Chytej.cz

Problém jménem kormorán necteno

12.2.2011 | Vodní ekologie | 82.585 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 177

Problém jménem kormoránKormoráni. Každý rybář o nich četl nebo slyšel a hodně rybářů je z hloubi duše nenávidí. Někteří prostě za to, že mají zahnutý zobák a žerou ryby. Jiní za to, že maří výsledky jejich práce. A já za to, že jejich přičiněním se zhroutila obsádka řeky, která mě jako rybáře odchovala. Oni za to sice nemůžou jen kormoráni, ale jejich podíl na devastaci rybího společenstva, které před časem oživovalo mé oblíbené úseky Otavy je obrovský.

 

Viděl jsem je, jak se po desítkách noří do míst, kde zimovaly „moje“ parmy, tloušti nebo jeseni a s pocitem zoufalé bezmoci zatínal pěsti. Jindy jsem kráčel kolem vody, počítal černé stíny na stromech, násobil pěti sty gramy na jeden hladový krk a den a počítal, co by mohlo na jaře v řece zbýt. Vycházelo mi, že nic nebo skoro nic a později jsem se znovu a znovu přesvědčoval, že jsem se ve svých „výpočtech“ v podstatě  nemýlil. Nemůžu mít rád kormorány a přestože jsou to bezpochyby krásní ptáci, rád je opravdu nemám.

Kormmoráni 1.jpg

Otava, prosinec 2004 - kormoráni, volavky, něco kachen. Dnes na tomto místě moc kormoránů nepotkáte, protože množství dostupné potravy už jim za delší pobyt nestojí...

 

Vystudoval jsem ale biologii a rozhodně netrpím předsudkem, že všechno, co má zahnutý zobák a je schopné utrhnout člověku kousek z toho, na co si v přírodě dělá právo, by mělo být zlikvidováno. Proto se pokusím v tomto článku přiblížit případnému čtenáři život kormoránů, důvod jejich přítomnosti na našem území i jejich vliv na naše vody a poctivě zvážit, kolik pravdy lze nalézt v argumentech jejich zastánců. Je pravda, že s tím poctivým zvážením to bude těžké, protože nezaujatý soudce tedy rozhodně nejsem, ale budu se fakt snažit.


 

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je poměrně velký rybožravý pták z řádu veslonozí. Typickým znakem této skupiny jsou všechny čtyři prsty na nohou srostlé plovací blánou.

IMG_1714.jpg

 

Dospělý kormorán má rozpětí křídel 130 – 160 cm a váží 2 – 3,5 kg. Samice bývají menší než samci.

Potravou kormorána jsou téměř výlučně ryby – ideálně sice ve velikosti 10 – 20 cm, často ale i přes 30 cm a v případě nutnosti si dovede poradit i s daleko většími. Největší rybou pozřenou kormoránem, o níž jsem někde našel zmínku, byla treska tmavá dlouhá 51 cm. Kormoráni loví ryby v hejnech, potápějí se za nimi do hloubky až 10 m a při lovu spolupracují – vytvářejí jakousi rojnici.

Druh je vůbec společenský, i hnízdění probíhá v koloniích, které mohou být početné a zahrnovat stovky až tisíce hnízd. Samice snáší obvykle 3 – 4 modravá vejce, která se líhnou za 28 - 31 dní. Dalších zhruba 50 dní trvá péče o mláďata na hnízdě.

Kormorán se vyskytuje v širokém pruhu zahrnujícím téměř celou Evropu a rozsáhlé oblasti Asie, dále v části Afriky a dokonce i část Austrálie.

 

Zájemcům o více detailů ze života kormorána doporučuji návštěvu některého z níže uvedených odkazů:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kormor%C3%A1n_velk%C3%BD

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8384/

http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1004

http://www.naturfoto.cz/kormoran-velky-fotografie-15.html

 

Čím kormorán škodí


 

Ptáků, kteří se živí rybami jsou desítky druhů. Rybářům přitom nijak zásadně nevadí ledňáček, potápky, morčáci, orlovec říční, orel mořský a jisté výhrady mají snad jen proti volavkám, kterých v poslední době rovněž hodně přibylo.

Škodlivost kormorána je dána jeho velikostí, schopností se za rybami potápět a tendencí sdružovat se do početných hejn. Protože kormorán potřebuje denně k přežití kolem 350 g ryb (optimálně 0,5 kg), dokáže stočlenné hejno denně spořádat až 50 kg rybího masa. Při průměrné ichtyomase našich toků kolem 200 kg/ha tedy toto hejno za 4 dny kompletně odrybní hektar vody (takto ideálně by to fungovalo např. na pstruhových revírech, kde převažují ryby do 30 cm vhodné jako kormorání kořist).

Zimující populace kormorána dosáhla v roce 2008  počtu 12 768 kusů (oficiální údaj ze stránek birdlife.cz). Toto množství ptáků spotřebovává kolem 6 tun rybího masa denně. Za zimu je to pravděpodobně 500 – 600 t a to převážně na svazových revírech. Svaz přitom nedostává na rozdíl od podniků provozujících produkční rybářství žádnou finanční kompenzaci. Je to dáno současným právním stavem - ryby ve volných vodách nejsou ničím majetkem a tudíž za ně nemůže být vyplacena náhrada.

Podle oficiálních údajů ČRS odloví jeho členové ročně 3200 t ryb, z toho 2600 t kapra, který se do revírů dodává v podobě odchovaných násad a z velké části nevzniká jako přirozená produkce volných vod. Dá se tedy říci, že kormoráni u nás uloví zhruba tolik ryb, kolik členové ČRS, pokud odečteme jediný druh – již zmíněného kapra.

Kromě ryb přímo zkonzumovaných je ke škodám způsobeným tímto druhem nutno přičíst ryby poškozené při lovu, které nesou typické stopy po zásahu kormoráním zobákem. Velká část z nich následně uhyne.

Cejnek poraněný kormoránem XII_2004.jpg

 

Dále kormoráni svým trusem likvidují stromy na březích řek. Stromy odumírají, v podstatě „spáleny“ agresivními produkty kormoráního zažívání.

Rybáři škody způsobené kormoránem zpravidla vyčíslují v penězích, což je klasický pozůstatek starého přístupu. Vždy, když vidím výpočty v duchu „bylo zlikvidováno tolik a tolik plevelných ryb v ceně 20 nebo i 40 Kč za kilogram“, otvírá se mi kudla v kapse. Mnohým ještě nedošlo, že kormoráni působí nedozírné ekologické škody – totálně ničí celá rybí společenstva lipanových a parmových úseků řek, způsobují naprosté vyhlazení lokálních populací lipana, potočáka, parmy a dalších druhů včetně řady chráněných. Tyto ryby do řek nikdo nevrátí. S nimi mizí původní genofond našich řek, rozvracejí se potravní vztahy a v podstatě se hroutí celý ekosystém některých vodních toků. To žádné peníze nespraví.

Jenom pro zajímavost - na jednom jihočeském toku byl údajně povolen odstřel kormoránů až tehdy, kdy v jejich žaludcích skončil ochranářský program plánující vypuštění asi tisícovky odchovaných jedinců původní šumavské formy pstruha s "naočkovanými" glochidiemi (larvami) vymírající perlorodky říční...

 

Kormoráni v Evropě


 

Evropská populace kormorána prošla v minulosti těžkou zkouškou. Vlivem pronásledování klesly kolem roku 1950 v severozápadní a střední Evropě stavy tohoto druhu na 3 500 až 4 300 hnízdících párů. Od té doby se počet navýšil téměř stonásobně – jeden z posledních údajů hovoří o 310 000 hnízdících párů. Spolu s mláďaty je to hodně přes milión kusů.

Většina evropské populace obývá mořská pobřeží, vnitrozemských kolonií je velmi málo a nejsou tak velké.

Potíže nastanou kormoránům v zimě. Na severu Evropy se jim v této době obtížně shání potrava a proto velká část ptáků např. z Pobaltí táhne na jih, původně až do Středomoří. Během těchto cest objevili táhnoucí kormoráni naše vody a zhruba od přelomu 80. – 90. let 20. století u nás začali zimovat, přičemž počet zimujících jedinců narůstal doslova geometrickou řadou (první dva kormoráni zimovali v Praze v roce 1986, v zimě 2001-2002 už v Tróji zimovalo 1620 ptáků).

