Chytej.cz
Jigstreamery

Problém jménem kormorán necteno

12.2.2011 | Vodní ekologie | 82.587 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 177

Problém jménem kormoránKormoráni. Každý rybář o nich četl nebo slyšel a hodně rybářů je z hloubi duše nenávidí. Někteří prostě za to, že mají zahnutý zobák a žerou ryby. Jiní za to, že maří výsledky jejich práce. A já za to, že jejich přičiněním se zhroutila obsádka řeky, která mě jako rybáře odchovala. Oni za to sice nemůžou jen kormoráni, ale jejich podíl na devastaci rybího společenstva, které před časem oživovalo mé oblíbené úseky Otavy je obrovský.

 

Viděl jsem je, jak se po desítkách noří do míst, kde zimovaly „moje“ parmy, tloušti nebo jeseni a s pocitem zoufalé bezmoci zatínal pěsti. Jindy jsem kráčel kolem vody, počítal černé stíny na stromech, násobil pěti sty gramy na jeden hladový krk a den a počítal, co by mohlo na jaře v řece zbýt. Vycházelo mi, že nic nebo skoro nic a později jsem se znovu a znovu přesvědčoval, že jsem se ve svých „výpočtech“ v podstatě  nemýlil. Nemůžu mít rád kormorány a přestože jsou to bezpochyby krásní ptáci, rád je opravdu nemám.

Kormmoráni 1.jpg

Otava, prosinec 2004 - kormoráni, volavky, něco kachen. Dnes na tomto místě moc kormoránů nepotkáte, protože množství dostupné potravy už jim za delší pobyt nestojí...

 

Vystudoval jsem ale biologii a rozhodně netrpím předsudkem, že všechno, co má zahnutý zobák a je schopné utrhnout člověku kousek z toho, na co si v přírodě dělá právo, by mělo být zlikvidováno. Proto se pokusím v tomto článku přiblížit případnému čtenáři život kormoránů, důvod jejich přítomnosti na našem území i jejich vliv na naše vody a poctivě zvážit, kolik pravdy lze nalézt v argumentech jejich zastánců. Je pravda, že s tím poctivým zvážením to bude těžké, protože nezaujatý soudce tedy rozhodně nejsem, ale budu se fakt snažit.


 

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je poměrně velký rybožravý pták z řádu veslonozí. Typickým znakem této skupiny jsou všechny čtyři prsty na nohou srostlé plovací blánou.

IMG_1714.jpg

 

Dospělý kormorán má rozpětí křídel 130 – 160 cm a váží 2 – 3,5 kg. Samice bývají menší než samci.

Potravou kormorána jsou téměř výlučně ryby – ideálně sice ve velikosti 10 – 20 cm, často ale i přes 30 cm a v případě nutnosti si dovede poradit i s daleko většími. Největší rybou pozřenou kormoránem, o níž jsem někde našel zmínku, byla treska tmavá dlouhá 51 cm. Kormoráni loví ryby v hejnech, potápějí se za nimi do hloubky až 10 m a při lovu spolupracují – vytvářejí jakousi rojnici.

Druh je vůbec společenský, i hnízdění probíhá v koloniích, které mohou být početné a zahrnovat stovky až tisíce hnízd. Samice snáší obvykle 3 – 4 modravá vejce, která se líhnou za 28 - 31 dní. Dalších zhruba 50 dní trvá péče o mláďata na hnízdě.

Kormorán se vyskytuje v širokém pruhu zahrnujícím téměř celou Evropu a rozsáhlé oblasti Asie, dále v části Afriky a dokonce i část Austrálie.

 

Zájemcům o více detailů ze života kormorána doporučuji návštěvu některého z níže uvedených odkazů:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kormor%C3%A1n_velk%C3%BD

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8384/

http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1004

http://www.naturfoto.cz/kormoran-velky-fotografie-15.html

 

Čím kormorán škodí


 

Ptáků, kteří se živí rybami jsou desítky druhů. Rybářům přitom nijak zásadně nevadí ledňáček, potápky, morčáci, orlovec říční, orel mořský a jisté výhrady mají snad jen proti volavkám, kterých v poslední době rovněž hodně přibylo.

Škodlivost kormorána je dána jeho velikostí, schopností se za rybami potápět a tendencí sdružovat se do početných hejn. Protože kormorán potřebuje denně k přežití kolem 350 g ryb (optimálně 0,5 kg), dokáže stočlenné hejno denně spořádat až 50 kg rybího masa. Při průměrné ichtyomase našich toků kolem 200 kg/ha tedy toto hejno za 4 dny kompletně odrybní hektar vody (takto ideálně by to fungovalo např. na pstruhových revírech, kde převažují ryby do 30 cm vhodné jako kormorání kořist).

Zimující populace kormorána dosáhla v roce 2008  počtu 12 768 kusů (oficiální údaj ze stránek birdlife.cz). Toto množství ptáků spotřebovává kolem 6 tun rybího masa denně. Za zimu je to pravděpodobně 500 – 600 t a to převážně na svazových revírech. Svaz přitom nedostává na rozdíl od podniků provozujících produkční rybářství žádnou finanční kompenzaci. Je to dáno současným právním stavem - ryby ve volných vodách nejsou ničím majetkem a tudíž za ně nemůže být vyplacena náhrada.

Podle oficiálních údajů ČRS odloví jeho členové ročně 3200 t ryb, z toho 2600 t kapra, který se do revírů dodává v podobě odchovaných násad a z velké části nevzniká jako přirozená produkce volných vod. Dá se tedy říci, že kormoráni u nás uloví zhruba tolik ryb, kolik členové ČRS, pokud odečteme jediný druh – již zmíněného kapra.

Kromě ryb přímo zkonzumovaných je ke škodám způsobeným tímto druhem nutno přičíst ryby poškozené při lovu, které nesou typické stopy po zásahu kormoráním zobákem. Velká část z nich následně uhyne.

Cejnek poraněný kormoránem XII_2004.jpg

 

Dále kormoráni svým trusem likvidují stromy na březích řek. Stromy odumírají, v podstatě „spáleny“ agresivními produkty kormoráního zažívání.

