Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Tlouští pobláznění (2.díl) necteno

17.2.2014 | Přívlač | Jelec tloušť | 6.622 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 39

Tlouští pobláznění (2.díl)Ti z vás, kteří se lovem tloušťů zabývají, už nejspíš poznali jejich nálady připomínající proměnlivé aprílové počasí. Tloušť je dost možná naší nejnáladovější rybou. Myslím si, že svými náhlými změnami chování předčí i mnohé hysterické ženy. Doufám jen, že svým připodobněním někde nenarazím...

 

Výkyvy apetitu

Chuťové nálady tlouště byly jedním z důvodů mého zájmu o tento rybí druh. Rozhodl jsem se, že je důkladně prozkoumám a postupem času nevypočitatelnou mlsnost ryb překonám. Dnes vím, že to je úkol na celý život! Odhalit důvody výkyvů apetitu tloušťů možná ani nejde. Každý voda je něčím specifická a každý den se místní podmínky mění. Některé řeky jsou proudné s minimem větších tůní a jinde je tomu opačné. Mění se nejen průtok vody, ale i klima a atmosférický tlak. Jelci se navíc dokážou rychle přeorientovat na úplně jiný druh potravy. Prostě specifických podmínek je nekonečně mnoho. Ovšem i za těchto okolností platí několik stabilnějších pravidel pro úspěšný lov.

 

p0.jpg

Tloušť patří mezi nejnáladovější a nevybíravější obyvatele vod

 

Stanoviště ryb v průběhu roku

Už v minulém díle jsem se zmínil o vlivu ročních období na stanoviště tloušťů. Samozřejmě i v něm existují jisté nepravidelnosti - tomu se zkrátka nedá vyhnout. Rozdělím si rok alespoň pomyslně na dvě poloviny - na období letní a zimní. Toto dělení budu brát z pohledu vláčkaře, přestože se samozřejmě tloušť dá lovit po celý rok a stačí k tomu jen vyměnit způsob lovu.

Letní období pro mě začíná koncem března či začátkem dubna. Je to období, kdy pomalu odchází sněhové vody a teplota se postupně zvyšuje. Aktivita tloušťů se pozvolna zvyšuje také. Ryby opouštějí zimoviště a z hlubších tůní vyjíždějí do mělčích partií. K jarní migraci dochází hned ze dvou důvodů. Jedním je zvýšený přísun potravy, což ryby po zimě určitě uvítají, protože potřebují nabrat kondici k blížícímu se tření. V tuto dobu první větší potravní aktivity je přívlač bohužel zakázaná. Zůstává ovšem možnost chytání na umělé mušky! Lov lze provozovat s muškařskými pruty, nebo také s běžnými pruty doplněnými smekacími navijáky. Ať se to některým ortodoxním muškařům líbí či ne, nám – vláčkařům - zase pod nos neleze možnost celoročního muškaření se třemi nástrahami na návazcích. 

 

p1.jpg

Tloušti se rádi celoročně pohybují kolem mostních pilířů.

 

Lov na mouchy

Při jarním lovu tloušťů obvykle volím několik druhů umělých mušek - jiggů. Samozřejmě s háčky bez protihrotů! Jelci v tuto dobu berou zatěžkané mouchy celkem spolehlivě. Často se mezi ně zamotají i okouni a štiky. Vždy mám ale dilema, jak rybám nástrahu nejlépe nabídnout. Nejčastěji zbrodím a přitom pomalu scházím po proudu. Nahazuji kolmo ke břehu nebo i lehce proti vodě. Záběr obyčejně přijde v momentu, kdy se nástraha stočí proti vodě, anebo při jejím krátkém zastavení. Záběr téměř vždy bývá jemný. Rozhodně nesmí následovat přemrštěný zásek, protože by mohlo dojít k utržení mušky. Při jarním chytání na mušku používám pavučinkový vlasec o průměrech 0,08-0,10 mm! Ke spolehlivému přiseknutí obvykle stačí jen jemně pozvednout prut, nebo také rychleji pootočit kličkou navijáku. Snad nejdůležitější věcí při lovu na mušky je citlivé nastavení brzdy navijáku. Po úspěšném zaseknutí přichází první a současně nejsilnější výpad ryby - ten musí rybář a jeho vybavení úspěšně ustát. Samozřejmě to platí zvláště tehdy, když na háčku visí větší tloušť. Na jaře ještě nebývají vody dostatečně průhledné, takže se hned (vzhledem k jemnosti záběru) nedá určit, jak velký kus zabral. Dvojnásobně proto platí pravidlo maximální připravenosti!

