Bavorsko je spolková země s poměrně hornatým reliéfem. Tamní řeky mají velký spád a většinu z nich obývají společenstva druhů odpovídající našemu pstruhovému a lipanovému pásmu, nejnižší úseky řek by se pak daly považovat za pásmo parmové (místy se v nich vyskytuje i cejn, úhoř, kapr).
Charakteru toků odpovídá i složení rybích společenstev, jemuž dominují pstruh, lipan, parma, ostroretka, hlavatka a jelci. Zejména lipan pak je anebo v mnoha úsecích byl velmi početným druhem majícím výsadní roli jak z ekologického hlediska, tak i z pohledu sportovního rybolovu.
Pokles úlovků velmi výstižně zachycuje následující graf.
Na základě objednávky Bavorského zemského rybářského spolku vypracoval tým vědců studii, která měla za úkol odhalit příčiny úbytku lipana a pokusit se najít cestu ze současné neutěšené situace. Dr. Laggerbauer byl vůdčí osobností této pracovní skupiny.
Vědci přistoupili k problematice velmi komplexně. Vůbec nezačali tím, že by označili za jednu z hlavních příčin úbytku lipana kormorány. Začali tím, že si poctivě vypsali všechny možné příčiny, které by pokles stavů lipana mohly způsobit. Následně pak procházeli místa, kde byl vliv vybraných jednotlivých faktorů nejvýraznější a sledovali, jak to koreluje s početností lipana v dané lokalitě. Pro lepší pochopení dám příklad: jedním ze zvažovaných faktorů byla i vodní turistika (vodáci). Byl tedy proveden výzkum, jak to vypadá se stavem lipana v místech, která jsou nejvíce zatížena vodáckým sportem. Ukázalo se, že na řadě takových míst je lipan celkem hojný. Jinde tomu tak nebylo, ale korelace (vztah) mezi vodáctvím a úbytkem lipana v podstatě nebyl zaznamenán.
Takto vědci uvažovali skutečně nad mnoha faktory - jmenovitě to byly:
Ztráta přirozených stanovišť
Zhoršená kvalita vody
Vodní turistika
Konkurence ze strany jiných rybích druhů
Predace dravými rybami (hlavatka)
Nadměrný rybolov
Predace ze strany kormorána
Z řazení jednotlivých okruhů usuzuji, že vědci se snažili skutečně vyloučit všechny ostatní příčiny a kormorána nechali až na konec, i když zřejmě předem tušili, že právě tady bude zakopán onen příslovečný pes. Projděme ale postupně jednotlivé dílčí studie a podívejme se na jejich výsledky:
Ztráta přirozených stanovišť
Studie řešila, jak velký vliv by mohly mít na populaci lipana úpravy roku, kterým se bavorské (a nejen bavorské) řeky v uplynulém století nevyhnuly.
Ukázka postupné regulace vybraného úseku řeky Lech
Zjistilo se ale, že na mnoha regulovaných úsecích byly až do poloviny 80. let výborné stavy lipana a k jejich následnému poklesu došlo bez jakéhokoli dalšího zásahu do toku.
Ani v současnosti nebyla u lipana zjištěna výrazná korelace s charakterem lokality. Jedná se o druh preferující otevřenou vodu a regulace ho postihuje daleko méně než třeba pstruha obecného.
Zhoršená kvalita vody
Pokud jde o změny chemického složení vody, jejich dopad nebyl nikdy takový, aby se daly označit za významnou příčinu úbytku lipana. Mírné organické znečištění dokonce způsobuje určitý nárůst biomasy ryb, protože v podstatě vkládá živiny do systému.
Stránka věnovaná vlivu člověka - z obsahu je možné vyzdvihnout, že nebyla nalezena korelace mezi zemědělstvím a zástavbou, případně obsahem fosfátů ve vodě a populací lipana.
V dolní části je zmíněno, že ani zákaz lovu nepřinesl změnu k lepšímu (i to je známá skutečnost z některých našich vod).
Vodní turistika
Už výše v článku jsem uvedl, že nebyl zaznamenán žádný zásadní vliv vodní turistiky na populace lipana. Vodácký sport není schopen snížit jeho stavy v takovém měřítku, v jakém k tomu v Bavorsku došlo.