Rybáři škody způsobené kormoránem zpravidla vyčíslují v penězích, což je klasický pozůstatek starého přístupu. Vždy, když vidím výpočty v duchu „bylo zlikvidováno tolik a tolik plevelných ryb v ceně 20 nebo i 40 Kč za kilogram“, otvírá se mi kudla v kapse. Mnohým ještě nedošlo, že kormoráni působí nedozírné ekologické škody – totálně ničí celá rybí společenstva lipanových a parmových úseků řek, způsobují naprosté vyhlazení lokálních populací lipana, potočáka, parmy a dalších druhů včetně řady chráněných. Tyto ryby do řek nikdo nevrátí. S nimi mizí původní genofond našich řek, rozvracejí se potravní vztahy a v podstatě se hroutí celý ekosystém některých vodních toků. To žádné peníze nespraví.

Jenom pro zajímavost - na jednom jihočeském toku byl údajně povolen odstřel kormoránů až tehdy, kdy v jejich žaludcích skončil ochranářský program plánující vypuštění asi tisícovky odchovaných jedinců původní šumavské formy pstruha s "naočkovanými" glochidiemi (larvami) vymírající perlorodky říční...

 

Kormoráni v Evropě


 

Evropská populace kormorána prošla v minulosti těžkou zkouškou. Vlivem pronásledování klesly kolem roku 1950 v severozápadní a střední Evropě stavy tohoto druhu na 3 500 až 4 300 hnízdících párů. Od té doby se počet navýšil téměř stonásobně – jeden z posledních údajů hovoří o 310 000 hnízdících párů. Spolu s mláďaty je to hodně přes milión kusů.

Většina evropské populace obývá mořská pobřeží, vnitrozemských kolonií je velmi málo a nejsou tak velké.

Potíže nastanou kormoránům v zimě. Na severu Evropy se jim v této době obtížně shání potrava a proto velká část ptáků např. z Pobaltí táhne na jih, původně až do Středomoří. Během těchto cest objevili táhnoucí kormoráni naše vody a zhruba od přelomu 80. – 90. let 20. století u nás začali zimovat, přičemž počet zimujících jedinců narůstal doslova geometrickou řadou (první dva kormoráni zimovali v Praze v roce 1986, v zimě 2001-2002 už v Tróji zimovalo 1620 ptáků).

IMG_5759.jpg

 

Škody působí kormoráni v celé Evropě, ale všude boj s nimi naráží kromě překvapivé vitality a inteligence těchto ptáků i na odpor institucí pečujících o ochranu přírody. Většina z nich má poměrně idealistické představy, kterých hodlá dosáhnout blíže nespecifikovanými způsoby a prozatím doporučuje spíše monitorovat situaci a hledat řešení. Typickou ukázkou tohoto přístupu je text, který jsem jako doslovnou citaci stáhl ze stránek Wikipedie (odkaz je v textu výše):

„Napjatá situace vedla v evropském měřítku k přijetí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. 12. 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře (2008/2177(INI)).

Toto usnesení mimo jiné vyzývá Evropskou komisi a členské státy ke sledování populace kormorána velkého (které bude podkladem pro každoroční zachycení stavu a vývoje této populace), vypracování vědeckého projektu hodnotícího velikost a strukturu populace, vytvoření příznivých podmínek pro spolupráci na základě spolehlivých údajů, ustavení pracovní skupiny k utřídění postojů a argumentace jednotlivých stran sporu, k vypracování plánu regulace populace, který umožní dlouhodobě kormorány integrovat do kulturní krajiny, ke stanovení definice "závažné škody", k vypracování pokynů týkajících se výjimek ze směrnice o ochraně ptactva, k podpoře udržitelné regulace populace kormorána velkého a hledání řešení těchto problémů.“

 

Když to tak čtu, tak myslím, že ještě nějakých deset let budou mít byrokrati co dělat a kormoránům nic zásadního nehrozí.

Je sice pravda (přinejmenším se to píše), že se na území Evropy ročně odstřelí kolem 50 000 jedinců, ale evidentně toto množstí není schopno vyvolat pokles stavů a je bez potíží nahrazováno v rámci přirozené reprodukce.

 

Kormoráni na našem území


 

Na našem území máme jen minimum zpráv o přítomnosti kormoránů v historických dobách. Lze očekávat, že naším územím spíše protahovali, protože tehdejší vodstvo zahrnovalo jen tekoucí vody, které v zimě z velké části zamrzaly. V pozdějších dobách došlo k rozkvětu rybníkářství a v Čechách i na Moravě vznikly desetitisíce rybníků, jejichž majitelé se ovšem s kormorány rozhodně nehodlali o své ryby dělit. Existují např. doklady, že se kormoráni pokusili na našem území zahnízdit v 19. století, ale tato snaha byla zmařena lidským úsilím.

Každopádně historickou přítomnost kormorána a jeho původní výskyt na našem území nelze zpochybnit. Jenže dnes má jeho výskyt poněkud jiný charakter i dopad.

IMG_0345.jpg

 

První doložené hnízdění v moderní době je zaznamenáno v roce 1982 na Věstonické nádrži (prostřední ze soustavy nádrží pod Pálavou) a hned o rok později na Třeboňsku. Na této jihočeské kolonii můžeme ukázat dynamiku vpádu kormorána na naše území. V roce 1983 tu hnízdily 3 páry, v roce 1984 už 18 párů a v roce 1988 si přítomnost 142 hnízdících párů vynutila první regulační odstřel.

V současnosti jsou těžišti hnízdění kormorána u nás stále obě jmenované lokality a stavy jsou udržovány na úrovni 200 – 232 párů (údaj je starý už několik let, ale předpokládám, že se současná čísla o mnoho lišit nebudou).

Hlavní problém u nás ovšem nepředstavuje místní hnízdící populace, ale ptáci ze severněji položených oblastí, kteří se u nás naučili zimovat. Jejich počet je podstatně vyšší, údaje z let 2005 – 2007 hovoří o 8559 – 9219 zimujících ptácích zjištěných během lednového sčítání, v roce 2008 pak bylo ve stejném období zaznamenáno 12768 kormoránů. Zdrojem jsou ornitologické stránky birdlife.cz, žádné odhady krvežíznivých rybářů (informace o kormoránech včetně grafů najdete v dolní části odkazované stránky).

http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1787

 

Zimující ptáci se pohybují po krajině, hledají místa s nezamrzlou vodou a u nich se usazují na tak dlouho, dokud je daná lokalita dokáže uživit. Nejsou vázáni na žádnou konkrétní lokalitu, prostě se krmí dokud je čím, zanechávají za sebou menší řeky téměř bez života a větší s výrazně poškozenou strukturou obsádky a postupně se přesouvají dál.

