Chytej.cz
Kajak HALIBUT - VÝPRODEJ

Kapři trochu jinak 4. díl - Z rybochovu na revíry necteno

12.10.2013 | Vodní ekologie | Kapr obecný | 11.199 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 0

Kapři trochu jinak 4. díl - Z rybochovu na revíryV minulém článku tohoto seriálu jsme si představili kapra coby domestikovaného živočicha, jehož osud je už celá staletí neodmyslitelně spjatý s činností člověka. Věnovali jsme se jeho významu v produkčním rybářství u nás i ve světě, představili jsme si tradiční i moderní způsoby jeho výtěru a zmapovali si celý výrobní cyklus kapra od narození po prodej tržní ryby, včetně možností exportu do zahraničí. Ne všichni čeští kapři však pochopitelně žijí v chovných rybnících. Kapr je také rybářsky vyhledávanou a sportovně ceněnou rybou, která opanovala i naše revíry. Zdálo by se tedy, že můžeme přejít v poklidu z rybochovů na přehrady, řeky a sportovní rybníky a začít psát úplně novou kapitolu o životě naší národní ryby v přirozeném prostředí. Skutečnost je však trochu jiná...

Nastrahy.cz - Daiwa akce

Přirozený výtěr kapra na revírech je totiž nedostatečný a musí být téměř ze 100% dotován umělým vysazováním. Drtivá většina ryb, které se stanou kořistí rybářů, je tedy opět produktem našeho rybníkářství. Proč tomu tak je a jaký má tato skutečnost vliv na zarybnění našich vod kaprem? I na tyto otázky bychom se chtěli pokusit odpovědět v následujících řádcích.

 

Mimoprodukční výtěr kapra

Snad každý z nás už někdy chytal nástražní rybky do čeřínku. Komu se však přitom podařilo chytit i plůdek kapra? Na většině revírů je něco takového prakticky nemožné. Zdá se to být přitom paradoxní, neboť kapr byl obdařen velmi vysokou plodností. Jeho relativní plodnost (tedy počet vajíček vztažený na 1 kg hmotnosti těla samice) může činit až 300 tisíc jiker. Dá se říct, že spolu s mníkem je kapr naší vůbec nejplodnější rybou. Proč tedy po vytažení čeřenu ve změti plotičích, ouklejích nebo okouních tělíček malého kapříka většinou nenajdeme?

Důvodů je hned několik. Kapr je především typický fytofilní druh, vytírající se téměř výhradně na zatopenou vegetaci. Byly sice zaznamenány případy, kdy se kapr vytřel i v jiných podmínkách, dokonce i třeba v betonovém bazénu, ale tyto případy jsou ojedinělé a vliv přitom mohly hrát i jiné faktory, např. stres ryb, díky kterému došlo k uvolnění pohlavních produktů. Obecně se však dá říct, že kapr potřebuje k úspěšnému výtěru rostlinné podloží, a právě vhodný výtěrový substrát v našich přirozených podmínkách – řekách i údolních nádržích – jednoznačně chybí. 

 

p1.jpg

Zatopené aluviální louky nabízejí ideální podmínky pro přirozený výtěr kapra – takových míst se však už dnes najde jen velmi málo

 

Příhodný substrát je pro kapra možná ještě důležitější, než další určující faktor – teplota vody. To nakonec dokládá i mnoho zkušeností s přirozeným výtěrem kapra v řekách v časech zvýšených průtoků, například po povodních v roce 1997 na moravských řekách, či z jara roku 2006, kdy při masivním tání sněhu došlo k vylití řeky Dyje a k zaplavení aluviálních luk, do kterých najížděly samice karasa stříbřitého společně s mlíčáky kapra a ryby se hromadně třely. Teplota vody v té době byla na lukách jen okolo 12°C. Pravdou ale je, že se mezi nimi neobjevily kapří jikernačky; ty potřebují přeci jen teplotu vody vyšší. Optimální teplota vody pro výtěr kapra se pohybuje v rozmezí 18-24 °C, přičemž zejména vykulenému plůdku velmi škodí teplotní výkyvy. Při prudkých změnách počasí se u něj může projevit teplotní šok, poruchy srdeční činnosti či problémy s dýcháním, které mohou skončit až úhynem. Kromě teploty je dalším z faktorů limitujícím přirozený výtěr kapra i hodnota pH vody – zejména nízké hodnoty pH (vysoká kyselost vody), se kterými se setkáváme hlavně na jaře, mohou výtěr výrazně negativně ovlivnit. 

