Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Problém jménem kormorán necteno

12.2.2011 | Vodní ekologie | 76.430 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 177

Problém jménem kormoránKormoráni. Každý rybář o nich četl nebo slyšel a hodně rybářů je z hloubi duše nenávidí. Někteří prostě za to, že mají zahnutý zobák a žerou ryby. Jiní za to, že maří výsledky jejich práce. A já za to, že jejich přičiněním se zhroutila obsádka řeky, která mě jako rybáře odchovala. Oni za to sice nemůžou jen kormoráni, ale jejich podíl na devastaci rybího společenstva, které před časem oživovalo mé oblíbené úseky Otavy je obrovský.

Nastrahy.cz - Daiwa akce

 

Viděl jsem je, jak se po desítkách noří do míst, kde zimovaly „moje“ parmy, tloušti nebo jeseni a s pocitem zoufalé bezmoci zatínal pěsti. Jindy jsem kráčel kolem vody, počítal černé stíny na stromech, násobil pěti sty gramy na jeden hladový krk a den a počítal, co by mohlo na jaře v řece zbýt. Vycházelo mi, že nic nebo skoro nic a později jsem se znovu a znovu přesvědčoval, že jsem se ve svých „výpočtech“ v podstatě  nemýlil. Nemůžu mít rád kormorány a přestože jsou to bezpochyby krásní ptáci, rád je opravdu nemám.

Kormmoráni 1.jpg

Otava, prosinec 2004 - kormoráni, volavky, něco kachen. Dnes na tomto místě moc kormoránů nepotkáte, protože množství dostupné potravy už jim za delší pobyt nestojí...

 

Vystudoval jsem ale biologii a rozhodně netrpím předsudkem, že všechno, co má zahnutý zobák a je schopné utrhnout člověku kousek z toho, na co si v přírodě dělá právo, by mělo být zlikvidováno. Proto se pokusím v tomto článku přiblížit případnému čtenáři život kormoránů, důvod jejich přítomnosti na našem území i jejich vliv na naše vody a poctivě zvážit, kolik pravdy lze nalézt v argumentech jejich zastánců. Je pravda, že s tím poctivým zvážením to bude těžké, protože nezaujatý soudce tedy rozhodně nejsem, ale budu se fakt snažit.


 

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je poměrně velký rybožravý pták z řádu veslonozí. Typickým znakem této skupiny jsou všechny čtyři prsty na nohou srostlé plovací blánou.

IMG_1714.jpg

 

Dospělý kormorán má rozpětí křídel 130 – 160 cm a váží 2 – 3,5 kg. Samice bývají menší než samci.

Potravou kormorána jsou téměř výlučně ryby – ideálně sice ve velikosti 10 – 20 cm, často ale i přes 30 cm a v případě nutnosti si dovede poradit i s daleko většími. Největší rybou pozřenou kormoránem, o níž jsem někde našel zmínku, byla treska tmavá dlouhá 51 cm. Kormoráni loví ryby v hejnech, potápějí se za nimi do hloubky až 10 m a při lovu spolupracují – vytvářejí jakousi rojnici.

Druh je vůbec společenský, i hnízdění probíhá v koloniích, které mohou být početné a zahrnovat stovky až tisíce hnízd. Samice snáší obvykle 3 – 4 modravá vejce, která se líhnou za 28 - 31 dní. Dalších zhruba 50 dní trvá péče o mláďata na hnízdě.

Kormorán se vyskytuje v širokém pruhu zahrnujícím téměř celou Evropu a rozsáhlé oblasti Asie, dále v části Afriky a dokonce i část Austrálie.

 

Zájemcům o více detailů ze života kormorána doporučuji návštěvu některého z níže uvedených odkazů:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kormor%C3%A1n_velk%C3%BD

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8384/

http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1004

http://www.naturfoto.cz/kormoran-velky-fotografie-15.html

 

Čím kormorán škodí


 

Ptáků, kteří se živí rybami jsou desítky druhů. Rybářům přitom nijak zásadně nevadí ledňáček, potápky, morčáci, orlovec říční, orel mořský a jisté výhrady mají snad jen proti volavkám, kterých v poslední době rovněž hodně přibylo.

Škodlivost kormorána je dána jeho velikostí, schopností se za rybami potápět a tendencí sdružovat se do početných hejn. Protože kormorán potřebuje denně k přežití kolem 350 g ryb (optimálně 0,5 kg), dokáže stočlenné hejno denně spořádat až 50 kg rybího masa. Při průměrné ichtyomase našich toků kolem 200 kg/ha tedy toto hejno za 4 dny kompletně odrybní hektar vody (takto ideálně by to fungovalo např. na pstruhových revírech, kde převažují ryby do 30 cm vhodné jako kormorání kořist).

Zimující populace kormorána dosáhla v roce 2008  počtu 12 768 kusů (oficiální údaj ze stránek birdlife.cz). Toto množství ptáků spotřebovává kolem 6 tun rybího masa denně. Za zimu je to pravděpodobně 500 – 600 t a to převážně na svazových revírech. Svaz přitom nedostává na rozdíl od podniků provozujících produkční rybářství žádnou finanční kompenzaci. Je to dáno současným právním stavem - ryby ve volných vodách nejsou ničím majetkem a tudíž za ně nemůže být vyplacena náhrada.

Podle oficiálních údajů ČRS odloví jeho členové ročně 3200 t ryb, z toho 2600 t kapra, který se do revírů dodává v podobě odchovaných násad a z velké části nevzniká jako přirozená produkce volných vod. Dá se tedy říci, že kormoráni u nás uloví zhruba tolik ryb, kolik členové ČRS, pokud odečteme jediný druh – již zmíněného kapra.

Kromě ryb přímo zkonzumovaných je ke škodám způsobeným tímto druhem nutno přičíst ryby poškozené při lovu, které nesou typické stopy po zásahu kormoráním zobákem. Velká část z nich následně uhyne.

Cejnek poraněný kormoránem XII_2004.jpg

 

Dále kormoráni svým trusem likvidují stromy na březích řek. Stromy odumírají, v podstatě „spáleny“ agresivními produkty kormoráního zažívání.

Rybáři škody způsobené kormoránem zpravidla vyčíslují v penězích, což je klasický pozůstatek starého přístupu. Vždy, když vidím výpočty v duchu „bylo zlikvidováno tolik a tolik plevelných ryb v ceně 20 nebo i 40 Kč za kilogram“, otvírá se mi kudla v kapse. Mnohým ještě nedošlo, že kormoráni působí nedozírné ekologické škody – totálně ničí celá rybí společenstva lipanových a parmových úseků řek, způsobují naprosté vyhlazení lokálních populací lipana, potočáka, parmy a dalších druhů včetně řady chráněných. Tyto ryby do řek nikdo nevrátí. S nimi mizí původní genofond našich řek, rozvracejí se potravní vztahy a v podstatě se hroutí celý ekosystém některých vodních toků. To žádné peníze nespraví.

Jenom pro zajímavost - na jednom jihočeském toku byl údajně povolen odstřel kormoránů až tehdy, kdy v jejich žaludcích skončil ochranářský program plánující vypuštění asi tisícovky odchovaných jedinců původní šumavské formy pstruha s "naočkovanými" glochidiemi (larvami) vymírající perlorodky říční...

 

Kormoráni v Evropě


 

Evropská populace kormorána prošla v minulosti těžkou zkouškou. Vlivem pronásledování klesly kolem roku 1950 v severozápadní a střední Evropě stavy tohoto druhu na 3 500 až 4 300 hnízdících párů. Od té doby se počet navýšil téměř stonásobně – jeden z posledních údajů hovoří o 310 000 hnízdících párů. Spolu s mláďaty je to hodně přes milión kusů.