S rostoucím vyčerpáním mnoha potravních zdrojů se odvažují do stále těsnější blízkosti měst a v podstatě už na našem území nenajdeme řeku, která by nebyla poznamenána jejich návštěvami.

Poměrně rozsáhlý přehled o historii výskytu kormorána na našem území i s malým pokusem o analýzu jeho potravy vyšel v Živě 5/2007. Článek (velmi kvalitní) je ve formátu pdf  ke stažení zde:

http://ziva.avcr.cz/?c=442

 

Jak vnímají přítomnost kormoránů rybáři


 

Aby bylo patrné, jak vnímají postižení řek přítomností kormoránů někteří rybáři, vybral jsem na chytej.cz a ze své soukromé korespondence několik úryvků. Snad se jejich autoři nebudou zlobit.

A zeptám se zarytých obhájců kormoránů – víte o tom? Tenhle stav na našich řekách skutečně chcete?

Slepá ochrana kormoránů k němu nevyhnutelně vede. Ty dnes už téměř prázdné řeky - to je naše příroda, kterou je třeba chránit.

 

Zimní lov tloušťů na plavanou, menší jihočeská řeka

„Dokud jsem byl blízko vsi, nabyl jsem dojmu, že to bude dobré. Během krátké doby jsem chytil 3 docela pěkné tlouště a začal jsem být optimistický.

Jenomže jakmile jsem se vzdálil od civilizace a dostal se na svoje nejoblíbenější místa, už jsem si ani necvrnknul. Prostě několik hodin bez záběru.

Vypozoroval jsem, že zhruba posledních 5 let je to tam rok od roku horší. Je to paradox, mám nový bezvadný prut, nový špičkový naviják s bojovou brzdou, zjemnil jsem kmenový vlasec až na nebezečných 0,12 mm, háčky jsou super ostré, chemicky ostřené, ale to podstatné chybí - ryby!“

 

Pstruhový revír, severní Morava

Dneska se dělal kontrolní odlov na naší říčce po návštěvě kormoránů – výsledky byly mnohem horší než jsme čekali. Dlouhé úseky úplně bez ryb, pak sem tam nějaký roček pstruha, pár lipánků, větší ryba nikde. Myslím že na zahájení ani nepůjdu …

 

Pstruhový revír, severní Morava

Po zimní návštěvě kormoránů je to horší než jsem viděl v nejčernějších snech. Na celém potoce, který je chráněnou rybí oblastí se odlovilo 25 ks generačky lipana. Pstruh duhový téměř nespatřen a potočáka pár kousků.

 

Kdo se zastává kormoránů?


 

Kdo vůbec jsou lidé, kteří se dnes kormoránů zastávají, co je k tomu vede a jaké argumenty používají na jejich obhajobu? Musím říct, že určitá část z nich jsou odborní biologové, kteří by rádi nechali přírodu, ať si své problémy vyřeší sama a většina potom milovníci a pseudomilovníci přírody všeho druhu, kteří bývají hodně slyšet, ale o jejich rozhledu a úrovni argumentace nemá velkou cenu mluvit – pro ně je prostě zabíjení ptáků špatné (ono je - ale je otázka, co jiného se dá v případě kormorána dělat).

Záměrně se zde vyhnu slovu „ekologové“, protože 99 % lidí u nás neví, kdo to ekolog je (jestli si myslíte, že je to nějaký nadšený ochránce přírody, patříte mezi ně také). Ekologický aktivista a ekolog neznamenají totéž.

Mnozí z těch, kdo kormorány brání, dokonce připouštějí, že kormorán je přemnožen, ale zjevně se děsí toho, že by se likvidace zimujících kormoránů zvrhla v jakýsi hon na čarodějnice a tento druh se mohl znovu octnout na pokraji vyhubení. Až tak daleko by to opravdu zajít nemělo, v tom s nimi souhlasím. A teď přijde jedno moje veliké soukromé ale...

...ale už roky žiju s přesvědčením, že jednotlivé skupiny obratlovců si v naší zemi nestojí z pozice ochrany přírody stejně.

Ptáci jsou oproti volně žijícím rybám doslova protěžovanou skupinou. Jejich výskyt je mapován stovkami dobrovolníků, těší se všeobecné oblibě a ochraně. Ryby žijí s jakýmsi cejchem tvorů, kteří plavou ve vodě proto, aby byli sežráni – ať už člověkem nebo aby  se staly součástí přírodního potravního řetězce.

Ten, kdo má rád ptáky, skončí jako amatérský ornitolog, pozoruje své oblíbence a dělá vědu. Kdo má rád ryby, stane se pravděpodobně rybářem, trápí je, zabíjí a plní si s nimi mrazák. Přinejmenším v očích veřejnosti. To, že to zdaleka neplatí pro všechny rybáře, společnosti jaksi uniká.

Chcete se přít, že to tak není?

Zkuste zničit nějaké významnější hnízdiště čehokoli opeřeného – uvidíte ten kravál. Naproti tomu bagr likvidující trdliště lipana je epizodka, která nestojí za povšimnutí často ani činovníkům rybářského svazu, natož někomu dalšímu.

Život ptáka je vnímán jako daleko cennější než život ryby. Zabití většího počtu ptáků je neomluvitelné barbarství. U ryb se tomu obvykle říká úhyn a spraví to pár tisíc korun.

Když někdo utýrá psa, dostane se možná i do hlavní zpravodajské relace v televizi. Ještě jsem ale neslyšel, že by se to někomu stalo za zacházení s rybou. Bohužel to vede k tomu, že velká část rybářů se sama chová k rybám jako dobytek a ještě stávající stav prohlubují. Tady bychom se měli podívat do vlastních řad a udělat si v nich pořádek – musím to přiznat, protože jsem v úvodu článku slíbil, že se pokusím být fér. Tohle je hodně vina rybářů a měli by si to uvědomit. Každý, kdo vidí běžné zacházení průměrného českého rybáře s úlovkem, nemůže získat dojem, že dotyčný má ryby rád a váží si jich. Ani omylem.

Předchozí odstavec do jisté míry vysvětluje, proč zastánci kormoránů budou vždy přesvědčeni o ušlechtilosti a správnosti svých argumentů, zatímco pták, který už dávno nepotřebuje v podstatě žádnou formu ochrany (snad kromě určité ochrany některých domáccích hnízdních kolonií) likviduje poslední životaschopné populace původních druhů ryb, jež budou v nejlepším případě nahrazeny genetickým mixem odchovanců z umělých líhní a to jen do té doby, než se hladová hejna vrátí.

