Někteří jen tak koupou vlasec a jsou rádi, že se na chvíli trhli od štěbetající báby a v klidu si na břehu pod dubem mohou vypít svoje tři lahváče s kamarády. Ale jsou tu i kluci školního věku a tátové, kteří doma slíbili mamině kapříka k obědu a tak berou rybařinu trochu vážněji než místní důchodci. A protože se se všemi více či méně znám, sotva je břeh na dohled, proběhne už rychlé pozdravení a začíná ranní zpravodajství.
Než dopádluji ke břehu, stihnu se už dovědět komu vykradli chatu, kde se kdo kdy ožral, kdo má peněz jako šlupek, protože už má zase nový auto, kdo s kým to zaručeně táhne, protože už je spolu třikrát viděli. A taky se dovídám, kde berou kapři, na co berou, kdo kde co chytil a že už zase nasazovali. Prý to byli ale zase jen sumci. „Sedm tisíc prej už jich sem dali jenom letos a kdoví kolik před tim", lamentuje jeden z místních. Mezitím už pomalu vyklízím loď, zamykám řetěz a za tu chvíli se rozvijí docela slušná debata. Jak těmi sumci úplně zabili vodu, co tu bývávalo ryb, když tu ta havět nebyla a kolik toho sežerou...
A tak se i já lehce připojuji svým názorem k tématu, ale připadá mi, že stejně nikoho nezajímá, protože místní odborníci a znalci prakticky všeho, natož rybařiny, mají v této otázce naprosto jasno. Tak se rozloučím a vyrážím k domovině. Po cestě se pomalu probírám z toho přívalu informací a začínám třídit...
Chata - (no tak hlavně, že to nebyla ta moje), ožralej soused (no to jste měli vidět nás s kamarády minulý týden, říkám si)... A auto? (Vždyť je firemní bože můj, směji se skoro nahlas ). Kde berou kapři, to mě nezajímá, ale ti sumci ??!! To mi leží v hlavě! Ty vole sedm tisíc každý rok, to je docela hodně – říkám si! To už přece musí tu vodu nějak poznamenat! To tam někomu na tom svazu hrabe, nebo co? Proč to dělají? Co to má za význam??? Tak o tom přemýšlím...
Nooo, ryb ubylo, to je pravda. Když si vzpomenu na ta hejna cejnů, co se vyhřívala na hladině v létě na slunci – to už dneska člověk nevidí a přitom to není zase tak dávno. Hejno jak tenisový kurt, kdy jim vykukovali jenom hřbetní ploutvičky nad hladinu. To byl nádherný pohled i pro mě, jako zarputilého vláčkaře, ale i pro každého milovníka přírody. A nebo boleni. Když si vzpomenu, jak u nás v zátoce vždycky vařila voda, když tam najelo hejno na rabovací výpravu. To bylo něco neuvěřitelného. Ale vlastně to bylo k vidění skoro u každého břehu a takřka celé léto, říkám si v duchu. Ty jo, že by fakt v tom měli prsty/ploutve ti sumci??? Zas tak dlouho to není, to by i časově odpovídalo...
Večer to téma ještě probíráme s kamarády na terase, ale to jsou bláboly o ničem, když neznám pravdu.
A tak jsem se rozhodl, že se jí zkusím dopídit. Na netu informace strohé, polovičaté, prostě nic moc a tak jsem si řekl, že co můžu zkazit, když oslovím rovnou toho nejfundovanějšího – a to hospodáře Rybářského Svazu.
Myslím, že není nutno v tomto případě pána jmenovat, ale zmínit se musím, protože mne šokoval s jakou rychlostí a především ochotou reagoval na moje otázky. Věnoval mi spoustu času, ale především mi poskytl přesné a zaručené informace, za což mu musím touto cestou ještě jednou poděkovat. Čekal jsem spíše pozici „mrtvého brouka", ale tohle byl opravdu profesionální přístup.
