Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Lipenští candáti včera, dnes (a zítra?) - 2. necteno

20.9.2013 | Vodní ekologie | Candát obecný | 6.116 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 16

Lipenští candáti včera, dnes (a zítra?) - 2.Lipenská přehrada byla vždy proslulá nejen překrásnou přírodou, která ji obklopuje, ale i množstvím výjimečných ryb, za nimiž se sjížděli rybáři z celé republiky a posléze i z okolních zemí. Vedle kaprů a štik byli největším loveckým lákadlem candáti, kterých žilo v přehradě dost na to, aby čelili nájezdům rybářů z širokého dalekého okolí. V 90. letech minulého století se však začíná situace měnit. Zvyšující se rybářský tlak a stále účinnější způsoby lovu stály spolu s nedostatečnou ostrahou revíru za razantním úbytkem těchto dravců...

 

V prvních letech nového tisíciletí se pak stává situace zcela kritickou – množství ulovených ryb se snížilo zhruba na desetinu stavu z devadesátých let a zdecimovaná candátí populace začíná bojovat doslova o holou existenci. Stále více rybářů si také uvědomuje, že pokud má candát na Lipně opravdu přežít, je třeba přistoupit k radikálním krokům, které by vedly k jeho záchraně.

 

p1.jpg

Nová opatření, přijatá na ochranu dravců v roce 2009, mj. i zcela zakázala lov hlubinou přívlačí za použití elektromotoru

 

Rok 2009 – šance na záchranu

Člověk většinou prozře, až když mu opravdu pořádně teče do bot. Někdy je však pozdě a povodeň se už nedá zastavit. Těžko říct, kolik ukazovaly hodinové ručičky na ciferníku našeho rybářského osudu, když si odpovědní lidé konečně uvědomili, že Lipno není pacient, který přechází nějakou tu rýmečku, ale že jde o těžký případ, který potřebuje akutní a intenzivní léčbu. A stejně tak je otázkou, jaké byly skutečné pohnutky toho, že se Lipnu a jeho zdecimovanému obyvatelstvu konečně dostalo řádné péče. Idealista možná uvěří, že tváří v tvář neštěstí se v člověku zmobilizuje to dobré a egoismus vystřídá nadosobní víra v obecné hodnoty, kterými jsou v tomto případě zdravé vody plné svobodných a našimi udicemi nespoutaných ryb. Skeptik, pro nějž je optimismus jen nedostatek informací, vidí za změnou spíše snižující se příjmy z rybářské turistiky a fakt, že jsme si rozbili svoji oblíbenou hračku – v tomto případě candáty –, a proto je třeba postavit ji na nohy, abychom ji mohli opět rozcupovat. A životní realista, který ví, že člověk není ani černá ani bílá šachová figurka, která má své přesně vymezené hranice a určené tahy na šachovnici života, tuší, že pravda bude asi někde uprostřed… 

Buď jak buď, Lipnu byla nasazena antibiotika a začala léčba v podobě poměrně tvrdých omezení výkonu rybářského práva. Od roku 2009 je tak na Lipně zakázán lov na živou či mrtvou rybku (nebo její část) menší než 20 cm a hlubinná přívlač smí být praktikována pouze s vesly, a nikoli s využitím motoru. Přistoupilo se též k hájení okouna na jaře v čase před výtěrem, kdy bývala na „pruhované v říji“ prováděna doslova rybářská štvanice. Došlo také k výraznému zkvalitnění práce rybářské stráže, která je – jak jsem se sám už několikrát přesvědčil – při kontrole dodržování předpisů docela nekompromisní (zadržení povolenky za lov na devatenácticentimetrovou rybku tu není žádnou vzácností). Vzhledem k obrovské rozloze Lipenské přehrady a reálným možnostem rybářského svazu tu pochopitelně nebude ostraha revíru nikdy dostatečná, ale po letech marasmu naplní člověka jakékoliv dílčí zlepšení určitou mírou optimismu. 

Dlužno podotknout, že v letech, předcházejících těmto opatřením, jsem přestal na Lipno za dravci úplně jezdit. Má rybářská filozofie se už v té době hodně proměnila a já neměl srdce ani žaludek nadále plenit v této dávno zpustošené krajině. Každá z těch lodí, která s hlubinou nástrahou projížděla staré koryto Vltavy, mi připomínala nůž, jimž je vedena řezná rána napříč zápěstím. Od vody se stále čas od času ozýval veselý povyk a chechot. Takhle se jistě smáli staropražští rybáři, když ulovili posledního lososa na Vltavě, takhle oslavovali dávní lovci posledního zastřeleného vakovlka v Austrálii a ti ještě dávnější posledního uloveného mamuta. Ale já se na zabití posledního candáta v Pošumaví podílet nechtěl. 