Konkurence ze strany jiných rybích druhů
Lipan obývá svá stanoviště společně s dalšími druhy ryb (pstruzi, parma, jelci). Řešila se proto i otázka, zda není některými z nich vytlačován.
Nebylo ale zjištěno, že by k poklesu počtu lipana došlo vlivem nárůstu populace jiného druhu. Daleko častější byl současný úbytek všech přítomných druhů, ovšem u lipana obvykle nejvýraznější.
Predace dravými rybami (hlavatka)
Hlavatka je vnímána jako druh schopný potlačovat stavy některých jiných ryb včetně lipana. I u nás, například na Otavě, kde byla tato ryba vysazena s asi největším úspěchem, vnímají zejména muškaři její přítomnost velmi negativně.
Pokud ale někdo má alespoň povědomí o energetické bilanci teplokrevného a studenokrevného organismu, bude vědět, že množství potravy, které sežere metrová hlavatka za rok, vystačí dospělému kormoránovi zhruba na měsíc.
Údaje z Bavorska jsou v tomto ohledu zajímavé. Vědci srovnali druhové a velikostní složení rybí populace na řekách s bohatým výskytem hlavatky s lokalitami, kde se tento druh nevyskytuje.
Následující grafy porovnávají dvě v tomto ohledu výrazně odlišné řeky:
Řeka Regen s početnou populací hlavatky (Huchen), která je co do hmotnosti nejvíce zastoupeným druhem. Početně ale dominuje lipan (Äsche) následovaný potočákem (Bachfoelle) a proudníkem (Hasel). Následuje tloušť (Aitel), ostroretka (Nase) a parma (Barbe).
Velikostně převládají ryby mezi 20 - 40 cm.
Nadměrný rybolov
Ukázalo se, že ani úplný zákaz rybolovu nevedl na některých úsecích k zvýšení stavu lipana. Jinými slovy, příčina úbytku musí být jiná než člověk s prutem v ruce.
Predace ze strany kormorána
Nakonec zbyla poslední varianta - hlavní příčinou celého problému by mohl být kormorán. Ten byl v Bavorsku dříva vzácný, ale v současnosti je zde hojně hnízdícím a ještě více pak zimujícím druhem.
Graf ukazuje nárůst populace kormorána v Bavorsku. Od téměř nulové hladiny v 80. letech až po 12 hnízdních kolonií s cca 600 páry.
Zimující populace je pak 6 000 - 10 000 kusů. Tito ptáci se samozřejmě musí něčím živit a nezamrzající řeky jsou pro ně hlavním zdrojem potravy.
Kormorání zimoviště v Bavorsku - počáteční stav zahrnoval menší počet větších kolonií, trend ale směřuje spíše k většímu počtu menších zimovišť. Souvisí to se snížením dostupnosti potravy (ubylo ryb).
Podobný trend lze pozorovat i na revírech v ČR. Velká hejna se postupně rozpadají na menší a operativnější skupinky, které se uživí i na měně zarybněných lokalitách.
Na mnoha řekách s přítomností kormorána se ukazuje, že největší množství ryb se drží ve městech, často i v regulovaných a jinak narušených úsecích.
Ukázka z jedné řeky (Dorfen), kde přírodní úseky daleko od osídlených lokalit vykazují nejhorší zarybnění.
Jiná ukázka zahrnovala řeku, která má dokonalou čistotu vody, naprosto přírodní charakter a je součástí chráněných území v několika úrovních (podle německých a evropských zákonů) Biomasa je tu kolem 30 kg / ha a necelých 30 % z toho tvoří lipan. Uprostřed města níže po proudu ale se navzdory mnoha přítomným škodlivým faktorům biomasa pohybuje mezi 250 - 300 kg / ha a 80 % obsádky tvoří lipan. V jistém smyslu je to výsměch veškerému ochranářskému úsilí.
Na základě mnoha podobných zjištění považuje vědecký tým za velmi pravděpodobnou skutečnost, že hlavní příčinou poklesu počtu lipana je v Bavorsku kormorán.
Přeloženo volně: Problém je evidentní, kormorán má tvrdý dopad na populace lipana, dokázat to ryze vědecky ovšem bude obtížné.
Právní situace kolem kormoránů se v Bavorsku zlepšila, ale úspěchy jsou jen lokální a všeobecně se počet kormoránů nesnižuje. Hlavním problémem je značná zimní migrace kormoránů.
