Příčin je několik. Za posledních 30 roků byla tůň díky záplavám z rozvodněné Vltavy, zrušení protipovodňových hrází a rozorání remízků v okolí zabahněna a tím došlo k jejímu částečnému zániku. Hloubka vody na většině její rozlohy byla cca 30 cm, což vedlo k tomu, že za parného léta v roce 2007 vyhynula velká část ryb.

 

Koncem tohoto roku byla tůň vrácena vlastníkům. Byla před vyschnutím, ale žádost o pomoc při jejím vyčištění nebyla nikým vyslyšena. Pro její záchranu jsem nechal alespoň část odbahnit a vybudovaným valem zastavit neregulovatelný odtok vody z tůně.

Toto nebylo po vůli bývalému p. starostovi, který okamžitě povolal komisi z okresu. Tento čin na mne bohužel působil dojmem, že v té době vládnoucí komunisté neměli zájem o zachování tak zajímavé přírodní lokality s krásným prostředím. Nakonec se mi podařilo většinu potíží překonat.

 

Dnes má tůň hloubku místy až 210 cm. Jsem velice rád, že jsou tu znovu vodní ptáci a množství ryb, které jsem vysadil. Těší mě, že je tato voda snad zachráněna, alespoň v současné podobě představující čtvrtinu její někdejší rozlohy. Rád bych ji ale uvedl do původního stavu a dosáhl někdejší rozlohy 40 473 m2, jenže na to asi neseženu prostředky.

 

Pokud máte představu, jak by se toho dalo dosáhnout, uvítám případné rady nebo nápady v diskuzi pod článkem.

 

Text i foto: Petr Zeman – PITRSLAND