IMG_5741.jpg

 

Další, kdo má paradoxně zájem na tom, aby kormorán nezmizel ze seznamu chráněných druhů, je část produkčních rybářů. Asi ne zrovna ti, kteří v zabahněných gumácích sledují na výlovech, jak už zase přišli o výsledky své práce, ale někteří výše postavení manažeři rybářských závodů zřejmě ano, protože jinak bych už z tolika úst neslyšel, že jednou ze skupin, která bojovala za to, aby kormorán nebyl vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů, jsou právě zástupci produkčních rybářství, jejichž podniky pobírají odškodné za způsobené škody.

 

Jak argumentují zastánci kormoránů


 

Podívejme se na některé argumenty zastánců kormoránů, proč jejich počty radikálně neomezovat. Zároveň se je pokusím okamžitě komentovat - a zpravidla jim oponovat.

 

1) Podmínky k jejich přemnožení jsme vytvořili tím, že jsme vybudovali rybníky a přehrady, díky nimž mnohé úseky řek nezamrzají.

Ano, to je pravda. Ale je to snad důvod, proč si nechat vybít naše vody zimujícími ptáky? Nebo snad máme ty rybníky a přehrady opět zlikvidovat?

Postavením měst jsme vytvořili ideální podmínky pro potkany – a co s nimi děláme?

Skutečně jsme to byli my lidé, kdo vytvořil podmínky lákající k přezimování kormorány, kteří by jinak byli nuceni vážit cestu až do Středomoří. Jenže kormoráni nelikvidují jen obsádku rybníků a sekundárních pásem pod přehradami. Oni likvidují kompletní obsádku mnoha toků lipanového a parmového pásma včetně chráněných nebo zranitelných druhů ryb. Otázka dnes stojí tak, zda jsou pro nás přednější domácí populace ryb nebo hejna zimujících ptáků ze severu Evropy.

 

2) Kormoráni zabíjejí jen malé pro rybáře neatraktivní ryby.

I tohle je pravda. Jenže každá sebevětší ryba vyrostla z malé a místy jsou zlikvidovány celé ročníky v oblíbené kormorání velikosti, takže ptáci pak atakují stále větší ryby včetně kusů, které už nejsou schopni často ani pozřít. V konečném důsledku jsou schopni prakticky zlikvidovat veškerou obsádku snad s výjimkou vysazených kaprů.

Další potíž je, že si sice stále spousta lidí myslí, že pro rybáře je atraktivní hlavně kapr, štika, candát a možná ještě sumec s úhořem nebo pstruzi, ale není to tak docela pravda. Jsou tisíce těch, kdo umějí ocenit živou řeku plnou těch nejobyčejnějších ryb a vůbec si s nimi nemusí plnit mrazák.

Krom toho ryby spolykané kormorány následně chybí jako potrava dravých ryb - v podstatě je to i jeden z důvodů poklesu početnosti rybích dravců.

A úplně nakonec - lipan s potočákem, kteří velmi trpí přítomností zimujících kormoránů, jsou mimořádně cenné ryby a to po všech myslitelných stránkách.

 

3) V  potravě kormorána převládají plevelné bezvýznamné druhy ryb.

Neznám žádné plevelné druhy ryb. Jako biolog se biologů zeptám – který rybí druh je tak bezvýznamný, že je ho možné v ekosystému zcela vynechat?

Napadají mě snad jen vzácné chráněné druhy žijící dnes v našich potocích a řekách v omezených počtech. Ty bychom se měli snažit zachovat pro jejich vzácnost. Ale právě druhy, kterými se kormorán živí (plotice, okoun, jelci, pstruh, lipan), jsou na řekách těmi, na kterých rybí společenstvo té které lokality stojí a padá.

Tyto druhy jsou zároveň potravní základnou pro spoustu dalších predátorů – rybích i nerybích. A jestliže se jejich počty díky kormoránovi dostávají někde i pod desetinu ideálního stavu, pak je asi něco špatně a vzhledem k významu těchto ryb pro celý ekosystém je to katastrofa.

Kormmoráni 2.jpg

 

4) Plašit kormorány nemá cenu – úlovek vyvrhnou a pak musí lovit znovu. Zabijí tak víc ryb.

Ano, i tohle je pravda. Ochránci kormoránů vesměs používají pravdivé argumenty. Jde ale o to, jaké závěry z nic vyvozují.

Při současných počtech je ale jedno, jestli kormoráni zdevastují ten který úsek o týden dřív nebo později. Oni se budou vracet, dokud tam nějakou potravu najdou. Opravdu nemá smysl je plašit, je třeba jim nedovolit, aby naše řeky totálně zdevastovali. A to znamená je zabíjet. Je mi líto…

 

5) Zabíjet kormorány je zbytečné, jsou opatrní a uloví se jich velmi málo. Často se užívá i argument, že myslivci nejsou schopni odstřelem dostatečně redukovat populaci lišek a s kormoránem to bude podobné.

To je argument jak noha. Pokud odstřel není schopen počty kormoránů omezit, pak není čeho se bát, ne? Nepovolit odstřel s argumentací, že se kormoránů stejně odstřelí málo, to je skutečně pozoruhodné zdůvodnění.

Myslím si ale, že kormorán není liška a je dost zásadní kdo, jak a s jakou motivací ho bude lovit. Navíc myslivci lišky možná dostatečně tlumit nezvládají, ale nikdo je v tom aspoň neomezuje.

 

6) V důsledku lidské činnosti mají kormoráni usnadněnou práci. V regulovaných korytech se ryby nemají kam schovat a místy se hromadí ve velkém počtu a představují pro kormorání hejna až příliš lákavý cíl.

Tohle je bohužel pravda. Přes to všechno, že jsem se pokusil potřít argumenty těch, kdo se kormoránů zastávají, v tomto bodě jsem přesvědčen, že se musíme s ochranáři spojit a bojovat proti těm, kdo z našich řek vytvářejí kanály, které snad vypadají hezky na rýsovacích prknech, ale v reálu neumožňují plnohodnotný život rybí obsádky i dalších vodních organismů.

I když tady napadám argumenty, kterými se část ochranářů ohání, nepohrdám těmito lidmi, vážím si jejich práce (ti, pro které je ochrana přírody prací, většinou nejsou žádní zaslepení fanatici) a kdykoli bych byl ochoten se s nimi spojit při řešení jakéhokoli problému, na němž dokážeme spolupracovat.

