V tomto seriálu se tedy budeme věnovat tématu zdraví a nemocí ryb. I pro sportovního rybáře je totiž důležité umět aspoň podle těch nejviditelnějších znaků rozpoznat zdravou a nemocnou rybu a měl by vědět, jakým způsobem se zachovat, pokud na nemocné ryby ve volné přírodě narazí. Než se tedy začneme věnovat jednotlivým rybím neduhům, povězme si, podle jakých vnějších znaků poznáme zdravou rybu od nemocné a jak se vyšetřování zdravotního stavu ryb v terénu provádí. 

 

Nemoc a smrt jsou těžkou, ale přirozenou součástí života


Zdravé ryby

Pod pojmem zdraví rozumíme obecně – tedy nejen u ryb – normální fyziologickou činnost organismu a jeho orgánů. Zdravotní stav ryb hodnotíme v jejich přirozeném prostředí, přičemž se zaměřujeme na stav kůže, oka, žaber a všech dalších částí těla, viditelných pouhým okem. Kůže zdravých ryb je hladká, pouze v době tření se může vyskytovat třecí vyrážka, kdy je ryba na omak drsná až suchá.  Zbarvení kůže by mělo odpovídat danému druhu ryby, pohlaví a věku, přičemž je důležité, zda je hodnotíme v období rozmnožování nebo mimo dobu tření. Šupiny zdravých ryb jsou celistvé a přilehlé k tělu, které je chráněno normální, pro daný druh přiměřenou vrstvou slizu. Ploutve jsou dobře vyvinuté, celistvé. Žábry mají sytě červenou barvu a pohyby skřelí odpovídají pravidelnému procesu dýchání. Rybí oko není zapadlé ani vystouplé, zabarvení duhovky odpovídá danému druhu ryby.

 

Oko mírně vystouplé z důlku, jasná čočka, žlutavě zbarvená papenka a postavení oka i při natočení v horizontální poloze – to vše napovídá tomu, že tento bolen je zcela zdravý


Nemocné ryby

Jak už jsme výše uvedli, nemocí se rozumí porucha fyziologických funkcí organismu.

Příznaky jsou u ryb různé a projevují se změnami chování, např. nepřirozenou polohou těla (ryby plavou na boku nebo na břiše), nekoordinovanými pohyby či apatií (rybí se zdržují u břehu, mizí jim únikový reflex a nepřijímají potravu). Mění se i frekvence dýchání a zrychluje pohyb skřelí. Zbarvení žaber je buď sytě tmavé – překrvené, nebo naopak v důsledku nedostatku kyslíku vybledlé. Kůže je světlá nebo naopak nepřirozeně tmavá. Nemoc se projevuje i zvýšenou tvorbou slizu - na omak je tělo velmi slizké a na kůži se někdy objevuje i zaplísnění. Šupiny jsou u nemocných ryb většinou zježené, někdy dokonce úplně vypadlé. Oči jsou často zapadlé nebo naopak vyboulené, chybí oční reflex a čočka je zakalená.

Vyšetřování zdravotního stavu ryb v terénu 

Každý zodpovědný hospodář, starající se o revír nebo rybochovné zařízení, by měl mít přehled o zdravotním stavu ryb. Za tímto účelem se provádí vyšetřování zdravotního stavu vylovených ryb, a to jak v rybničních či jiných hospodářských chovech, tak i na stojatých či tekoucích vodách, kde je prováděn sportovní rybolov. Tato metoda může být zároveň i vodítkem pro nás, běžné sportovní rybáře, abychom dokázali aspoň v obecné rovině zhodnotit zdravotní stav ryby ve volné přírodě. Samotné vyšetření se provádí ve stínu, aby ryba rychle neoschla, a u živých jedinců se hodnotí reflexy, výživný stav a povrch těla:


Reflexy 

Hodnotí se několik způsobů reflexivního chování ryb:

Únikový

V přirozeném prostředí se hodnotí snaha ryby uniknout do bezpečí, do úkrytu (při dopadu stínu na hladinu, při dusotu na břehu, apod.). Nemocná ryba tento reflex ztrácí, není plachá a nechá se snadno ulovit.