Přijatá ochranářská opatření však vyburcovala moji pozornost a zvědavost. Podaří se tímto krokem nemocnou vodu opravdu uzdravit? Není na záchranu přece jen pozdě? Tyto a mnohé další otázky jsem si pokládal, a protože mě osobně nový rybářský řád v lovu nijak zvlášť neomezoval – před nástražními rybkami už jsem dávno začal dávat přednost přívlači – vyměnil jsem matchovku opět za vláčecí děličku a anglický splávek za bílého twistera s červenou jigovou hlavičkou. Místo cejnů a kapříků tak na Lipně již pátým rokem opět proháním okouny a candáty. Jsem proto přímým pozorovatelem toho, zda byla naordinovaná léčba dostatečně účinná a zda přispěla, když ne k pacientovu plnému uzdravení, tak aspoň k výraznému zlepšení jeho stavu.

 

p2.jpg

V posledních letech se již opět pilně věnuji lovu candátů na umělé nástrahy

 

Lipenští candáti dnes (a zítra?)

A jak to tedy s lipenskými candáty vypadá nyní, po pěti letech od zavedení omezení jejich lovu? První věc, kterou si uvědomíte, už když se rozhlédnete po lipenské pláni, je prostý fakt, jak výrazně se snížil rybářský tlak na dravé ryby. Tam, kde dříve bývalo rušno jako na nějaké veslařské regatě, dnes jen sem tam projede rybářský škuner, připomínající spíše osamělého mořského vlka na širé vodní pláni, a klid starého koryta Vltavy jen občas vyruší sumcař se svojí vábničkou. Hlubinná přívlač na Lipně prakticky zanikla, protože rybářů, kteří jsou ochotni pohánět loďku místo motoru vesly, je velmi málo. Někteří rybičkáři se dokázali přeorientovat na umělé vláčecí nástrahy a nadále vyhledávají svoje oblíbená loviště, chytají však mnohem šetrněji a hladina Lipna tak už není poseta mrtvými těly nemírových ryb, jako tomu bývalo před lety. 

Co se týče samotných candátů, hned první roky po snaze o candátí restart se ukázalo, že problém není ani tak v počtu ryb, ale zejména v jejich velikosti. Zatímco množství nedospělých remontních jedinců bylo zřejmě i díky umělému vysazování až překvapivě slušné, větší generační ryby v obsádce candáta zcela chyběly. Resumé bylo jednoznačné: candáti, ačkoli se na Lipně uměle vysazují i solidně přirozeně vytírají, tu prostě nemají vzhledem k enormnímu rybářskému tlaku prakticky žádnou šanci vyrůst. Tento zásadní problém, se kterým se dnes potýkají prakticky všechny naše revíry, tak byl na Lipně obnažen doslova až na kost. 

 

p4.jpg

Vláčení za soumraku – ideální doba k ulovení candáta

 

V roce 2009 byla z desítek ryb, které se mi přívlačí podařilo ulovit, největší o délce 53 cm a průměrná velikost candátů se pohybovala kolem 40 cm. Během následujících let se průměrná velikost ryb sice zvedala, ale jen velmi pozvolna. Svou roli tu hraje jistě i vysoká nadmořská výška, v níž se přehrada nachází – v studené lipenské vodě rostou candáti přece jen pomaleji než v nížeji položených nádržích. Za 5 roků, co se opět lovu candátů na Lipně intenzivně věnuji, jsem chytil jistě už několik stovek ryb, ani jedna však neměla 60 cm a více. Větší rybu přitom nechytl ani nikdo z mého blízkého okolí. O větších ulovených rybách se sice čas od času doslechnete, ale oproti stavu z 80. a 90. let je jich doslova jako šafránu. Zato candátů mezi 50 – 55 cm je nyní dostatečné množství a nabízejí při troše umu a znalostí místních specifik velmi zajímavou a vděčnou rybařinu. Je tedy zřejmé, že pomalu dorůstá generace candátů, která již není decimována nadměrným rybářským tlakem a na Lipně nyní dobře prosperuje. Pokud se nestane nic mimořádného a omezení lovu zůstane zachováno, mohly by tyto ryby časem nahradit zcela zpustošenou předchozí generaci candátů. Nebude to však lehké a návrat doby, kdy pětašedesátník byl na Lipně vnímán jako ryba běžné velkosti, je stále ještě v nedohlednu. Ukazuje se, jak těžce nemocný byl tento lipenský pacient, a že jeho léčba musí být dlouhodobá a žádá od nás rybářů především trpělivost. Pozitivní je, že množství candátů rok od roku stoupá a zvyšuje se i jejich průměrná velikost, byť ne tak rychle, jak by si jistě mnozí z nás přáli.