IMG_5759.jpg

 

Škody působí kormoráni v celé Evropě, ale všude boj s nimi naráží kromě překvapivé vitality a inteligence těchto ptáků i na odpor institucí pečujících o ochranu přírody. Většina z nich má poměrně idealistické představy, kterých hodlá dosáhnout blíže nespecifikovanými způsoby a prozatím doporučuje spíše monitorovat situaci a hledat řešení. Typickou ukázkou tohoto přístupu je text, který jsem jako doslovnou citaci stáhl ze stránek Wikipedie (odkaz je v textu výše):

„Napjatá situace vedla v evropském měřítku k přijetí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. 12. 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře (2008/2177(INI)).

Toto usnesení mimo jiné vyzývá Evropskou komisi a členské státy ke sledování populace kormorána velkého (které bude podkladem pro každoroční zachycení stavu a vývoje této populace), vypracování vědeckého projektu hodnotícího velikost a strukturu populace, vytvoření příznivých podmínek pro spolupráci na základě spolehlivých údajů, ustavení pracovní skupiny k utřídění postojů a argumentace jednotlivých stran sporu, k vypracování plánu regulace populace, který umožní dlouhodobě kormorány integrovat do kulturní krajiny, ke stanovení definice "závažné škody", k vypracování pokynů týkajících se výjimek ze směrnice o ochraně ptactva, k podpoře udržitelné regulace populace kormorána velkého a hledání řešení těchto problémů.“

 

Když to tak čtu, tak myslím, že ještě nějakých deset let budou mít byrokrati co dělat a kormoránům nic zásadního nehrozí.

Je sice pravda (přinejmenším se to píše), že se na území Evropy ročně odstřelí kolem 50 000 jedinců, ale evidentně toto množstí není schopno vyvolat pokles stavů a je bez potíží nahrazováno v rámci přirozené reprodukce.

 

Kormoráni na našem území


 

Na našem území máme jen minimum zpráv o přítomnosti kormoránů v historických dobách. Lze očekávat, že naším územím spíše protahovali, protože tehdejší vodstvo zahrnovalo jen tekoucí vody, které v zimě z velké části zamrzaly. V pozdějších dobách došlo k rozkvětu rybníkářství a v Čechách i na Moravě vznikly desetitisíce rybníků, jejichž majitelé se ovšem s kormorány rozhodně nehodlali o své ryby dělit. Existují např. doklady, že se kormoráni pokusili na našem území zahnízdit v 19. století, ale tato snaha byla zmařena lidským úsilím.

Každopádně historickou přítomnost kormorána a jeho původní výskyt na našem území nelze zpochybnit. Jenže dnes má jeho výskyt poněkud jiný charakter i dopad.

IMG_0345.jpg

 

První doložené hnízdění v moderní době je zaznamenáno v roce 1982 na Věstonické nádrži (prostřední ze soustavy nádrží pod Pálavou) a hned o rok později na Třeboňsku. Na této jihočeské kolonii můžeme ukázat dynamiku vpádu kormorána na naše území. V roce 1983 tu hnízdily 3 páry, v roce 1984 už 18 párů a v roce 1988 si přítomnost 142 hnízdících párů vynutila první regulační odstřel.

V současnosti jsou těžišti hnízdění kormorána u nás stále obě jmenované lokality a stavy jsou udržovány na úrovni 200 – 232 párů (údaj je starý už několik let, ale předpokládám, že se současná čísla o mnoho lišit nebudou).

Hlavní problém u nás ovšem nepředstavuje místní hnízdící populace, ale ptáci ze severněji položených oblastí, kteří se u nás naučili zimovat. Jejich počet je podstatně vyšší, údaje z let 2005 – 2007 hovoří o 8559 – 9219 zimujících ptácích zjištěných během lednového sčítání, v roce 2008 pak bylo ve stejném období zaznamenáno 12768 kormoránů. Zdrojem jsou ornitologické stránky birdlife.cz, žádné odhady krvežíznivých rybářů (informace o kormoránech včetně grafů najdete v dolní části odkazované stránky).

http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1787

 

Zimující ptáci se pohybují po krajině, hledají místa s nezamrzlou vodou a u nich se usazují na tak dlouho, dokud je daná lokalita dokáže uživit. Nejsou vázáni na žádnou konkrétní lokalitu, prostě se krmí dokud je čím, zanechávají za sebou menší řeky téměř bez života a větší s výrazně poškozenou strukturou obsádky a postupně se přesouvají dál.

S rostoucím vyčerpáním mnoha potravních zdrojů se odvažují do stále těsnější blízkosti měst a v podstatě už na našem území nenajdeme řeku, která by nebyla poznamenána jejich návštěvami.

Poměrně rozsáhlý přehled o historii výskytu kormorána na našem území i s malým pokusem o analýzu jeho potravy vyšel v Živě 5/2007. Článek (velmi kvalitní) je ve formátu pdf  ke stažení zde:

http://ziva.avcr.cz/?c=442

 

Jak vnímají přítomnost kormoránů rybáři


 

Aby bylo patrné, jak vnímají postižení řek přítomností kormoránů někteří rybáři, vybral jsem na chytej.cz a ze své soukromé korespondence několik úryvků. Snad se jejich autoři nebudou zlobit.

A zeptám se zarytých obhájců kormoránů – víte o tom? Tenhle stav na našich řekách skutečně chcete?

Slepá ochrana kormoránů k němu nevyhnutelně vede. Ty dnes už téměř prázdné řeky - to je naše příroda, kterou je třeba chránit.

 

Zimní lov tloušťů na plavanou, menší jihočeská řeka

„Dokud jsem byl blízko vsi, nabyl jsem dojmu, že to bude dobré. Během krátké doby jsem chytil 3 docela pěkné tlouště a začal jsem být optimistický.

Jenomže jakmile jsem se vzdálil od civilizace a dostal se na svoje nejoblíbenější místa, už jsem si ani necvrnknul. Prostě několik hodin bez záběru.

Vypozoroval jsem, že zhruba posledních 5 let je to tam rok od roku horší. Je to paradox, mám nový bezvadný prut, nový špičkový naviják s bojovou brzdou, zjemnil jsem kmenový vlasec až na nebezečných 0,12 mm, háčky jsou super ostré, chemicky ostřené, ale to podstatné chybí - ryby!“

 

Pstruhový revír, severní Morava

Dneska se dělal kontrolní odlov na naší říčce po návštěvě kormoránů – výsledky byly mnohem horší než jsme čekali. Dlouhé úseky úplně bez ryb, pak sem tam nějaký roček pstruha, pár lipánků, větší ryba nikde. Myslím že na zahájení ani nepůjdu …

 

Pstruhový revír, severní Morava

Po zimní návštěvě kormoránů je to horší než jsem viděl v nejčernějších snech. Na celém potoce, který je chráněnou rybí oblastí se odlovilo 25 ks generačky lipana. Pstruh duhový téměř nespatřen a potočáka pár kousků.

 

Kdo se zastává kormoránů?


 

Kdo vůbec jsou lidé, kteří se dnes kormoránů zastávají, co je k tomu vede a jaké argumenty používají na jejich obhajobu? Musím říct, že určitá část z nich jsou odborní biologové, kteří by rádi nechali přírodu, ať si své problémy vyřeší sama a většina potom milovníci a pseudomilovníci přírody všeho druhu, kteří bývají hodně slyšet, ale o jejich rozhledu a úrovni argumentace nemá velkou cenu mluvit – pro ně je prostě zabíjení ptáků špatné (ono je - ale je otázka, co jiného se dá v případě kormorána dělat).

Záměrně se zde vyhnu slovu „ekologové“, protože 99 % lidí u nás neví, kdo to ekolog je (jestli si myslíte, že je to nějaký nadšený ochránce přírody, patříte mezi ně také). Ekologický aktivista a ekolog neznamenají totéž.

Mnozí z těch, kdo kormorány brání, dokonce připouštějí, že kormorán je přemnožen, ale zjevně se děsí toho, že by se likvidace zimujících kormoránů zvrhla v jakýsi hon na čarodějnice a tento druh se mohl znovu octnout na pokraji vyhubení. Až tak daleko by to opravdu zajít nemělo, v tom s nimi souhlasím. A teď přijde jedno moje veliké soukromé ale...

...ale už roky žiju s přesvědčením, že jednotlivé skupiny obratlovců si v naší zemi nestojí z pozice ochrany přírody stejně.

Ptáci jsou oproti volně žijícím rybám doslova protěžovanou skupinou. Jejich výskyt je mapován stovkami dobrovolníků, těší se všeobecné oblibě a ochraně. Ryby žijí s jakýmsi cejchem tvorů, kteří plavou ve vodě proto, aby byli sežráni – ať už člověkem nebo aby  se staly součástí přírodního potravního řetězce.