 

Úskalí jarní přívlače  

V půli dubna se už dá regulérně vláčet na pstruhovkách. Tloušťů v nich žije dost a dost, zvláště pak v klidnějších úsecích revírů. Populace lososovitých ryb je v těchto partiích početně nižší v důsledku konkurenčního boje o potravu s dalšími druhy ryb. 

I to může být jeden z důvodů, proč je na pstruhových vodách tloušť považován za rybu „škodlivou“, a tudíž nesmí být puštěn zpět do vody. Přiznám se, že logiku rybářských řádů někdy nechápu. Tloušť tato pásma obývá odnepaměti, přesto ho člověk šmahem prohlásil za škůdce! Je mi jasné, čím může škodit, ale nesmyslné vybíjení jelců není jedinou cestou ke zvýšení početnosti pstruhů. V současnosti se stejně vysazují lososovité ryby hlavně v tzv. komerční velikosti. Ti malí přírodní potočáčci se ve vodě nacházejí hlavně v horních a proudných partiích. Tam dorůstají do generačních velikostí, a také tam dochází k případnému samovýtěru. Škoda jen, že těchto míst stále ubývá... 

Tloušť na tom ovšem vinu nenese. Pokud zjistím, že na těchto místech je tlouště opravdu hodně, tak sebou na vycházku beru vezírek a v autě mám velký kbelík se vzduchováním. Ulovené „škodlivé“ ryby (tlouště, okouny, štičky), nezabíjím a neházím je do roští, nýbrž je převezu do mimopstruhových vod. Je to dobrý způsob zarybnění revírů, o kterých málokdo neví. 

 

p2.jpg

Na pstruhových vodách je tloušť škodná, ale dá se ukládat do vezírku a převést jinam.

 

Když čas pokročí...

Svatební reje tloušťů se podle typu vody a jejich teploty odehrávají od května do června. V tomto období je braní jelců velmi sporadické. Často se stává, hlavně u starších jedinců, že je zájem o nástrahy skoro nulový. Na vláčecí nástrahy si obvykle troufnou jen ryby ve velikostech okolo 15 cm. Větší kusy mají plnou hlavu reprodukčních starostí. O tom nás tloušti mnohokrát přesvědčili v několika závodech. Například při prvoligovém závodě na říčce Chrudimce, který se konal na konci května, byli za celý víkend uloveni jen dva tloušti, přičemž jich byla voda úplně plná. Dalším podobným případem byl závod na severomoravské Lubině. Pořadatelé i závodníci byli nešťastní, když viděli řeku narvanou tloušti, kteří díky roztoužení odmítali spolupracovat. Přesvědčit se za celou dobu nechali jen ty menší ryby a pár vytřených jedinců. K šílenství doháněly závodníky úseky, v nichž se to rybami doslova hemžilo, ale úspěšně zalovit se v nich dalo možná tak čeřenem...

Teprve po období tření nastává čas pravého tlouštího eldoráda. Ryby během rozmnožování ztratili spousty energie a tu potřebují rychle doplnit. K tomu jim napomáhá začínající léto, kdy je ve vodě spousta různorodé potravy. Konečně také vypukne vláčkařská sezóna i na mimopstruhových revírech. Ihned vytáhnu své oblíbené nástrahy a vyrazím s nimi na zteč! Netrpělivě obcházím místa, která byla minulou sezónu úspěšná. Budou stejná jako loni?. Většinou mám štěstí, protože tlouští populace je takovým místům víceméně věrná. V tuto dobu už mají jelci vybraná stabilní stanoviště. Vždy platí, že si ryby vybírají teritorium k množství přísunu potravy. Ty největší z hejna si samozřejmě zaberou ta nejlepší stanoviště.

 

p3.jpg

Tloušťovaná na Orlici.

