Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Rybzilla necteno

21.9.2011 | Zajímavosti | 39.683 čtenářů | hodnocení: velmi dobrý | komentáře: 43

RybzillaDostali jsme nabídku uveřejnit tento článek z produkce společnosti National Geographic. Nebyli jsme jediní a článek už se objevil i jinde a tak jsem jeho text trochu obohatil. Rybzilla se ve skutečnosti jmenuje hadohlavec (angl. Snakehead) a jedná se o zajímavou rybu s úžasnými schopnostmi pocházející z Asie. Napsal bych o ní, že je nesmírně dobře adaptovaná na širokou škálu podmínek a její čelisti budí respekt. Zavlečen do oblastí, kde nikdy nežil, může hadohlavec významně poškodit místní společenstva ryb. což se také stalo.
Američtí novináři vědí, že s tímhle by nikoho nezaujali, takže z něj udělali Rybzillu. No, prst by vám možná ukousnul, o tom žádná…

Takže se pohodlně usaďte, horror začíná.

 

Má zuby podobné žraločím, ostré jako břitva. Dokáže překonat překvapivé vzdálenosti po souši a dýchat atmosférický vzduch. Má nezdolnou vůli přežít za jakýchkoliv podmínek. Pro někoho je nedostižitelnou trofejí, pro jiné smrtící hrozbou. Hadohlavec.

Mnozí rybáři, když se s ním poprvé setkali, vůbec netušili, co je to za podivnou rybu. Teprve odborníci  dokázali určit, že se jedná o hadohlavce skvrnitého, latinsky Channa argus.

Fishzilla_07.jpg

 

Hadohlavci jakoby odporovali přírodě. Tak trochu ryba, tak trochu had, ale stoprocentně ďábelské stvoření. Ryba, která dokáže přežít hodiny bez vody, má skus jako krokodýl a disponuje nezaměnitelnou zuřivostí a dravostí.

Fishzilla_01.jpg

 

V Asii žije hadohlavec v harmonii s prostředím. Má zde svou kořist a je sám kořistí větších dravců. Určitě to ale není žádný andílek. Z 29 známých druhů je většina pověstná svými loveckými schopnostmi, nezměrným apetitem a bleskurychlými čelistmi, které mají dost síly na to, aby ošklivě poranily i člověka.

Fishzilla_05.jpg

Slušná práce...

 

Ani rozmnožování mu běžně nedělá problémy. Sexuální dospělosti dosahuje hadohlavec skvrnitý ve dvou až třech letech. Samička je schopna naklást pětkrát ročně až 15 000 vajíček.

Fishzilla_02.jpg

 

V přirozeném prostředí, kde je rovnoměrný poměr mezi kořistí a predátory, nedochází k tak rychlému nárůstu populace. Ale v cizím ekosystému, kde chybí přirození nepřátelé, na sebe katastrofická populační exploze nenechá dlouho čekat. Navíc když i dospělým jedincům tam chybí to správné místo v potravním řetězci.

Ve Spojených státech, kde je hadohlavec jedním z asi 50 000 invazních druhů organismů, jsou jeho útoky jen malou součástí celkové hrozby. Mnohem větší nebezpečí představuje tento živočich pro ekosystém. Mimo své přirozené prostředí je totiž schopný doslova převálcovat zaběhlý potravní řetězec. Na rozdíl od teplomilného obra mezi hadohlavci, Channa micropeltes, je hadohlavec skvrnitý schopen prospívat i v ledových vodách a každoročně se zde rozmnožovat.

Fishzilla_04.jpg

Hadohlavec červený (Channa micropeltes) obývá vody jihovýchodní Asie a je rovněž dravý (červený není v dospělosti, ale v juvenilním stadiu)

 

Díky početnému výskytu hadohlavce skvrnitého na americkém kontinentu začíná kolabovat celá řada tamních vodních ekosystémů. Kvůli svým mimořádným schopnostem totiž vytlačuje původní druhy dravců. Přidejte k jeho dravosti a odolnosti i speciální vlastnosti, jako je schopnost dýchat vzduch či pohybovat se po souši a máte hrozivého nepřítele.