(V této souvislosti jsem na jiném místě zjistil údaj, že v Bavorsku se v zimě odstřelí až 6000 kormoránů, což je teoreticky celá zimující populace, ale reálně se tento úbytek hravě doplňuje migrací z jiných lokalit a počet ptáků neklesá.
Ono se snadno tvrdí, že odstřel je neúčinný, když více než 300 000 hnízdících párů v Evropě vyprodukuje ročně přes milión mláďat, z nichž se odstřelí asi 60 000.)
Z předchozích řádek jasně vyplývá, že problém kormorána nelze řešit lokálně. Jedná se o celoevropský problém, ale EU se k jeho řešení staví velmi liknavě. Co si v Bavorsku myslí o politice EU ohledně kormorána, to jasně dokládá závěrečný obrázek prezentace pana Dr. Laggerbauera.
Zdroj: Přednáška "The decline of graylings in Bavaria
and its relation to cormorants", Dr. Bernhard Laggerbauer
Zpracování, fotografický doprovod: Osprey
osprey> A píše se v článku co a jak kontrolovali kvalitu vody? Které údaje porovnávali?
Dobrá práce Míro!
Salmo1> Děkuji za další skvělou práci týkající se chovu a vysazování lipana. Je opravdu škoda, že tato práce je zase jen bakalářská. Autor si na ni dal velmi záležet a i experimentální část, kdy se použilo celkem 1198 ks lipana, je velmi kvalitně provedena a hlavně statisticky vyhodnocena!
A její závěry? Shodné, s tím, co už mnozí asi tuší. V případě umělého výtěru používat výhradně místní generační ryby, odlovené na podzim. Na jaře je vytřít standardními postupy a plůdek vychovávat na vodě ze stejného toku, jako pocházely generační ryby. Dále je kritická technika odchovu násady, kdy hlavně před vysazením je nutná adaptace na živou potravu. Jako velmi užitečné a potřebné se jeví lapače hmyzu. V praxi se to provádí pomocí barevných desek umístěných několik centimetrů pod hladinou vody v chovné nádrži. Nejlépe se osvědčila barva žlutá. Hmyz na tyto desky nalétává a padá do vody. Tento způsob je výhodný zejména díky své ekonomické nenáročnosti oproti elektrickým lapačům hmyzu, které nesou sebou ekonomické náklady spojené s pořízením a provozem takového zařízení.
Troufám si tvrdit, že toto platí i o jiných druzích ryb. Vždy používat místní generační ryby, místní vodu, násadu naučit před vypouštěním přijímat přirozenou potravu, požít lapače hmyzu, vypouštět ve vegetačním období, kdy je dostatek živin.
sunet> Ano, je to bakalářská práce, ale která je vedena resp. na podkladech pana Prof.Petra Spurného, který je špičkou v Evropském měřítku ichtyologie. Dovolím si sem dát odkaz na další práce, která se přímo dotýká problému Lipana podhorního a kterou jsem mohl alespoň heslovitě sledovat.Ta práce je velmi dobrá a popisuje velmi dobře vztahy člověk, umělý výtěr a ryby. http://theses.cz/…lsk_Prce.pdf
Sándor Ándor> díky je to hezká mapa:)
Segoves> Tu máš starou mapu. Nic lepšího neznám. http://www.mapy.cz/#…
Salmo1> Děkuji za odkaz na vědeckou práci, zabývající se působením kormorána velkého na vybrané úseky řeky Dyje se zvláštním zřetelem na zimu roku 1995/96, kdy tok zažil velmi intenzivní tlak ze strany predátora. Z výsledků práce jednoznačně plyne, že jen jedna jediná zima měla za následek praktické vymizení lipana z pozorovaných úseků. Dovoluji si upozornit, že z jiných prací, provedených v Skandinávií plyne, že je třeba nejméně deset let, aby se lipan vzpamatoval a stavy se alespoň přiblížily původním hodnotám. A to za podmínky, že se vyloučí jakýkoliv negativní vliv.
Z práce není jasné, kdy vznikla, podle citované literatury někdy v letech 2004–2006. Škoda, že se výsledky získané v létech 1995/96 a následujících objevily s tak velkým zpožděním. A ještě je škoda, že se jedná o bakalářskou práci, jejíž dostupnost je menší, než v případě publikovaného článku.