 

Prázdninové lovy

V prázdninových měsících najdeme tlouště rozmístněné snad ve všech úsecích řek. Dokážou obsadit i prudké tahy. Nejraději však postávají na konci velkých tůni, pod podemletými břehy a převislými pobřežními porosty. Zde tloušti najdou pokaždé spoustu potravy. Protože jsou všežravci, jejich jídelníček je velmi široký. Spořádají vše, co je zrovna dostupné. Mohou se spokojit s rostlinnou potravou ve formě zelených řas a měkké vodní vegetace. V období dozrávání ovoce (třešní, višní, malin), se obvykle houfně stahují poblíž a čekají, až nějaký plod padne do vody. Rád vyčkává u převislých porostů na plovoucí květy netýkavek a později i na jejich semínka. Na pobřežních porostech se vyskytuje i spousta hmyzu, který rovněž padá na hladinu a pak je ihned uchvácen rybami. Samozřejmě jelci vyhledávají i larvy hmyzu u dna a v celém vodním sloupci. Velmi rádi si zaloví í do početných hejn rybího potěru a nešetří ani vlastní potomky. Není jim cizí pustit se i do pulců a tu a tam zhltnout i další vodní živočichy Tloušť zkrátka zbaští vše, co zbaštit lze! Proto nám dává možnost použít nepřeberné množství nástrah. 

 

p4.jpg

V teplé vodě mu šmakuje i malý wobbler.

 

Strategie letní přívlače

V teplém období roku není hledání tlouště vůbec problematické. Více záleží na opatrném přístupu k jeho stanovištím. Kdo si to včas neuvědomí, ten z lovu nebude mít nic. 

Samotnou kapitolou je nahazování nástrahy. Funguje lépe vedení nástrahy po vodě nebo proti ní? To jsou otázky, které mezi závodníky nemají konce. Každý rybář zastává své názory a zkušenosti. Já se považuji za „středopolaře“, volím oba způsoby vedení dle konkrétních situací. Obyčejně se rozhodnu až těsně před náhozem. Chytám téměř shodné jako při jarním lovu na umělou mušku. Tloušť má rád, když se mu nástraha v určitém momentu zastaví a dá mu tak signál k útoku. 

O level složitější je lov v klidnějších partiích, kdy má tloušť spoustu času nástrahu dobře prohlédnout. Pronásledování kořisti tak leckdy skončí v půli cesty, protože ryba vytuší zradu a nechá si zajít chuť. Menší tloušti nemající dostatek zkušeností a často útok dokončí. Přitom nástrahu pronásledují až pod špičku prutu a napadnou ji teprve tehdy, až zamíří z vody ven. Naopak velcí tloušti většinou seberou nástrahu krátce po jejím dopadu na hladinu. Snaží se být u ní co nejdřív a pokud je opravdu zaujme, následuje poctivý záběr. Určitě přitom zaúřaduje moment překvapení spolu s konkurenčním bojem o potravu.

 

p5.jpg

Prochytávání prostoru kolem převislé vegetace přináší úspěch.

 

Výběr loviště

O typických stanovištích tloušťů jsem se už lehce zmínil. Je však důležité tato místa dobře poznat, anebo je alespoň umět předpokládat. Závisí na tom úspěšnost lovu. Prochytat se následně dají dvěma způsoby. Oba jsou účinné, ale také stejně náročné.

 

Lov ze břehu

Pro spoustu rybářů klasický způsob vláčení. Jen je nutné se víc přizpůsobit okolí. Při lovu na větších tocích je určitou výhodou, že pokud ryby lovíme u protějšího břehu, nemusíme chování na své straně věnovat až takovou pozornost. I tak je dobré dodržovat určitá pravidla obezřetnosti a bezhlučně přistupovat k místům, kde se tloušti vyskytují. Máme skvělou příležitost natrénovat si příchod pro místa, kde se ryby budou vyskytovat u našeho břehu. Tloušť má velmi dobře vyvinuté sluchové a zrakové orgány. Dokáže bystře zaregistrovat jakýkoliv cizí hluk nebo otřes půdy. Proto je nutné kolem vody našlapovat co nejopatrněji a k vytipovaným místům se přibližovat kolmo na břehovou linii. Je dobré, když se v zóně našeho příchodu k vodě nachází nějaká překážka a dá se využít k maskování. Tlouště dokáže upozornit i rybářův stín vržený na hladinu. Takže maskování je opravdu na místě! Při nahazování je tloušť schopen zaznamenat odlesk či stín prutu. Proto také nikdy nechoďte až těsně k vodě a náhozy raději vysílejte dál od břehové hrany. 

Úvodní hody je potřeba udělat s rozmyslem. Prioritou by mělo být dostatečné prochytání vlastního břehu. Někdy už první úlovek, umí naši stranu pěkně rozplašit. Tomu se dá aspoň částečně zabránit opatrným zdoláváním. Dosáhne se toho skloněním špičky prutu k hladině, pak se citlivým tahem ryba dotáhne ke břehu. Tam se poté buď chytí rukou, nebo se tiše vyloví pomocí podběráku. Rychlým vylovením a následným šetrným puštěním zpět si zachovám možnost ulovení stejné ryby i při další vycházce. Při vrácení úlovku je potřeba postupovat nanejvýš opatrně, aby se místo zbytečně nerozplašilo.