 

p2.jpg

Na naší největší vodní ploše, Lipenské přehradě, se kapr přirozenou cestou úspěšně nevytře – kromě nízké teploty vody tu hraje negativní roli i vysoká kyselost vodního prostředí

 

Samotné tření kaprů spadá do období května až června. Jikernačky rybničních kaprů vytřou zpravidla většinu jiker během několika hodin, naproti tomu u divokých kaprů se výtěr opakuje po několika dnech nebo týdnech. Tření je hromadné – kapři se v období rozmnožování sdružují v hejnech – a vlastní výtěr bouřlivý, i když se většinou odehrává už v ranních hodinách. V našich podmínkách se kapr vytírá jen jednou do roka, v subtropických a tropických oblastech však i několikrát za rok, např. na Jávě se uvádí dokonce až 8x. 

Jak dokládá výše zmíněná zkušenost z Dyje, kapr je schopen třít se i s jinými druhy ryb. Je málo známou skutečností, že se i v našich vodách občas setkáváme s kříženci kapra a karasa obecného či karasa stříbřitého. Ve většině případů jsou tito hybridi kaprovi velmi podobní, a běžným pohledem – jak ukazuje i naše foto – od čistokrevných ryb těžko rozpoznatelní (dají se rozlišit např. podle kratších vousků, zbarvení břišní dutiny či počtu žaberních tyčinek). Někteří rybáři takovéhoto mezidruhového křížence už možná ulovili, aniž by na tomto „kaprovi“ zaznamenali cokoliv pozoruhodného. 

 

p3.jpg

Kříženci kapra a karasa se mohou občas vyskytovat i v našich revírech – od čistokrevných kaprů jsou přitom pouhým pohledem jen těžko rozeznatelní

 

p4.jpg

Dospělý kříženec kapra a karasa

 

První kapří krůčky

Pokud je samotný výtěr úspěšný, prochází rybka v první části života několika vývojovými stádii. Pojďme si pro zajímavost ukázat první měsíc života takového kapřího novorozence:

 

* Některé obrázky vývojových stádií kapra obecného 

p0.jpg

a
rýhující se jikra po 3 hodinách po úspěšném oplození, velikost jikry je okolo 1,7mm

b
váčkový plůdek kapra ve stáří 5 dnů, délka těla je okolo 7mm, není ještě schopen přijímat a trávit vnější potravu, využívá zásobních látek uložených ve žloutku

c
plůdek kapra ve stáří 7 dnů, délka těla je okolo 8mm, už je schopen přijímat a trávit vnější potravu

d
plůdek kapra ve stáří 12 dnů, délka těla je okolo 12mm

e
kapr ve stáří 30 dnů, délka těla je okolo 29mm, tvar těla už je stejný s tvarem těla v dospělosti, začínají se zakládat šupiny 

 

p5.jpg

Vývojové stádium kapra obecného ve stáří asi 10 dnů

 

Růstové a věkové vlastnosti kaprů

Kapr se v našich klimatických podmínkách obecně vyznačuje velmi rychlým růstem. Faktory, které ovlivňují růst všech ryb včetně kapra, jsou potravní nabídka, teplota vody, délka vegetačního období, hustota obsádky, zdravotní stav a genetický základ ryb. Růstové schopnosti jsou proto odlišné u šlechtěných rybničních kaprů a u kaprů divokých. 

