Jeden z příkladů takovéto „udržby“ bych tu rád ukázal. Jedná se o dolní tok Blanice Vodňanské mezi jejím soutokem s Otavou a Putimí.
Blanice je malá říčka, která kdysi meandrovala širokým plochým údolím obklopena četnými poli a loukami. Za povodní dokázala napáchat docela velké škody a proto se ještě za časů Rakousko Uherska krátce před 1. sv. válkou začalo uvažovat o regulaci některých úseků.
První práce na napřimování toku začaly až ve 20. letech a obyvatelstvo je nadšeně vítalo. Jednak si od nich slibovalo zkrocení neposlušného živlu , který ho tu a tam připravil o část úrody a jednak tou dobou byla v kraji poměrně značná nezaměstnanost, takže stovky lidí se doslova draly o každou pracovní příležitost. A tak se regulovalo.
Postupně v několika etapách se během asi šedesáti let zregulovala řeka až nad Vodňany. Z rybářského pohledu zbyl z někdejší klikaté říčky jen rovný nudný kanál s plochými travnatými břehy uložený mezi postranními hrázemi.
Jen na pár místech zůstaly zbytky starého koryta plnící roli náhonů. Nebylo čím je zasypat, protože nové koryto má zhruba třetinovou délku proti původnímu.
Menší povodně nově vybudované koryto skutečně dokázalo udržet v prostoru mezi postranními hrázemi. Za velkých povodní se ale ukázaly nevýhody regulovaného toku v plné nahotě. Povodně v letech 2002 a 2009 prošly údolím jako blesk a zaplavily, co se dalo. Jednou z nejpostiženějších obcí byla Putim, poslední obec na toku Blanice. Jejím prokletím je skutečnost, že nedaleký silniční násep funguje za povodní jako hráz. Při průtoku nad 200 m3 se voda nedokáže procpat pod silničním mostem a vzdouvá se do výšky několika metrů. Domky poblíž řeky pak bývají zaplaveny až po strop přízemních místností.
Most byl sice po povodni roku 2002 zvýšen, ale to situaci nijak neřeší. Prostor, kudy za povodně protéká voda, by se musel rozšířit a k tomu nedošlo, zřejmě z finančních důvodů. Podle mého názoru ovšem prostředky, které tu stát ušetřil, zaplatí ze svého obyvatelé vesnice a to hned při příští povodni.
Zato se ale našly peníze (je mi jasné, že v úplně jiném rezortu a z úplně jiné hromádky) na následující úpravy regulovaného koryta pod Putimí.
Rok 2005 – tři roky po katastrofální povodni je pod Putimí provedena úprava břehů. V dalších letech následují i výše položené úseky. Z pohledu povodňové ochrany je význam tohoto kroku nepatrný, protože kritickým místem celé oblasti stále je již zmíněný silniční násep s mostem. Z pohledu rybí obsádky se ale jedná a fatální zásah, protože nerovnosti břehové linie vytvořené jednotlivými trsy ostřic a jiného rostlinstva jsou za povodní v podstatě jedinými úkryty umožňujícími rybám udržet se na svých stanovištích.
Vím, že bych se vlastně neměl moc divit - je nutné počítat s tím, že na ryby se v případě úprav toku myslí vždycky až na jednom z posledních míst.
Rok 2011 – dva roky po nové povodni opět někdo dospěl k názoru, že koryto Blanice pod Putimí nesplňuje jakási estetická kritéria a zásah se víceméně zopakoval. Šest let po předchozím. A tentokrát tak důkladně, že bylo obnaženo původní vyložení břehů z období první regulace ve 20. letech.