Ten, kdo má rád ptáky, skončí jako amatérský ornitolog, pozoruje své oblíbence a dělá vědu. Kdo má rád ryby, stane se pravděpodobně rybářem, trápí je, zabíjí a plní si s nimi mrazák. Přinejmenším v očích veřejnosti. To, že to zdaleka neplatí pro všechny rybáře, společnosti jaksi uniká.

Chcete se přít, že to tak není?

Zkuste zničit nějaké významnější hnízdiště čehokoli opeřeného – uvidíte ten kravál. Naproti tomu bagr likvidující trdliště lipana je epizodka, která nestojí za povšimnutí často ani činovníkům rybářského svazu, natož někomu dalšímu.

Život ptáka je vnímán jako daleko cennější než život ryby. Zabití většího počtu ptáků je neomluvitelné barbarství. U ryb se tomu obvykle říká úhyn a spraví to pár tisíc korun.

Když někdo utýrá psa, dostane se možná i do hlavní zpravodajské relace v televizi. Ještě jsem ale neslyšel, že by se to někomu stalo za zacházení s rybou. Bohužel to vede k tomu, že velká část rybářů se sama chová k rybám jako dobytek a ještě stávající stav prohlubují. Tady bychom se měli podívat do vlastních řad a udělat si v nich pořádek – musím to přiznat, protože jsem v úvodu článku slíbil, že se pokusím být fér. Tohle je hodně vina rybářů a měli by si to uvědomit. Každý, kdo vidí běžné zacházení průměrného českého rybáře s úlovkem, nemůže získat dojem, že dotyčný má ryby rád a váží si jich. Ani omylem.

Předchozí odstavec do jisté míry vysvětluje, proč zastánci kormoránů budou vždy přesvědčeni o ušlechtilosti a správnosti svých argumentů, zatímco pták, který už dávno nepotřebuje v podstatě žádnou formu ochrany (snad kromě určité ochrany některých domáccích hnízdních kolonií) likviduje poslední životaschopné populace původních druhů ryb, jež budou v nejlepším případě nahrazeny genetickým mixem odchovanců z umělých líhní a to jen do té doby, než se hladová hejna vrátí.

IMG_5741.jpg

 

Další, kdo má paradoxně zájem na tom, aby kormorán nezmizel ze seznamu chráněných druhů, je část produkčních rybářů. Asi ne zrovna ti, kteří v zabahněných gumácích sledují na výlovech, jak už zase přišli o výsledky své práce, ale někteří výše postavení manažeři rybářských závodů zřejmě ano, protože jinak bych už z tolika úst neslyšel, že jednou ze skupin, která bojovala za to, aby kormorán nebyl vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů, jsou právě zástupci produkčních rybářství, jejichž podniky pobírají odškodné za způsobené škody.

 

Jak argumentují zastánci kormoránů


 

Podívejme se na některé argumenty zastánců kormoránů, proč jejich počty radikálně neomezovat. Zároveň se je pokusím okamžitě komentovat - a zpravidla jim oponovat.

 

1) Podmínky k jejich přemnožení jsme vytvořili tím, že jsme vybudovali rybníky a přehrady, díky nimž mnohé úseky řek nezamrzají.

Ano, to je pravda. Ale je to snad důvod, proč si nechat vybít naše vody zimujícími ptáky? Nebo snad máme ty rybníky a přehrady opět zlikvidovat?

Postavením měst jsme vytvořili ideální podmínky pro potkany – a co s nimi děláme?

Skutečně jsme to byli my lidé, kdo vytvořil podmínky lákající k přezimování kormorány, kteří by jinak byli nuceni vážit cestu až do Středomoří. Jenže kormoráni nelikvidují jen obsádku rybníků a sekundárních pásem pod přehradami. Oni likvidují kompletní obsádku mnoha toků lipanového a parmového pásma včetně chráněných nebo zranitelných druhů ryb. Otázka dnes stojí tak, zda jsou pro nás přednější domácí populace ryb nebo hejna zimujících ptáků ze severu Evropy.

 

2) Kormoráni zabíjejí jen malé pro rybáře neatraktivní ryby.

I tohle je pravda. Jenže každá sebevětší ryba vyrostla z malé a místy jsou zlikvidovány celé ročníky v oblíbené kormorání velikosti, takže ptáci pak atakují stále větší ryby včetně kusů, které už nejsou schopni často ani pozřít. V konečném důsledku jsou schopni prakticky zlikvidovat veškerou obsádku snad s výjimkou vysazených kaprů.

Další potíž je, že si sice stále spousta lidí myslí, že pro rybáře je atraktivní hlavně kapr, štika, candát a možná ještě sumec s úhořem nebo pstruzi, ale není to tak docela pravda. Jsou tisíce těch, kdo umějí ocenit živou řeku plnou těch nejobyčejnějších ryb a vůbec si s nimi nemusí plnit mrazák.

Krom toho ryby spolykané kormorány následně chybí jako potrava dravých ryb - v podstatě je to i jeden z důvodů poklesu početnosti rybích dravců.

A úplně nakonec - lipan s potočákem, kteří velmi trpí přítomností zimujících kormoránů, jsou mimořádně cenné ryby a to po všech myslitelných stránkách.

 

3) V  potravě kormorána převládají plevelné bezvýznamné druhy ryb.

Neznám žádné plevelné druhy ryb. Jako biolog se biologů zeptám – který rybí druh je tak bezvýznamný, že je ho možné v ekosystému zcela vynechat?

Napadají mě snad jen vzácné chráněné druhy žijící dnes v našich potocích a řekách v omezených počtech. Ty bychom se měli snažit zachovat pro jejich vzácnost. Ale právě druhy, kterými se kormorán živí (plotice, okoun, jelci, pstruh, lipan), jsou na řekách těmi, na kterých rybí společenstvo té které lokality stojí a padá.

Tyto druhy jsou zároveň potravní základnou pro spoustu dalších predátorů – rybích i nerybích. A jestliže se jejich počty díky kormoránovi dostávají někde i pod desetinu ideálního stavu, pak je asi něco špatně a vzhledem k významu těchto ryb pro celý ekosystém je to katastrofa.

Kormmoráni 2.jpg

 

4) Plašit kormorány nemá cenu – úlovek vyvrhnou a pak musí lovit znovu. Zabijí tak víc ryb.

Ano, i tohle je pravda. Ochránci kormoránů vesměs používají pravdivé argumenty. Jde ale o to, jaké závěry z nic vyvozují.

Při současných počtech je ale jedno, jestli kormoráni zdevastují ten který úsek o týden dřív nebo později. Oni se budou vracet, dokud tam nějakou potravu najdou. Opravdu nemá smysl je plašit, je třeba jim nedovolit, aby naše řeky totálně zdevastovali. A to znamená je zabíjet. Je mi líto…

 

5) Zabíjet kormorány je zbytečné, jsou opatrní a uloví se jich velmi málo. Často se užívá i argument, že myslivci nejsou schopni odstřelem dostatečně redukovat populaci lišek a s kormoránem to bude podobné.

To je argument jak noha. Pokud odstřel není schopen počty kormoránů omezit, pak není čeho se bát, ne? Nepovolit odstřel s argumentací, že se kormoránů stejně odstřelí málo, to je skutečně pozoruhodné zdůvodnění.

Myslím si ale, že kormorán není liška a je dost zásadní kdo, jak a s jakou motivací ho bude lovit. Navíc myslivci lišky možná dostatečně tlumit nezvládají, ale nikdo je v tom aspoň neomezuje.

 

6) V důsledku lidské činnosti mají kormoráni usnadněnou práci. V regulovaných korytech se ryby nemají kam schovat a místy se hromadí ve velkém počtu a představují pro kormorání hejna až příliš lákavý cíl.

Tohle je bohužel pravda. Přes to všechno, že jsem se pokusil potřít argumenty těch, kdo se kormoránů zastávají, v tomto bodě jsem přesvědčen, že se musíme s ochranáři spojit a bojovat proti těm, kdo z našich řek vytvářejí kanály, které snad vypadají hezky na rýsovacích prknech, ale v reálu neumožňují plnohodnotný život rybí obsádky i dalších vodních organismů.

I když tady napadám argumenty, kterými se část ochranářů ohání, nepohrdám těmito lidmi, vážím si jejich práce (ti, pro které je ochrana přírody prací, většinou nejsou žádní zaslepení fanatici) a kdykoli bych byl ochoten se s nimi spojit při řešení jakéhokoli problému, na němž dokážeme spolupracovat.

IMG_7522.jpg

 

7) Časem údajně zafungují autoregulační mechanismy a počet kormoránů poklesne.

