Abych se o tom přesvědčil, zneužil jsem k malému experimentu své příbuzné.
Ke konci srpna přijela k nám na návštěvu sestra s rodinou a já jako správný hostitel jsem jim na krátký čas začal organizovat život. Takže kromě cestování po okolí autem, na kolech a pěšky došlo jednoho zamračenějšího dopoledne na plavbu v kajacích.


Změna rybářských kajaků na rekreační proběhla snadno. Neinstaloval jsem šlapací pohon na Ultimata, ani echolot, držáky na pruty nebo kotvu. Neplnil jsem kajaky rozličnými nezbytnostmi pro rybáře, jako jsou pruty, krabičky s nástrahami, energeticky vydatná svačina, náhradní oblečení a podobně. Prostě jsem kajaky nechal kromě sedaček  a pádel odstrojené.

Vzhledem k tomu, že jediný švagr měl kanoistické zkušenosti se sjížděním vody, s kajaky se všichni seznamovali na klidné vodě nedalekého rybníka. Po krátkém testování a rozdělením "zátěže" (dětí) jsme vyrazili na klidnou línou vodu řeky Lomnice. Plavba v délce cca dva kilometry proběhla v klidu a pohodě, pominu-li neustálé komentáře otráveného synovce a dohadování sourozenců o čemkoliv. A teď k jednotlivým kajakům...


ULTIMATE
Na rybníku dostal kajak plnou nálož. Děti na konce lodě, švagr na sedačku a sestra na šachtu na šlapací pohon. Neřešil jsem lepší usazení, protože to byl jen krátkodobý pokus obsazení kajaku. Na delší cestování bych pochopitelně přimontoval druhou sedačku pro lepší komfort háčka (je háček i u kajaků nebo se to jmenuje jinak?). Kajak měl ponor tak akorát na klidnou vodu. Vzhledem k tomu, že je to sit inside, tak bych měl v tomto obsazení na větší vodní ploše obavy z možného zalití zvednuvšími se vlnami.


Na Lomnici už jsme kajaku odlehčili. Jel jen švagr s dětmi. Pro kajak to vypadalo jako ideální zátěž. Odhadem okolo 100 kg. Švára s kajakem manipuloval jen pomocí pádla (neriskoval jsem použití a eventuelní poškození kormidla). Podle jeho vyjádření byl kajak neskutečně stabilní (připisujeme to katamaranové konstrukci dna a typu sit inside) a na svoji délku i relativně obratný. Posez hodnotil velice pozitivně. Samostatná rámová sedačka byla velice pohodlná vychytávka. I přes obsazení dvěma dětmi zbylo v kajaku místo na případnou bagáž.




COOSA
Na kráté vyjížďky se Coosa dá obsadit jedním dospělým a dvěmi dětmi. Jedno dítě před sedačku mezi nohy kajakáře a druhé na plošinu pro bagáž. Když totálně pomineme otázku bezpečnosti, tak v případě velké zlobivosti lze děti posadit do otvorů na bagáž na přídi a zádi (a zavřít za nimi víka ;-)).


Na středně dlouhé cesty a tím nemyslím vícedenní, je rozumná sestava jeden dospělý a jedno dítě.  To může sedět buď na zadní plošině, nebo u nohou, kde je nad ním větší přehled. Ale protože už došly volné děti, neb jsme dvě usadili na Ultimata, jela na Coose sestra sama, což je ideální varianta.


Řeka líně se klikatící mezi zarostlými břehy, objevivší se slunce, děti hašteřící se na jiném plavidle, široká loď s plochým dnem, neskutečně pohodlná sedačka v nízké poloze, to vše evokovalo pocity sucha a bezpečí i u člověka, který jednou sjel na klasické kanoi českou vodu a jednou na raftu rakouskou Salzu. Z výrazu tváře je jasně vidět, že i přes svoje (ne)zkušenosti na takto "úzkém" plavidle si sestra plavbu na řece užívá. Jinými slovy, s Coosou se sžije v dobrých podmínkách každý, je to otázka jen pár chvil. Podle mého názoru k tomu ovšem nejvíc přispěla absence hašteřících se potomků na palubě. ;-)



NOMAD
Poslední lodí účastnící se tohoto netradičního pokusu je nejkratší a nejnestabilnější Feelfree Nomad, který zbyl z pochopitelných důvodů na mě. Nejdříve se zastavím u té stability. S tou (ne)stabilitou a i s dalšími vlastnostmi je to relativní. Vzhledem k Coose nebo Ultimatu je opravdu nejméně stabilní, ale v reálu to není tak tragické. Je to způsobeno tím, že posez je odhadem 5 cm nad hladinou. Zde samozřejmě záleží na hmotnosti pádlisty. Vážím necelých 80 kg, takže jsem těsně nad polovinou udávaného výtlaku plavidla.


Nomad je jednoznačně nejpohyblivější loď této skupiny, což je dáno tím, že je nejkratší.

Na konci cesty mě zajímalo, jak si plavbou poradí i nejslabší "účastníci zájezdu". Nejdříve Nomada zkusil osmiletý Ondra a po něm i šestiletá Zuzka. Oběma dětem, na to, že kajak zkoušely poprvé, nedělala loď na vodě žádné problémy. U Zuzky mě překvapilo, že na svůj věk zvládá Nomáda relativně v pohodě. Jediným problémem bylo dva a půl metru dlouhé pádlo.




ZÁVĚREM
Asi jste si na fotkách všimli, že jsme měli jen jednu plovací vestu a to ještě moc velkou. Celá tato akce proběhla za teplého letního počasí na klidné malé říčce o obvyklé hloubce do jednoho metru. Celý úsek jsem už párkrát projel, abych se s vodou seznámil. Proto jsme podstoupili i riziko, že dáme vestu jen menšímu z dětí. Větší už samozřejmě umí plavat.

Každý si o použití kajaků může udělat vlastní názor. Z uvedeného lze usuzovat, že rybářské kajaky lze použít i na rekreační plavbu. Ono je to asi tím, že původně tento typ plavidel vznikl obráceným postupem - obohacením rekreačních kajaků o "rozličné potřebnosti" pro rybáře.


Text i foto:  Martin Buček – Tino