Po těch šesti letech od předchozí úpravy stačily břehy jakž takž zarůst a celkem slušně se znovu vytvořila nesouvislá břehová linie dovolující rybám přečkat období zvýšených průtoků. Po novém vyčištění je na tom řeka opět jak byla – holá lichoběžníková vana s minimem úkrytů. Dnes už vím, že během tří až čtyř let se zase vytvoří dostatečně silné trsy travin, o něž se začne zachycovat vodou unášený kal a břeh začne opět získávat svou členitost. Jenže pak nejspíš někdo znovu rozhodne, že je třeba za peníze pocházející i z mých daní znovu vydrhnout břehy dohola. A v tomto duchu se to zřejmě bude neustále opakovat - dokud budou peníze nebo dokud někdo nevymyslí něco lepšího.
Když jsem fotil pracující bagr, dorazil na místo náhodou i projektant těchto úprav a nějakou dobu jsme si spolu povídali. Je samozřejmě otázkou, kolik z toho, co jsem se dozvěděl, byla pravda, ale pracoval údajně na základě striktní objednávky a nějaké zvláštní úpravy si prý vymýšlet nemohl. V podstatě tedy navrhl jen odebrání vrstvy zeminy a mírné vyspádování břehů. Údajně to ve finále obnášelo kolem 3 – 4 000 kubíků přepraveného materiálu.
Je pravda, že to vyspádování má určitý význam. Tráva zachycuje vodou unášené bahno a čím blíže k řece, tím se ho zachytí víc. Proto se břeh postupně zvedá a za ním zůstávají po každé větší vodě louže vody. Z okolí řeky se tak postupně stává podmočená louka se stále horší kvalitou trávy a stále méně způsobilá pro pohyb vozidel. Tráva se tu ovšem poslední roky seče bez užitku podobně jako na spoustě jiných míst.
Spolu s nepatrným navýšením plochy příčného profilu koryta je ale zmíněné vyspádování jediný reálný přínos, který v provedené akci spatřuji.
Samozřejmě nevidím do toho, podle jakých pravidel musí podnik Povodí hospodařit se svěřenými prostředky a pořád si připomínám, že ryby jsou z celospolečenského pohledu na jednom z posledních míst a já na tom nic nezměním.
Ale i tak si říkám – byl by problém, když máme peníze na tohle všechno, položit alespoň do vody pár balvanů nebo jinak uměle rozbít tu hladkou sterilní linii břehu? Za povodní bude voda vysoko nad těmito překážkami a tak nebudou ničemu vadit. Jenom jejich přítomnost poskytne rybám a dalším vodním živočichům možnost se v době zvýšeného stavu vody v korytě udržet.
Vím, za překážkami se budou tvořit turbulence a to s sebou ponese nutnost dalšího zpevnění břehu nebo častější údržby. Když ale vidím, jak často a velkoryse si můžeme dovolit regulovat regulované a škrábat oškrábané, tak mě vážně napadá, že by se v rozpočtech podobných akcí pár desítek tisíc na něco smysluplného pro ryby našlo.
Správce toku by si vylepšil svůj image, mohl by tvrdit, že jde s dobou, modernizuje přístup ke své práci a myslí i na přírodu. Peníze by se tak jako tak utratily a bagrista by místo jednotvárného oškrabování břehu každých sto metrů vytvořil nějaký zpestřující prvek. Řeka by pak alespoň maličko prokoukla a byla přívětivější ke svým obyvatelům.
Budu se muset dojít zeptat, proč něco takového v reálu nejde. A ačkoli si o výsledku takovéto mise nedělám žádné iluze, jsem vážně zvědav, co se dozvím…
Stav v polovině prosince 2011 - všimněte si, jak rychle vegetace obsazuje uvolněný prostor. Druhý břeh byl upraven s cca dvouměsíčním zpožděním a i to je na obrázku znát. Navíc je vidět, že už teď se linie břehu začíná členit.
Mimochodem - hledat na takovéto vodě stanoviště ryb, to je velice dobrý trénink, při němž si tříbíte smysl pro detail:-))
Text i foto: M. Horáček - Osprey
Začínám mít pocit,že ty úpravy nabo regulace se v poslední době dějí tak nějak „jak na běžícím páse“ a postupuje to směrem proti proudu-viz Ostravice.