Fishzilla_03.jpg

 

Navíc pokud jej někam zavřete, bude se za každou cenu snažit dostat ven. Vědci vyzkoušeli zavřít osm hadohlavců do nádrže zakryté kovovou mříží. Když se den nato vrátili, byla nádrž skoro prázdná a šest ryb leželo až u dveří laboratoře. Nejspíš se jim podařilo těžký kovový poklop nadzvednout a vyskočit. V rámci dalšího pokusu se vědci snažili zjistit, jestli jsou hadohlavci schopní přežít bez vody a pohybovat se po souši. Proto umístili dva hadohlavce do schrány z ledu, v níž ale nebyla žádná voda. Po devíti hodinách se zdálo, že jsou mrtví, ale stačilo napustit do nádrže trochu vody a oba hadohlavci záhadně znovu ožili. Když je zkusili položit na zem, začali se ihned svíjet a snažili se dostat pryč. K pohybu mimo vodu využívají totiž hadohlavci své ploutve a silné svaly. Je to takový rybí ekvivalent chůze.

Fishzilla_06.jpg

 

Proč se však u nich tyto schopnosti vyvinuly? Souvisí to s jejich přirozeným prostředím, jímž je Asie se svým střídáním období dešťů a sucha. Pro hadohlavce je to otázka přežití. Aby dokázali dýchat i na vzduchu, jsou nad žábrami vybaveni primitivními plícemi - vzduchovými komorami, jež se nachází v těsné blízkosti lebky. Ovšem dříve než zamořili americké (a nejen americké) řeky, byli hadohlavci vyvezeni ze své rodné Asie zčásti ilegálně jako oblíbená akvarijní ryba. K tomu se stále více objevují na jídelním lístku vybraných restaurací jako kulinářská pochoutka a často jsou kvůli tomu i uměle odchováváni.

Hadohlavec je například základní surovinou pro populární thajskou polévku tom yum, která by dokonce měla mít léčivé účinky.  Do volné přírody v USA je pak nejspíše vypustili vystrašení akvaristé, kteří si s touto dravou rybou najednou nevědeli rady. Hadohlavci totiž velmi rychle přerostou rozměry běžných akvárií.

Fishzilla_08.jpg

 

Poznámka redaktora: Zajímavá je možná informace, že nechybělo mnoho a mohli jsme se s hadohlavcem potkávat i u nás.

60. léta 20. století přála experimentům a jak ve východním tak v západním bloku se experimentovalo s introdukcemi mnoha rybích druhů. Američané si svoji zem zamořili kdečím a dnes nevědí, jak by se nezvaných hostů zbavili, v Evropě jsme se seznámili s amurem a jeho partou zahrnující mimo jiné i karase stříbřitého a střevličku východní. Došlo i na hadohlavce. Jmenovitě se jednalo právě o druh hadohlavec skvrnitý dorůstající délky až 85 cm.

Poté, co byl úspěšně chován v rybníčcích u Moskvy, byl dovezen i k nám a v menším měřítku se tu s ním experimentovalo. Několik jedinců bylo v roce 1957 chováno v objektu St. rybářství u Nižbora, odkud je povodeň vypláchla do Berounky. Naštěstí se to obešlo bez následků. V 60. letech se několik desítek hadohlavců vysadilo do tůní u Čelákovic, kde ale vymrzli a byli vypytlačeni (aspoň jednou sehráli pytláci v této zemi i pozitivní úlohu).

Dál už se v pokusech nepokračovalo, takže si dnes nemusíme lámat hlavu s tím, jak se s tímto odolným predátorem vypořádat.

Z českých webů nabízí slušnější souhrn informací o hadohlavci jen Wikipedie. Překvapivé je, že jeho invaze do volných vod v USA je překvapivě čerstvá záležitost - k úniku ryb ze soukromého chovu došlo v roce 2002.