 

p6.jpg

Úlovek ze břehu.

 

Lov z vody

Možná vypadá na první pohled jednoduše, ale zase taková sranda to není. Při zabrození získám pár výhod, ale na druhé straně i několik nevýhod. Přesto, pokud to jen trochu lze, tak tuto možnost volím! Více mi vyhovuje hlavně v letních měsících, neboť ve vodě není takové horko. Hned na začátku mám ztíženou pozici už tím, že se musím nehlučně přiblížit k vodě a ještě s větší opatrností do ní vlézt. Vždy musím vizuálně zmapovat nejbližší okolí a do vody vstoupit v tom nejpříhodnějším místě – nejlépe do mělčiny. Potom už se jen vydám proti proudu nebo po vodě. Na malých a úzkých tocích nejčastěji brodím proti proudu. Na větších a hlubších revírech střídám oba směry. Nikdy se neženu zběsilým tempem, spíše pomalu a s rozmyslem postupuji co nejopatrněji k místům, kde očekávám tlouště. Vždy začínám lovit kolem sebe a postupně nahazuji do větší vzdálenosti. Tloušti mě kolikrát stejně „vytuší“ a začnou se chovat apaticky. To se stává hlavně v parných dnech za nízkého stavu vody. Výhodou lovu z vody je daleko snadnější přístup k rybím stanovištím. Pozor, stačí jediná vlnka na hladině a celé místo je hned rozplašeno! 

Také vylovování ryb je jednodušší. Rybu si v proudu v klidu navedu přímo do ruky a ihned ji mohu vyprostit a pustit. Na menších tocích dokáže i opatrně puštěná ryba při návratu do hejna ostatní poplašit. Pak mi nezbude, než se přemístit o kus dál...

 

p7.jpg

Lov z vody je účinný hlavně při postupu proti vodě a při těsném prochytávání pobřežní zóny.

 

Podzimní výpravy

Plíživě nastane období podzimu. Několikrát vydatně zaprší, rána se halí do mlhy a ze stromů začne opadávat listí. To je signál, že se přiblížil závěr aktivní tloušťové přívlače. Pokaždé mě to překvapí! Vždyť ještě před nedávnem jsem na svých oblíbených místech tahal spousty tloušťů a najednou jsou fleky vyrybněné, jakoby je někdo vylovil elektrikou. Snažím se jelce najít a oni nikde! Sem tam se ještě pod hladinou ukáže zapomenutý kousek, ale i ten zanedlouho následuje za svými druhy, ukryté v hlubokých tůních a táhlých úsecích. 

Období podzimu je pro vláčejícího tloušťaře docela smutné. Jelci v nových místech berou už jen sporadicky a rovnou můžeme zapomenout na chytání s rotačkou. Úspěšnějšími nástrahami se začíná být wobblery s hlubším ponorem a gumky. 

 

p8.jpg

V pozdním podzimu tloušti opouštějí proudy a přesouvají se do klidnějších a hlubších tůní.

 

Zima na dohled

V chladném období sezóny se tloušti drží v hlubokých výmolech, dírách a korytech u dna. Najdeme je i v tůních za padlými stromy a proudovém stínu za balvany. Vzhledem ke studené vodě už přílišnou aktivitou nehýří. Občas se nechá k útoku vydráždit malou rybkou nebo twistříkem. Určitě víc tloušťů chytí rybáři na plavanou a feeder než na přívlač. Možná je čas nechat ryby v zimovištích přečkat zimu a vláčecí zážitky nechat až na příhodnější období.

 

p9.jpg

Zimní kousek z hluboké tůně.

 

Příště: Vyhledávání konkrétních lovišť, záběry a vylovení, chutě tloušťů 

 

Text a foto: Dam

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

16 hodnocení, v průměru 4.3 hvězdičky

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Pátek 21. února 2014 ve 21:02® HaD
HaD

Ladineeek> jak to souvisí s tím, jestli máš za zadkem pstruhovku s tlouštěma? A jak s organizací, opakovaně se ptám, co bys s uloveným tloušťem udělal. A vykašli se na alibismus a odbíhání od tématu.