Ještě mi tam chybí cyklostezka..:/ Je příjemné vidět, že se o tuto problematiku dost zajmáš a máš snahu o jakési navrácení do (původních)stavů. Myslím si, že by každý mohl trochu přispět. Např. už jen tím, že zapíchne do poškozených míst (vlivem eroze) větvičku vrby, aby se břeh zpevnil.
Je to humus.Povodi si dela co chce a je jim jedno jak neprakticke tyto zasahy jsou.Unas probiha stejna akce a reka je oškrabana az beda!! Navic s kazdou velkou vodou mizi i nasada ryb! Nebylo by od věci,aby se toky staly chráněné proti idiotskym zasahum.Nerikam ze maji tvorit nejaka CHKO,ale chranit by se mela!!
Dva semestry jsem se věnoval revitalizaci vodních toků a bc práci jsem měl hydrologickou. Je třeba skutečně rozlišovat úpravy a opravy. pokud se jedná o opravu, je nutno navrátit stav koryta do doby před povodní, nebo do doby před nátrží, případně břeh nebo dno ještě více zpevnit. Podezřívám zúčastněné, že nechtějí riskovat něketré negativní těžko předvídatelné následky úprav šetrných k přírodě. Pro lichoběžník se totiž snadno všechno spočítá a je snadno předvídatelné chování vody v něm. Navíc navracení do původního stavu takových velkých řek je organizačně a prostorově náročné. Možná by se ale mohla vhodně nabízet částčně technická řešení, která jsou realizovaná na malých tocích, například poldr, na jehož dně se vine revitalizovaný tok. V případě povodní se z něho stane přehrada, která může chránit níže položené obce. Revitalizované koryto na jeho dně se vymílá jen málo a po povodni slouží dál. Edit: Když je něco takto opraveno – neštve mě to nějak moc. Setkal jsem se ale s tím, že po pozemkové úpravě vznikl vydlážděný odvodňovací kanál, kterým se účastníci pozemkových úprav chlubili nám ekologům a krajinářům na exkurzi. Kanál byl na několika stovkách metrů zcela rovný, dlážděný kamenem do betonu. Po těch několika stovkách metrů se kanál zatočil do pravého úhle (poloměr oblouku koryta cca 1,5 m) a pokračoval dál. To je teda fakt napováženou, že něco takového vzniká i po roce 2000
osprey> Tak to každopádně :-(
Jinak co vidím na fotkách je ještě příroda,oproti tomu ze zde na severu po bleskových povodních v roce 2010 předvádí Povodí Ohře s.p.
hering> Ve vyhrabaném kanále s lichoběžníkovým profilem nemá ryba problémy jen s predátory. V takové vodě je většina ryb fpíči:-(
osprey> Ahoj Míro,pokud jde o stavební zásahy do revírů,ale i chovných toků,tak k plánovaným stavebním úpravám se jako účastník stavebního řízení vyjadřuje uživatel revíru.U nás je to územní svaz a má na to technika.Ono taky na MO nemusí být odborník.Naše MO má stavebně vzdělanou osobu a s technikem územního svazu to konzultujeme.Toto platí jen pokud se jedná o prvotní zásah.Ony ty naše nářky (nazveme to připomínky) na devastaci přirozeného prostředí v toku stejně moc úřady nezajímají!
Jenže pokud se jedná o opravu (např. po povodni) tak už se nikdo neptá a do toku vjede bagr! Argumentace správce povodí je taková,že jde o ochranu majetku lidí co v záplavové oblasti žijí.Že se pak dodláždí i to co se prvotně podařilo připomínkami zachránit, víc už nikoho nezajímá.
Takže i když si prvotně vymůžeme,že se nebude zasahovat do dna a i nějakej ten balvan tam zůstane pro udržení ryby za velkého průtoku,tak při následné opravě si to Povodí domrší k obrazu svému a nikoho se neptá. Vždyť je přece nadřazen zájem ochrany zdraví a majetku obyvatelstva nad zájmem ochrany živ. prostředí.