 

p3.jpg

Stejně jako candátům chutnají drobní smáčci i lipenským okounům

 

A změny lze koneckonců vidět i při procházce kolem lipenských břehů – tam, kde se v předchozích letech proháněla monokultura bolínků, vidíme zase velká hejna okounků, plotiček a pod nimi na dně hledají něco k snědku věčně hladoví ježdíci (výjimkou byl letošní rok, kdy se přirozený výtěr tolik nevydařil, za což však mohly zřejmě nepříznivé podmínky na jaře v období tření). A jak pravil – snad prorocky – kdysi můj strýc: „Až se vrátí okounci a ježdíci, bude na Lipně zase dobře.“

 

p6.jpg

Dobrým znamením obrody lipenské ichtyofauny je i návrat drobných nenechavců ježdíků, neboli švícků, tvořících jednu ze základních složek potravy vyšších dravců

 

Dobře ještě našemu pacientovi rozhodně není, přesto se však při pohledu na jeho zdravotní stav nemůžu ubránit mírnému optimismu. Nesmíme však v řádném případě povolit v léčbě, naopak by bylo dobré ji v mnohé ještě zintenzivnit. Už proto, že mezi rybáři se novinky šíří rychlostí světla a resuscitace lipenských candátů pochopitelně nemůže rybářské veřejnosti uniknout. Tak se lovci z tuzemska i ze západu začínají k šumavskému moři znovu pomalu vracet, a u některých z nich jsem už opět viděl ono neblahé znamení: horečnatý lesk v očích, který tak dobře znali třeba zlatokopové na klondiku. O tom, že výsledkem této candátí horečky jsou pak plné mrazáky rybího masa, se myslím nemusím dlouze rozepisovat. Proto mám za to, že je třeba ještě zkvalitnit a zefektivnit ostrahu revíru a důsledně dbát na dodržování podmínek výkonu rybářského práva. Dalším pozitivním krokem by bylo zvýšení míry candáta na 50 cm, neboť právě ryby na dolní hranici míry mezi 45 – 50 cm tvoří nyní základ lipenské obsádky. Zesílení loveckého tlaku na tuto rybu by mohlo znamenat opětovné narušení stále ještě velmi křehkého lipenského ekosystému a nemocný by nám mohl skončit znovu na kapačkách. 

 

p5.jpg

Candátů kolem 55 cm je už dnes na Lipně opět relativně slušné množství. Většího však chytnete jen stěží.

 

Problémů i výzev je tedy před námi stále celá řada. Lipenský pacient není rozhodně vyléčen a jeho organismus je stále velmi oslabený. Novou candátí horečku, novou infekci mamonu, kterou bychom mi rybáři opět infikovali šumavské jezero, by už jistě nepřežil. Prognóza je tedy stále nejistá. Pevně však věřím, že pokud zvítězí naše zodpovědnost nad egoismem, budou tito rytíři temných šumavských vod opět za soumraku po stovkách vyrážet na loupeživé výpravy do pařezových měst, a mé lovecké sny, které jsem už jako kluk snil v naducaných peřinách, nakonec dojdou svého naplnění.

 

p7.jpg

Západ slunce nad šumavským mořem… Bude stejně idylická i budoucnost lipenských candátů?