Pátek 21. února 2014 v 19:27® Ladineeek
Ladineeek

David H.> Ta tu zavání od ty doby, co mi opakovaně předhazuješ tlouště na pstruhovce, který tu prostě nemám. Ale to je jedno, jen jsem stále dokola opakoval to samé, za nulového pochopení.

Fajn, k tématu: řeknu příklad postupu, kterej použila jedna organizace u nás v územním svazu. Místo partyzánštiny s pochybným přenášením ryb, prostě jednou za čas sloví určená místa a tlouště, štiky či okouny převeze jinam prostředky k tomu určenými, se vší spořádaností a dodržením předpisů. Je to myslím, nejlepší řešení jak pro ryby, tak pro rybáře samotné.

Pátek 21. února 2014 v 18:04® HaD
HaD

Ladineeek> Dobře. Není povinné usmrcení. Co tedy s rybou uděláš, když ji nedáš do kyblíku a nepřeneseš na jiný revír. Dáš si je do vany? Teď ta diskuze zavání lehce idiocií.

Pátek 21. února 2014 v 17:48® Ladineeek
Ladineeek

David H.> Stále nevidím nic o usmrcení – trvám na tom, že nařízení k usmrcování zvířat je v rozporu se zákonem. // tak jinak – „nevracení“ a usmrcení není totéž

Pátek 21. února 2014 v 17:33® HaD
HaD

Ladineeek> Sory, ale měl by sis RŘ někdy přečíst. Cituji:

§ 17 vyhlášky č. 197/2004 Sb. (2) V případě, že je na pstruhovém rybářském revíru ulovena štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo candát, tato ryba se do pstruhového rybářského revíru nevrací.

Tento příspěvek byl editován Pátek 21. února 2014 v 16:34 uživatelem HaD.
Pátek 21. února 2014 v 17:26® Ladineeek
Ladineeek

David H.> Ono je v řádu, že se musí usmrtit, kde? Kdyby ano, je snad i v rozporu se zákonem na ochranu zvířat pro týrání. Na začátku jsem psal, že je na pstruhovce nemáme, nebo jsem alespoň ještě žádného nechytil.

Jedna hranice začíná tam, kde je povoluje zákon a druhej mantinel je už na každém soudruhovi a jeho svědomí. Každopádně to není vždy jednoduché, to souhlasím.

Zákony vč. prováděček a BP jsou nedokonalé, nejednoznačné a často chybí snaha o upravení limitů podle potřeby konkrétního revíru. Změna v dohledné době nečekám.

Pátek 21. února 2014 v 15:53® HaD
HaD

Ladineeek> Mno, evidentně ano, když tlouště v souladu s řádem na pstruhovce neusmrtíš.

Nevím, zda David nabádá k lovu v období výtěru. Popisuje jak se tloušť v tuto dobu chová. Záměrně nepíši v době hájení, jelikož hájení je jedna věc, ale výtěr věc druhá. Velké množství ryb se na mnoha revírech vytírá mimo dobu hájení a rybáři je loví. Např u tlouště je výtěr někdy ve dvou vlnách – ta první možná je v době hájení, druhá však rozhodně nikoliv. To vše už je spíše o etice než o předpisech (obdobně je to s tím přenášením). A teď, kdybychom chtěli být maximálně etičtí, kam až sahá „ochraná“ doba vytírající se ryby. Jen na těch několik hodin či dnů, kdy se tře, nebo na celé měsíce, kdy se v ní jikry a mlíčí vyvíjejí. Třeba kapr by musel být „eticky“ hájen někdy od listopadu do červa.

Rozhodně ale souhlasím, že cílený lov právě se vytírající se ryby je neetický. Ale když nad tím tak přemýšlím, neetický je i lov po výtěru – ryba je slabá, hladová a méně opatrná. Nakonec lov stylem chyť a pusť je vlastně neetický vždy. Kde jsou vlastně hranice?

Tento příspěvek byl editován Pátek 21. února 2014 ve 14:54 uživatelem HaD.
Pátek 21. února 2014 ve 14:02® Ladineeek
Ladineeek

David H.> Kdo říkal, že něco porušuju? :-) Vraťme se ale k podstatě tohoto článku, autor „navádí“ k lovu tlouště během jeho hájení (v době jeho tření), to mi tu vadí, to ostatní je jen blábolení.

Pátek 21. února 2014 ve 13:21® HaD
HaD

Ladineeek> Pak ale nechápu Tvůj přístup. Jedno pravidlo dodržuješ a jeho nedodržení vnímáš jako porušení a druhé ne? Cítíš se být tedy soudcem, který rozhoduje?