Hadohlavec skvrnitý na Wikipedii

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

7 hodnocení, v průměru 4.4 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Neděle 29. března v 10:08@ Kubalasota

Chovám různé druhy hadohlavců ovšem všechno to jsou druhy které nedokážou přežít pokles teploty pod 7–8 stupňů Ovšem proč sem píšu hlavně reaguji na příspěvek „BrulaKO“ nepiš nesmyslné komenty když o tom nic nevíš channa argus lehce přežije naši zimu a štiky i candáty strčí do kapsy s prstem v nose,a že nedosáhne velikosti candáta!? Úplně lehce navíc roste jak na steroidech skoro metr má v přírodě max do dvou let a jak dlouho roste candát do metrů to nevím ale určitě ne tak rychle…navíc channa nemá ztráty v odchovu mladé urputně brání a odchová 90% potěru Amerika je argusama posetá je úplně normální když na deset nahození chytiš deset ryb v ČR není predátor který by je dokázal regulovat a že tady do několika let bude to je jistota v polských akvaristika v se běžně prodávají jako 10cm rybky když si ji někdo koupí dá jí do akvária kde je teplota kolem 26stupnu zrychlí se mu metabolismus začne se krmit a za tři měsíce má přes 30cm sežere všechno ostatní v akvu a co myslíš že udělá nezodpovědný amatér…hodí je do nejbližší vody… Channa argus a hybrid channa argus x channa maculata by měly být co nejdříve přidány na seznam invazivních druhů

Neděle 13. listopadu 2011 ve 13:07@ absy

http://www.facebook.com/photo.php?… to jsou mi hadohlavci,nachytal jsem jich plnej kybl;)nejsou tak zravi(hodne se rvou mezi sebou a jsou kanibalove),jak vypadaji,bez vody pri 15C skutecne prezijou 4dny,pri nizsich teplotach i vic;)mam jich plny rybnik na zahrade a zadnej problem;)

Neděle 6. listopadu 2011 v 11:05® nnnap
nnnap

osprey> no a pak jsou vody, na které jsou sumci neslovitelní a kde je nikdo nechytá. To jsou vody mrtvé definivně.

Neděle 6. listopadu 2011 v 11:01® nnnap
nnnap

já bych jenom napsal, že hadohlavce bych našim rybářům přál. Člověk je tak velký idiot, že si vystačí sám. Všechny mé oblíbené revíry jsou mrtvé. Vyžrané. Jenom sumec a dosypaný kapr. Je to KATASTROFA!

Pondělí 26. září 2011 v 19:12@ buddha

Díky za pěkný článek!!! Na rybářské škole ve Vodňanech máme v akvaristice hadohlavce červeného (asi 40 cm) a je to ryba neskutečně nádherná. Není zas tak žravá, ale vezme i větší sousta – 2 x týdně slupne 15–20 cm rybu jak malinu. Jak bylo v článku zmíněno, v Asii se hadohlavci běžně prodávají na tržnicích, v Čechách je v akváriích podle mých informací jen max. několik desítek exemplářů tohoto druhu, nechť v akváriích také zůstanou…

Pátek 23. září 2011 v 19:32® Nerodia
Nerodia

BrulaKO> Z historie je nemálo případů kde se do naší přírody dostaly zvířata které pak se ukázaly jako problémové( raci,norci,sumeček americký,atd)­.Nemyslím si že by se nemohla tato ryba u nás zabydlet,podle mě by stačila jedna mírná zima a ryba se tu aklimatizuje a je tu.

Pátek 23. září 2011 ve 13:21® osprey
osprey

BrulaKO> Věřím, že je jich tam víc než by mělo. Ale přírodní zákony neobejdeš. Tipuju, že přežití do velikosti 80 cm bude tak kolem procenta.

Ročka čehokoli můžeš sypat a sypat a 80 metrových dravců na hektar neuděláš na přírodní vodě ani za boha.

Skončeme u toho, že je na Nechrankách z důvodu vysokého vysazení přemnožený sumec. Na tom se shodnem, i já o tom cosi slyšel. S čísly bude vždycky problém. Jestli tě můžu ale o něčem ujistit, ono to nevydrží. Během pár let vybijou velcí sumci ty menší a pak lidi ty větší. Chtěl jsem si zajet na jeden revír s přemnoženým sumcem a vlastně už není proč.

No a tenhle článek je o hadohlavci.

Pátek 23. září 2011 ve 13:10® HaD
HaD

Bohužel nemám odborné vzdělaní pro hospodaření na revirech tohoto typu a ani nemám dostatek relevantních podkladů pro to, abych o to s Tebou mohl na úrovni diskutovat. A diskutovat na základě amatérských fabulací by byla blamáž.