Mohou za úbytek ryb sumci?
Vysvětlil mi, jak vše funguje, jak moc je pro něj směrodatný zarybňovací plán a protože má více jak třicetileté zkušenosti s umělým odchovem ryb, tak mi i vysvětlil, jak to opravdu (nebo podle jeho názoru) s tou žravostí sumce je. A musím se popravdě přiznat, že jsem následně svůj názor přehodnotil a dnes vidím celou situaci úplně jinýma očima.
Takže, se zarybňováním sumce na ÚN Hracholusky to vypadá takhle:
„...Tedy v r. 2008 – 52 ks ale o průměrné váze 1ks 4 kg. v r. 2009 to bylo 4220 ks o délce 14-16 cm, v r. 2010 jsme nevysadili ani jednoho, v r.2011 potom 69 ks o průměrné váze 0,8 kg/ks. V roce 2012 potom opět žádného a v r. 2013 to bylo 280 ks o kusové hmotnosti 0,3 kg. Jednoduchým matematickým průměrem se dostaneme na číslo 770 sumců ročně."
Tolik kopie z mailu pana hospodáře. Dále mi potom poskytuje informace i o tom, kolik sumců se každý rok ulovilo a o tom, kolik se vysazovalo ostatních druhů ryb. Kdyby to někoho zajímalo, tak mohu poskytnout a popřípadě rozvinout debatu i na toto téma.
Vás se ale vážení přátelé, kolegové, ptám, jaký názor na to máte Vy?
Řekněme, že položíme tři základní otázky.
1) Má sumec opravdu na svědomí pokles stavu ostatní rybí populace?
2) Je sumec opravdu ta ryba, která „zatraktivní„ revír pro širokou rybářskou veřejnost?
3) Je umělé vysazování správný krok, nebo by jste nechali populaci sumce na pospas přirozenému výtěru?
Všem děkuji za příspěvky a za projevený názor.
Mějte se moc fajn
Petrův zdar!
Váš Bass
Jarda Š.> kdyby se vysazovaly ryby podle toho, kam skutecne patri, tak třeba kapr nebude vysazovan do zadneho reviru CRS a presto jsou „hospodari“ kteří tuhle parybu narvou skoro i do pstruhovky.
Zastávám názor, že sumec by mě být vysazován tam, kam přirozeně patří, což je do větších řek cejnového pásma, větších údolních nádrží, případně do dalších velkých stojáků. Za nedobré považuji jeho vysazování i do jezů na menších řekách parmového pásma a do malých stojáků. Když se podíváme na statistiky úlovků,tak cejna si z revírů ČRS rybáři ročně odnesou kolem 100 tun, sumce kolem 65 tun, přičemž před dvaceti lety to bylo cejna kolem 175 t a sumce kolem 25 tun. Kdyby tento poměr skutečně kopíroval poměry v biomase revírů, svědčilo by to o výrazném vychylování rovnováhy ve prospěch sumce na úkor cejna. Osobně si ale myslím, že jde spíš o to, že rybářský tlak na sumce výrazně stoupl, kdežto na cejna poklesl.
lukino050505> krasna, lec neuveritelna pohadka
Inženýr kdyby se tak chovali a uvažovali všichni bylo by určitě lépe, velká podpora Vám i Vám podobným
Tak já sice nemám zkušenost s vysazováním sumců, ale na rybníku velikosti 0,3 ha, (pražská voda) který byl zarybněn průměrným kaprem tj. kolem 50 – 60 cm a karasem velikost kolem 30 – 40 cm někoho předloni napadlo vysadit 40 štik velikost 45 – 50 cm (povolená míra 60 cm). Jistě si dovedete představit, jak to dopadlo. Teď tam náhodně vytáhnete kapra přes 60 cm a většinou s okousanými ploutvemi a jinak je alespoň podle mě všechno vyžraný těma štikami. Kolik se vytáhlo těch štik nevím, protože jsem tam přestal jezdit. Ještě předloni v létě jsem tam za hodinu na brčko nachytal 30 karasů a občas i toho kapříka. Vždy jsem vše poctivě vrátil, protože zde i bydlím a bylo příjemné vzít třeba i synka a manželku k vodě a ukázat jim jak se chytají ryby a pobavit sebe i je.