Většina evropské populace obývá mořská pobřeží, vnitrozemských kolonií je velmi málo a nejsou tak velké.

Potíže nastanou kormoránům v zimě. Na severu Evropy se jim v této době obtížně shání potrava a proto velká část ptáků např. z Pobaltí táhne na jih, původně až do Středomoří. Během těchto cest objevili táhnoucí kormoráni naše vody a zhruba od přelomu 80. – 90. let 20. století u nás začali zimovat, přičemž počet zimujících jedinců narůstal doslova geometrickou řadou (první dva kormoráni zimovali v Praze v roce 1986, v zimě 2001-2002 už v Tróji zimovalo 1620 ptáků).

IMG_5759.jpg

 

Škody působí kormoráni v celé Evropě, ale všude boj s nimi naráží kromě překvapivé vitality a inteligence těchto ptáků i na odpor institucí pečujících o ochranu přírody. Většina z nich má poměrně idealistické představy, kterých hodlá dosáhnout blíže nespecifikovanými způsoby a prozatím doporučuje spíše monitorovat situaci a hledat řešení. Typickou ukázkou tohoto přístupu je text, který jsem jako doslovnou citaci stáhl ze stránek Wikipedie (odkaz je v textu výše):

„Napjatá situace vedla v evropském měřítku k přijetí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. 12. 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře (2008/2177(INI)).

Toto usnesení mimo jiné vyzývá Evropskou komisi a členské státy ke sledování populace kormorána velkého (které bude podkladem pro každoroční zachycení stavu a vývoje této populace), vypracování vědeckého projektu hodnotícího velikost a strukturu populace, vytvoření příznivých podmínek pro spolupráci na základě spolehlivých údajů, ustavení pracovní skupiny k utřídění postojů a argumentace jednotlivých stran sporu, k vypracování plánu regulace populace, který umožní dlouhodobě kormorány integrovat do kulturní krajiny, ke stanovení definice "závažné škody", k vypracování pokynů týkajících se výjimek ze směrnice o ochraně ptactva, k podpoře udržitelné regulace populace kormorána velkého a hledání řešení těchto problémů.“

 

Když to tak čtu, tak myslím, že ještě nějakých deset let budou mít byrokrati co dělat a kormoránům nic zásadního nehrozí.

Je sice pravda (přinejmenším se to píše), že se na území Evropy ročně odstřelí kolem 50 000 jedinců, ale evidentně toto množstí není schopno vyvolat pokles stavů a je bez potíží nahrazováno v rámci přirozené reprodukce.

 

Kormoráni na našem území


 

Na našem území máme jen minimum zpráv o přítomnosti kormoránů v historických dobách. Lze očekávat, že naším územím spíše protahovali, protože tehdejší vodstvo zahrnovalo jen tekoucí vody, které v zimě z velké části zamrzaly. V pozdějších dobách došlo k rozkvětu rybníkářství a v Čechách i na Moravě vznikly desetitisíce rybníků, jejichž majitelé se ovšem s kormorány rozhodně nehodlali o své ryby dělit. Existují např. doklady, že se kormoráni pokusili na našem území zahnízdit v 19. století, ale tato snaha byla zmařena lidským úsilím.

Každopádně historickou přítomnost kormorána a jeho původní výskyt na našem území nelze zpochybnit. Jenže dnes má jeho výskyt poněkud jiný charakter i dopad.

IMG_0345.jpg

 

První doložené hnízdění v moderní době je zaznamenáno v roce 1982 na Věstonické nádrži (prostřední ze soustavy nádrží pod Pálavou) a hned o rok později na Třeboňsku. Na této jihočeské kolonii můžeme ukázat dynamiku vpádu kormorána na naše území. V roce 1983 tu hnízdily 3 páry, v roce 1984 už 18 párů a v roce 1988 si přítomnost 142 hnízdících párů vynutila první regulační odstřel.

V současnosti jsou těžišti hnízdění kormorána u nás stále obě jmenované lokality a stavy jsou udržovány na úrovni 200 – 232 párů (údaj je starý už několik let, ale předpokládám, že se současná čísla o mnoho lišit nebudou).

Hlavní problém u nás ovšem nepředstavuje místní hnízdící populace, ale ptáci ze severněji položených oblastí, kteří se u nás naučili zimovat. Jejich počet je podstatně vyšší, údaje z let 2005 – 2007 hovoří o 8559 – 9219 zimujících ptácích zjištěných během lednového sčítání, v roce 2008 pak bylo ve stejném období zaznamenáno 12768 kormoránů. Zdrojem jsou ornitologické stránky birdlife.cz, žádné odhady krvežíznivých rybářů (informace o kormoránech včetně grafů najdete v dolní části odkazované stránky).

http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1787

 

Zimující ptáci se pohybují po krajině, hledají místa s nezamrzlou vodou a u nich se usazují na tak dlouho, dokud je daná lokalita dokáže uživit. Nejsou vázáni na žádnou konkrétní lokalitu, prostě se krmí dokud je čím, zanechávají za sebou menší řeky téměř bez života a větší s výrazně poškozenou strukturou obsádky a postupně se přesouvají dál.

S rostoucím vyčerpáním mnoha potravních zdrojů se odvažují do stále těsnější blízkosti měst a v podstatě už na našem území nenajdeme řeku, která by nebyla poznamenána jejich návštěvami.

Poměrně rozsáhlý přehled o historii výskytu kormorána na našem území i s malým pokusem o analýzu jeho potravy vyšel v Živě 5/2007. Článek (velmi kvalitní) je ve formátu pdf  ke stažení zde:

http://ziva.avcr.cz/?c=442

 

Jak vnímají přítomnost kormoránů rybáři


 

Aby bylo patrné, jak vnímají postižení řek přítomností kormoránů někteří rybáři, vybral jsem na chytej.cz a ze své soukromé korespondence několik úryvků. Snad se jejich autoři nebudou zlobit.

A zeptám se zarytých obhájců kormoránů – víte o tom? Tenhle stav na našich řekách skutečně chcete?

Slepá ochrana kormoránů k němu nevyhnutelně vede. Ty dnes už téměř prázdné řeky - to je naše příroda, kterou je třeba chránit.

 

Zimní lov tloušťů na plavanou, menší jihočeská řeka

„Dokud jsem byl blízko vsi, nabyl jsem dojmu, že to bude dobré. Během krátké doby jsem chytil 3 docela pěkné tlouště a začal jsem být optimistický.

Jenomže jakmile jsem se vzdálil od civilizace a dostal se na svoje nejoblíbenější místa, už jsem si ani necvrnknul. Prostě několik hodin bez záběru.

Vypozoroval jsem, že zhruba posledních 5 let je to tam rok od roku horší. Je to paradox, mám nový bezvadný prut, nový špičkový naviják s bojovou brzdou, zjemnil jsem kmenový vlasec až na nebezečných 0,12 mm, háčky jsou super ostré, chemicky ostřené, ale to podstatné chybí - ryby!“

 

Pstruhový revír, severní Morava

Dneska se dělal kontrolní odlov na naší říčce po návštěvě kormoránů – výsledky byly mnohem horší než jsme čekali. Dlouhé úseky úplně bez ryb, pak sem tam nějaký roček pstruha, pár lipánků, větší ryba nikde. Myslím že na zahájení ani nepůjdu …

 

Pstruhový revír, severní Morava

Po zimní návštěvě kormoránů je to horší než jsem viděl v nejčernějších snech. Na celém potoce, který je chráněnou rybí oblastí se odlovilo 25 ks generačky lipana. Pstruh duhový téměř nespatřen a potočáka pár kousků.