IMG_7522.jpg

 

7) Časem údajně zafungují autoregulační mechanismy a počet kormoránů poklesne.

Ano, to je vskutku zajímavá myšlenka. Jenom nevím, jak dlouho bude třeba čekat na ten zázrak a jak budou naše řeky vypadat v okamžiku, kdy k němu skutečně dojde.

Četl jsem, že kormoráni pitvaní za účelem analýzy obsahu zažívacího ústrojí byli doslova promořeni parazity, ale nemám pocit, že by míra jejich životaschopnosti potřebná k tomu, aby drancovali naše vody, tím byla zásadně omezena. Budeme čekat na nějakou kormorání pandemii, mimořádně krutou zimu nebo jiný „zásah shůry“ a necháme naše řeky kormoránům napospas?

 

8) Příroda nastolí rovnováhu.

V první řadě je otázka, co je ještě v dnešní přírodě v rovnováze. Vzhledem k tomu, že člověk jakoukoli přírodní rovnováhu narušuje svou činností rychleji než fungují běžné autoregulační mechanismy, musí se o udržení aspoň jakési minimální pseudorovnováhy postarat sám. Už roky to funguje například u jelenů a divokých prasat.

Kdyby se u nás 12 tisíc zimujících kormoránů uhnízdilo, došlo by ke zhroucení jejich populace během dvou tří let. Jenže kormoráni u nás potřebují jen přezimovat. Pohybují se přitom po celém našem území a využívají veškeré dostupné zdroje. Jejich přežití není vázáno na množství potravy v našich řekách. Jestliže se tu nedokáží uživit, mohou putovat dále na jih a vrátí se, jen co se stavy ryb byť i jen trochu obnoví. Naše vody jsou jen zdrojem potravy pro zimující kormorání populaci, která je využívá, ale závislá na nich v zásadě není. Teprve likvidace všech zdrojů v rámci celé Evropy by mohla vyvolat kolaps kormorání populace.

Navíc největší vliv na její početnost má potravní nabídka v oblastech jejich hnízdění. Pokud dokážou úspěšně vyhnízdit, ztráty vzniklé během přezimování snadno doplní.

 

9) Rybáři hospodařící na volných vodách by mohli dostávat odškodné po vzoru svých kolegů hospodařících na rybnících.

Ano? A co si za něj koupí? Metráky kapra? Ročky původních druhů odchované kdesi v líhních? Větší ryby bez návyků potřebných k přežití v řece, které se znovu a znovu nechají decimovat povodněmi a predátory?

Jakou cenu mají původní populace divokých říčních ryb - původní genofond druhů obývajících naše řeky? Čtyřicet korun za kilo živé váhy? Jestli si tohle někdo myslí, tak především on by se měl stát terčem kritiky ochránců přírody.

Vždyť tady je likvidována naše skutečná příroda a nikdo odpovědný, zdá se, není ochotný hnout pro ni ani prstem. Ochránci přírody a rybáři by se měli spojit a ne se vzájemně napadat, protože v konečném důsledku jim jde o totéž.

 

10) Kormorán je zvláště chráněný druh.

Ano je. Kdysi jím byl i oprávněně. Ale na to, aby se živočich do nějaké zákonem vyměřené škatulky dostal a také aby se v ní udržel, potřebuje splňovat určitá kritéria.

Vážně je splňuje rybožravý pták, jehož evropská populace překračuje po vyhnízdění milión kusů a který působí nedozírné hospodářské škody?

Problém je v tom, že aktualizace seznamu chráněných živočichů je u nás tak pomalá, že vůbec nestíhá reagovat na změny v přírodě. Platí to i pro ryby. Vědci vypracovaný Červený seznam ryb a mihulí je daleko aktuálnější, přesnější a mnohem lépe podložený fakty než Vyhláška 395/1992 Sb., která je ale právně závazná, i když už dávno nereflektuje aktuálně panující stav. Jinými slovy - jsem přesvědčen, že zařazování do seznamů chráněných druhů i do jednotlivých stupňů ochrany by mělo být daleko pružnější.

 

11) Odstřel a plašení jsou špatné, je třeba hledat jiné řešení situace.

A hledá ho někdo? Přišel někdo na něco za těch více než deset let, po které jsou drancovány naše řeky?

Jak chcete zabránit hladovějícímu hejnu ptáků, aby ukojilo svoji nejzákladnější životní potřebu?

Veškeré argumenty tohoto typu v podstatě maskují stanovisko: Já nevím, co dělat, ale nechci kormorány likvidovat, však ono je v té řece ryb ještě dost, když tu mají co žrát.

Vážení, já znám vody, kde už téměř nejsou kormoráni ani ryby. Není tam vlastně skoro nic a je to smutné, velice smutné...

 

Takže co s tím?


 

Problém stojí asi takto – vzdáme se původních a přirozených  rybích společenstev většiny našich řek jen proto, abychom nakrmili zimující přemnožené ptáky?

Pokud ano, je možné, že nakonec nebudeme mít nic. Ryby nebudou a ptáci nepřiletí - budou zimovat jinde a čekat, až se naše vody časem vzpamatují.

Pokud nechceme takovýto konec, nemá smysl čekat na řešení zhůry. Pro kormorány je lov ryb záležitostí přežití – budou ho dělat za jakýchkoli okolností. Proto nemá cenu vymýšlet nějaké složitosti a doufat, že je přesvědčíme k dobrovolné smrti hladem.

IMG_5784.jpg

 

Podle mého názoru je třeba stanovit jaký počet zimujících kormoránů je na našem území akceptovatelný – a to nejen v rámci celé republiky, ale i v rámci jednotlivých regionů. Ti nadbyteční budou muset zemřít.

Kormorán není cennější než těch několik set ryb, které zaplatí svými životy za jeho zimní pobyt (a myslím tím pobyt jednoho jediného ptáka) na našich vodách. Pro člověka ani pro přírodu jako takovou.

Výše citovaná Evropská směrnice si klade za jeden z hlavních úkolů kormorány dlouhodobě integrovat do kulturní krajiny. Existují dvě krajní řešení jak tuto integraci provést. Občas mám podobně jako spousta jiných kolegů rybářů pocit, že nejlepší formou integrace kormorána do kulturní krajiny je jeho zakopání u paty stromu, na němž trávil svůj poslední oběd. Dejme tomu, že tato afektovaná představa je produktem mé zaujaté mysli. Pánové z EU to tak jistě nemysleli.