Ano, to je vskutku zajímavá myšlenka. Jenom nevím, jak dlouho bude třeba čekat na ten zázrak a jak budou naše řeky vypadat v okamžiku, kdy k němu skutečně dojde.

Četl jsem, že kormoráni pitvaní za účelem analýzy obsahu zažívacího ústrojí byli doslova promořeni parazity, ale nemám pocit, že by míra jejich životaschopnosti potřebná k tomu, aby drancovali naše vody, tím byla zásadně omezena. Budeme čekat na nějakou kormorání pandemii, mimořádně krutou zimu nebo jiný „zásah shůry“ a necháme naše řeky kormoránům napospas?

 

8) Příroda nastolí rovnováhu.

V první řadě je otázka, co je ještě v dnešní přírodě v rovnováze. Vzhledem k tomu, že člověk jakoukoli přírodní rovnováhu narušuje svou činností rychleji než fungují běžné autoregulační mechanismy, musí se o udržení aspoň jakési minimální pseudorovnováhy postarat sám. Už roky to funguje například u jelenů a divokých prasat.

Kdyby se u nás 12 tisíc zimujících kormoránů uhnízdilo, došlo by ke zhroucení jejich populace během dvou tří let. Jenže kormoráni u nás potřebují jen přezimovat. Pohybují se přitom po celém našem území a využívají veškeré dostupné zdroje. Jejich přežití není vázáno na množství potravy v našich řekách. Jestliže se tu nedokáží uživit, mohou putovat dále na jih a vrátí se, jen co se stavy ryb byť i jen trochu obnoví. Naše vody jsou jen zdrojem potravy pro zimující kormorání populaci, která je využívá, ale závislá na nich v zásadě není. Teprve likvidace všech zdrojů v rámci celé Evropy by mohla vyvolat kolaps kormorání populace.

Navíc největší vliv na její početnost má potravní nabídka v oblastech jejich hnízdění. Pokud dokážou úspěšně vyhnízdit, ztráty vzniklé během přezimování snadno doplní.

 

9) Rybáři hospodařící na volných vodách by mohli dostávat odškodné po vzoru svých kolegů hospodařících na rybnících.

Ano? A co si za něj koupí? Metráky kapra? Ročky původních druhů odchované kdesi v líhních? Větší ryby bez návyků potřebných k přežití v řece, které se znovu a znovu nechají decimovat povodněmi a predátory?

Jakou cenu mají původní populace divokých říčních ryb - původní genofond druhů obývajících naše řeky? Čtyřicet korun za kilo živé váhy? Jestli si tohle někdo myslí, tak především on by se měl stát terčem kritiky ochránců přírody.

Vždyť tady je likvidována naše skutečná příroda a nikdo odpovědný, zdá se, není ochotný hnout pro ni ani prstem. Ochránci přírody a rybáři by se měli spojit a ne se vzájemně napadat, protože v konečném důsledku jim jde o totéž.

 

10) Kormorán je zvláště chráněný druh.

Ano je. Kdysi jím byl i oprávněně. Ale na to, aby se živočich do nějaké zákonem vyměřené škatulky dostal a také aby se v ní udržel, potřebuje splňovat určitá kritéria.

Vážně je splňuje rybožravý pták, jehož evropská populace překračuje po vyhnízdění milión kusů a který působí nedozírné hospodářské škody?

Problém je v tom, že aktualizace seznamu chráněných živočichů je u nás tak pomalá, že vůbec nestíhá reagovat na změny v přírodě. Platí to i pro ryby. Vědci vypracovaný Červený seznam ryb a mihulí je daleko aktuálnější, přesnější a mnohem lépe podložený fakty než Vyhláška 395/1992 Sb., která je ale právně závazná, i když už dávno nereflektuje aktuálně panující stav. Jinými slovy - jsem přesvědčen, že zařazování do seznamů chráněných druhů i do jednotlivých stupňů ochrany by mělo být daleko pružnější.

 

11) Odstřel a plašení jsou špatné, je třeba hledat jiné řešení situace.

A hledá ho někdo? Přišel někdo na něco za těch více než deset let, po které jsou drancovány naše řeky?

Jak chcete zabránit hladovějícímu hejnu ptáků, aby ukojilo svoji nejzákladnější životní potřebu?

Veškeré argumenty tohoto typu v podstatě maskují stanovisko: Já nevím, co dělat, ale nechci kormorány likvidovat, však ono je v té řece ryb ještě dost, když tu mají co žrát.

Vážení, já znám vody, kde už téměř nejsou kormoráni ani ryby. Není tam vlastně skoro nic a je to smutné, velice smutné...

 

Takže co s tím?


 

Problém stojí asi takto – vzdáme se původních a přirozených  rybích společenstev většiny našich řek jen proto, abychom nakrmili zimující přemnožené ptáky?

Pokud ano, je možné, že nakonec nebudeme mít nic. Ryby nebudou a ptáci nepřiletí - budou zimovat jinde a čekat, až se naše vody časem vzpamatují.

Pokud nechceme takovýto konec, nemá smysl čekat na řešení zhůry. Pro kormorány je lov ryb záležitostí přežití – budou ho dělat za jakýchkoli okolností. Proto nemá cenu vymýšlet nějaké složitosti a doufat, že je přesvědčíme k dobrovolné smrti hladem.

IMG_5784.jpg

 

Podle mého názoru je třeba stanovit jaký počet zimujících kormoránů je na našem území akceptovatelný – a to nejen v rámci celé republiky, ale i v rámci jednotlivých regionů. Ti nadbyteční budou muset zemřít.

Kormorán není cennější než těch několik set ryb, které zaplatí svými životy za jeho zimní pobyt (a myslím tím pobyt jednoho jediného ptáka) na našich vodách. Pro člověka ani pro přírodu jako takovou.

Výše citovaná Evropská směrnice si klade za jeden z hlavních úkolů kormorány dlouhodobě integrovat do kulturní krajiny. Existují dvě krajní řešení jak tuto integraci provést. Občas mám podobně jako spousta jiných kolegů rybářů pocit, že nejlepší formou integrace kormorána do kulturní krajiny je jeho zakopání u paty stromu, na němž trávil svůj poslední oběd. Dejme tomu, že tato afektovaná představa je produktem mé zaujaté mysli. Pánové z EU to tak jistě nemysleli.

Můžeme také za cenu totální devastace všech evropských vod dlouhodobě integrovat do krajiny statisíce hladových ptáků se všemi důsledky, které z toho plynou. V tomto případě opravdu, ale opravdu snažně doufám, že to pánové z Unie takto nemysleli.

Ale do té doby, než si tito mistři v zaujímání nicneřešících stanovisek budou stoprocentně jisti, jak to vlastně mysleli a svůj konečný názor nám sdělí, navrhuji stanovit strop zimujících kormoránů na našem území na základě odhadnuté produkce vodních ploch v jednotlivých regionech a z ní stanoveného procenta, které je možné obětovat jako potravu pro zimující ptactvo. Celkové odhadnuté akceptovatelné množství kormoránů je třeba rozčlenit do jednotlivých regionů podle tamní potravní nabídky a akceptovatelnosti způsobených škod a cokoli nad tento limit nemilosrdně likvidovat, zejména pak v případě přírodně cennějších lokalit jako jsou řeky protékající chráněnými územími, původní neregulované úseky pstruhového, lipanového a parmového pásma a revíry s výskytem silných a kvalitních populací původních reofilních druhů ryb.

Čím dřív k něčemu podobnému přistoupíme, tím dříve se dočkáme toho, že se stavy ryb na mnoha našich zdevastovaných řekách začnou opět zvedat. Jinou cestu nevidím a není to tím, že bych ji vidět nechtěl.

 

Je mi ale jasné, že hlavní problém je jinde. I kdyby se nakonec odstřel kormoránů povolil, žádné definitivní řešení to není. Naše řeky jsou dnes na velké části svých toků v podstatě bez přirozených úkrytů, trdlišť, zimovišť a plné migračních bariér. Navíc díky strachu z povodní se kanalizace mnoha úseků ještě urychluje. Všechny tyhle věci nahrávají kormoránům i dalším predátorům a poškozují rybí obsádku samy o sobě. Znovu proto zdůrazňuji, že skuteční rybáři se skutečnými ochránci přírody by neměli mít problém najít společnou řeč a spojit se při řešení těchto problémů, protože mají v podstatě podobné zájmy.

"Problém kormorán" je proto i jakýmsi testem toho, zda tyto skupiny lidí nakonec dokážou najít společnou řeč. Ano, bude to těžké. Ale nevěřím, že by to nešlo.