Můžeme se tu vztekat nad tím proč si pořád někdo staví obydlí v záplavové zoně a pak se domáhá ochrany,ale to je tak asi všechno.Taky je úplně jasné,že v tomto pokřiveném prostředí nemá ryba žádnou možnost ochrany před predátory!
Pekný bager, keď budem veľký si tiež taký kúpim :)
osprey> Asi jsem to špatně napsal. A měl to být spíše vtip. Nějak mi to bliklo v hlavě a ruce byly rychlejší než mozek. :-) Určitě jsem jim (ať už si pod tím představí kdokoliv kohokoliv) to tím nechtěl klást za vinu. Jestli jsem tímto, patrně hloupým, vtipem někoho pobouřil, tak se omlouvám…
ssg.Jimmy Wild> Nezlob se, tohle byla hloupá poznámka. Už jenom to slovo „ochranáři“ – kdo konkrétně by to měl být? Ministerstvo životního prostředí, Jihočeské matky, kroužek ochránců přírody při DDM Písek?
Taky se zeptám – a kde jsou rybáři v tomto případě?
Hospodařící MO má ze zákona právo vyjádřit se k prováděným pracem. A dostanou k nahlédnutí dokumentaci – a ne, že jako v mém případě běhá nějaký nadšenec s foťákem kolem bagru.
Tak mě ještě napadlo… Kde jsou ochranáři přírody v tomhle případě :-D Jóóó…já zapomněl… Nemaj čas, protože chrání kormorány :-D
Další poučný a pravdivý článek, bohužel by si ho měli přečíst ti, co sedí za stolem a rozhodují o tom, jak bude příroda kolem nás vypadat. Další článek by mohl být o těch skvělých malých elektrárnách, co seberou většinu vody. Kdyby nebyly regulace, elektrárny a kormoráni … určitě by bylo u vody krásněji
Když se na problém podíváme z širšího hlediska, je každá regulace zásah do hydrologických podmínek krajiny. Voda, která se neudrží v ní a rychle odteče pryč pak zde chybí. Následky jsou nijak povzbudivé. V případě období bez delších srážek krajina rychle vysychá. Suchá vrstva pak nesaje vodu a následný přívalový déšť nestačí vsáknout do půdy. V podobě povodňové vlny se valí dolů a působí mnohem větší záplavy, než v případě neregulovaného toku, kdy se voda vylije do přirozených niv a případná povodňová vlna je mnohem menší.
Zapomíná se ještě na jeden velmi významný aspekt jarních povodní. V případě vylití zde docházelo i k sedimentaci jemných částeček půdy a organických zbytků v zaplavených oblastech. To působilo jako přirozený zdroj živin, které nebyly spláchnuty do moře ale přirozeně přispívaly k návratu živin do půdy. Ne nadarmo jsou nejúrodnější oblasti právě kolem řek, které se mohly v minulosti volně vylévat ze břehů.
Je toho ještě mnohem více, ale určitě bych uvítal názor i hydrologa, který by mohl vznést do otázky hydrologických poměrů v krajině jasno. A pro příklad, jde to i jinak, viz např.
http://www.ulozto.cz/…a-potoku-pdf (díky Doudleban)
kde je velmi zajímavý příklad na straně 35, řeka Mohan.
No tak to je fakt zajímavý článek. Myslím, že toto je po kormoránech a ještě nějakých problémech co se svazu týče jeden z nejdůležitějších „problémů“ (nebo spíše prostorů pro pozitivní změnu). O to více mě to zaujalo, protože jde o „moji“ řeku. Bude hodně zajímavé, co zjistíš Ospeyi a doufám, že to zde opět zveřejníš. Díky za pěkný a hlavně potřebný článek, protože i o tomhle by se mělo určitě mluvit a upozorňovat na to.