 

Kdo se zastává kormoránů?


 

Kdo vůbec jsou lidé, kteří se dnes kormoránů zastávají, co je k tomu vede a jaké argumenty používají na jejich obhajobu? Musím říct, že určitá část z nich jsou odborní biologové, kteří by rádi nechali přírodu, ať si své problémy vyřeší sama a většina potom milovníci a pseudomilovníci přírody všeho druhu, kteří bývají hodně slyšet, ale o jejich rozhledu a úrovni argumentace nemá velkou cenu mluvit – pro ně je prostě zabíjení ptáků špatné (ono je - ale je otázka, co jiného se dá v případě kormorána dělat).

Záměrně se zde vyhnu slovu „ekologové“, protože 99 % lidí u nás neví, kdo to ekolog je (jestli si myslíte, že je to nějaký nadšený ochránce přírody, patříte mezi ně také). Ekologický aktivista a ekolog neznamenají totéž.

Mnozí z těch, kdo kormorány brání, dokonce připouštějí, že kormorán je přemnožen, ale zjevně se děsí toho, že by se likvidace zimujících kormoránů zvrhla v jakýsi hon na čarodějnice a tento druh se mohl znovu octnout na pokraji vyhubení. Až tak daleko by to opravdu zajít nemělo, v tom s nimi souhlasím. A teď přijde jedno moje veliké soukromé ale...

...ale už roky žiju s přesvědčením, že jednotlivé skupiny obratlovců si v naší zemi nestojí z pozice ochrany přírody stejně.

Ptáci jsou oproti volně žijícím rybám doslova protěžovanou skupinou. Jejich výskyt je mapován stovkami dobrovolníků, těší se všeobecné oblibě a ochraně. Ryby žijí s jakýmsi cejchem tvorů, kteří plavou ve vodě proto, aby byli sežráni – ať už člověkem nebo aby  se staly součástí přírodního potravního řetězce.

Ten, kdo má rád ptáky, skončí jako amatérský ornitolog, pozoruje své oblíbence a dělá vědu. Kdo má rád ryby, stane se pravděpodobně rybářem, trápí je, zabíjí a plní si s nimi mrazák. Přinejmenším v očích veřejnosti. To, že to zdaleka neplatí pro všechny rybáře, společnosti jaksi uniká.

Chcete se přít, že to tak není?

Zkuste zničit nějaké významnější hnízdiště čehokoli opeřeného – uvidíte ten kravál. Naproti tomu bagr likvidující trdliště lipana je epizodka, která nestojí za povšimnutí často ani činovníkům rybářského svazu, natož někomu dalšímu.

Život ptáka je vnímán jako daleko cennější než život ryby. Zabití většího počtu ptáků je neomluvitelné barbarství. U ryb se tomu obvykle říká úhyn a spraví to pár tisíc korun.

Když někdo utýrá psa, dostane se možná i do hlavní zpravodajské relace v televizi. Ještě jsem ale neslyšel, že by se to někomu stalo za zacházení s rybou. Bohužel to vede k tomu, že velká část rybářů se sama chová k rybám jako dobytek a ještě stávající stav prohlubují. Tady bychom se měli podívat do vlastních řad a udělat si v nich pořádek – musím to přiznat, protože jsem v úvodu článku slíbil, že se pokusím být fér. Tohle je hodně vina rybářů a měli by si to uvědomit. Každý, kdo vidí běžné zacházení průměrného českého rybáře s úlovkem, nemůže získat dojem, že dotyčný má ryby rád a váží si jich. Ani omylem.

Předchozí odstavec do jisté míry vysvětluje, proč zastánci kormoránů budou vždy přesvědčeni o ušlechtilosti a správnosti svých argumentů, zatímco pták, který už dávno nepotřebuje v podstatě žádnou formu ochrany (snad kromě určité ochrany některých domáccích hnízdních kolonií) likviduje poslední životaschopné populace původních druhů ryb, jež budou v nejlepším případě nahrazeny genetickým mixem odchovanců z umělých líhní a to jen do té doby, než se hladová hejna vrátí.

IMG_5741.jpg

 

Další, kdo má paradoxně zájem na tom, aby kormorán nezmizel ze seznamu chráněných druhů, je část produkčních rybářů. Asi ne zrovna ti, kteří v zabahněných gumácích sledují na výlovech, jak už zase přišli o výsledky své práce, ale někteří výše postavení manažeři rybářských závodů zřejmě ano, protože jinak bych už z tolika úst neslyšel, že jednou ze skupin, která bojovala za to, aby kormorán nebyl vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů, jsou právě zástupci produkčních rybářství, jejichž podniky pobírají odškodné za způsobené škody.

 

Jak argumentují zastánci kormoránů


 

Podívejme se na některé argumenty zastánců kormoránů, proč jejich počty radikálně neomezovat. Zároveň se je pokusím okamžitě komentovat - a zpravidla jim oponovat.

 

1) Podmínky k jejich přemnožení jsme vytvořili tím, že jsme vybudovali rybníky a přehrady, díky nimž mnohé úseky řek nezamrzají.

Ano, to je pravda. Ale je to snad důvod, proč si nechat vybít naše vody zimujícími ptáky? Nebo snad máme ty rybníky a přehrady opět zlikvidovat?

Postavením měst jsme vytvořili ideální podmínky pro potkany – a co s nimi děláme?

Skutečně jsme to byli my lidé, kdo vytvořil podmínky lákající k přezimování kormorány, kteří by jinak byli nuceni vážit cestu až do Středomoří. Jenže kormoráni nelikvidují jen obsádku rybníků a sekundárních pásem pod přehradami. Oni likvidují kompletní obsádku mnoha toků lipanového a parmového pásma včetně chráněných nebo zranitelných druhů ryb. Otázka dnes stojí tak, zda jsou pro nás přednější domácí populace ryb nebo hejna zimujících ptáků ze severu Evropy.

 

2) Kormoráni zabíjejí jen malé pro rybáře neatraktivní ryby.

I tohle je pravda. Jenže každá sebevětší ryba vyrostla z malé a místy jsou zlikvidovány celé ročníky v oblíbené kormorání velikosti, takže ptáci pak atakují stále větší ryby včetně kusů, které už nejsou schopni často ani pozřít. V konečném důsledku jsou schopni prakticky zlikvidovat veškerou obsádku snad s výjimkou vysazených kaprů.

Další potíž je, že si sice stále spousta lidí myslí, že pro rybáře je atraktivní hlavně kapr, štika, candát a možná ještě sumec s úhořem nebo pstruzi, ale není to tak docela pravda. Jsou tisíce těch, kdo umějí ocenit živou řeku plnou těch nejobyčejnějších ryb a vůbec si s nimi nemusí plnit mrazák.

Krom toho ryby spolykané kormorány následně chybí jako potrava dravých ryb - v podstatě je to i jeden z důvodů poklesu početnosti rybích dravců.

A úplně nakonec - lipan s potočákem, kteří velmi trpí přítomností zimujících kormoránů, jsou mimořádně cenné ryby a to po všech myslitelných stránkách.

 

3) V  potravě kormorána převládají plevelné bezvýznamné druhy ryb.

Neznám žádné plevelné druhy ryb. Jako biolog se biologů zeptám – který rybí druh je tak bezvýznamný, že je ho možné v ekosystému zcela vynechat?

Napadají mě snad jen vzácné chráněné druhy žijící dnes v našich potocích a řekách v omezených počtech. Ty bychom se měli snažit zachovat pro jejich vzácnost. Ale právě druhy, kterými se kormorán živí (plotice, okoun, jelci, pstruh, lipan), jsou na řekách těmi, na kterých rybí společenstvo té které lokality stojí a padá.