 

Text a foto: Tomáš Lotocki

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

18 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 8. července 2014 v 19:26@ sibiřan

byl jsem na lovu candatu na lipně tak před 8 roky a když jsem viděl tu bandu kretenu kteři znaji mista kde každý den ulovili několik kusu bylo mi z nich zle. Jsem z Moravy a je mi lito čeho jsou lidé schopni, to ale neni jenom problem lipna..budu stastnej když lipno bude zdravé aby jsme si baječně zachztali…

Neděle 29. září 2013 v 9:23® Skalenejřízek
Skalenejřízek

Pěkný počtení.Malinko mi to připomíná podobný článek Lipno Mrtvé moře z jiného ryb. webu. zakončený troškou optimismu.Je fajn,že se alespon na Lipně dělají všemožná opatření,ale to by se mělo dělat plošně,na některých vodách nechat hájit dravce pár let úplně,aby se posílili gen. hejna candátů a zakázat lov na rybičky.Od věci by také nebylo zrušit cs systém povolenek a vydávat pro lov dravců speciální za mnohem vyšší cenu(candát v obchodě stojí víc než kapr) a za tržby vysazovat dravce a ne kapry či duháky.Lipno se možná vzpamatuje,ale co se zbytkem Vltavy až do Prahy?

Úterý 24. září 2013 v 19:08® firee

xifa> píšeš hlouposti kolego …

Pondělí 23. září 2013 ve 22:26® xifa

Kdo přichází na návštěvu tak se většinou chová slušně,kdo je primitiv,tak ho nikdo nezmnění,kdo je místní a má z toho na Lipně příjem,tak to bude stejný jako s černouškama v Africe.Budou žrát a množit se.Já osobně bych omezil místním do 100km lov na 10 návštěv za rok,protože,dran­cují osto 6.

Pondělí 23. září 2013 v 11:31® Pavalakos

Zdravím, je dobře, že se s takovým stavem něco dělá. Určitě souhlasím s takovým omezením, kde bych přidal ještě maximální lovnou míru pro zajištění přirozené reprodukce. Bohužel je to jak píše více kolegů na většině revírů, ale změny se provádí až když je stav na minimální únosné mezi. Jinak dobrej článek.

Neděle 22. září 2013 ve 21:17® worlik

Pěkný článek,naprostá pravda,akorát mám obavu že by mohl tento docela optimistický článek znovu probudit masaře mezi námi.

Neděle 22. září 2013 v 19:36® firee

petrik> Lipenská stráž Sever a Jih kontroluje celé jezero a dost důsledně , ti co kontrolujou na malém úseku je RS která je tam není nastálo ale jen na tzv.na kukačku..

Sobota 21. září 2013 ve 14:31® hering
hering

rákosník> Díra ve dně lodi! Hm,zajímavé.

Sobota 21. září 2013 ve 13:49® petr.esox

Opět trefné, vynikající. Autor poměry na Lipně zná. Ti kdo neznají včetně historie – jistě trošku hůře pochopí jeho slova, alw jistě pochopí, protože se to týká většiny našich vod. Jeden problém ale zůstává. Pokud se poměry zlepší – smete Lipno další masařská tsunami a nebude už cesta zpět. Bohužel se obávám, že se tak stane i kdyby rybáři na 100% rybářský řád dodržovali. Náš rybářský řád bohužel nechrání ryby a revíry dostatečně. Proto pokud nedojde k omezení počtu úlovků dravých ryb za rok – například na 4 ks na povolenku, bude Lipno zase zlikvidováno. P.

Pátek 20. září 2013 v 17:57® Draky
Draky

jepice> Je pravda, ze na rybku se da v poho lovit „nezaziraje“, ale popravde receno vetsina rybaru to nechava proste zazrat. Vidim to na rece, kdy jdu proti proudu a mijim mrtve candatky, protoze 100m nademnou je rybar a chyta na rybky.

Zlata vlacka ikdyz male kopyto nebo smacka slukne obcas ryba tak hluboko, ze uz ji jen malokdy zachranis.

