeci musíte uvážit všechny faktory týkající se dané lokality kupříkladu. Z čehož vyplývá že i nenadálé, jenom zredukování kormorání populace znamenalo přemnožení ryb což by také nedělalo dobrotu. To je asi vše.

Středa 30. července 2014 v 11:54® malamut
malamut

Marek.Votava> a já si myslel, že budoucnost má ryba, která se dokáže udržet a rozmnožovat v revíru přirozeným způsobem. Vysazování není přirozený způsob rozmnožování, i když, jak v tom jede Hraji, je možný asi cokoliv. Jinak shledávám, po přečtení tvých příspěvků v jiných diskusích, že tvé myšlenky jsou poněkud nekonsistentní.

Středa 30. července 2014 v 11:52® sunet

wirr> No co k tomu dodat? Snad jen doporučit si vyjmenované knihy přečíst, pokusit se porozumět tomu, co je v nich napsané a pak a pak přijít s kritikou něčího výtvoru. Ale to se dneska jaksi nenosí, povrchnost vládne světu a bohužel hlavně u mladší generace je ta hloubka znalostí rovna hloubce Balatonu.

Ale dost moralizování, začneme třeba u vyder a kormoránů a norků. Tito predátoři jsou jedním z posledních hřebíčků do rakve našim reofilním druhům ryb obyvájíví regulované úseky řek a potoků. Položím si otázku. Kterého ekologa by napadlo chránit vrcholový článek potravního řetězce bez ochrany nižších pater?

A co třeba chatařské osady? No, anglický trávník je jistě esteticky vytříbený prvek, ale travní odpad v protékajícím potůčku?

A ještě jednen Váš argument mě nenechává chladným. Kde berete tu jistotu, že autor článku vašimi slovy vyvedenými v kapitálkách pro uvedený problém nic nedělá? Kde berete to právo ho soudit?

Budoucnost je věcí každého z nás, ať už se bude týkat početností ryb v našich vodách, či celkovým stavem krajiny. A nezapomeňte, i moře je tvořeno jen jednotlivými kapkami…

Středa 30. července 2014 v 10:34® wirr
wirr

Chtěl bych pouze nesouhlasit s určitými částmi článku, myslím si, že většina rybářů a v tomto případě i autor bezhlavě hájí zájmy výhradně rybářské, někteří až do té míry, že hájí pouze sportovně rybářské. Každý člověk, který hájí tyto argumenty a následně tady křičí hesla typu Smrt masařům, Vyhubit kormorány, vydry atd. by si měl přečíst jakoukoliv knížku kde jsou základy ekologie. Poznal by že největší volovina je, myslet si, že cestou k početnosti pstruha a čistotě vody je vyhubit kormorány a zrušit chatařské osady. Musí se hledat kompromis. Další věc je, že tito křiklouni pro to VĚTŠINOU nic nedělají. Každý by se měl zamyslet nad tím co pro to může udělat. Koukněte se na http://www.patronipotoku.cz/ :DD Prosím ať si to nikdo nebere osobně myslel jsem to dost obecně.

Úterý 29. července 2014 v 17:48® Jarina
Jarina

Supr článek a velmi poučný !! a z tohodle by jsi každej rybář měl brát příklad.

Úterý 29. července 2014 v 7:53® malamut
malamut

Mates(původní)> aha, já vycházel z tvý karty. U podobný, nebo stejný MO je evidovaná polovina mejch známejch. U mojí MO snad líheň už nefunguje (přestěhoval jsem se, ale zůstal členem, jen nemám příliš aktuálních informací), nějaká restituce tam probíhala, či co, ale když byla v provozu, pár hodin jsem tam strávil, v místě svýho bydliště u nedomovský MO jsem občas pomohl při výlovu, bez nároku na brigošky, tak se snad taky neflákám jako úplnej zevl :-)

Pondělí 28. července 2014 ve 20:08® Mates(původní)
Mates(původní)

malamut> Ty mi nerozumíš, já už nejsem v Radlicích, jsem jinde v Praze, každopádně nechodím do líhně naší MO, chodím do cizí, takže o brigádách nemůže být řeč.

Hele ale ty kapry ty Ti jako chválím.

Pondělí 28. července 2014 ve 20:00® malamut
malamut

Mates(původní)> Já mám zmasený nějaký kapry a na potočáky se občas koukám z mostu. A přislušnost k MO jsem nevolil dle výše brigád.

Pondělí 28. července 2014 v 19:49® Mates(původní)
Mates(původní)

malamut> To že jsem někde organizovaný ještě nutně neznamená, že nechodím dělat do líhně a nepomáhám rozvážet ryby. Já mám letos rozvezený 2 metráky dvouletýho potočáka, co ty? Loni to samé + 1,5 metráku lipana…duhák se u nás dělá ale nesadí.

Pondělí 28. července 2014 v 19:00® malamut
malamut

Mates(původní)> a co děláš ty, vole? Stačí mrknout na tvou domovskou MO a mám jasno.

Tento příspěvek byl editován Pondělí 28. července 2014 ve 20:04 uživatelem malamut.
novější starší
Stránky:   2 1