Tyto druhy jsou zároveň potravní základnou pro spoustu dalších predátorů – rybích i nerybích. A jestliže se jejich počty díky kormoránovi dostávají někde i pod desetinu ideálního stavu, pak je asi něco špatně a vzhledem k významu těchto ryb pro celý ekosystém je to katastrofa.

Kormmoráni 2.jpg

 

4) Plašit kormorány nemá cenu – úlovek vyvrhnou a pak musí lovit znovu. Zabijí tak víc ryb.

Ano, i tohle je pravda. Ochránci kormoránů vesměs používají pravdivé argumenty. Jde ale o to, jaké závěry z nic vyvozují.

Při současných počtech je ale jedno, jestli kormoráni zdevastují ten který úsek o týden dřív nebo později. Oni se budou vracet, dokud tam nějakou potravu najdou. Opravdu nemá smysl je plašit, je třeba jim nedovolit, aby naše řeky totálně zdevastovali. A to znamená je zabíjet. Je mi líto…

 

5) Zabíjet kormorány je zbytečné, jsou opatrní a uloví se jich velmi málo. Často se užívá i argument, že myslivci nejsou schopni odstřelem dostatečně redukovat populaci lišek a s kormoránem to bude podobné.

To je argument jak noha. Pokud odstřel není schopen počty kormoránů omezit, pak není čeho se bát, ne? Nepovolit odstřel s argumentací, že se kormoránů stejně odstřelí málo, to je skutečně pozoruhodné zdůvodnění.

Myslím si ale, že kormorán není liška a je dost zásadní kdo, jak a s jakou motivací ho bude lovit. Navíc myslivci lišky možná dostatečně tlumit nezvládají, ale nikdo je v tom aspoň neomezuje.

 

6) V důsledku lidské činnosti mají kormoráni usnadněnou práci. V regulovaných korytech se ryby nemají kam schovat a místy se hromadí ve velkém počtu a představují pro kormorání hejna až příliš lákavý cíl.

Tohle je bohužel pravda. Přes to všechno, že jsem se pokusil potřít argumenty těch, kdo se kormoránů zastávají, v tomto bodě jsem přesvědčen, že se musíme s ochranáři spojit a bojovat proti těm, kdo z našich řek vytvářejí kanály, které snad vypadají hezky na rýsovacích prknech, ale v reálu neumožňují plnohodnotný život rybí obsádky i dalších vodních organismů.

I když tady napadám argumenty, kterými se část ochranářů ohání, nepohrdám těmito lidmi, vážím si jejich práce (ti, pro které je ochrana přírody prací, většinou nejsou žádní zaslepení fanatici) a kdykoli bych byl ochoten se s nimi spojit při řešení jakéhokoli problému, na němž dokážeme spolupracovat.

IMG_7522.jpg

 

7) Časem údajně zafungují autoregulační mechanismy a počet kormoránů poklesne.

Ano, to je vskutku zajímavá myšlenka. Jenom nevím, jak dlouho bude třeba čekat na ten zázrak a jak budou naše řeky vypadat v okamžiku, kdy k němu skutečně dojde.

Četl jsem, že kormoráni pitvaní za účelem analýzy obsahu zažívacího ústrojí byli doslova promořeni parazity, ale nemám pocit, že by míra jejich životaschopnosti potřebná k tomu, aby drancovali naše vody, tím byla zásadně omezena. Budeme čekat na nějakou kormorání pandemii, mimořádně krutou zimu nebo jiný „zásah shůry“ a necháme naše řeky kormoránům napospas?

 

8) Příroda nastolí rovnováhu.

V první řadě je otázka, co je ještě v dnešní přírodě v rovnováze. Vzhledem k tomu, že člověk jakoukoli přírodní rovnováhu narušuje svou činností rychleji než fungují běžné autoregulační mechanismy, musí se o udržení aspoň jakési minimální pseudorovnováhy postarat sám. Už roky to funguje například u jelenů a divokých prasat.

Kdyby se u nás 12 tisíc zimujících kormoránů uhnízdilo, došlo by ke zhroucení jejich populace během dvou tří let. Jenže kormoráni u nás potřebují jen přezimovat. Pohybují se přitom po celém našem území a využívají veškeré dostupné zdroje. Jejich přežití není vázáno na množství potravy v našich řekách. Jestliže se tu nedokáží uživit, mohou putovat dále na jih a vrátí se, jen co se stavy ryb byť i jen trochu obnoví. Naše vody jsou jen zdrojem potravy pro zimující kormorání populaci, která je využívá, ale závislá na nich v zásadě není. Teprve likvidace všech zdrojů v rámci celé Evropy by mohla vyvolat kolaps kormorání populace.

Navíc největší vliv na její početnost má potravní nabídka v oblastech jejich hnízdění. Pokud dokážou úspěšně vyhnízdit, ztráty vzniklé během přezimování snadno doplní.

 

9) Rybáři hospodařící na volných vodách by mohli dostávat odškodné po vzoru svých kolegů hospodařících na rybnících.

Ano? A co si za něj koupí? Metráky kapra? Ročky původních druhů odchované kdesi v líhních? Větší ryby bez návyků potřebných k přežití v řece, které se znovu a znovu nechají decimovat povodněmi a predátory?

Jakou cenu mají původní populace divokých říčních ryb - původní genofond druhů obývajících naše řeky? Čtyřicet korun za kilo živé váhy? Jestli si tohle někdo myslí, tak především on by se měl stát terčem kritiky ochránců přírody.

Vždyť tady je likvidována naše skutečná příroda a nikdo odpovědný, zdá se, není ochotný hnout pro ni ani prstem. Ochránci přírody a rybáři by se měli spojit a ne se vzájemně napadat, protože v konečném důsledku jim jde o totéž.

 

10) Kormorán je zvláště chráněný druh.

Ano je. Kdysi jím byl i oprávněně. Ale na to, aby se živočich do nějaké zákonem vyměřené škatulky dostal a také aby se v ní udržel, potřebuje splňovat určitá kritéria.

Vážně je splňuje rybožravý pták, jehož evropská populace překračuje po vyhnízdění milión kusů a který působí nedozírné hospodářské škody?

Problém je v tom, že aktualizace seznamu chráněných živočichů je u nás tak pomalá, že vůbec nestíhá reagovat na změny v přírodě. Platí to i pro ryby. Vědci vypracovaný Červený seznam ryb a mihulí je daleko aktuálnější, přesnější a mnohem lépe podložený fakty než Vyhláška 395/1992 Sb., která je ale právně závazná, i když už dávno nereflektuje aktuálně panující stav. Jinými slovy - jsem přesvědčen, že zařazování do seznamů chráněných druhů i do jednotlivých stupňů ochrany by mělo být daleko pružnější.

 

11) Odstřel a plašení jsou špatné, je třeba hledat jiné řešení situace.

A hledá ho někdo? Přišel někdo na něco za těch více než deset let, po které jsou drancovány naše řeky?

Jak chcete zabránit hladovějícímu hejnu ptáků, aby ukojilo svoji nejzákladnější životní potřebu?

Veškeré argumenty tohoto typu v podstatě maskují stanovisko: Já nevím, co dělat, ale nechci kormorány likvidovat, však ono je v té řece ryb ještě dost, když tu mají co žrát.

Vážení, já znám vody, kde už téměř nejsou kormoráni ani ryby. Není tam vlastně skoro nic a je to smutné, velice smutné...

 

Takže co s tím?