Ale jsem opravdu rád, že pomalu, ale jistě se začíná dařit dát dohromady údaje, které povedou k navrácení této nádherné ryby do našich vod
Prací o kormoránech je dobře desítka a dnes možná už desítky.Namátkou hrábnu do záložek a dovolím si vložit odkaz na jednu z nich.Je to práce, která si na nic nehraje a přesně popisuje co se děje ve vodě když vám nad hlavou proletí hejno kormoránů.Jsou i další práce, kdy je zmapovaný úsek ichtyologickým průzkumem před příletem kormoránů a po odletu kormoránů.Výsledek je jasný, nenapadnutelný a vyjadřuje čistě predaci kormoránů.Když už si někdo dá tu práci…ale ona i ta konference je práce a má problém posunout kupředu.Podle mého však použitá práce nebyla zvolena šťastně a její závěr přírodovědec-ornitolog roznese na kopytech mezi dveřmi ještě než si dá kafíčko. http://www.icv.mendelu.cz/lide/clovek.pl?…
sunet> Z tohohle článku ani z té přednášky není možné posoudit kvalitu té studie, ani to, co se děje stran vlivu kormorána.
Ale je třeba hledat příčiny, cesty, spojovat lidi.
Já mám problém, že to, o čem jsme se bavili v té hospodě, se mi pořád nedaří dotáhnout do konce. Budu muset zatnout zuby a něco s tím udělat.
Salmo1> Ještě jednou prosím, nepřisuzuj mi závěry, které jsem nikdy neřekl. Porozumět psanému textu též není jednoduchá záležitost, psát v heslech není moc praktické. Nechtěl jsem se bavit o poklesu stavů lipanů a pstruhů u nás, protože jsem nečetl žádnou vědeckou studii, která by o tom pojednávala. Jen jsem reagoval na to, že v Bavorsku našli pravděpodobnou příčinu úbytku stavu lipana, nic víc, nic míň. Velmi bych uvítal věrohodné informace o skutečném stavu u nás, od člověka, který má prakticky co do činění právě s osádkou pstruhových revíru.
Ano, přiznávám, že reakce byla ostřejší, na druhou stranu je škoda, že lidé, kteří o problému vědí mnohem více si nechávají své poznatky pro sebe. Jeden věcný pádný argument vydá za víc, než tisíc stránek obecných slov.
osprey> Možná, že má reakce byla nepřiměřená, ale prostě jde o to, že i když je někde snaha posunout věci dopředu, vždy se najde někdo, kdo začne proti tomu vystupovat. A je smutné, že to jak pravíš dělá člověk, který ví o problému více, než kdo jiný. To je tak těžké přidat něco málo informací přímo od zdroje? Posunout diskuzi o krok kupředu? Přijít se svými argumenty, proč je stav takový, jaký je? Velmi, velmi bych uvítal i velmi stručný článek, který o tomto pojednává právě od takového člověka.
Bych ty problémy schrnul do jedné věty. „Svět se v prdel otáčí“
osprey> Loni v září Volyňka…a co roky 2003–2006 solar cycle23, kdy v Krkonoších a Jizerských horách prakticky za celé léto nepadla kapka vody.Tehdy jsem jihu a západu záviděl, protože u vás pršelo dvakrát týdně.Jistě že těch střípků je celá řada, někdy horší a někdy někde lepší.
sunet> Problém bude v tom, že o zarybnění řek v Německu a z části i v Bavorsku mám informace staré už 20 let.Je jasné, že predace kormoránů je tam místy značná a nedá se bagatelizovat.Na druhou stranu nechápu otázku zda myslím, nemyslím vážně„mizení“ pstruhů a lipanů v celé Evropě.To je prostě fakt, který řeší desítky studií a je toho plný net.Závěr Bavorské studie tedy zní, že u nich jim sežral kormorán pstruhy a lipany.Tam kde kormorán není, tak tam jim také sežral kormorán pstruhy a lipany.Jestli to tobě takhle stačí, pak jsi šťastný člověk.Pokles o 300% máš ze statistik úlovků… dobrá, jako bernou minci to nelze moc brát ale budiš.A co pokles 1990–93 kolik bylo u vás kormoránů? Další věc která mi vadí je tendenčnost vědecké studie, ale je celkem pochopitelné, že na konferenci o kormoránech se nebudou řešit jiné problémy a další se budou bagatelizovat.Kvalita vody resp.její chemické složení, které je mimochodem na programu jednání EU, je vysloveně odstřeleno. Na závěrech se shodneme určitě, kormorán je pro rybáře špatně a jeho odstřel nebo tlumení rybám pomůže.Není to ale kouzelný proutek, protože problém je složitější.
