Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER
Chytej.cz Atlas ryb Střevlička východní
Atlas ryb: Střevlička východní Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Střevlička východní

Střevlička východní

  • latinsky: Pseudorasbora parva
  • slovensky: Hrúzovec sieťovaný
  • anglicky: Stone moroco
  • německy: Tschebatschek
  • U nás nepůvodní, pochází z východní Asie
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Není chráněna

Střevlička východní

Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846)

Strevlicka-vychodni.jpgStřevlička východní je u nás nepůvodním druhem. Do Evropy pronikla společně se zásilkami plůdku býložravých ryb – amura a tolstolobika. I její objevení na našem území mělo stejný průběh - dorazila se zásilkami plůdku těchto ryb z Maďarska v letech 1981 – 2 a bleskově se začala šířit.

Původně žila v oblasti jihovýchodní Asie a v povodí Amuru. Do Evropy, konkrétně do Rumunska, byla přivezena v roce 1960 z Číny s půdkem amura.

 

Jedná se o odolný, přizpůsobivý a rychle se množící druh a navzdory snaze rybníkářů potlačit její výskyt se dnes rozšířila téměř na celé území naší republiky. Proniká i do sportovních revírů, kde se ale zatím nikde nedokázala namnožit do počtu, který by působil větší potíže. Zřejmě ji i současná redukovaná obsádka dravých ryb dokáže dostatečně tlumit.

Strevlicka-vychodni4.jpgVzhledově se jedná o drobnou stříbrnou rybku s tmavším pruhem na bocích a malými nezaměnitelně tvarovanými okrouhlými ústy. Ta mají střední postavení a dají se vysunout poměrně daleko dopředu. Při sběru potravy v akváriu vydává zvláštní cvakavé zvuky. Další, co nás na střevličce upoutá, je výrazná kresba šupin – jsou větší a zřetelnější než šupiny našich ryb, s jejichž potěrem by mohla být zaměňována. Ploutve jsou dobře vyvinuté, mírně vypouklé a řitní ploutev je poměrně krátká.

 

Strevlicka-vychodni11.jpgStřevlička se během svého krátkého pobytu na našem území rychle stala snad nejvýznamnějším plevelným druhem (po boku karasa stříbřitého).

Pomineme-li tuto její negativní roli, pak je místy častou potravou dravých ryb a využívána je i jako nepříliš oblíbená, zato však snadno dostupná nástražní rybka. Odolnost, potravní přizpůsobivost a snadné rozmnožování tohoto druhu jsou dobrými předpoklady pro chov v akváriu.

 

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 2 – 3 tvrdých paprsků a 7 měkkých rozvětvených, řitní ploutev 2 tvrdé a 6 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev má 1 tvrdý a 11 – 14 měkkých paprsků a břišní ploutev 1 - 2 tvrdé a 7 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 34 – 38 šupin.

Požerákové zuby jsou jednořadé (vzorec 5 – 5).

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • střední ústa poměrně zvláštního tvaru
  • Strevlicka-vychodni-detail.jpg

     

  • tmavý pruh na bocích
  • Strevlicka-vychodni5.jpg

     

  • výrazná kresba šupin (jsou navíc abnormálně velké)
  • Strevlicka-vychodni10.jpg

     

  • lehce zakulacené ploutve

Výskyt v ČR

Střevličku najdeme ve stojatých a mírně tekoucích vodách na celém našem území. Nejvíce jí vyhovují mělké stojaté vody pokud možno s omezenou přítomností predátorů. Takové podmínky nachází zejména v chovných rybnících. S násadami ryb k nám ostatně byla přivezena a dodnes se s nimi šíří. Proto ji najdeme ve všech rybničních oblastech a to v počtu, který odráží momentální výsledky boje rybníkářů proti přemnožování tohoto druhu.

Ve sportovních revírech obvykle uniká pozornosti, ale spolehlivě ji najdeme v každém revíru, do něhož ústí rybniční stoky.

Strevlicka-rybnik.jpg

Zarostlé chovné rybníky skýtají střevličkám ideální prostředí a jsou místem, odkud se tento druh šíří dál do volných vod.

 

Strevlicka-ricka.jpg

Říčky protékající rybníkářskými oblastmi slouží střevličkám jako přechodné útočiště i jako dopravní tepny.

 

Strevlicka-tun.jpg

Za povodní se střevličky dostávají do starých tůní a odstavených ramen, kde se někdy dokáží namnožit do obrovského počtu.

 

 

Biologie

Strevlicka-vychodni9.jpgStřevlička je druhem preferujícím mělčí stojaté vody. Může žít i v mírně proudící vodě, ale silnějším proudům se vyhýbá. Vyhovují ji husté porosty vodního rostlinstva. U nás je tento druh vázán na rybniční prostředí, odkud se šíří do okolí.

Právě propojenost rybničních soustav, transport rybích násad a snad i přenos jiker ptáky byly příčinou toho, že po svém zavlečení na naše území se střevlička šířila udivujícím tempem. Rybničními stokami se dostala i do řek.

Narozdíl od naší slunky, která obývá podobná stanoviště, tíhne střevlička spíše k životu u dna, kde se pohybuje v hejnech. Slunku překonává díky tomu, že se živí širším spektrem potravy, rychleji se rozmnožuje a v některých ohledech je i odolnější (mimo jiné i vůči některým nemocem).

Dravci (např. okoun, štika, candát) tento druh sice loví, ale nijak ho nepreferují. Dokonce prý i ve své domovině je střevlička kořistí dravých ryb méně často než by odpovídalo hojnosti jejího výskytu.