 

Text: M. Horáček - Osprey

Foto: autor a Libor Jabůrek - Libor

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

119 hodnocení, v průměru 4.8 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Čtvrtek 17. února 2011 v 18:39® doma21

Článek je super ,ale smutný napadá mne v době různých petic a demonstrací ,a bližící se výstavy For Fishing 2011 v Praze ,kde se nás sejde dost dost na takovou podpisovou akci,na regulovaný odstřel ,možná je to blbost ale stojí to za ůvahu co myslíte?

Čtvrtek 17. února 2011 v 18:20® dejmal

Supr článek.Osobně se domnívám, že situace dospěla tak daleko že jiná alternativa než odstřel(jako v mnoha evropských zemích) je jedinou alternativou. Podobná debata už dlouhodobě probíha na ,,příroda.cz,, a názory ochránců jsou někdy fakt přímo strašidelný.Např. jsem se dozvěděl, že kormorány loví mořský orel a mýval. Tak jen víc mývalů v naší přírodě.A čemu se vlastně divit, když p. Vermouzek v televizním vyhlášení Ptáka roku prohlásí, že vyjmutí kormorána z chráněných živočichů nechtějí rybáři, protože by pak přišli o dotace. Taková drobnost že dotace na sportovní revíry nikdo nedostane jaksi zaniká.

Čtvrtek 17. února 2011 v 18:02® Kampanus

Zdravím všechny rybáře, přečetl jsem si článek, stejně tak jako diskusní příspěvky, které jsou jakousi mírou pohledu na stav a řešení problému kormorání populace. S některými názory lze polemizovat, s převážnou většinou pak souhlasit. Dovolím si tedy zveřejnit zde svůj názor. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že největší podíl na devastaci přírody mají její ochranáři. Kdo jsou vlastně tito papírový odborníci? Jsou to studenti nějakých přírodovědeckých fakult, pocházející většinou z měst a kteří v drtivé většině případů do nástupu ke studiu neviděli ani krávu. Po ukončení studií jsou ovšem z nich experti, kteří svým rozumem zastíní všechny lidi, kteří v souladu s přírodou žijí po celý život a moudrosti o tajích a všech jejich zákonitostech získali vlastními zkušenostmi, nebo tyto znalosti dědili od svých předků. Jak tedy dát najevo svoji genialitu jinak, než zpochybněním skutečností a odlišností názorů? Když mám školu, mám i pravdu a když Vás nepřesvědčím,tak to nařídím, protože mi to moje funkce a " DIPLOM " umožňuje. Z vlastní zkušenosti v dlouhodobém výkonu funkce v samosprávě odpovědně konstatuji, že jsem nepotkal za celou její dobu jediného pracovníka ochrany přírody a krajiny, který by „skutečně“ chtěl něco řešit a který by byl ochoten vyslechnout argumenty druhé strany, nedej bůh dokonce uznat, že je pravda někde jinde než u něj. Diskuse s těmito experty je pouhou ztrátou času a je to asi stejné, jako si stavět písečný hrad na pláži za přílivu. Aroganci,hloupost a neznalost nelze porazit diskusí, ale pouze silou. I tato metoda patří mezi přírodní zákonitosti. Nyní ale přímo k věci. Je nezpochybnitelné, že počet kormoránů na území ČR je neúnosný a je nutno tento stav řešit okamžitě. Jsem jednoznačně pro zrušení zákazu jejich odstřelu, dokonce bych tento nařídil. Protože se jedná o migrující ptáky, i neomezený odstřel by nemohl jejich stavy ohrozit, ale nanejvýš mírně redukovat. Nehledejme jinou cestu, protože taková není a spoléhat na to, že snad jednou příroda nějak zareaguje je nereálné. Tento stav bude trvat tak dlouho, dokud se nevyskytne nějaká planetární pohroma, specifická nemoc výhradně pro tuto populaci a nebo nedojde k vyhynutí ryb. Zdá-li se někomu můj pohled na věc dost drsný, může jej klidně vyměnit za jiný a to za černý smrtonosný mrak, vznášející se nad řekami, rybníky a hladinami Mušovských jezer, kde drasticky vraždí vše živé, co se ve vodě pohne a co nezabijí, to alespoň zraní. Vím, že se můj názor nebude mnohým zamlouvat. Já jej nikomu nevnucuji, ale tvrdě a předem odmítám argument o tom , že jsem rybář a myslivec, kterému jde jen o maso a potěšení z lovu. Vyzývám tedy touto cestou autora článku, aby zvážil možnost zajištění petice s výzvou k řešení situace. Dávám tady ke zvážení možnost oslovení všech rybářských organizací v ČR, které by v rámci své oblastní působnosti zajistily jejich zveřejnění a podepsání a tímto donutily jednat kompetentní orgány. Má-li prosím někdo z Vás možnost tuto petici sepsat a odeslat ji všem rybářským organizacím, udělejte to. Jinak se nebude nic řešit. Závěrem chci dodat, že otázka přemnožení druhu se netýká pouze kormoránů. Mimo něj sem patří přemnožení divočáků, bobrů, strak, sojky, kosa, špačka, zmije, medvěda a oblastně i vysoké zvěře. I v této oblasti je nutno rychle zasáhnout a rozhodnou by měli lidé, co tomu rozumí. Tím samozdřemě nemám na mysli ochranáře!! Ano! Připouštím argument, že tato zvířata do přírody patří a nezpochybňuji jej. To co chci zpochybnit je pouze jejich počet s ohledem na rozlohu naší země a oprávněné zájmy lidí být její součástí s možností jejího užití. Mohlo by se taky stát, že za chvíli se bude člověk bát vyjít na procházku do lesa či k vodě, že nasklidí úrodu z vinic či sadů, že rybu k vánocům doveze z Norska, toho, že nedovezem z Polska vakcínu proti zmijímu ušknutí a pod. Vše musí mít své rozumné hranice a tuto hranici by měli v souladu mezi lidmi a přírodou stanovit rozumní lidé. Ne ti kompetentní! Člověk by měl přírodu respektovat, ale nemůže se ani od ní nechat zahubit. Současná devastace přírody probíhá řízeně v rámci ekonomického zisku několika jednotlivců či lobistických seskupení, která si v následné době vynutí devastaci existenční, něco jako boj o přežití. Já žiji v přírodě od narození, vážím si jí a život bez ní si neumím ani dost dobře představit. Můžu ale všechny ubezpečit, že když se vracím z hub, nemám pocit prázdnoty z toho, že jsem si nezahrál na honičku s medvědem, divočákem či vlkem. Stejně mě tak nechybí u řeky přetahovačka o mou nohu s krokodýlem nebo hrochem, či kdesi zalomený zub zmije, když si chci v poloze sedě odpočinout. Doufám, že můj nezájem o výše uvedené činnosti neudělá ze mě v očích veřejnosti nepřítele přírody a jejího predátora. Je v zájmu všech přírodu chránit a pokud o ní chce někdo rozhodovat, musí v ni žít a nepouštět svá moudra z vytopené městské kanceláře. Je to stejné, jako by někdo na venkově rozhodoval o tom, kolik má v Praze jezdit tramvají. Ochranářům bych pak vzkázal toto: Nepleťte se do věcí kterým nerozumíte a o kterých jste se pouze dočetli ve školách a své teorie si nechte pro Vaše profesní hospodské disputace. Pokud chce skutečně přírodě pomoci, naslouchejte lidem, kteří o tom něco ví a pomozte jim v jejich činostech. Respektujte jejich názory a vědomosti a to bez ohledu na jejich vzdělání. Nebo myslíte, že když získáte titul, že automaticky víte víc než dlouholetý vinař, sadař, lesník, rybář a pod.? Pokud si toto myslíte, pak je mi Vás líto a na tento krutý omyl doplatí nejen lidé, ale především příroda. Chcete-li něco rozumného dělat, nabízí se vám k činnosti široký prostor a to v podobě podpory pro množení ohrožených druhů jako např. koroptví, sov, užovek, slepýšů, čmeláků, včel, ptáků, ryb,raků a pod. Zabraňujte rabování lesů, pěstování řepky na biopaliva, stavbě slunečních elektráren, záborům zemědělské půdy na stavby skladů zboží, stavbám v chráněných oblastech a na nejlepších půdách, podpořte vlakovou a lodní dopravu, podpořte výsadby lesů, remízků a parků, podpořte úpravy toků řek s ohledem na jejich přírodní zákonitosti, podpořte stavby biokorydorů, větrolamů, mokřadů a rybníků s důrazem na zadržení vody v krajině, respektujte oblasti lužních lesů. A tak bych mohl pokračovat. Pokud by jste se věnovali těmto činnostem, neměli by jste pak čas na blbosti a konečně tak přestali přírodě a lidem škodit. Vaše práce bude k něčemu pouze tehdy, pokud z literatury zmizí věta, či označení " Depresivní pohled do krajiny ".