Salmo1> Ano, původní domácí populace jsou přesně to, po čem volám. A ta kyselost může u parmy hrát roli. V současnosti už se to na severu přece jen zlepšuje, takže i proto možná jde ta parma zase mírně nahoru.
Tady nevím. Pořád tu nějaké jsou, ale kolik jich reálně zbylo, to si netroufám odhadnout. Ale jak je jich málo, rychle rostou. Šedesátka byla ve stáří 9+.
Pokud jde o lipana, tak loni v září bylo ve Volyňce tak málo vody, že si v tom chodily volavky jak chtěly. Lipaní ročci byli namačkaní pod kdejakým jízkem v 10 cm vody a nějaký ten opeřenec nikdy nebyl daleko.
sunet> Jdeš do Salma1 nesmyslně tvrdě. I když se bavíte trochu o jiných věcech, tak o tom úbytku lipana z nějakých blíže nezjištěných příčin už jsem taky něco slyšel. Navíc se bavíš s praktikem, co o rybách ví v mnoha ohledech víc než my dva.
Ohledně těch příčin úbytku – ono je toho dneska hodně. Proto bych uvítal takhle komplexní studie i u nás.
Salmo1> Tak ještě jednou polopatisticky. Článek pojednává o VĚDECKÉ studii příčiny úbytku lipana na vybraných řekách v Bavorsku. Na moje námitky reaguješ tím, že to není jen lokální problém Bavorska. A psal jsem snad něco jiného? Je moje reakce tak nesrozumitelná? Ty napadáš závěry článku, tvoje argumenty nulové. A s tím mizením pstruhů a lipanů to snad nemyslíš vážně? Nebo máš přístup k jiným statistikám, které jsou normálnímu člověku zapovězené? A nebo ti připadá normální, že pokles o 300% mezi roky 2008 a 2011 je naprosto v pořádku?
Prosím, uveď i svoje argumenty, které mohou za současný stav lipana a pstruha. Dolož daty z jiných části Evropy. Bude to velmi užitečné a přínosné pro pochopení současného stavu původních druhů ryb nejen u nás.
osprey> Parma, parma, parma tak to je oříšek.Na střední Jizeře byla parma běžnou rybou ve velkých hejnech do otravy v r.1964.Od té doby bylo učiněno nesčíslně pokusů o její návrat, kdy se vysazoval plůdek, generační ryby po výtěru, generační ryby před výtěrem atp.Generační ryby byly odchyceny níže po toku, ale i dovezené z jiné řeky i jiného povodí.Nakonec se k tomu vyjádřil i Prof.Dyk, podle kterého není možný návrat parmy umělou cestou, je potřeba aby se parma sama dostávala proti proudu a zakládala generační hejna.Čas mu dal zapravdu.Jizera je dosti kyselá a místním rybám to nikdy výrazně nevadilo, proto se snažím, až možná přiblble pro někoho, preferovat místní ryby a místní násadu, protože tyto ryby jsou už řekou vyselektovány.
sunet> Problém mizení lipana není ale problémem lokálně v Bavorsku.Je jasné, že tam kde operuje kormorán, tam budou zasaženy vody daleko více.Pstruh obecný a lipan podhorní mizí z revírů po celé Evropě a to plošně.U nás na severu se o kormoránech bavíme cca 4 roky, poprvé jsem ho viděl na Jizeře fakticky až v loňském roce v počtu 15 ks a setrval zde cca týden do zámrazu Jizery.Stavy lipanů a pstruhů klesají zhruba od roku 1988.
Salmo1> Ohledně jejich závěru jsem užil formulaci, že kormorán je velmi pravděpodobnou příčinou situace.
Moje komentáře jsou kritizovatelné, protože jsou to z velké části jen dojmy.