Napíši ještě jednu perličku.U nás na rybníku 10 ha se chytá jenom kapr a sem tam někdo cejny.Jednou asi před šesti lety jsme ze srandy nahodily jeden prut na bojku na sumce.Co bůch nechtěl.Chytili jsme ten večír tři sumce a příští večer jsme chytili na 4 pruty sumců šest.Všichni dostali svobodu.Samozřejmě to neuniklo pozornosti zdejších kaprolovců a rychle nastudovali lov sumců.Ten rok se jich podle úlovkáčů odneslo z rybníka 10 ha neuvěřitelných 153 sumců od 100 do 135 cm.Od té doby tam sumce už nikdo nechytil.Zajímavé je jak zasumcovaná voda se tvářila.Jako když tam žádný sumec není.
Zajimavé, ale ani na jednu z otázek nelze odpovědět jednoznačně a bude to revír od revíru jiné. Snad jen otázka 2 sumec zcela určitě nezatraktivní revír široké veřejnosti. 1 až na vyjímky nemá sumec vliv na úbytek ryb z revíru a průser vyjímky zapříčiní stejnak ruka člověčí. 3 vysazvání má smysl, ale jen z rozvahou a úměrné potřebám lokality. Za zlomovou považuji situaci, kdy na reviru zmizí sumci 150+ a to zvícero důvodů, jedním znich je, že si větší ryby samy regulují stavy vlastního druhu. Vysadit 200ks 10–15cm sumečku na 100ha vody se může zdát děsivé, ale pokud je v pořádku populace candáta štiky okouna a ve vodě zbyl nějaký větší sumec, tak se 90cm dožije jen malé množství. Dalo by se o tom popsat hodně stránek, ale ve stručností vše co jsem chtěl napsat :-) Ona ta problematika je u všech dravců podobná, jakmile spadne počet velkých ryb dramaticky dolů, průser na sebe nenechá dlouho čekat. Dosazování ročků, dvojročku taky moc nepomáhá, ztráty jsou vysoké a výtěrnost nulová.
PS. Co se týká Labe, tak si myslím, že sumec velký stojí poslední dobou za zmenšení populace američana, což mi vůbec nevadí :D
Chyť a pusť a Petrův zdar :D
Myslím si,že je to o udržení rovnováhy ve vodě.Všeho moc škodí.Dobrý a znalý hospodář ví co je zapotřebí a sadí rybu dle potřeby udržení rovnováhy v revíru.Znám vody,kde to hospodáři sprasili kapry,jinde sumci,jinde bílou rybou,znám taky revír,kde o nástražní rybičku rybář nezavadí ani náhodou a dravci tam jsou jak vyžlata.
Sumec na stav ryb rozhodně nemá žádný vliv.Na Orlíku je přesumcováno a bílé ryby je tam mnoho.To samé Labe.O Pádské nížině ani nemluvím.Tam je na Kanálech opravdu přesumcováno a cejnů a karasů je tam hodně.....Jelikož chytám na UN Hracholusky od roku 1983 tak scela jednoznačně mohu říci,že za ůbytkem ryb stojí rybáři.Cejn začal z vody mizet co se přišlo na to,že je z něj dobrý salát a je chutnější jak kapr.Bolen zmizel hned poté co někdo přišel na to,že se dá spolehlivě ulovit na housku na hladině.Já ještě pamatuji Hrachy kdy byli plné štik,candátů a okounů.Stav ryb na Hracholuskách dnes je kritický.Do přehrady se vlastně vysazuje jen Kapr.Jako všude.