Pátek 21. února 2014 v 11:39® Ladineeek
Ladineeek

David H.> Ano souhlasím, všeobecné hájení mělo rozhodně svůj smysl. Pravděpodobně by mi během zdolávání spadl, to se prostě stává. Nikdy bych nezabil rybu jen z toho důvodu, že tam „nepatří“, když už je takto těžké stanovovat, co kam patří a nepatří, každá voda má své specifika – ty ryby se tam vždy nějak „dostaly“. Výjimku ale asi tvoří sumec a štika na čistokrevné pstruhovce (charakter pruhový, nebo pstruho/lipanový), kteří viditelně utekli z toho a toto rybníka. Ti opravdu dokáží na pstruhovce udělat paseku a měli by se eliminovat.

Pátek 21. února 2014 v 11:27® HaD
HaD

Ladineeek> Mno, pokud chytají např. kapry a v těch místech jsou také, je asi těžké jim vyčítat, že setrvávají. V tomto směru jsou nešťastně nastavena pravidla. Dříve bylo všeobecné hájení a tak to bylo nejlepší.

K zabití tlouště – a zabil bys ho tam? Nebo by vyklouzl. Po pravdě.

Pátek 21. února 2014 v 11:02® Ladineeek
Ladineeek

David H.> Tím jsem myslel vyhnout se místům, o kterých vím, že tam prakticky nic jinýho, než tlouště nechytím – jsou lidi, kteří jdou na řeku a pokračují v chytání na místě ikdyž během 15 minut už 5 tloušťů vytáhli a viditelně jich tam je dost, ale to je opět hlavně o tom svědomí a zapojení mozku. U nás na pstruhovce nejsou. Tlouště jsem ještě ve svém životě nezabil. Stačí? ;-)

Pátek 21. února 2014 v 10:51® HaD
HaD

Ladineeek> mno, vyhnout se místu s tlouštěm? A jak? Pokud tu rybu znáš, tak jistě víš, že se v řece pohybuje téměř všude a vyhnout se mu nejde.

Na pstruhovce tedy všechny tlouště zabíjíš?

Pátek 21. února 2014 v 9:08® Ladineeek
Ladineeek

Fryw> Osobně bych se takovým místům v té době vyhýbal… ale je to spíš každýho svědomí. Jinak co se týká převážení ryb, tak jde samozřejmě také o nelegální činnost, v rozporu s veterinárním zákonem.

Čtvrtek 20. února 2014 ve 21:29® Fryw
Fryw

Ladineeek> Taky to tak vidím, ale je problém třeba že u nás na řece je jich tolik, že cokoliv pod splávkem na háčku je vlastně cílenej lov tlouště, tak jak z toho ven?

Čtvrtek 20. února 2014 v 17:16® Ladineeek
Ladineeek

Cílený lov tlouště v době jeho opodstatněného hájení je pěkná prasárna.....

Čtvrtek 20. února 2014 ve 13:06profil byl smazán

Pěkný článek, nudná diskuze. Hlásím se k ortodoxním porušovačům RŘ. Obdivuji autora a jeho objetavost se drbat s kyblem a převážením. Kéž by takhle bylo přistupováno např. ke štice na P vodách.

Čtvrtek 20. února 2014 ve 12:19® HaD
HaD

OBr> Hezky napsáno. Mimochodem k tomu přenášení – na závodech v přívlači – na pstruhovce většinou pořádající organizace dává do pravidel, že se např. Ulovená štika nemá pouštět, ale ponechat v podběráku, má se zavolat pořadatel a přenášejí je jinam. Přes veterináře to ale zřejmě nejde. Byť by asi mělo.

Tu desinfekci jsem v Laponsku zažil jak organizovanou, tak samostatnou u takových lesních zařízení.

Tento příspěvek byl editován Čtvrtek 20. února 2014 v 11:21 uživatelem HaD.
Čtvrtek 20. února 2014 v 11:04® OBr
OBr

Škoda diskuze,která ten fajn článek trochu sráží…přitom by stačilo bez emocí přiznat, že se konají(ať už rybáři, nebo MO, nebo kdokoliv jiný u vody) v dobré víře věci, které nejsou v souladu s platnými zákony, upozornit na případnou nesmyslnost některých nařízení a nastínit možná řešení.

Jakmile budeme mezi sebou vést zákopovou válku, nikdy se na ničem nedomluvíme, i když se budeme na oko plácat po zádech, jak jsme dobří.