Nicméně nám v téhle zemi podobné studie chybí a zejména chybí snaha šířit jejich výsledky mezi veřejnost, protože ta by byla schopna poskytnout vědcům i nějakou zpětnou vazbu.
Myslím si, že zrovna ty víš o téhle problematice mnohem víc než já, tak kdykoli můžeš, dávej do těchhle diskuzí nějaká fakta a další podněty k zamyšlení. Je tu pár lidí, co si to přeberou a třeba budou ochotní něco dělat.
Mimochodem, řeky, kde lipan zmizel před objevením kormorána, jsou tady v ČR? Měl bys představu, co jiného by mohlo být příčinou. Já třeba mám dojem, že okyselení vody v posledních desetiletích má výrazně negativní dopad na populaci parmy na Otavě. Ale nemám čas měřit pH v době, když zrovna protéká ta rašelinná srágora a velkou část roku je to podle zodpovědných osob v normě.
Mám ale pocit, že v poslední době se řešení hledá v tom, že se do té vody prostě něco nasype. Zas je to ale jen pocit.
Děkuji za zprostředkování přednášky. Nebyl čas se podívat na konferenci, je tedy nanejvýš přínosné, že člověk se může dočíst o věcech, které se tam prezentovaly.
Salmo1> Dovoluji si velmi hlasitě oponovat. Tady se jedná o vědeckou studii, která jasně definovala možné příčiny úbytku početnosti lipana v Bavorsku. Přesně popsali jednotlivé negativní faktory, které se týkají konkrétního místa. Můžeš mi prosím odpovědět, na které bavorské řece došlo k dramatickému poklesu lipana bez toho, aby se tok musel vypořádat z nájezdem kormorána?
Budeme-li se bavit o jiných řekách v jiných krajích, je nutné tam provést podobnou studii. A opět vyjmenovat všechno možné negativní vlivy! Třeba se přijde na to, že vedle kormorána zde působí i vydra, norek, volavky, nízký stav vody atd.
Obávám se, že v případě lipana, jakožto krátkověké ryby je tlak kormorána fatální. Reprodukčně silní jedinci z populace vymizeli, zůstali jen staří veteráni a potěr. A opět tady dochází k efektu hrdla láhve. Genetická různorodost se ztrácí, přeživší jedinci jsou stále více si podobní, bez možnosti pružně reagovat na nenadále změny. Pro mnohé menší toky to znamená již nenávratně ztracené generace bez možnosti jejich obnovy.
Zajímavé… Problémy s těmi černými ptáky mají skoro všichni, ale pořád se s tím nic nedělá. Když už s EU nepohnou ani Němci, tak kdo tedy?!
Jinak pěkný článek Ospreyi…
Práce je to jistě zajímavá, ale má to drobný háček.Ten háček je v tom, že lipan zmizel i tam, kde kormorán ještě ani nebyl.Městnání ryb ve městech je fakt, ale otázkou je, zda li je hlavním vlivem městský ruch anebo to, že ve městech je nejvíce CHRO.První část je tedy velmi dobrá, ale v závěrech bych ubral.
kouknu se na internetu po starých mapách :) já sem četl už ani nevím kde jak vypadala malše za krále klacka a bylo to vážně zajímavý například v doudlebech bylo koryto místy uplně jinde…ten přístup je moc dobrej bylo by dobrý kdyby někdo takovej stejným způsobem pracoval na odstranění problémů
Segoves> České toky se měnily podobně. Jenom měly jiný charakter (to rozpadání na jednotlivá ramena dělají toky buď s rychlým spádem anebo v měkkém sedimentu). Naše řeky spíš meandrovaly. Zkus si někdy najít, jak vypadalo před regulací takové Labe.
Jinak já tenhle článek vybral nejen proto, že je o kormoránovi, ale ukazuje komplexnost přístupu těch Bavoráků. Oni se prostě zajímají o to, jak jim ty vody fungujou a jsou před námi o pěkný kus.
Výborný článek!O kormoránovi se poslední dobou píše hodně a mě nezbejvá nic jinýho než čekat jestli se celá věc pohne kupředu co mě ale zarazilo a znechutilo je proměna toku pod odstavcem Ztráta přirozených stanovišť to je vážně hnus…