Čtvrtek 17. února 2011 v 15:24@ pantomas

velice pěkný článek, nejvíc mě dostává to že u nás v lese se posledních asi 5–7 let objevují jeleni, daňci a mufloni. Místo toho aby si toho ti ,,ochranáři" vážily ,že to tu máme tak naopak tvrdí že je to pro tuto lokalitu nepůvodní druh a všechno co myslivcům na mušku dojde tak zastřelit. ( taťka je myslivec tak vím o čem mluvím )…ale to že nějaký absolutně pro naši republiku nepůvodní druh ptáka taky ruší celý biologický koloběh ve vodním prostředí je absolutně netankuje…lidská demence…vítejte v ČR. PS.: je mě na zvracení :-!

Čtvrtek 17. února 2011 ve 14:39® jake
jake

Skvělý článek. Díky za něj. Něco mi to připomíná – hlavně ty čeči o integraci . To je jako s cikánama. Pořád se jenom kecá a kecá a nic se neděje. A když náhodou se k tomu někdo postaví čelem, jako pan Čunek ve Vsetíně, je to špatně a ochránci lidských práv mají plnou hubu řečí. A když se jich zeptáte, jak teda, tak jsou schopni vám akorát říct, že v podstatě neví, ale určitě ne tak, jak Čunek. A stejně tak to dopadne i s kormoránama. Střílet ne, likvidovat hnízda taky a když se jich zeptáte co ano, tak neví, mlží, fabulují, zkreslují, odkládají na neurčito. Jediné řešení – vydat kuchařku s názvem „Kormorán 100× jinak, pokaždé zdravý, chutný a hlavně zadarmo“ a bylo by po problému :-)))

Čtvrtek 17. února 2011 ve 13:13® Ferela
Ferela

Jo jo kormorán to je pěkná potvora-u nás na Olomoucku taky pěkně plundrují řeky :o) Nedávno jsem byl na řece Moravě v oblasti CHKO Litovelské Pomoraví(lov ryb s určitým omezením povolen) a jaksi nám v této oblasti s řeky zmizela bílá ryba-za tři hodiny lovu(spíš teda procházky) v úseku asi 500 m ani tuk.O rybu jsem nezavadil zato jednoho kormorána průzkumníka jsem potkal.Sřejmě už neměl důvod sletět k hladině protože pod vodou asi žádná ryba není :o)

Čtvrtek 17. února 2011 ve 12:51® Kazan

Manuna> Protože zachvíli už kormoráni nebudou mít co v řekách žrát, obávám se že by sokolníkům sežraly jejich dravce :-D

Čtvrtek 17. února 2011 ve 12:37® Manuna

Na kormorány jedině přesvědčit ochranáře o plánovaném odstřelu, ale je to běh na dlouhou trať. Nebo možná zkusit sokolnící o vypouštění dravých ptáků na hejna černého moru.

Čtvrtek 17. února 2011 ve 12:24@ skutr

Omluvte gramatické nedostatky ,jsem po noční a nechal jsem se docela slušně unést aniž bych text po sobě kontroloval.

Čtvrtek 17. února 2011 ve 12:21@ skutr

Vážení kolegové ,je to síla a všichni víme o co tu jde jen není vždy jednoduché to pojmenovat.Z vy­drancovaných revírů profitují Ti, co nabízí následně tutovou rybačku na soukromých rybých plantážích, kde je možno ryby mastit jako slepice na dvorku.Pravda,mnoh­de už ani na veřejné vodě ryby pořádně nejsou. Zymysleme se nad pseudoochránci přírody i nad tím co nám tržní zistém opravdu dává a co bere, kdo z něj profituje a jakou roly v něm má slušnost,čest a láska k přírodě a rybářskému sportu. Výsledná žene krev do hlavy a nutí skřípat zuby. Všem poctivým hodně štěstí a zážitků tam, kde zůstal ještě kousek vody co má ráz přírodní,nikoli komerční.

Čtvrtek 17. února 2011 ve 12:18® dodorider
dodorider

super clanek, tez sem osobne videl drancovani ryb temito nenazravci, nejhorsi je ze oni zabiji velke mnozstvi ryb co nesezerou, nachazel sem po nich skoro cele mrtve ryby a ne jen dva tri kusy, na ohri jsou premnozeni, chtelo by to nejak zakrocit jenze nekdo si sedi na vedeni tak to asi nebude mozne :D

Čtvrtek 17. února 2011 v 11:58® trhlinaa
trhlinaa

Ve finále nemusíme furt někoho přesvědčovat o tom že kormorán škodí.Existuje už tolik materiálu a důkazů, přesto se nic neděje. Každý region či MO by mněla myslivcům platit za to,že do těch kormoránů střelí. Naštvaných rybářů je tolik, že rádi objetují nějakou tu stovku za patronu či zobák jako důkaz odstřelu. A hranice kritického bodu je dávno překonána co se týče počtu kormorána.

Čtvrtek 17. února 2011 v 11:40® heja

Zrovna vcera na detskom ryb. kruzku sme pozerali videa: černá smrt – kormoráni útočí, a černá smrt II. Neskutocne co kormoran dokaze. Staci jedna zima a v potoku nezostane ani rybycka. Bohuzial u nas plati ze ochranari sa staraju len o to co je vidiet a lieta a nie co je vo vode… Ryby ich zaujimaju len na vianoce!

Čtvrtek 17. února 2011 v 11:35® Kazan

Nejsmutnější na tom všem je, že v počátcích kdy se o problému začalo mluvit, by stačilo regulovaně střelit pár stovek ptáků ročně. Teď kdy už je situace naprosto neúnosná, a řada toků a jejich původní obsádka byla těžce vydrancována, bude nutno kormorány střílet v daleko větším množství. Takže by si páni ochránci měli uvědomit že jejich přičiněním se bude muset zlikvidovat velké množství ptáků (Pokud jim tedy jde vůbec o ochranu přírody, myslím té naší, do které rozhodně řeky, říčky a potoky včetně ryb patří)

Čtvrtek 17. února 2011 v 11:28® Helle

Článek víc jako vynikající. Ač jsem životní filosofií optimista,tak tady vidím situaci dost černě. Za prvé pochybuji, že by se povolil plošný odstřel bez omezení,bude to ještě nějaký rok trvat,ale mezitím kormoráni zdevastují i to,co ještě zdevastované není. I v případě povoleného odstřelu je třeba vzít v úvahu je kormorán je velmi inteligentní a tak odstřel není jednoduchý. Za další je asi budou střílet jen myslivci,kteří jsou zároveň rybáři. Pro ostatní „lovce“ je to asi naprosto nezajímavá „zvěř“.Možná by bylo řešení vyplácet z prostředků RS nějaké „odstřelné“ a tím možná někoho motivovat.Ale řešit tento problém se bude muset ( bohužel) až za několik let, kdy bude situace skutečně kritická.

Čtvrtek 17. února 2011 v 11:21® Zcuter
Zcuter

můj názor na tyto lidi je asi takový- ti co tomu rozumí dělají u rybářů,mysliv­ců,ekologů (v pravém slova smyslu) a ti co tomu nerozumí, dělají ,,Ochránce přírody,, !!! :-)

Čtvrtek 17. února 2011 v 11:17® trhlinaa
trhlinaa

Míro, hezky jsto napsal. Já u vody strávím celý rok jako zaměstnanec povodí labe a vím co ten černej mor dokáže.Také jsem mněl možnost konfrontace s ochranáři na téma kormorán a musím říct, nic snadného. Odstřel kormorána bych motivoval penězi, ono moc rybářů flintu nevlastní a myslivcovi jde víc o srnčí. Naše mo jim loni kupovala munici,ovšem populaci to nijak neohrozilo. Dobré na tom všem bylo, že místům,kde se střílelo, se začali vyhýbat. Já lovím přívlačí a muškařím, dokonce byly doby, že jsem i něco chytl. Každý rok naše organizace vyčlení nemalé peníze na pstruží plůdek potočáka, který vysazujem do chovného potoka a posléze odlovujem a osazujem pstruhovku. Páni ochranáři však zjistili, že to máme moc snadný to zachraňování pstruha obecného a k ochraně kormorána nám do chovného potoka vysadili vydry. Všichni máme radost, po desítkách strávených brigádnických hodin po víkendech,víme že naše snažení nepřišlo v niveč. Po zimním drancování odlétá kormorán nahamanej a vydrám se leskne kožíšek od pojídáni lososovitých vnitřností. Proč to píšu? Páč si myslím, že ochranáři, nebo jim podobní, nedokáží rozpoznat simbiozu v přírodě. Proto ač nerad zastávám názor odstřelu pod finanční odměnou