 

Problém stojí asi takto – vzdáme se původních a přirozených  rybích společenstev většiny našich řek jen proto, abychom nakrmili zimující přemnožené ptáky?

Pokud ano, je možné, že nakonec nebudeme mít nic. Ryby nebudou a ptáci nepřiletí - budou zimovat jinde a čekat, až se naše vody časem vzpamatují.

Pokud nechceme takovýto konec, nemá smysl čekat na řešení zhůry. Pro kormorány je lov ryb záležitostí přežití – budou ho dělat za jakýchkoli okolností. Proto nemá cenu vymýšlet nějaké složitosti a doufat, že je přesvědčíme k dobrovolné smrti hladem.

IMG_5784.jpg

 

Podle mého názoru je třeba stanovit jaký počet zimujících kormoránů je na našem území akceptovatelný – a to nejen v rámci celé republiky, ale i v rámci jednotlivých regionů. Ti nadbyteční budou muset zemřít.

Kormorán není cennější než těch několik set ryb, které zaplatí svými životy za jeho zimní pobyt (a myslím tím pobyt jednoho jediného ptáka) na našich vodách. Pro člověka ani pro přírodu jako takovou.

Výše citovaná Evropská směrnice si klade za jeden z hlavních úkolů kormorány dlouhodobě integrovat do kulturní krajiny. Existují dvě krajní řešení jak tuto integraci provést. Občas mám podobně jako spousta jiných kolegů rybářů pocit, že nejlepší formou integrace kormorána do kulturní krajiny je jeho zakopání u paty stromu, na němž trávil svůj poslední oběd. Dejme tomu, že tato afektovaná představa je produktem mé zaujaté mysli. Pánové z EU to tak jistě nemysleli.

Můžeme také za cenu totální devastace všech evropských vod dlouhodobě integrovat do krajiny statisíce hladových ptáků se všemi důsledky, které z toho plynou. V tomto případě opravdu, ale opravdu snažně doufám, že to pánové z Unie takto nemysleli.

Ale do té doby, než si tito mistři v zaujímání nicneřešících stanovisek budou stoprocentně jisti, jak to vlastně mysleli a svůj konečný názor nám sdělí, navrhuji stanovit strop zimujících kormoránů na našem území na základě odhadnuté produkce vodních ploch v jednotlivých regionech a z ní stanoveného procenta, které je možné obětovat jako potravu pro zimující ptactvo. Celkové odhadnuté akceptovatelné množství kormoránů je třeba rozčlenit do jednotlivých regionů podle tamní potravní nabídky a akceptovatelnosti způsobených škod a cokoli nad tento limit nemilosrdně likvidovat, zejména pak v případě přírodně cennějších lokalit jako jsou řeky protékající chráněnými územími, původní neregulované úseky pstruhového, lipanového a parmového pásma a revíry s výskytem silných a kvalitních populací původních reofilních druhů ryb.

Čím dřív k něčemu podobnému přistoupíme, tím dříve se dočkáme toho, že se stavy ryb na mnoha našich zdevastovaných řekách začnou opět zvedat. Jinou cestu nevidím a není to tím, že bych ji vidět nechtěl.

 

Je mi ale jasné, že hlavní problém je jinde. I kdyby se nakonec odstřel kormoránů povolil, žádné definitivní řešení to není. Naše řeky jsou dnes na velké části svých toků v podstatě bez přirozených úkrytů, trdlišť, zimovišť a plné migračních bariér. Navíc díky strachu z povodní se kanalizace mnoha úseků ještě urychluje. Všechny tyhle věci nahrávají kormoránům i dalším predátorům a poškozují rybí obsádku samy o sobě. Znovu proto zdůrazňuji, že skuteční rybáři se skutečnými ochránci přírody by neměli mít problém najít společnou řeč a spojit se při řešení těchto problémů, protože mají v podstatě podobné zájmy.

"Problém kormorán" je proto i jakýmsi testem toho, zda tyto skupiny lidí nakonec dokážou najít společnou řeč. Ano, bude to těžké. Ale nevěřím, že by to nešlo.

 

Text: M. Horáček - Osprey

Foto: autor a Libor Jabůrek - Libor

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

119 hodnocení, v průměru 4.8 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Sobota 19. února 2011 v 15:50® R.P.

Kazan> to už je trochu jiná pohádka co udělají s penězi

Sobota 19. února 2011 v 15:25® HaD
HaD

Milan Bušek> Tak jsem se opět nic konkrétního nedozvěděl (pomíjím obsáhlou pasáž sebeoslavy, sebchvály a to, jak skvělý rybník máte a jak na něm nevyděláváte – bravo, to mě pobavilo asi nejvíce – znám se s opravdu mnoha majiteli obdobných revírů a vydělávají při stejných cenách všichni :-))).

PS: pod vodou vydržím 30 vteřin, mám diplom za 14. místo v cyklotrialu (závodilo nás 14) a IQ si raději neměřím. Ale mám zase krásného chlupatého černého pejska a rybičky a asi hemeroidy. Jó já se mám…

PS2: možná to každému nedochází, ale děláte tady dost velkou ostudu soukromým revírům, protože to, že pro jejich provozovatele je tento stav zcela ideální, je naprosto zřejmé. Když budou všechny vody zcela devastované, nezbyde rybářským nadšencům nic jiného, než jezdi na rybníky jako je ten Váš. My ale opravdu nepaseme po duhácích bez ploutví ze sádek a otlučených kaprech z ásie. My opravdu chceme i za deset let chytat lipany, potočáky, tlouště, jeseny, hrouzky, parmy a podobně… A opravdu k tomu nepotřebujeme diplomy ani vydržet 7 dnů pod vodou…

Sobota 19. února 2011 ve 14:05® trhlinaa
trhlinaa

Milan Bušek> Aleš Korbel, tak se menuji. Jinak jste vykouzlil na mé tváři široký úsměv, tím jak se prezentujete svým vzděláním a výdrží pod vodou, zatloukl jste mě po uši do země…smích. Nebyl jsem si přesně jist, jakou větev debatního kroužku tu zastáváte. Teď mi je jasno.Pochopte že zde jsou přímí svědci událostí,které mnění přírodu před očima. A debata je opravdu to jediné co se zde zatím dá dělat. Vím že střílení nepomůže, ale jsou místa, kde takto snížený počet kormorána, dopomohl v jisté skromné formě přežít rybý populaci v širším věkovém spektru a to mě těší.Jedná se samozřejmě o potoky a menší řeky. Jinak co se mého vzdělání týče, nemám titulů, avšak jsem letitým žákem p.Zbavitele lektorem U.K. obor indologie,dále studentem oborů filozofických a psichoanalitických, dále studen jazyka hindu,pálí,sanskrt, písma denavagarí a stoupencem života L.Klími.A pod vodou nevydržím déle, než co vylovím z kašny pětikorunu.

Sobota 19. února 2011 ve 13:58® Kazan

R.P.> rozhodně si nemyslím že to je cesta ryb. svazům vyplácet náhrady za škody. Skutečně si myslíte že někde za ně koupí hrouzky, plotičky, tlouště, jeseny a vůbec spoustu dalších ryb, které se dnes uměle neprodukují a ani jejich chov není možný? Dopadlo by to tak že by se do revírů koupilo jen to co je k mání, a to hlavně duháci a kapři.