Zatím máme štěstí, že se nám vyhýbají podobné průsery, jako mají třeba Norové, kdy tráví celé řeky a opravdu desinfikují kompletně všechen vercajk i auta, která danou oblastí projíždějí.

S našim přístupem, kdy každý ví nejlépe, co se má dělat, bychom toho moc nezachránili. Raky vem čert, ti nikoho nezajímají, nedají se sežrat a nejsou roztomilí, bílá ryba taky nikoho nezajímá, ale pokud by se objevila choroba decimující kapry/duháky, možná bychom se divili, jak by se najednou úzkostlivě dodržovaly některá, v dnešním kontextu podivná, omezení.

Čtvrtek 20. února 2014 v 10:32® HaD
HaD

Tom 11> asi tak.

Čtvrtek 20. února 2014 v 10:05® Tom 11
Tom 11

Řek bych že diskuze o ničem :-) Kdo ví jak se svaz a jednotlivé MO starají o P, případně o MP tekoucí vody ? :-) Už jen nasazování potočáků :-) slovit agregátem nabrat vodu, ryby s vodou převést a vypustit i s vodou. Přijde mi to stejné :-) Nebo když se přemnoží tloušt na P potůčku slovit a i s vodou do MP řeky. Dělá se to oficiálně tak proč by mělo pár lidí co ušetří ryby ze P něco změnit nebo podělat ? :-)

Středa 19. února 2014 v 18:50® Petula
Petula

jepice> Myslím si,že se nemáš za co omlouvat.Tvá reakce byla relevantní a měla význam.Ano i s pochvalou by se nemělo šetřit.

Středa 19. února 2014 v 18:45® jepice-zruseno

David H.> Celej článek se mi líbil, vytkl jsem dvě věci. Že jednu z nich máš zájem dál rozmazávat je jen tvoje věc – v tý diskuzi na to je prostoru dost, byť by mohl být věnován i jiným tématům. Možná by bylo z mojí strany vhodnější na prvním místě přijít s pochvalou a pak teprve s kritikou. Tím se autorovi omlouvám. Přeci jen úplně každý, kdo napíše bez nároku na honorář a s rizikem kritické diskuze podobný článek, by měl být v první řadě chválen.

Středa 19. února 2014 v 18:41® Petula
Petula

Poslední věc je ta,že když někdo odnese nebo přesadí pár ryb,kolik tomu revíru uleví?Vůbec.Pstru­hovek v dolních částech toku obývaných hojně tloušti a jinými rybami je mraky.Znamená to dostatek potravy,jinač by tam nebyly a většinou jsou na takových vodách pstruzi vytlačeni mnohem výš.Takže už jen z principu,kolik takové vodě ulevím,kdybych všechny ty škodné ryby přesadil jinam?Asi bych takové vodě neulevil vůbec,jelikož v další sezoně jich tam bude o to víc.Naznačil jsem pouze myšlenku rizika(vylovení ryby,podběrák,ve­zírek,převoz,vy­puštění ryby)určitě v té nejlepší kondici nebude.Tloušť a štika obzvášť.

Středa 19. února 2014 v 18:23® Petula
Petula

David H.> Předpisy tu prát raději nebudeme,v našem státě to ani nemá význam.Předpisy jsou jen jedny,ale každý si je vykládá po svém.Dělali jsme nedávno kontrolu na třech různých soukromácích a šli jsme po věcech,které šli mimo legislativu a zákon,požadovali jsme předložení schválených vyjímek,vlastní­ci,jinač hospodáři,či rybníkáři ani nevěděli,že bohužel se zákon o rybářství vztahuje i na ně.Aktuální je dírkování,který revír má schválenou vyjímku na tento způsob lovu včetně vyjímky na použití v této době zakázaného způsobu lovu.Asi jen málo kdo.

Středa 19. února 2014 v 18:17® Petula
Petula

David H.> Vždy je vše OK,když víš co děláš a jak to děláš,jinač je to o ničem.Pokud chodíš k vodě a všímáš si lovících zjistíš kolik jich je,co absolutně neví co dělají.Hysterie ani erupce na slunci nebyla.Je to to samé jako v diskuzi o upouštění candáta,vyřváno do světa a dám krk,že 90 procent těch kteří to prvně v životě vyzkoušejí rybu zabijí.Nemůžu s tím souhlasit,stejně jako nemůžu souhlasit s tím,že je lepší ryby přesazovat z revíru do revíru,raději,když už mám porušit předpis,tak ji pustím zpět.