Růstová schopnost kapra stále není jednoznačně popsána, ačkoli existuje již několik výzkumů, které se touto problematikou cíleně zaobírají. Za zmínku jistě stojí, že od roku 2001 se provádí individuální značení násad kapra ve stáří dvou let na naší nejúživnější přehradě – Novomlýnské nádrži, a to ve spolupráci Moravského rybářského svazu, Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně a Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Na základě přímého individuálního sledování růstu u zpětně odlovených značkovaných jedinců kapra obecného byl zjištěn přírůstek za 12 měsíců od 1,3 kg do 3,4 kg. Dá se říct, že dvouletá násada v podmínkách Novomlýnských nádrží průměrně přirůstá na hmotnosti o 2 kg a na délce okolo 18 cm za rok. 

 

p6.jpg

Na Novomlýnské přehradě, naší nejúživnější nádrži, mohou činit roční přírůstky kapra i více než 3 kg

 

Naproti tomu v méně úživných vodách dosahuje dvouletá ryba váhy jen okolo 0,5 kg a ročního přírůstku v řádu několika centimetrů. Opačným extrémem jsou pak nesmírně teplé a úživné vody v tropických oblastech (uvádí se, že v africké Zambii byla zaznamenána váha i přes 10 kg u teprve dvou a půl letých kaprů).

O růstových možnostech kaprů toho bylo na stránkách rybářských časopisů a serverů napsáno už mnoho. Ulovit trofejního kapra o velikosti přes 1 metr a váze několika desítek kilogramů je jistě cílem nejednoho sportovního rybáře. Záznamy o největších rybách dnes pocházejí z francouzských jezer, kde se už ulovilo několik ryb o hmotnosti přesahující 40 kg (často se však jedná o tutéž rybu, ulovenou opakovaně). V Česku se velikost největších ulovených ryb pohybuje kolem 30 kg. Kapři, přestože jsou ryby charakteristické otevřeným růstem (tzn., že třeba oproti savcům přibývají přirozeně na délce i na váze po celý život), nerostou plynule po celý svůj život. Výzkumy ukazují, že kapři dosahují svého růstového a zejména hmotnostního maxima někdy mezi 15. až 20. rokem věku, a pak už přibývají na délce i na váze jen velmi nepatrně.

 

p7.jpg

Největší kapři se dnes loví ve Francii, i v našich vodách se však stále vyskytují některé trofejní kousky

 

A tím se dostáváme k otázce věku, tedy kolika let se může kapr ve volné přírodě dožít. Možná jste četli poetickou povídku Oty Pavla o stařečkovi kaprovi, osaměle žijícím „od nepaměti“ v malém mlýnském rybníčku. Ale i když dáme stranou poezii, je pravda, že se některé druhy ryb mohou dožít věku, jehož délka se už blíží průměrným hodnotám lidským. Také kapr patří mezi ryby dlouhověké a za příznivých podmínek se může dožít i několika desítek let. Dlouho se tradovalo, a ještě docela nedávno se tyto mylné informace tu a tam objevovaly i v některých jinak seriózních publikacích, že se kapr běžně dožívá sta i více let. Kořeny tohoto mýtu musíme zřejmě hledat v 17. století, kdy žil a bádal nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek, který je mj. známý také svým studiem ryb. Do dějin ichtyologie vstoupil tento svérázný vědec-samouk i svými chybnými výpočty stáří ryb ze skleritů na šupinách, na jejichž základě se dlouho tradovalo, že se kapr může dožít stáří až 200 let. 

Moderní věda dnes už jednoznačně dokázala, že kaprům byl vyměřen čas života mnohem kratší a historky o sto a víceletých kapřích Metuzalémech jsou jen půvabnými báchorkami, proloženými notnou dávkou rybářské latiny. I přesto je prokazatelné, že kapr se za příznivých podmínek může dožít věku, přesahujícího 40 let, což je jistě úctyhodná délka života, odpovídající dvěma lidským generacím. O to je smutnější, že drtivá většina ryb, vysazovaných do našich ryb, se tomuto biologickému limitu nemůže ani přiblížit a končí svůj život jako kořist rybářů v čase, kdy se na revíru sotva „rozkoukala“ a svůj růstový a věkový potenciál nemohla ani zdaleka vyčerpat. 

 

p8.jpg

Násadová ryba v „lovné velikosti“ bohužel velmi rychle končí ve vezírcích rybářů dychtících po kapřím mase 

 

A tím se dostáváme k dalšímu a dalo by se říci přímo neuralgickému bodu života kaprů v našich volných vodách, kterým je vysazování kapřích násad a celkové hospodaření na našich revírech. 