Sobota 19. února 2011 ve 13:53® Kazan

Milan Bušek> V žádném případě neberte následující slova jako nějaké napadání vaší osoby, ale jen jako reakci na váš příspěvek.Je skvělé že jste si tu udělal reklamu na vlastní rybník, že nás obohatil o vědomost kolik máte zlepšováků a jak velké iq a jak dlouho vydržíte pod vodou. Pro občasného návštěvníka a tak trochu neznalce může být váš příspěvek zajímavý až od bodu osm, kde se lze již částečně něco dozvědět. Přesto, pro pravidelného návštěvníka tohoto serveru to není nic nového, bo tyto informace se tady probírají v různých článcích, diskuzích a z mnoha zdejších příspěvků je jasné, že si zde diskutující uvědomují, že člověk má na tom svůj podíl. Doporučujete širokou diskuzi, která se v Evpropě vede již bratru 20 let, a výsledkem je, že se nic neděje a jen se opět diskutuje. Z vašeho příspěvku jsem se nedozvěděl nic kontrétního jak ochránit naše původní ryby. Připomínám že zde nejde o stáda kaprů a duháků, které si člověk bez problémů vysadí, bo má jejich chov poměrně zmáklý.

Sobota 19. února 2011 ve 13:21@ svadla58

Prosím pane Bušku, mohl byste alespoň naznačit, jaká opatření jste na Vašem rybníku ve vztahu ke kormoránům učinil?

pod čarou: prosím neškatulkujte mne do šuplíku „když, neví zeptá se“, patřím spíš do „musím jej ještě přesvědčit, že nejsem tlachal“

Sobota 19. února 2011 ve 12:45® R.P.

HaD> ne, chtěl sem tim říct že regulace počtu kormoránů na našem území problém se zimující populací nevyřeší, u té je třeba zamezit aby se k nám ti ptáci vůbec dostali, stejný problém je třeba v Německu nebo Švýcarsku,je potřeba omezit je už na místech odkud k nám přilétají, zároveň bylo by dobré kdyby dostali náhradu škod i svazový rybáři ale současný stav zákona kdy je ryba ve volných vodách ničí takže není komu jí nahradit to bohužel neumožní a nejsem si jistý jestli je šance tohle změnit

Sobota 19. února 2011 ve 12:34@ Milan Bušek

Dobrý den, pokusím se být stručný i když je mi jasné, že je to téměř – v této problematice – nemožné, proto se do ní odborníci raději nepouštějí.

  1. Je třeba, pokud máme zájem komunikovat, aby jste se odtajnili.
  2. Mám rybník, na který chodí mnoho rybářů lovit ryby, a na kterém mi kormoráni udělají škody každý rok. Nejhorší byl ten 1 rok škod. Bylo nutné požádat o náhradu škody, ale skutečná škoda byla vyšší. Provedl jsem opatření, kdy následné škody byly tak malé, že nestálo za to se jimi dosud několik let zabývat.
  3. Pokud se chcete podívat na rybník, můžete přes wwww.xxxnepovo­lenareklamaxxx­.cz, nebo www.mapy.cz, Hledej xxxxxxxxxxxxx­xxxx.Sám na rybaření nemám čas.

4.Kdybych tu službu rybářům dělal pro peníze, stála by povolenka 1000,–Kč(současná cena je 200, 300,500,–). Je to nula od nuly a není to zatím přesně zjištěno. Největší pstruh duhový se zde chytil 85 cm.Moje W stránky nejsou dokonalé, ale pro potřebu stačí.Rekord ulovených ryb rybářem, který to umí – u nás je 160 pstruhů za den nebo 76 kaprů. 5.Co se týká výzkumu a odborných článků, tak jsem majitelem několika objevů, průmyslových vzorů(malých patentů, které se podají rychleji a dají méně práce ochránit), zlepšováky vůbec dávno nepočítám. Jsem reprezentant v technice, ve sportu a v kultuře, ale to je spíše již minulost. Dokázal jsem zadržet dech na 7 minut a ještě dnes doplavu na nádech do 30 m hloubky a mám IQ nad 160. Diplomů mám doma tolik, že s nimi můžu vystlat celý slamník.

6. Odpověď pánovi HaD Při vší úctě k Vaší osobnosti, kdyby jste měl větší přehled o základech toho, o čem jsem mluvil, tak by jste více chápal o čem píši. Článků mám za sebou mnoho, ale vymyšlení a podání zlepšováku za 0,5 milionu obnášelo za totality 2% energie, 98 % bylo zapotřebí na jeho prosazení v praxi související se změnou myšlení lidí.Je pravdou, že dnes je to méně a poměr je tak lepší. Vím co obnáší poznání a jeho popis i zlepšení nebo změna.

7. Nejlepší následující příspěvek má pán trhlinaa. Věc mu není jasná, ale nepoužil planou kritiku, ale aby poznal se zeptal, což je nesnažší a nejrychlejší způsob zjištění. Je mi naprosto jasné o co jemu i Vám všem jde.

8. Odpověď: Problém kormorán je jen jedním z mnoha problémů vodního hospodářství, který se dá přirovnat k velikosti bodu špendlíkem na fotbalovém míči, kde je těch bodů dalších velice mnoho. Všechny body jsou spojeny v jeden systém jako v nervové soustavě. Píchnete-li do jednoho bodu, každý další bod to ucítí. Jinými slovy, cokoliv uděláte neuváženého proti kormoránovi nebo jakýkoliv větší zásah do systému, tak se vám to nějakým způsobem vrátí zpět. Někdy je případná chyba vratná, někdy je nevratná a vyhyne další živočišný druh, který ale v budoucnu pro přežití lidstva může mít nedozírný význam, protože prošel sítem vývoje za 600 000 000 let. Nejde o ryby, nejde o kormorána, jde o mnohem víc. Jde o to, aby nezkolaboval již tak narušený systém. A to jsme se dotkli jen vodního hospodářství v ČR. Jenomže ČR není celý svět. Počátkem minulého tisíciletí, bylo na světě asi 400 000 lidí. Postupem času počet obyvatel velmi zvolna stoupal. Ke strmě největšímu nárůstu došlo až po druhé světové válce v minulém století. Dnes se odhaduje, že je na planetě 8 miliard lidí… Moře jsou velkorybářstvími drancována pomocí sonarů ve spolupráci se satelitní technikou, a někteří ptáci se postupně po desítkách let(což je, ale velmi rychle)z moří přesunují do vnitrozemí za potravou. Velké řeky jsou znehodnoceny splašky a jinými škodlivinami, které jdou opět do moří. V obou má po tomto problém se množit plankton a další rybí potrava. Dochází tak k tomu, že se mnohý život na různých částech světa přesunuje za potravou a to není jen kormorán. Snížit stavy kormoránů není zas takový problém, ale jde o to jak kvalitativně a to tak, aby se co nejméně narušil systém. Jsem rád, že se na světě i u nás již postupně zakazují olověné broky a jsou nahrazovány ocelovými. Vezměte si jen kolik dokáže udělat škody jeden jediný olověný brok v žaludku vrubozobého ptáka a to jich je v průměrném náboji na kachny a podobné několik set. Brok se dostane z bahna do žaludku s potravou, olovo z broku potahne pomocí potravy a kamínku žaludeční stěnu a postupně ptáka otráví, pokud se ptákovi nepodaří broku kloakálně zbavit. Olovo v organismu ptáka, ale již zůstane do konce jeho života.Po jeho dřívějším nebo postupném úhynu dojde k predaci jeho těla a olovo se nese dál v predátorovi(liš­ka, vydra,orel,červ, sumec, divoké prase…). Pokud pták přežije a je uloven lovcem dostává se tak oklikou, ale jinak přímou cestou na talíř zpět k člověku, který olověný brok vymyslel. Otázka množství a kvality rybích populací je přímo úměrná kvalitě prostředí, na které má dnes v civilizované krajině největší škodlivý vliv mnohý člověk i mnohý rybář. Ne všichni!!! Bez spolupráce všech lidí nebo alespoň těch schopných s podporou většiny něco udělat, je nemožné změnit celek k lepšímu. Je pravdou, že před úkonem jak dál je nutná široká diskuse všech schopných a zainteresovaných lidí. Tuto diskusi pan Horáček právě začal. Je třeba, aby jste si všichni uvědomili do čeho se vůbec pouštíte. Každé Vaše rozhodnutí, které bude chybné, může udělat víc škody než užitku a mohou při tom nepřímo i přímo přijít o život i lidé, jejichž příbuzní budou Vaše činy hodnotit. Také se může stát, že Vaše možná i diskuse i ale činy budou předmětem lokálních sporů a válek mezi těmi, co chápou a těmi, co nechápou. Proto je nutná preventivní široká diskuse. Ta právě začala. Pokud Vás mohu požádat, svůj názor jsem Vám sdělil a nastínil to, co Vás čeká a to nebude lehké. Mám nyní mnoho neodkladných úkolů a nebudu vzhledem k času schopen Vám pomoci s problematikou­.Snad jsem Vám pomohl alespoň informačně. Pokud chcete něco dělat, musíte nejdříve kvalitativně a široce komunikovat. S pozdravem Milan Bušek