Středa 19. února 2014 v 17:35® HaD
HaD

Tohle je zbytečný. Resp. marný. Prostě články tady zničí všechny revíry. Tuhle jsem byl u řeky a všichni rybáři měli na vestě připravený jehly na upouštění všech ryb a k tomu ještě kýble a vezírky na přenášení ryb. Hrůza.

Když se převáží ryby při nasazování je to OK. Když se kupují nástražní rybičky, je to OK. Když si rybičkáři a sumcaři nachytají rybičky, je to OK. Když se do vody namáčí věci bez desinfekce je to OK. A když DaM napíše, že tam kde je tlouště na pstruhovce opravdu hodně, tak ho raději někam převeze, než aby ho podle řádu zabil, tak se strhne hysterie. Nějaký erupce na slunci či co? Nechápu. Btw.: tím, že ty ryby pouštíte, porušujete jiný předpis. Takže se laskavě předpisy neohánějte. A pokud jde o ty nemoci, tak taky ne. Nic proti nemocím taky neděláte. Tak se na tohle pokrytectví v přímém přenosu vyserte.

Petula: dovolím si parafrázi: Když RŘ pojednává o zákazu vracení tlouště na pstruhovce,má to asi vážný význam.

S tím, že v řádu nic o přenášení není. Je to v jiném předpise. A podle dalšího bys neměl do vody házet žádné krmení a podle mě ani např. nic z olova. Tuším zákon o odpadech. Atd. To jen pro pořádek, když se už bavíme o těch předpisech.

Tento příspěvek byl editován Středa 19. února 2014 v 16:43 uživatelem HaD.
Středa 19. února 2014 v 10:56® Petula
Petula

David H.> Když RŘ pojednává o zákazu přemisťování ryb mezi revíry,má to asi vážný význam.Přenos chorob je asi ten nejvážnější.Když tu ulovenou rybu nechci zabít,tak ji pustím zpět,kdo mi za to něco udělá?Ale tedy podle autora článku,pravidelně slovovat a přesazovat ryby z revíru na revír je o ničem.Hrozí velké riziko,že rybu tímto způsobem lovec sám poškodí.Nechápu,že se pořád z něčím experimentuje.Díky takovým článkům nám za chvíli nadšenci začnou úmyslně sadit štiky do pstruhovek,protože u takové vody má chatu,ale pstruhy ho lovit nebaví,tak ať má co chytat.Organi­zace,které se řádně starají o své pstruhovky si se škodnou umí poradit sami a šetrně,pomoc takových rádoby pomocníků určitě žádoucí není,proč je tedy veřejně podporovat.

Středa 19. února 2014 v 5:32® jepice-zruseno

David H.> Nemá cenu to řešit tady a opakovat opakované, když na to je jiná diskuze: http://www.chytej.cz/…u-do-reviru/ Prosím, přečti si příspěvek hrajiho. Podle mě je extrémní ty ryby přenášet. Každej normální člověk ty ryby upustí zpátky, sežere a nebo nakrájí slepicím. Já si nemyslím, že bych byl nějak zvlášť extrémní, některé choroby se mohou stejně dobře šířit na gumovkách jako na peří ptáků (těch ptáků dokonce na velkou vzdálenost). Myslím si naopak, že se nic nemá přehánět. A chodit na mouchu s kýblem, aby se ty ryby daly vypustit jinde, přijde naopak extrémní mě. U prodejců předpokládám, že rybičky pocházejí z chovů, které dodržují veterinární předpisy. Když si je někdo zakoupí, nesmí je použít jako nástražní, a prodejce za to odpovědnost nenese. Já jsem si nikdy rybičku za účelem jejího nastražení nekoupil. Ale kupovali jsme kdysi dávno závojnatku do akvárka a nejsem si vědom, že bychom tím něco porušili.

Středa 19. února 2014 ve 3:44® HaD
HaD

jepice> Předpokládám, že po rybolovu na revíru tedy desinfikuješ broďáky, podběrák apod. A předpokládám také, že stejnou slovní zásobu používáš u prodejců žížal, rybiček. A pokud je nekupuješ, tak že např. nástražní rybky nikdy nepřeneseš na jinou vodu. Vlastně ani proti proudu. A že i mušky či umělé nástrahy také desinfikuješ.

Víš, extrémismus nikdy nepřinese nic dobrého. A teď jsi na extrémní vlně.

novější starší
Stránky:   2 1