 

Hospodaření na revírech

Problematika hospodaření s kaprem by určitě vydala na celou knihu a na tomto místě nemáme prostor se jí podrobněji zabývat (a není to ani smyslem tohoto seriálu, zaměřujícího se především na nerybářské aspekty života kapra). Z výše uvedeného je však zjevné, že právě umělé zarybnění kaprem rozhoduje, jaké ryby, v jakém množství a v jakých velikostech se v revíru vyskytují. 

Naši hospodáři se většinou pohybují mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně jsou tu zarybňovací plány, které ukládají, jaká ryba má jít do vody. Na straně druhé je tu však enormní tlak členské základny volající po rybě v lovné velikosti. Výsledkem je pak často jakýsi kompromis, či v určitých případech dokonce okázalé obcházení zarybňovacích plánů. V praxi to vypadá tak, že místo předepsaných kaprů dvouletých se vysazují ryby tříleté či čtyřleté, a to na základě přepočtu na hlavy. Ryb se tedy vysadí míň, ale zato v lovných velikostech. 

Často slyšíme argumenty, že ta či ona voda je hladová a kapr v ní stejně nevyroste. To je však alibismus. Hladoví jsou většinou jen rybáři, kteří kaprovi šanci vyrůst vůbec nedají. Hospodaření s kaprem na některých našich sportovních vodách tak vykazuje závažné nedostatky a někdy dokonce hraničí s chaosem a anarchií. Pokud z našich revírů nemají být jen odlovny, je nezbytné dodržovat zarybňovací plány, jednoznačně upřednostňovat vysazování menších ryb a vysazování starších kusů v lovné velikosti případně povolit až po splnění zarybňovací povinnosti, a to pouze z vlastních prostředků organizací, nikoliv z peněz získaných z tržeb za povolenky. 

Na druhou stranu není efektivní vysazovat do revírů rybky příliš mladé, ať už váčkový, rychlený či roční plůdek. Návratnost v tomto případě není příliš vysoká, a to ani na tak abnormálně úživných vodách, jako jsou již zmíněné Novomlýnské nádrže. Ideální pro vysazování je tedy ryba dvouletá, o hmotnosti aspoň 0,5 až 0,8 kg. 

Dobrá hospodářská politika na revírech musí být pochopitelně podpořena dalšími kroky, které by kapra účinně chránily a umožnily rybám ve volných vodách dlouhodobě přežívat. Jde především o zpřísnění pravidel výkonu rybářského práva, které by regulovaly lov a bezuzdné vytěžování násadových ryb, a v neposlední řadě důsledná ostraha revírů, znemožňující rybářům, honícím se zejména za masem, přijatá opatření obcházet. 

Ale to už jsme nakousli palčivé téma, jež se zdaleka netýká jen našich kaprů, a které je bohužel zřejmě věrným obrázkem našeho vztahu k přírodě a úcty k rybám. A i když „kapr na háčku“ není tématem tohoto seriálu, nezbývá než na závěr vyjádřit přání, aby rozum s odpovědností i mezi rybáři jednou zvítězili nad mamonem a slepou honbou za kořistí. Vždyť radovat se z krásných ryb v plné síle a kondici by mělo být nakonec nejen toužebným snem, ale i reálným cílem každého opravdu sportovně založeného rybáře.  

 

V příštím, závěrečném díle našeho seriálu se zaměříme na vztah lidí a kaprů u nás i ve světě a povíme si, jak se z postního, nikoli však vánočního pokrmu stala neodmyslitelná součást české štědrovečerní tabule. 

 

 * (převzato z práce Peňáz a kolektiv, 1983 Early development of the carp, Cyprinus carpio):

  

Text: Tomáš Lotocki, s přispěním Lukáše Vetešníka

Foto: Tomáš Lotocki, Karel Halačka

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

8 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat
K tomuto záznamu není vložen žádný příspěvek.


Komentáře prostřednictvím FACEBOOKu