Sobota 19. února 2011 v 11:53® Joko

Moc dobře napsaný článek s kterým naprosto souhlasím.

Sobota 19. února 2011 ve 3:55® trhlinaa
trhlinaa

Milan Bušek> Byl bych rád pane Bušek, abyste byl konkrétnější ve svém příspěvku. Není v něm úplně jasno o co vám přímo jde. Mám z něj nejistý pocit, že si myslíte, že mluvíte k bandě naštvaných rybářů, kterým došlo maso v mrazáku a jiné není, páč jim to spolknul kormorán. Mnohým z nás vadí zejména to, že v našich vodách začíná být mrtvo, né že nic nepřinesu domu, ale mrtvo, rozumíte? Přírodu ve které žiju znám dobře a upřímně, toho černýho ptáka považuji za cizince. Sic je mi informace o milionových dotacích za úhyn ryb z rybníků pánů rybníkářů z jihu vlivem kormorána nová, avšak dík české povaze uvěřitelná. Pak tedy doporučuji vzít dostupné prostředky a chovat se tak, jak nám velí rozum zachování toho co nám nejcenější.
Nevěřím na jakýsi akt diplomacie v řešení této otázky, zde dochází k vyvraždění čeledí rybích populací v širokém spektru druhů, včetně těch, které jsou vlivem lidské činnosti na samém okraji existence. Pochopte, že to o čem se zde debatuje je spíše věc záchrany a né krvežíznivého honu.

Sobota 19. února 2011 v 0:15® kety.vydra
kety.vydra

Jsem rád,pokud se tu vyjadřují i rybníkáři.Ale pokud zaujímají takový postoj typu – Já,penízky a můj píseček a víc mě nezajímá… a je jen trochu pravda,co se tu začalo objevovat za postoje,tak tomu v rámci ryb říkám – „Srát si do vlastního hnízda“.A to se mi sakra nelíbí,protože páni rybníkáři zřejmě nevidí dál než po hráze svých chovných rybníků…Víc psát raději nebudu,ještě by mě blokli.

Pátek 18. února 2011 ve 21:55® HaD
HaD

R.P.> moc šancí na nápravu není – mám si to vyložit tak, že je podle Vás lepší mlčet, nic nedělat a čekat?

Pátek 18. února 2011 ve 20:43® R.P.

a vy se divíte že rybníkáři chtějí náhrady za škody, pokud by byl kormorán vyjmut z ochrany, působil by škody dál ale oni by za to nedostali ani korunu, což by se nelíbilo nikomu z vás, navíc šance bojovat proti kormoránu na našem území je velmi malá, jak už bylo mnohokrát psáno největší škody působí zimující ptáci, proti nim je třeba bojovat v místě jejich hnízdišť v Evropě a ne u nás, samozřejmě dala by se omezit početnost populací hnízdících na našem území ale dokud se nebude řešit tento problém globálně v rámci celé Evropy moc šancí na nápravu není, k regulaci odstřelem je třeba říct že to není opravdu snadná věc, kormorán je hrozně nedůvěřivý pták, a ano, pracuji v rybníkářství

Pátek 18. února 2011 ve 20:08® HaD
HaD

Milan Bušek> povídáte hezky, nicméně jsem se vlastně nic nedozvěděl. Tak trochu politický příspěvek. Spousta frází, pokus o poučení autora článku ve stylu „moudrý a zkušený dědeček versus hloupatý a naivní vnuk“, ale vlastně nic konkrétního. Zřejmě jste rybníkář (pokud se nepletu), který pobírá peníze od státu za „škody způsobené kormoránem“ a vlastně Vám tento stav vyhovuje. Pak se vlastně ani nenabízí otázka „co jste Vy osobně a konkrétně udělal v boji za ochranu původních populací ryb v našich vodách“. P. Horáček minimálně začal. Ona i osvěta a publikační činnost je prací a ne malou (zkuste někdy napsat podobně rozsáhlý text s tolika údaji, fakty, fotografiemi a úvahami na obdobné téma) a mnohdy je tím, co pohne ledy. Ale přeci Vás nebudu poučovat. To jistě víte…

Pátek 18. února 2011 v 19:38@ Milan Bušek

Dobrý den, článek pana Horáčka je líbívý, jak sám pravděpodobně minimálně myšlením mladý autor přiznává emoční. Veškeré informace jsou tak odhadem částí nebo malým procentem potřebným pro rozhodnutí jak dál. Garantuji Vám všem, že jednoduchá řešení neexistují.Příčiny chyb nejsou v kormoránech ani v jiných živých tvorech či věcech – mimo člověka. Autor má možná zájem o politiku nebo možná i o řešení,ale pakliže chce to druhé, tak toto je sice nadšení pro nějakou formu zlepšení, ale již je otázkou kvalita, kvantita a mnoho dalších otázek a také ta otázka, zda-li autor dokáže v praxi a vydrží víc, než jen psát. Protože papír toho unese mnoho, ale když se má vykonat i jen malý skutek, často k tomu už není chuť ani síly. Samozřejmě, že znám řešení. Cesta k němu je trnitá, nákladná a není jednoduchá jako napsání článku. Ale kompletní řešení, ve kterém je kormorán jen částí, by se dotklo všech. S jistotou by zvedlo životní úroveň lidí i další potřebné požitky i věci, ale i náklady a je otázkou zda-li tito lidé(10 milionů i víc) o takovéto řešení budou mít zájem. Mnozí tu věc v tu chvíli budou vidět jinak než Vy pane Horáčku. Líbí se mi Vaše nadšení a vážím si ho a jsem rád, že nejste lhostejný ke svému okolí, ale pohnout s kolosem obnáší námahu. Osobně se domnívám, že musí uzrát čas, kdy většina pochopí, že komplexní zásah je nutný. Ač je to špatně, dokud to nepochopí kvantitativní většina, nic s tím neuděláte. Pakliže chcete skutečně udělat něco pozitivního a nejen psát nebo se případně jen za nějakým účelem zviditelnit, musíte článek kvalitativně přepracovat, zkrátit a zjednodušit tak, aby to ta většina pochopila a vzala za správné. Snad jsem zatím na nic podstatného nezapomněl a přeji Vám všem zdraví a energii k dobrým skutkům. Pokud se ty skutky pokusíte realizovat, nezapoměňte raději víckrát měřit než jednou řezat. Jako příklad může posloužit toto: " Řeka, se rtutí nebo jinak podobnými látkami poničí za 5 minut, ale mnoho(tisíce?) let se bude čistit". Mnozí se dnes domnívají, že Labe je již čisté. Nechte si udělat na vlastní náklady rozbor nějaké ryby – třeba štiky z dolního toku a budete mít další skutečné poznání. Přeji Vám, aby jste při hledání té správné cesty vydržel a alespoň jeden větší dobrý skutek se Vám podařil. Zdraví a pozdrav Vám všem Milan Bušek

Pátek 18. února 2011 v 16:18® Stavba

Vyborny clanek p. Horacek ale co dal? co se treba inspirovat kamzikem v Jesenikach kamzici.net/web/ kdy bylo nasbirano pres 25 000 podpisu a petice byla predana do parlamentu ? v boji s timhle cernym mmorem by urcite bylo vyhodny se spojit s konkurenci (M. Matakem)…

Pátek 18. února 2011 ve 13:29® jeron

Stejně se kormorání střílejí a i kdyby to bylo ofic.tak to stejně nic nepomůže. Kormorán je až moc chytrej pták.