Obranný

Pokud zdravou rybu vezmeme do rukou, snaží se vyprostit, uvolnit, různě se kroutí a vyskakuje ve snaze dostat se zpět do vody. Nemocné ryby jsou naopak málo pohyblivé, apatické, obranný reflex je malý.

Ocasní

Pokud rybu uchopíme za hlavou a v boku těla a necháme ocasní část volnou (tzn. ocasní násadec společně s ocasní ploutví), měla by si zdravá ryba udržovat tuto část těla ve vodorovné poloze, s  pěkně roztaženou ocasní ploutví.

Oční

Zdravé ryby mají oči při natočení na bok stále v horizontální poloze (tzv. šilhají), nemocné ryby tento reflex nemají. 

 

Každý dobrý hospodář by měl mít přehled o zdravotním stavu ryb – k tomu slouží i odlovy agregátem a následné vyšetření


Výživný stav

Posuzuje se podle svalstva, tedy osvalení ryb. Zdravé ryby jsou i v době, kdy nepřijímají potravu, v dobrém výživném stavu a krátkodobé hladovění významně neovlivňuje množství svaloviny. Případná vyhublost se projevuje až za delší čas po úbytku tuku ze svaloviny, a to hlavně v oblasti pod kůží. Vyhublé ryby mají v porovnání s trupem poměrně velkou hlavu a zapadlé oči. U kapra obecného se dokonce počítá i tzv. koeficient vyživenosti - hmotnost ryby se dělí délkou trupu na třetí x 100; koeficient pod 1,3 se pak bere jako vyhublost. 

 

Povrch těla ryb

Jak už bylo výše uvedeno, posuzuje se stav kůže, žáber a očí:

Kůže

Posuzuje se zbarvení (zda odpovídá druhu, období, a věku ryby), dále šupiny, sliz a přítomnost ektoparazitů (chobotnatka rybí, aj.).

Žábra

Posuzuje se jejich barva - zdravé ryby je mají krásně sytě červené, naopak nemocní jedinci vybledlé, různě skvrnité, mohou být též napadeny parazity. 

Oko

U zdravé ryby mírně vystupuje z důlku a zbarvení odpovídá danému druhu, nemocné oko je naopak zapadlé nebo vyboulené (tzv. exoftalmus).

 

Při kontrole správného zbarvení je nutné rozlišovat, zda se ryba nachází v době rozmnožování či ne; tento samec podoustve byl uloven v době tření


Příčiny onemocnění

Příčiny onemocnění mohou být vnější nebo vnitřní:

 

Vnější příčiny

Mechanické

Jsou způsobeny mechanickým tlakem na tkáň, při kterém vznikají různá poranění, otlaky, otevřené rány apod.

Fyzikální

Jsou ovlivněné teplotou vody (nízkou či naopak vysokou), a hodnotou pH.

Chemické

Jsou ovlivněné přítomností cizorodých látek ve vodě, které způsobují otravy (různé kyseliny, těžké kovy, aj.).

Biologické

Vliv parazitů, plísní, virů a baktérií

 

K různým nemocem je náchylný zejména plůdek ryb – ani tento malý jesen není v žádném případě v pořádku


Vnitřní příčiny

Konstituce

Celková konstituce těla má velký vliv na vznik onemocnění a odolnost ryby vůči vnějšímu prostředí. Na stavbě těla a jeho obranyschopnosti se přitom podepisuje i domestikace a šlechtění, a to nejen u ryb, ale i u jiných hospodářských zvířat.

Odolnost

Oobranyschopnost organismu.

Imunita

Odolnost proti určité nemoci, která může být vrozená i získaná; vrozená je druhově specifická, získaná se objevuje po prodělání určité nemoci, vůči které si tělo vytvořilo protilátky.

 

Hromadný jarní úhyn - smutný pohled na ryby, které špatně přezimovaly


V příštím dílu si něco povíme o imunitním systému ryb, představíme si reakce organismu na ataku nemoci a poté se již budeme věnovat jednotlivým typům rybích onemocnění.

 

Tomáš Lotocki  (s přispěním Lukáše Vetešníka)