Můžeme také za cenu totální devastace všech evropských vod dlouhodobě integrovat do krajiny statisíce hladových ptáků se všemi důsledky, které z toho plynou. V tomto případě opravdu, ale opravdu snažně doufám, že to pánové z Unie takto nemysleli.

Ale do té doby, než si tito mistři v zaujímání nicneřešících stanovisek budou stoprocentně jisti, jak to vlastně mysleli a svůj konečný názor nám sdělí, navrhuji stanovit strop zimujících kormoránů na našem území na základě odhadnuté produkce vodních ploch v jednotlivých regionech a z ní stanoveného procenta, které je možné obětovat jako potravu pro zimující ptactvo. Celkové odhadnuté akceptovatelné množství kormoránů je třeba rozčlenit do jednotlivých regionů podle tamní potravní nabídky a akceptovatelnosti způsobených škod a cokoli nad tento limit nemilosrdně likvidovat, zejména pak v případě přírodně cennějších lokalit jako jsou řeky protékající chráněnými územími, původní neregulované úseky pstruhového, lipanového a parmového pásma a revíry s výskytem silných a kvalitních populací původních reofilních druhů ryb.

Čím dřív k něčemu podobnému přistoupíme, tím dříve se dočkáme toho, že se stavy ryb na mnoha našich zdevastovaných řekách začnou opět zvedat. Jinou cestu nevidím a není to tím, že bych ji vidět nechtěl.

 

Je mi ale jasné, že hlavní problém je jinde. I kdyby se nakonec odstřel kormoránů povolil, žádné definitivní řešení to není. Naše řeky jsou dnes na velké části svých toků v podstatě bez přirozených úkrytů, trdlišť, zimovišť a plné migračních bariér. Navíc díky strachu z povodní se kanalizace mnoha úseků ještě urychluje. Všechny tyhle věci nahrávají kormoránům i dalším predátorům a poškozují rybí obsádku samy o sobě. Znovu proto zdůrazňuji, že skuteční rybáři se skutečnými ochránci přírody by neměli mít problém najít společnou řeč a spojit se při řešení těchto problémů, protože mají v podstatě podobné zájmy.

"Problém kormorán" je proto i jakýmsi testem toho, zda tyto skupiny lidí nakonec dokážou najít společnou řeč. Ano, bude to těžké. Ale nevěřím, že by to nešlo.

 

Text: M. Horáček - Osprey

Foto: autor a Libor Jabůrek - Libor

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

119 hodnocení, v průměru 4.8 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Středa 16. února 2011 ve 22:23® sus1

pstruhouš> Tak to je teda paráda.:-(

Středa 16. února 2011 ve 22:09® OndruchM
OndruchM

pstruhouš> ať už u vás, či u nás – střílí se. My to neřešili s právníkem a prostě jsme ty žádosti poslali – a vyšlo to. tímto nezpochybňuji váš postup a nevychvaluji náš, ale jsem rád za oba.

Středa 16. února 2011 ve 21:57® pstruhouš

Re: OndruchM Nevím, u nás žádá držitel dekretu na revír, tak to vyložil náš odborový právník. MO ČRS dle mého může žádat jen na základě plné moci od ÚS. Ale to je detail. U nás to funguje od roku 2008. Zatím všechny výjimky jsem dotáhl až do konce a odstřel se povolil. Zpočátku jen na 5 ks na revír, ale podle empirie, kdy se střílelo, a kormoránů stále přibývalo, jsem přitvrdil a povlil 30 ks na revír. Ale i to je jak, když plivne. Ze začátku se do rozhodnutí naváželi ornitologové, ale všechny odvolačky na MŽP jsem ustál. Od té doby, co dal kraj ornitologům příspěvek na soukromou rezervaci, je od nich klid.

Středa 16. února 2011 ve 21:47® OndruchM
OndruchM

pstruhouš> dovolil bych si trošku oponovat. U nás jsme žádost podávali my jako místní organizace, i když dekrety má VUS. A žádosti (museli jsme podat dvě – jednu na kraj a jednu na CHKO) byly přijaty a schváleny – další proces s uživateli honiteb jsme taky vyřešili za ně – po dohodě jsme žádali taky my a tuto zimu už se pilně střílí.

Středa 16. února 2011 ve 21:16® lowend

osprey> hezky clanek. Pravdivy. Zvlaste pekna byla pasaz o schizofrenii pri povolovaní odstrelu. Nicmene je zjevne, ze odstrel na zaklade povoleni vydavanych na zaklade individualnich zadosti na par kusu je neucinna cesta. Samo sebou, lepsi nez nic. Diky poskozenemu ekosystemu, který uz davno postrada schopnost rozumne samoregulace, je ted jen na lidech, aby si zahrali na hybatele a nejzjevnejsi krivdy napravili. U kormorana se jedna o celoevropsky problem, ktery vyzaduje pro jeho vyreseni zalozeni poloprofesionalniho sdruzeni, ktere bude sbirat podpisy pod petice, ziskavat prostredky na ruzne podpurne akce, prosazovat se v mediich, které se pokusí o diskuse s odpurci ve vysoce sledovanych mediich a bude koordinovat svoji cinnost se zahranicnimi obdobně zaměřenými organizacem. Urcite bude zároven upozornovat na neudrzitelnost stavu, odhalovat hloupost a nadutost ornitologickych ekoteroristu a da si pozor, jak to vnima verejnost. Pokud se tohle podari, je vysoka pravdepodobnost, ze dojde k naprave. Indivudualni akce nemaji mnoho sanci. Jenze tohle chce cas a ten bohuzel nemam.