Čtvrtek 17. února 2011 v 10:56® Dastybul

Velice kvalitní, fundovaný článek k této problematice. Ostatně vůbec nevybočuje z řady Tvých opravdu kvalitních znalostí a postřehů od vody a následnému srozumitelné podání všem, ať v podobě DVD nebo článků. Již je sleduji dlouhou dobu a ztotožňuji se s nimi. Máme i společné známé, ale osobně se zatím neznáme…
Teď k tématu. Nemám tolik času a nesleduji teď přímo tuto debatu, jen jsem přečetl článek. Chodím taky kolem Blanice, Otavy a Volyňky. Je to často smutný pohled. Nezmímil si volavky, které k tomuto stavu též přispívají, ale asi ne tak hrozně!? Problém bude v aroganci a alibismu těch mocných!!! Ti by s tím mohli pohnout, jen kdyby jim nechyběla chuť, tah na branku nebo nazvěme to jakkoliv… Držím palce Tobě a všem, kteří to vidí podobně – reálně!!!

Čtvrtek 17. února 2011 v 10:46® Zcuter
Zcuter

rád bych ještě přidal odkaz na velice zajímavá videa, kde je důkaz, že se kormoráni neživí pouze plevelnými rybami.(videa byla na www.myslivost-lovectvi.cz) – odkaz na youtube.com : http://www.youtube.com/watch?… http://www.youtube.com/watch?… (stránky pro osoby starší 18-ti let): http://www.navratdoreality.cz/?… přeji ,,příjemnou,, zábavu při sledování těchto videí a snad změníme názor nebo pohled některých lidí, kteří se této zvěře stále zastávají :-/

Čtvrtek 17. února 2011 v 10:37® Zcuter
Zcuter

Zdravím všechny rybáře. Ti co mě znají tak ví, že už je to dva roky, co jsem se tohoto koníčku musel vzdát z nedostaku času. Rád bych však reagoval na tento velice pěkně napsaný článek a připsal (uvedl) názory, reakce, jednání a obavy z pohledů nás tedy myslivců. Jak již bylo uvedeno v článku,(nebudu to přesně citovat ale něco v tom smyslu) myslivci nejsou schopni regulovat stavy lišek, jako mohou tedy snížit stavy kromoránů. Každý kdo se tomuto ,,poslání,, věnuje, nebo si to někdy vyzkoušel tak mu musí být hned jasné že lov lišek a lov kormoránů jsou dvě jiné věci (nebudu to tady moc rozebírat v čem se to liší). Další věcí je ta, že my jakož to myslivci z tohoto lovu ,,nic nemáme,, každý kdo je myslivec tělem i duší tak loví né pro to, že by chtěl ale pro to, že musí (staré, nemocné kusy atd) bohužel, tohle se o nás na veřejnosti moc neuvádí ale vrátím se k tomu, že je potřeba dát myslivcům nějakou tu motivaci proč tuto zvěř lovit. Pokud se nejedná přímo o zapáleného myslivce, který kormorány k smrti nenávidí, horko těžko půjde třeba v –5°C mrznout pro ulovení několika kusů, pouštět do chladné vody svého psa atd. a ve finále z toho nemít nic. Další věcí je, že musíme mít povolenky k lovu (vyjímka na odlov kormorána velkoho). Ty se dají velice těžko sehnat, bez tohoto povolení k lovu se samy stáváme pytláky. Pravdou je, že udělování vyjímek pro odlov této zvěře nabívá stále na počtech po celé republice, jde však jenom o jakousi adekávtní část pro utišení nás, co kormorány moc nemusíme. Vemte si, že průměrná myslivecká sdružení mají výměru honideb ( můj osobní hrubý odhat) cca 1000Ha. Na tuto plochu dostávají okolo 20ks (když je dobře). Uznejte samy- ovlivní toto množství něco? pokud odlov tak neomezeně – zimních měsících, kdy nemají mladé. (stejně jako kachny atd) vždyť kormoránů na večerních kachních tazích je daleko daleko více tak proč né? Další věc, kterou bych rád uvedl je problematika Kamzíka – toho chtějí ,,ekologicky aktivní,, lidi vystřílet jakožto nepůvodního druha, proč tedy kormorána, který je u nás také, jako nepůvodní druh chrání? A nejen jeho. V poslední době se začíná čím dál tím více zvyšovat populace Morčáka velkého, je pořeba si uvědomit, že chováním i potravou jsou na tom totožně s Kormoránem (tedy až na to množství, které se řekněme bude pohybovat okolo 50% z množství potřebné potravy pro kormorána) Chceme aby to s morčáky dopadlo stejně jako s kormorány? to jsou otázky nad kterými by se měli zamyslet ,,Ekologicky aktivní,, lidé, neboť oni nebudou (a nejsou) těmi, kteří trpí zrátou rybí obsádky, popřípadě by platili škody. Závěrem bych to rád celé shrnul. Většina myslivců kteří dostali vyjímky k lovu tuto zvěř loví. Bylo by však dobré motivačně pro ostatní kteří mohou a neloví dávat jakési ,,odměny,, věřte nebo ne ono to hodně pomůže. Teď však nechci aby to vyznělo, že jsme nějací vydřiduši, kteří by na tom chtěli těžit, ale je potřeba nějaká ta motivace. Doufám že jsem se dobře výjádřil a že mi bude porozuměno. Pokud by chtěl někdo nějaké podrobnější informace co a jak s jejich odlovem, pošlete osobní zprávu

Čtvrtek 17. února 2011 v 10:31® hampejz

V článku jsem narazil na dstavec, který zmiňuje – „jeden z hlavních úkolů kormorány dlouhodobě integrovat do kulturní krajiny“. Nedá mi to, abych na tento blábol nezareagoval. Víte pánové, vím, že tyto články čte převážně „rybářská část“ naší veřejnosti, přesto ve svém příspěvku uvedu něco, o čem ví spíše „myslivecká část“ naší veřejnosti, nicméně tyto dvě věci spolu velmi souvisejí. A to… Před cca 100 lety, byl v oblasti Jeseníků učiněn taktéž experiment, jak do této horské oblasti „dlouhodobě integrovat“ kamzičí zvěř. V té době u nás nebyla, tak byla za nemalé náklady a úsilí zakoupena, dovezena, vypuštěna, chráněna, chována, kontrolována, přikrmována, pak průběrně odlovována… a najednou, po cca 100 letech úspěšné aklimatizace kamzíka v oblasti Jeseníků, se nějaký „květožrout“ probudil a striktně označil kamzíka za nepůvodní druh a nařídil jeho vybití, na hranici kmenového stavu 0 (nula). Tahanice na toto téma si může každý zájemce najít na stránkách časopisu Myslivost, nebo na www.myslivost.cz, doporučuji – argumenty jsou velmi zajímavé. Tento příklad zmiňuji proto, že si nemyslím, že je cestou, někde uměle, dlouhodobě integrovat jakýkoliv druh a uměle tak zasahovat do přirozenosti vývoje přírody. A pokud už to někdo bohužel udělá a ono se to, dejme tomu 100let bez zásadního vlivu na „kulturní“ krajinu daří, aby se nenašel kretén, který se to všechno bude snažit dlouhodobě integrovat do dob před 100léty nazpět. To samé by se totiž mohlo stát i „našemu“ kormoránovi. Ten má však ještě možná 100let integrace do "kulturní krajiny před sebou, než se možná jednou dozví, že sem vlastně nepatří a bude nekomromisně vystřílen na stav 0 (nula). Toť vše, co bych doplnil. Článek p. Horáčka se mi velmi líbí a myslím že je ta správná doba, i tyto otázky otevřít a nahlas se zeptat. Jak to tedy pánové je?? Děkuji všem, kdo dočetli až sem!

Čtvrtek 17. února 2011 v 10:26® Sintrix
Sintrix

Nedávno jsem vyslechl názor jednoho moudrého pána. Ačkoli kormorány nemusí, vyslovil myšlenku, že kormorání problém jsme si vytvořili sami. Ne přímo my, ale lidi svou činností. Určitě si pamatujete jak pře lety byl otráven v Rumunsku jistý vodní tok, který zasvinil i část Dunaje ? Tehdy šlo o přetečení „jímky“ nebezpečných jedů používaných při těžbě zlata. Otravou došlo k likvidaci potravy a kormoušové se vydali hledat nové zdroje. K nám. Bohužel tato myšlenka nepostrádá logiku. Takže teď se jim mstíme za to, že jsme jim zničili jidelnu.