Pátek 23. září 2011 v 11:59® BrulaKO

David Havlíček> nebo tam ty sumce vypustily nezodpovědný akvaristi:-)),to bude asi víc pravděpodobný

Pátek 23. září 2011 v 11:42® BrulaKO

David Havlíček> 1350 Ha 90tisic ryb rocka sumce, je odhadem 9 tun, dál už ti stačí jednoduchá matematika, je to stejně odborný jako ten článek výše.Dál už můžeš používat matematiku,sta­tistiku,podle toho co máš za podklady ty odborníku.Těžko tomu článku může někdo oponovat to je jako by americe psaly,že se na Nechranicích přemnožil sumec,který tam vlastně přemnožený není,ale vysazený za peníze rybářů, ze sádek, které patří bůh ví komu.Nazdar

Pátek 23. září 2011 v 9:36® HaD
HaD

BrulaKO> moment, Ty jsi psal: „v nechranicich je 80 sumcu na 1 hektar!+ to co se vytřelo,něco se vychtalo,ale nevím kolik.Myslím, že už 5 sumcu na hektar je sakra poznat na osadce ryb“

Když se Tě pak zeptám jako odborníka a znalce, tak mi napíšeš, že vlastně nevíš. Když nevíš, tak raději mlč a nemel hlouposti.

Pátek 23. září 2011 v 7:56® BrulaKO

David Havlíček> ty si byl na sádkách, a ty si sumcař, já ne, nejsem ani hospodář, nemám sádky.Tak mi to řekni kolik přežije, a růst snad zavisí na uživnosti vody ne.To co přežije na Orlíku se může lišit od toho co přežije na Nechranicích ne.To si rád přečtu:-))

Pátek 23. září 2011 v 7:29® BrulaKO

David Havlíček> i kdyby přežilo 20% je to trochu hodně nemyslíš,porád tam bude kolem 20 tisic sumcu.Na to mi stačí selský rozum

Čtvrtek 22. září 2011 ve 21:41® HaD
HaD

BrulaKO> a schválně mi řekni, kolik sumců ze sta, doroste na takové vodě do metru a kolik třeba do dvou metrů. Je vidět, že jsi expert.

Čtvrtek 22. září 2011 ve 21:26® Robur
Robur

BrulaKO> no vidíš, už máš úvod:-D

Čtvrtek 22. září 2011 ve 20:15® BrulaKO

osprey> za 5 let vysadily na nechranice 9 tun sumce,pokud měla nasada 10 cm, muj odhad je 100g na rybu,znamena to,ze v nechranicich je 80 sumcu na 1 hektar!+ to co se vytřelo,něco se vychtalo,ale nevím kolik.Myslím, že už 5 sumcu na hektar je sakra poznat na osadce ryb

Čtvrtek 22. září 2011 v 19:55® Robur
Robur

tak tak, já bych klidně něco napsal, ale už mne vůbec nenapadá o čem, ale možná mne teď něco napadlo. Problém je jasný, autor musí mít k článku vztah, pak tomu musí rozumět a taky mít nějaké to literární střevo, což je u některých vražedná kombinace. K tomu je třeba mít i hromadu zážitků, kterými dílo okoření.

Čtvrtek 22. září 2011 v 19:11® osprey
osprey

My máme honorář za všechny hlavní články, takže pokud někdo ten článek udělá, samozřejmě honorář dostane.

Pokud jde o hlasování o kvalitě článku a nějaké mikroplatby, tak na 1000 přečtení hlasuje asi 6 lidí (dlouhodobý průměr). To by si ten dotyčný moc nevydělal, leda by si to naklikal sám.

Pokud bys ten článek tady rád viděl, tak potřebuju fakta, názory, fotky. Zpracovat to pro mě není problém, ale Nechranice jsem ještě v životě neviděl.

Aby si čtenáři vybírali téma, to je taky fajn. Ale je otázka, kdo bude, to co si vyberou, dělat. Jsou věci, o kterých psát nemůžu a o jiných zase nechci. A sehnat dobré externí autory, s tím má potíž každý server i časopis, co jich tu u nás je.