Pátek 18. února 2011 ve 13:21@ rybarmuskar

Musíte vážení kolegové sportovní rybáři také vědět,syrovou pravdu o tom, že odchránění kormorána v ČR brání hlavně rybníkářská lobby a Ministerstvo zemědělství, kteří nechtějí vyjmout kormorána z chráněných druhů živočichů, protože rybníkáři každoročně od státu fasují miliony za sežrané ryby (jak je také uvedeno v článku)- kdyby totiž byl kormorán odchráněný, tak by nedostali nic- museli by se před ním chránit sami – a to oni nechtějí.Ochrana přírody a Ministerstvo životního prostředí jsou pro odchránění kormorána, ale je smutným faktem, že rybníkářská lobby je stále proti a brání dalším krokům!!!

Pátek 18. února 2011 v 11:13@ pespanapoustky

Skvělý článek a skvělý příspěvek pod přezdívkou Kampanus

Pátek 18. února 2011 v 9:06® Kazan

kety.vydra> jo dobrá otázka, to by mě také zajímalo, jak v této problematice chce ČRS a MRS postupovat.

Pátek 18. února 2011 v 9:05® Kazan

jeron> pokud je tedy nemožné kormorány střílením zabíjet, nevím čeho se ochránci tedy bojí.

Pátek 18. února 2011 v 9:04® kety.vydra
kety.vydra

Tak mě napadá,co by na to řekl náš nový pan předseda JUDr. Šíma? A hlavně by mě zajímalo,zda hodlá vyvíjet tlak na patřičná místa,aby se s kormoránem začlo konečně něco dít…

Pátek 18. února 2011 v 7:51® jeron

No jo no, kormorán za to prostě nemůže. Můžou za to lidi. Po vytrávení řeky a 50km úseku dunaje v Maďarsku a Rumunsku se velké hnízdiště(přes 10tis.) kormoránů rozlétlo dokola. Tam jim bylo dobře protože tisa byla velice dobře zarybněná řeka. Jinak kormorán nelze zabít, střelíte jednoho a všichni ostatní uletí. Koromorán dokonce pochoduje řekou a jen sbírá ryby. Je to mořský dravec a tady se nemusí potápět 30m do hlouby, takže má ideální podmínky. Vě švédsku stříli ze spodu do hnízd kormoránů, zničí vejce i matku, jenže dostaňte se k tomuto hnízdu. V anglii objevily spray s látkou, kterou když nastříkáte na vejce kormorána, tak zárodek uvnitř uhyne a matka na nich sedí celý rok a nic. Jinak kormorán má mladé až třikrát do roka. Tento problém jménem kormorán lidi nikdy nevyřeší. S tím se musí vypořádat přiroda sama …

Pátek 18. února 2011 v 6:13® japes

Pánové o tomto problému rozhodují často lidé sedící pohodlně v kanceláři, koukající z okna a přemýšlející o tom s kým si dnes půjdou zahrát golf či tenis a to není to nejhorší. Víte ale kolik tam sedí ženských? Přes ně vlak nepojede!!!

Čtvrtek 17. února 2011 ve 22:14® Prutos
Prutos

Míro, skvělý článek! Jen škoda že po přečtění už tak skvělé pocity nemám. Mám strach, že pokud se bude „zeleným teroristům“ dařit úspěšně prosazovat jejich zájmy tak jako dosdud, budu jednou svědkem toho jak bobr skácí poslední strom a kormorán sežere poslední rybu.
Tvé snahy otevřít lidem oči si velmi cením.

Čtvrtek 17. února 2011 ve 22:01@ cejnar

Kde je kormorán tam je ryba. Je to celkem dobrý indikátor. Ale rád je nemám protože škodí!!!

Čtvrtek 17. února 2011 ve 20:45® Troopik

Zcuter> tak řešit motivaci myslivců dokud není nic povoleného je podle mě zatím zcestný (a když na tom trváš tak proč chodit daleko? myslím, že nerybařící myslivci by rybou nepohrdli či by ji mohli poslat dál ;) no možná máme smůlu v tom, že větší tlak měl být vyvinuj během loňského „supervolebního“ roku. bohužel další volby jsou daleko a čím dál, tím dle mého menší šance něco někde protlačit …

Čtvrtek 17. února 2011 ve 20:08® jake
jake

Plně se ztotožňuji s názorem mistra Kampanuse :-)

Čtvrtek 17. února 2011 v 19:02® jozef 66

Skvele napísané , bohužiaľ taká je pravda o kormoránoch . Keďže aj my máme na tejto situácii svoj podiel viny , bolo by treba pokúsiť sa napraviť aspoň časť tragédie . Bojím sa , že inak ako použitím " hrubej sily " sa už situácia nedá riešiť. Na Slovensku je kormorán pôvodný len v Podunajskej nížine a v malom počte na východe okolo Tisy a Bodrogu . Paradoxne tieto vody sú asi najmenej postihnuté . Zato máme kvalitne vyžraté najkrajšie lipňové a pstruhové vody . Nerozumiem , čo budeme chrániť . V jednej besede asi pred troma rokmi , ktorú vysielala verejnoprávna televízia , mladý zástupca ochranárov s nadšením hovoril o skvelej potravnej základni pre kormorány v našich riekach . Nechápal prečo sú rybári pobúrení , keď sa mali tešiť z toho ako sa u nás darí vzácnym a chráneným vtákom – bol úprimne nadšený . Zabudol , že keby nebolo rybárov , tie beštie by po dvoch sezónach nemali do čoho zaťať zobák. Myslím , že je najvyšší čas prestať sa spoliehať na prírodu – ale treba jej pomôcť . Nadišiel čas vrátiť požičané !

Čtvrtek 17. února 2011 v 18:55® dejmal

Prvním a základním krokem musí být vyjmutí z chráněných živočichů a to by snad měla být otázka tlaku na poslance, který by podal návrh na příslušnou změnu zákona. Odstřel se povoluje i dnes, jenže výsledek je naprosto kontraproduktivní. Dokázal bych uhájit konkrétní, i velkou vodní plochu, jenže tím jen kormoše přeženu na potoky a řeky. Škody na vzácných druzích ryb jsou pak mnohem větší a v mnoha případech nevratné. Tedy-novela zákona 114, zařazení do zvěře-zák.449, stanovení doby lovu tamtéž. Mimochodem, pro myslivce to žádná slast je lovit nebude, naštěstí jsou nás mraky,,pod obojí,,.




Komentáře prostřednictvím FACEBOOKu