Čtvrtek 17. února 2011 v 9:58@ corpexon

Petru zdar a kormoránům regulovaného odstřelu !!!!! Vím že budu za tento slogan některými rybáři napadán,ale myslím si že cesta „lejster“ a peticí je pro byrokraty a politiky.Myslím že naše povolenky jsou rok od roku dražší a až to dojde do toho momentu který je již několik roků vidět na našich vodách (Vltava,Labe a pod.)a není co lovit (a ne do mrazáku)protože pokud se objeví hejno nejsou ryby třeba 2 dny!!!! tak nebudu kupovat povolenku není na co u vody můžu posedět i bez povolenky a prutů.Upozorňuji že rybařím už od 10 let, a beru to jako mou nemoc, nemohu bez ní existovat.Slyším názory mých kamarádů s tím nic nenaděláš to musí řešit ty nahoře a podobně.Pokud mají rybářské svazy peníze za každého kmenového člena je potřeba aby oni řešily a zastupovaly své kmenové členy tak, aby bylo co lovit nejenom nasazením určitého druhu ryb ale komplexním řešením.Píše se zde o tom co se děje ve Francii (povolen odstřel až 30.000kusů)ano oni mají také ale moře , my jsme rybníkářská země s krásnými vodními plochami které nám závidí naši Evropští sousedi.!!!!Sou­hlasím s tím co je v článku napsáno v Čechách ryba není to co vlk,medvěd, liška divoká prasata......­....!!!!! čeho je moc toho je příliš – to tvrdila má babička a děda za první republiky. Na závěr chci říct že odůvodnění že příroda si sama zreguluje to co jí vadí je naprostý nesmysl a my nemáme čas .My lidi jsme s přírodou tak zatočily že nechci jednou mým vnukům vyprávět jak a kde byly ryby a jak jsme o ně přišly protože je sežraly nenasytní ptáci kteří sem nepatřily ale my jsme je tolerovaly protože " jsou chránění" i když škodí.Nechci vidět stovky černých ptáků na holých stromech okolo mých řek a rybníků......­..Promiňte mi ale jsem jenom rybář ne ornitolog !!!!!!!

Čtvrtek 17. února 2011 v 9:39® zubac01

Článek je velmi dobrý, i u nás na Slovensku jsme před pár roky četli podobné články, dokonce se v roce 2006 sepisovala petice za celoroční zrušení ochrany kormorána velkého. Cestou SRZ, ministerstva životního prostředí atd. se vedli určité jednání, ketré vedli k schválení výjimky a v období 1.10. až 31.3. se mohl kormorán nejdříve plašit, potom byl povolený regulovaný odstřel a v současné době je povolený v této době neregulovaný odstřel. Propagátoři ochrany kormorána SOP, sdružení VLK a podobné ochranářské kluby argumentovali tím, že rybáři uměle vysazují ryby, kdyby to nědělali, že by byl stav kormoránu přirozeně regulovaný, nebo , že by se měli rybáři dohodnout se správci vodních elektráren, aby v zimě koryta řek i pod hrázemi vodních nádrží zamrzla, aby se tam kormoráni nemohli držet atd. I přes jejeich odpor vyhrál zdravý rozum. To je však jen jedna stránka věci – legislativa. Druhá stránka však představuje praktickou realizaci. MO SRZ musí mýt sepsané smlouvy na odstřel s mysliveckými sdruženími, spravidla s možností dotování těchto určitou částkou za odstřel kormorána. Např. MsO SRZ Žilina má v těchto smlouvách za 1 ks přineseného kormorána 3€ a při každém 10 ks bonus 13 €. Dalším problémem je sám odstřel, protože kormoráni jsou veľmi inteligentní ptáci, ke kterým není právě lehké se dostat na dostatečně krátkou vzdálenost, aby se dali efektivně střílet… Není možné se dohonout na realizaci postupného odstřelu na celé linii např. Kysuce, Váhu, Oravy atd. Výstřelem mezi kormorány docílíme jen toho, že padne jeden nebo dva a ostatní se jen posunou dále po (proti) proudu. Bylo by potřebné nenechat místo na odpočinek a vytlačit je z daného území. Kromě toho je peří kormorána poměrně dost odolné výstřelu z brokovnice, takže není jednoduché kormorána zastřelit. Drobnosti, že musí být nahlášené dni, v kterých se budou kormoráni střílet na Správě národních parku atd. Je na sousedících MO SRZ, aby se mezi sebou dohodli a v době odstřelu kormorána začali používat efektivní zpusob tohoto predátora.

Čtvrtek 17. února 2011 v 9:24® hampejz

V půli ledna letošního roku jsem projížděl kolem přítoku VD Slezská Harta, byla mírná obleva a u vtoku (od Valšova), se v ledu vytvořila díra, pás, cca 200m čtverečních. Kdybych to na vlastní oči neviděl, nikdy bych neuvěřil – celý okraj roztáté díry ledu, byl lemován kormorány, kdy max.rozestup mezi nimi mohl být 1m. Napočítali jsme jich tam tehdy Přes 250ks.To už je panečku síla.....Co se týče škod a ztrát, je situace jednodušší než vypadá! Pokud někdo rozhodl o jejich chránění zákonem (jistě měl k tomu opodstatněný důvod), pak tentýž někdo, musí nést následky svého rozhodnutí, potažmo činnosti kormoránů. Dle mého jde jen o to, dát si tu práci a škody, náležitě vyčíslit, zdokumentovat, doložit, důsledně si stát za svým a dotáhnout věc do úplného konce = uhrazení škod. Pokud se takto nezačnou chovat všichni tzn. rybáři a vodohospodáři vss. kormoráni, bobři, ondatry,… Vinaři vss. špačci,apod., pak zeleni Bioextremisté, nemají sebemenší důvod se nad svými často rozporuplnými a kontraproduktivními rozhodnutími zamýšlet!! Dokud budou ony, Bůh ví proč,chráněné druhy (špačci a kormoráni)tučně vykrmováni z kapes někoho jiného, než toho, kdo nad nimi drží ochrannou ruku, bude stále platit: ZABIJ BOBRA ZACHRÁNÍŠ STROM a podobné hovadiny, kterými se bioextremisté často řídí. Kormiši budou dále pustošit naše rýbníky, špačci naše vinice, protože jsou to krásní živočichové, do přírody patří a vlastně nás nic nestojí. Ne? Tak a teď mi „květožrouti“ ukažte co umíte…Co na to říkáte? Není na tom kus pravdy??

Čtvrtek 17. února 2011 v 9:16@ Zdeněk Edelmann

Výborná práce. Protože jsem rybář i ornitolog a vystudoval jsem hydrobiologii, cením si nezaujatého a pečlivého přístupu. Jenže dokud budou lidé jako Osprey přispívat do nezávislého webu a na úřednických místech často i v těch nejvyšších pozicích si budou hřát zadnice ti, kteří nemají ani vzdělání ani snahu a schopnosti přijímat rozhodnutí, je to marný, je to marný, je to marný… Zatím mi řešení, které komentuje OndruchM připadá optimální . Nejde jenom o kormorány, to chce zásadnější změny a v ty já v současné Evropě nevěřím.

Čtvrtek 17. února 2011 v 8:25@ prda11

článek výborný.Ale co s tím

Čtvrtek 17. února 2011 v 8:15® kety.vydra
kety.vydra

Četl jsem tohle – http://www.novinky.cz/…istovne.html?… Stačilo mi…

Středa 16. února 2011 ve 23:36® osprey
osprey

kety.vydra> Ne jen jako rybáři. Viděl jsi třeba návrh reformy důchodového systému?

V téhle zemi se stále ještě spoléhá na to, že lidi si nechají líbit kdeco.

Čekal bych, že o zásadnějších věcech by měli rozhodovat odborníci, schopní posoudit situaci, navrhnout reálné řešení a pokusit se ho uvést do života s tím, že si případné chyby nebo dokonce lumpárny budou zodpovídat. Proč já to, kurňa, kolem sebe nevidím – rybami počínaje a čímkoli jiným konče. Je to tím, že jsme v Čechách (na Moravě)?

Středa 16. února 2011 ve 23:18® kety.vydra
kety.vydra

pstruhouš> „Tý krávó“ (neber osobně),tak to je teda síla.Napadá mě jediná otázka-Jak dlouho si jako rybáři necháme … na hlavu?