Čtvrtek 22. září 2011 v 18:56® BrulaKO

David Havlíček> :-))

osprey> tak co udělat, prostě takovou anketu,treba jednou měsíčně, co by si čtenáři přáli zpracovat,jaké téma.Pak by se téma hodilo do placu, nabídlo by se za něj odpovídající honorář + další motivace,že by čtenáři podle toho jestli se jim líbí nebo nelíbí ten článek, udělovali haléřové premie, tak jak to funguje třeba na http://pctuning.tyden.cz/

Čtvrtek 22. září 2011 v 18:02® osprey
osprey

BrulaKO> Článek je od National Geographic doplněný o moje postřehy. Můžeme to klidně prohlásit za reklamu. Vzhledem k tomu, že se to dá číst a je to relativně zajímavé, tak mi to žíly nerve.

A teď k tvé větě: „Jinak podle mě kdyby to někdo zaplatil, tak se najdou takový kdo by ten článek o přemnoženým sumci napsal,jaksi chybí motivace:-)“

Pokud najdeš někoho, kdo o těch sumcích na Nechrankách napíše, já budu jen rád a samozřejmě za ten článek normálně zaplatíme.

Čtvrtek 22. září 2011 v 17:38® HaD
HaD

BrulaKO> jsem docela rád, že spolu nemáme dvojdomek. To bych fakt nedal.

Čtvrtek 22. září 2011 v 17:11® PETR-rybar

BrulaKO> tak kapři by se u nás teda přemnožit mohli

Čtvrtek 22. září 2011 v 17:08® Hlubočepy
Hlubočepy

S tou reklamou bych trochu brzdil-článek je zajímavej.

Čtvrtek 22. září 2011 ve 14:04® Robur
Robur

pokud bych připustil, že to reklama je, tak touto formou mně to vůbec nevadí.

Čtvrtek 22. září 2011 ve 13:45® BrulaKO

Robur> otázka je jestli to není jen skryta reklama na National Geographic.My se tu bavíme o nějaký rybě,přitom za tím jsou prachy,jinak mi teda řekni kdo by si s tím dal takovou práci a ani se pod to nepodepsal. Jinak podle mě kdyby to někdo zaplatil, tak se najdou takový kdo by ten článek o přemnoženým sumci napsal,jaksi chybí motivace:-)

Čtvrtek 22. září 2011 ve 13:34® Robur
Robur

BrulaKO> proč tak hystericky, napiš o to sám nebo si najdi někoho, kdo tomu rozumí a napíše to. Mně tento článek přijde hodně osvěžující. Jestli pak autor píše objektivně je na další diskusi, kterou se vytříbí názory.

Čtvrtek 22. září 2011 v 9:58® BrulaKO

osprey> já myslím, že by měl psát.Nikoho takového neznám, kdo by dokázal být objektivní(na chytej tomu říkáte kritický, dle pana Havlíčka).

petrikveprik> ty si xenofobní, nemáš rád cizí ryby:-)) a jsem zvrácený,protože se mi líbí asiatky:-))

Středa 21. září 2011 ve 23:22® osprey
osprey

Segoves> Já bych tohle neřešil. Jeden z důvodů proč takovéhle články zveřejňovat je i ten, aby si co nejvíc lidí uvědomilo, že dotáhnout odněkud něco a pak to vypustit, znamená koledovat si o malér.

No a my rybáři bychom měli trochu přitlačit na to, aby se krom všech těch kaprů a duháků věnovalo trochu péče i těm opomíjeným původním druhům. Není nutné je všude vysazovat, spíš jen ohlídat, aby měly lepší podmínky pro svou existenci.

Středa 21. září 2011 ve 21:42® Segoves
Segoves

osprey> jak by si asi vedl hadohlavec v porovnání s duhákama atd…vypadá že je přizpůsobivější než oni…kdyby nejhůř bylo tak by to za nás vyřešil kormorán nebo náká labská chemička

Středa 21. září 2011 ve 21:12® osprey
osprey

petrikveprik> Ono je to těžké. Původních vod s původní obsádkou je v této zemi mizivé procento. A vesměs ta původní obsádka živoří.

novější starší
Stránky:   2 1