Pátek 20. září 2013 v 11:31® Tomlot

jepice> Důvody, proč candáti z Lipna vymizeli, jsem myslím obšírně popsal v prvním díle tohoto článku. Samozřejmě kromě rybářského tlaku má na obsádku vliv celá řada dalších faktorů – hospodaření na revíru, manipulace s vodou v době výtěru ryb apod. Každá nádrž je specifická, nejde to tedy paušalizovat (viz ten uváděný příklad Hostivařské přehrady). V případě přijatých opatření na Lipně bych však vůbec nemluvil o nějaké férovosti či neférovosti – to je myslím zcela mimo tyto kategorie. Neférové bylo především to, jak jsme se tu chovali k rybám a jakákoliv léčba či snaha o nápravu vždy bolí. Nejde o to, že se i na rybku nebo hlubinou přívlačí dá chytat relativně šetrným způsobem: prostě na Lipně se tak nedělo, nikdy dít nebude a na základě platných rybářských předpisů to nelze ani nijak vymáhat. Přívlač je prostě v průměru k rybám šetrnější – to je myslím objektivní skutečnost. O dalších opatřeních a omezeních lovu se pochopitelně dá diskutovat (něco i v článku sám navrhuji). Jisté však je, že zákazem těch způsobů lovu, které byly vůči dravcům nejméně šetrné a způsobovaly obrovské ztráty u nemírových jedinců, nejen klesl na minimum počet zbytečně usmrcených ryb s roztrhanými jícny, ale především se zásadně snížil rybářský (rozuměj masařský) tlak na dravce, což se na obsádce jednoznačně pozitivně odráží. A tuhle cenu, tedy zřeknutí se toho báječného požitku, kdy splávek s nástražní rybkou mizí pod hladinou, za Lipno plné zdravých a nepoškozených ryb zaplatím rád.

Pátek 20. září 2013 v 11:15profil byl smazán

jepice> to snad nemyslíš vážně s tou vláčkou a 20cm nástrahou. TY s wobem nebo rotačkou chytáš tak že po záběru povolíš a necháš zažrat?? :-DD Mi spíš připadá uchylárna, že se někde nesmí vláčet ale na rybku je to v poho. (typický bobkařský tlak – hodím na kapra a druhý na kaču na rybku a běda jak mi tam nějaký hajzlík vláčkař bude oxidovat)

Pátek 20. září 2013 v 9:09® Ouklejobijec
Ouklejobijec

Gratuluji. Věcný, živý, čtivý, poetický článek. S obsahem 100% souhlasím! …jo a gró tohoto článku se dá pochopitelné použít na 101% všech našich rybářských revírů :).

Pátek 20. září 2013 v 9:03® jepice-zruseno

Nerozumím tomu, proč na Lipně candáti vymizeli, ale třeba na Hostivařské přehradě, v době před jejím vypuštěním, tam pořád byli. A to i větší kusy. Přitom ten revír byl mnohem obleženější, přívlač byla zakázaná a když se šlo okolo, střídaly se po metru pruty s kačenou s pruty s polystyrenem. Někteří jedinci pak měnili ve velkém v hospodě candáty za piva. I já, ač na rybičku chytám minimálně, jsem kvůli nemožnosti vláčet několikrát na živou i na ocásek chytal, a musím říct, že většinou úspěšně. Kolega pak po povolení přívlače před vypuštěním přehrady ulovil na pilkříka candáta přes 90 cm. Jisté rozdíly bych ale viděl – na Hostivařské přehradě se nemohlo chytat z lodičky a zapovězená byla i větší část jednoho z břehů (určitě se na něm ale o to víc pytlačilo). Pořád si nejsem jistej, jestli vymizení candátů na Lipně souvisí jen a pouze s jejich lovem. Vždyť v minulosti tam podobně vymizely štiky, a co jich tam bylo. Jedna věc je ale jistá – ještě v roce 2002 tam bylo candátů hafec. Nepopírám efektivitu zavedených opatření, ale aby byla opravdu férová, mělo by pravidlo 20cm platit i pro umělé nástrahy při přívlači. Vždyť na rybku lze lovit i nezažíracím způsobem, stejně tak na ní lze chytat úhoře nebo okouny, nebo s ní vláčet úplně stejně, jako s tím umělohmotným umaštěným smáčkem. Možná by místo toho „antirybičkovskýho“ předpisu bylo lepší vhodně rozšířit místa, kde je lov ryb zakázán, a ty kontrolovat především.

Pátek 20. září 2013 v 8:59® petrik
petrik

Moc pěkný článek , který by si měli přečíst hlavně domorodci. Málo který z nich se těmito pravidly řídí.A RS hlavně kontroluje v kempech – hodně kontrol na malém úseku.

Pátek 20. září 2013 v 6:42® rákosník
rákosník

Pěknej článek,některí hovada tam chytali candáty na kšeft s nataženou šnůrou po dně přes celou řeku se spoustou návasců celej rok.Slyšej jsem že jich tam takhle chytl několik stovek za sezonu,vyndaval to do lodě která měla otvor ve dně takže nikdo nic nevyděl,to je síla co.