Středa 16. února 2011 ve 21:09® Troopik

pstruhouš> ano zcela správně jsi na to natrefil, kde je zřejmě kámen úrazu. neochota českých úředníků cokoliv udělat v důsledku vlivu nové RVHP. nic horšího jak Evropská unie nás potkat nemohlo a vzhledem k tomu, že jsme malá země těžko něco sami zmůžem a v kombinaci s naším byrokratickým aparátem, který by měl být schopný zprostředkovat a sjednotnit postoj českých rybářů se sousedními zeměmi, které mají obdobný problém je z tohoto pohledu tento problém neřešitelný. jinak Francie a EU je kapitola sama o sobě. že si Francouzi dělají co chtějí je více než zřejmě respektive EU jen využívají a co se jim nehodí tak obchází. poměrně zajímá informace je zamítnutí o zařazení komoránů mezi lovné ptáky během předsednictví Švédska – to až tolik žiju rybářskou turistikou? i když asi hlavně pro odlehlejší oblasti je každý turista vítaným příjmem …

Středa 16. února 2011 ve 20:53® pstruhouš

Snažil jsem se položit otázku, proč někteří „ochranáři“ stále setrvávají na pozici ochrany kormoránů za každou cenu. Následně mi bylo vysvětleno člověkem, který se pohybuje v politice na krajské úrovni, že na situaci čím hůř, tím líp se dá docela dobře vydělat a jedním z levných způsobů je zaplatit si pátou kolonu prostřednictvím příspěvků různým ekonadacím a na „výzkumné“ granty. Na jednu stranu chápu postoj produkčních rybářů, kteří za své ryby dostanou náhradu, a to na základě počtu kormoránů a rozdílu mezi nasazenými rybami a počtem slovených (po odečtení normovaných ztrát). Do zaplacených škod se dá skrýt i škoda způsobená jinými predátory, včetně těch dvounohých, případně jiné neběžné ztráty. Ze strany státu je to skrytá podpora zemědělcům a podobně postupují i některé jiné státy v EU ve snaze ochránit své producenty potravin. Další důvod je ten, že sežrané ryby budou muste svazoví rybáři někde nakoupit. A to přinejmenším alespoň zčásti právě od produkčních rybářů. Snaha o poškození konkurenčních producentů je zřejmá i ve Francii, kde povolili volný odstřel kormoránů a ročně jich zastřelí kolem 30 tisíc. Čeští producenti kapra a doplňkových ryb pro ně představují těžkou konkurenci a tady platí doslova, čím hůř, tím lépe. Zatímco Francie si dokáže vyjednat co nejvíce výjimek z unijního práva a z evropské legislativy plní jen to nezbytně nutné, Česká republika má z rektálního alpinismu do řití eurobyrokratů už tradičně jedničku s hvězdičkou. Osobně jsem se o tom přesvědčil při projednávání návrhu metodického pokynu pro povolování výjimek na MŽP ČR. Omezovat různými neodůvodněnými podmínkami odstřel kormoránů co to jen jde a mlžit ohledně skutečně působených škod je takový tradiční zelený folklór. Bohužel se však nedomnívám, že se jedná pouze o environmentální naivismus, ale o záměr, který má poškodit české zájmové rybářství. Vyplundrovaný revír se dá pronajmout levněji než dobře zarybněný, a zájem o něj bude menší. Taky si myslím, že není náhodou, když zamítnutí zařazení kormoránů mezi lovné druhy ptáků v rámci celé EU neprošlo právě za předsednictví Švédska. Je přece logické, že ptáci, rozptýlení po jezerech v počtu někulika kusů, kteří v zimě odlétají na jih, nepředstavují pro švédské rybářství problém. Naopak movitější rybáři znechucení vydrancovanými alpskými a jinými středoevropskými lipanovými revíry se do Laponska jen hrnou. Kapři si přeci rybník sami nevypustí. Jak funguje princip solidarity v rámci EU přeci známe i z jiných příkladů, viz (ne)zrušení vízové povinnosti pro Čechy cestující do Kanady.

Středa 16. února 2011 ve 20:19® pstruhouš

Re: Tomáš Kupka: Žádost na revíry VčÚS ČRS musí podat držitel dektretu na revír, to jest VčÚS ČRS. Není pravda, že je třeba souhlasu všech obcí v povodí. Jsou jen účastníky řízení a datovou schránkou se jim musí zaslat oznámení zahájení řízení a rozhodnutí o povolení výjimky. Příští týden nabyde právní moci rozhodnutí na 30 ks na revir, týká se Labe od Hradce Králové až po Vrchlabí, Malého Labe a Mydlice (Čistá 1). Po nabytí právní moci musí uživatelé honiteb na toku požádat o výjimku k odstřelu dle § 39 zákona o myslivosti. T o dělají pro změnu zase trojkové obce. J e to sice jen formalita, ale řízení to dál prodlužuje. Přestože jsem vedení VčÚS svazu vyzíval, aby na revíry Metuje 3 – 5 požádali o výjimku, nikdo tak v posledních 2 letech neučinil, přestože podmínky pro vydání byly de facto splněny. Alespoň vidíte, koho si ze svých členských příspěvků platíte.

Středa 16. února 2011 v 16:43® kety.vydra
kety.vydra

Tomáš Kupka> Držím palce.

Středa 16. února 2011 v 16:08® Tomáš Kupka

Ahoj, jsem za tento článek opravdu velice rád.Jsem z Nového Města nad Metují, kde jsme měli krásné pstruhové revíry Metuje 3 a 4, které byly plné lipanů.Po loňské zimě, kdy nás navštívilo 60 ptáků, jsou prázdné.Prosím všechny kolegy, aby apelovali na vedení svých organizací, aby jednalo na příslušných krajích a nedali se odradit negativním výsledkem, aneb problém, o kterém se mlčí, jako by nebyl.Až když jsem se letos vydal osobně na kraj, dozvěděl jsem se, že existuje cesta k povolení regulačního odstřelu.Cesta je to trnitá, ale my se rozhodli se jí vydat.Nemluvme o problému v hospodě, ale s úřady, pišme články, petice, projevme co největší iniciativu.Nám bylo na kraji řečeno, že abychom mohli povolení pro odstřel dostat, musí všechny MO hospodařící ma toku řeky Metuje podat žádost společně, dodat fotodokumentaci, odůvodnění a souhlas všech obecních úřadů, v jejichž katastru by měl odstřel probíhat.Vím, je to komplikované, ale pokud je to zatím jediná možnost, byly bychom sami proti sobě, kdybychom to nezkusili

Středa 16. února 2011 v 10:24@ JuraL

Skvěle vypracovaný materiál. Můžu z pozorování jen potvrdit. 50 hlavé hejno si poradilo s pstruhovkou kde bylo na 800 metrech v tůních tak 300 kg jelců, plotic, hrouzků tak, že během týdne byla voda holá. Zbytek po odletu dobraly volavky. Přitom před 15-ti lety v tomto nádherném úseku byli pstruzi 50+, štiky 80+, kapři cca 20 ks a 3 kg, bělotiny nepočítaně včetně ostroretek. Dnes totální prd.