Potrava střevličky je různorodá. U dospělých jedinců v ní převládá bentos (organismy dna) doplněný planktonem a příležitostně jikrami ryb.

Rozmnožování střevličky je jednou z hlavních příčin jejího invazního chování. Do jisté míry připomíná rozmnožování naší slunky - i u tohoto druhu se samec stará o jikry a aktivně je chrání až do vylíhnutí. Rozdíl je ve třecím substrátu – střevličky se vytírají na očištěný povrch kamenů, větví a jiných tvrdých předmětů. Nakladené jikry jsou uspořádány v jakýchsi pruzích.

Strevlicka-vychodni8.jpgPo objevení druhu v Evropě nějakou dobu trvalo, než se rozmnožovací chování ustálilo. Dnes začíná tření obvykle v dubnu až květnu a pokračuje v několika dávkách (2 – 3) až do pozdního léta. Byl zaznamenán případ, kdy stejná skupina ryb zvládla v průběhu sezóny čtyři výtěry. Zajímavé je, že samice uvolňuje jikry postupně a najednou jich uvolní jen několik desítek.

V umělých podmínkách byla samice po nějakou dobu schopna naklást takovou dávku každý den. Jeden samec se proto obvykle vytírá s několika samicemi a zřejmě i jednotlivé samice svěřují své jikry do opatrování většímu počtu samců. Celková plodnost během sezóny je 2 000 – 5 000 jiker na samici.

Popsané rozmnožovací chování má jednu obrovskou výhodu – k rozmnožování druhu dochází prakticky nezávisle na průběhu počasí a dalších vlivech nepřetržitě v průběhu velké části roku. To výrazně snižuje ztráty a dovoluje, aby se v těle samic vyvíjel větší počet jiker. Střevlička díky tomu dokáže početně předčit a následně potlačit konkurenční druhy na lokalitě se společným výskytem. Také růst plůdku v prvním období života je velmi rychlý a příliš nezaostává ta mnohem většími druhy dalších kaprovitých ryb. Narozdíl od nich se ale brzy zpomalí, protože rybky jsou už ve 2. roce života dospělé a většinu energie investují do rozmnožování.

Strevlicka-vychodni2.jpgV našich vodách je střevlička invazním druhem schopným potlačovat nebo až likvidovat populace domácích druhů (zejména slunky) a významnou měrou škodit v rybníkářství.

Při její životaschopnosti se ale zřejmě budeme muset smířit, že se zřejmě stane natrvalo součástí naší přírody.

 

Stáří a růst

Strevlicka-vychodni10.jpgStřevlička je zahraničním ekvivalentem naší slunky a v otázkách délky života a růstu se jí hodně podobá.

Je to rovněž výrazně krátkověká ryba a většinu populací tvoří jedinci ve stáří 1+ a 2+, případně tohoroční potěr.

Maximální stáří se udává kolem 5 let (umělé chovy), ale na většině lokalit (zejména na chovných rybnících) se ho prakticky žádná střevlička nedožije. Už počet tříletých jedinců se pohybuje lehce nad hranicí 1% běžné populace.

Na výlovech rybníků se ojediněle nacházejí starší jedinci s celkovou délkou 10 – 11 cm, pravděpodobně právě tříletí.

I když střevlička nedorůstá větších rozměrů, v prvních týdnech či měsících života roste jen nepatrně pomaleji než plůdek mnoha daleko větších kaprovitých ryb. Souvisí to s její ofenzivní rozmnožovací strategií, která jí dovoluje lavinovitě se šířit všude, kam pronikne. Zajímavé je také to, že samci údajně rostou o něco rychleji. Zřejmě to má něco společného s jejich rolí ochránců jiker.

 

Přibližný růst střevličky východní v našich podmínkách:

 

Věk (roky) 1 2 3
Celková délka (mm) 50 - 60 70 - 85 80 - 110

 

Tabulka zachycuje slušné růstové tempo zpravidla v rybničních podmínkách. V případě přemnožení se růst výrazně zpomaluje.

 

Sportovní rybolov

Strevlicka-vychodni3.jpgV místech hojného výskytu není problém střevličky lovit a to ani na udici. Jsou velmi žravé a na nástrahu doslova útočí. Nevadí jim ani to, že stápí nebo vlečou za sebou splávek větší než jsou samy. Důležité je jen vybrat dostatečně malý háček.

V některých případech mohou razantní, ale s běžným náčiním nesekatelné záběry střevliček komplikovat rybolov.

Střevličky je možno lovit ve velkém počtu do čeřínku, jenom to vyžaduje síťovinu s dostatečně  malými očky.

 

Strevlicka-vychodni1.jpgPro sportovní rybáře má střevlička význam maximálně jako nástražní rybka, ale ani v této roli není příliš oblíbena. Někteří rybáři tvrdí, že počet záběrů na střevličku je výrazně nižší než v případě nastražení jiných druhů rybek.

Na mnoha revírech ale není rozdíl patrný a s ohledem na svou snadnou dostupnost je tu střevlička nastražována poměrně často.

 

 

Střevlička východní - fotografie

th-Strevlicka-vychodni2.jpgth-Strevlicka-vychodni9.jpgth-Strevlicka-vychodni8.jpgth-Strevlicka-vychodni10.jpgth-Strevlicka-vychodni-detail.jpgth-Strevlicka-vychodni5.jpgth-Strevlicka-vychodni3.jpgth-Strevlicka-vychodni1.jpgth-Strevlicka-vychodni10.jpgth-Strevlicka-rybnik.jpgth-Strevlicka-tun.jpgth-Strevlicka-ricka.jpgth-Strevlicka-vychodni11.jpgth-Strevlicka-vychodni.jpgth-Strevlicka-vychodni4.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.