Středa 16. února 2011 v 9:04® boriak

Populácia kormorána ani napriek povolenému odstrelu neklesá http://enviroportal.sk/clanok.php?…

stanvisko rady:

http://www.srzrada.sk/index.php?…

tak ako osprey nechápe prečo zvazové vody niesu chranené a oškodnované v ČR u nas je to ité na uvedenj stranke su pdf formáty, z ktorých je zrejmé že ochrana sa poskytuje najme miestnym chovnym vodám…

Úterý 15. února 2011 ve 23:28® osprey
osprey

hering> To můžeš klidně udělat, i když bych použil kratší a jasnější text. Oni by to nemuseli číst.

Já už jsem naznačil, že chci něco víc, ale potřebuju ještě čas. Možná si jen nabiju hubu, ale to je jedno.

Úterý 15. února 2011 ve 22:32® hering
hering

Co kdyby se link na tento článek poslal na všechny KÚ,odbor životního prostředí?Snad by se nad tím alespoň někde zamysleli? Požadovat vysvětlení proč dopouštějí likvidaci rybích společenství?

Úterý 15. února 2011 ve 22:31® rehulkapatrikk@seznam.cz
rehulkapatrikk@seznam.cz

Každým dnem co tu budeme plkat projde chřtány těchto ptáčků tuna za tunou ryb…bohužel v naší zemi nám nic jiného nezbyvá… Když by byly dva tři na celé řece budiž…za chvíli můžeme chytat klidně bez háčků,vyjde to na stejno :-(

Úterý 15. února 2011 ve 22:07® osprey
osprey

Alov> Po světě běhá hodně lidí, kteří si budou myslet, že jsem víc než zaujatý.

Úterý 15. února 2011 ve 22:07® osprey
osprey

Alov> Po světě běhá hodně lidí, kteří si budou myslet, že jsem víc než zaujatý.

Úterý 15. února 2011 ve 12:15® Alov
Alov

osprey> Míro. Četl jsem ten článek 2×. Poprvé jsem nebyl schopen vnímat obsah, protože jsem v duchu stále přemýšlel, jak je možné, aby jeden člověk zkomponoval tak obsáhlý článek a zároveň byl docela úspěšně nezaujatý. Když jsem ho četl podruhé, tak už se mi obsah vnímal lépe. Musím říct, že to můj pohled na tento problém značně ucelilo.
Pokud bude v budoucnu nasnadě nějaká kampaň, velice rád ji prodpořím jak svým hlasem, tak i svou pomocí, pokud bude třeba. S Tebou v čele bych se toho nebál. Skutečně. Dík za Tvoje články :-)

Úterý 15. února 2011 v 1:06® HaD
HaD

osprey> Celý den přemýšlím, co Ti tady napíšu. Když jsi mi říkal, že článek o kormoránech připravuješ, tušil jsem, že to bude výborné. Překonalo to však moje představy. Velká a hluboká poklona!

Pondělí 14. února 2011 ve 22:44® match-oun
match-oun

osprey> Jestli jsem to dobře pochopil, tak něco chystáš. Tvoje jméno (zaslouženě) přitáhne lidi a podpora bude. Rozhodně držím palce!

Pondělí 14. února 2011 ve 22:36® osprey
osprey

toulovec> Vím, že je to fór, ale zkusím zareagovat na vážnější stránku věci – neaspiruju na žádné vysoké funkce. Myslím si, že teď jsem nejvýš, kam jsem to chtěl nebo mohl v životě dotáhnout. Navíc se z větších výšek hluboko padá…

Pondělí 14. února 2011 ve 21:58@ rybomil 22

Ospreyův styl psaní se nezapře. Vše poctivé, srozumitelné a perfektně podané. Nečetl jsem všechny příspěvky. Ke změně přístupu asi dojde až dojdou prachy na škody způsobované rybožravými predátory, to už může být hodně pozdě. Změnit by to mohly větší pravomoce regionálních orgánů. Přesvědčil jsem se o tom nedávno v trochu jiné oblasti, co MZe neřešilo 30let, vyřešil přístup jedné paní na krajském sídle AOPK během 1/2 roku.

Pondělí 14. února 2011 v 19:19® toulovec
toulovec

Mirku, opět dobrý… Kdybys jednou kandidoval na prezidenta, máš můj hlas…

Pondělí 14. února 2011 v 17:31® osprey
osprey

Flip> Petře, díky.

Pondělí 14. února 2011 v 15:19profil byl smazán

Jedna ruka netleská,dvě už ano-ovšem za tohle si zasloužíš bouřlivý aplaus davů-paráda Míro.

Pondělí 14. února 2011 ve 14:53® Michael
Michael

Bezva článek. Jinak na MŽP je to samej ornitolog, tak čemu se divit (vím o čem mluvím). Pokud s ornitologem chcete diskutovat, zapomeňte na ryby. A to si většinou říkají ekologové.

Pondělí 14. února 2011 ve 14:13® Korda

Pěknej článek,plně s ním souhlasím.CHodím na malou říčku a vposlední době se stává mrtvou.Zmizeli plotice oukleje tloušti,sem tam se chytne řízan.

Pondělí 14. února 2011 ve 14:08® Pavalakos

Zdravím, super článek, to co bylo v článku napsáno, bylo mnohokrát i řečeno. Je jasný, že petice hned nezastaví drancování toho, co máme všichni rádi, ale může to bejt začátek pohybu správným směrem, aneb co je psáno to je dáno. Předběžně tedy přidávám svoje jméno Pavel Řebíček (Pavalakos) PS: rád se koukám na rybu plavající ve vodě, podhled na prázdnou vodu je k pláči !!!!!

Pondělí 14. února 2011 ve 13:37® osprey
osprey

Hora>Článek je mimořádně dlouhý, žádné noviny ho neotisknou – to je výhoda Internetu.

Ono už se toho kolem kormoránů děje dost, spoustě lidí dochází, že současný stav je neúnosný. Jenže teď už je za tím politikaření a podobné věci.

Pondělí 14. února 2011 ve 13:10® Hora
Hora

A nešlo by ten článek nabídnout do novin,popřípadě nabídnout nějaké veřejnoprávní televizi k zhotovení dokumentu? Je to jenom můj názor,ale mělo by to aspoň pomoct k nastartování nějaké objektivity a k nějaké činnosti kolem tohoto problému.