Chytej.cz
Chytej.cz Atlas ryb Slovník odborných pojmů
Atlas ryb
Atlas ryb: Ryby podle abecedy Ryby podle čeledí Ryby podle řádů

Slovník odborných pojmů

 

Protože v textu atlasu se můžete setkat s řadou odborných pojmů, přiložili jsme tento jednoduchý slovník, který vysvětluje všechny použité odborné výrazy a přidává i řadu dalších. Všechna hesla jsou řazena čistě abecedně. Hledáte-li tedy nějaký pojem, postupujte dokumentem shora dolů až na patřičné místo dle abecedního řazení.

 

 

Abiotický - neživý, nemající souvislost se životem - např. abiotické faktory prostředí jsou doba slunečního svitu, geologické podloží apod.


Abundance – udává početnost daného organismu  v přepočtu na plochu (vzácněji objem) vody  – např. počet jedinců na hektar nebo krychlový metr vody

Aestivace – letní spánek; v příliš horké a málo kyslíkaté vodě upadají některé druhy ryb do zvláštní letargie spojené s omezením tělesných funkcí; lze se setkat i s počeštělým výrazem "estivace"

Adultní jedinec – dospělý jedinec; obvykle se myslí pohlavní dospělost – tedy schopnost účastnit se rozmnožování

Adultní perioda – období života ryby, během něhož je pohlavně dospělá; je ukončeno příznaky stárnutí, které se v první řadě projeví snížením množství i kvality pohlavních produktů

Aerobní – probíhající za přítomnosti kyslíku – např. dýchání člověka je aerobní proces

Aklimatizace – přizpůsobení se druhu novým podmínkám – obvykle po zavlečení nebo vysazení. Můžeme hovořit o úplné aklimatizaci, kdy se druh v nových podmínkách bez problémů přirozenou cestou rozmnožuje (u nás např. střevlička východní) a o neúplné aklimatizaci, kdy druh sice v novém prostředí přežívá, ale není schopen přirozeně se rozmnožovat (u nás např. amur bílý).

Akvakultura – umělý chov živočichů ve vodním prostředí, obvykle vedený tak, aby bylo dosaženo podstatně vyšší produkce než v přírodních podmínkách

Albinismus – barevná odchylka spojená s nedostatkem barviv (pigmentů) v těle; projevuje se abnormálně světlým (často úplně bílým) zbarvením a červenou barvou očí

Anadromní druhy – druhy táhnoucí ke tření proti proudu řek – typicky např. losos; používá se i výraz anadromní migrace

Alochtonní druhy – takové druhy, které jsou na daném místě nepůvodní – byly sem zavlečeny, vysazeny nebo sem pronikly v důsledku lidské činnosti (např. propojení dvou povodí průplavem)

Aluvium – zaplavované území podél řek, případně se tímto pojmem označují i říční nánosy (usazené horniny naplavené řekou)

Anaerobní – probíhající bez přítomnosti kyslíku – anaerobní proces je například kvašení; ve vodě mohou probíhat anaerobní procesy např. pod ledem

Autochtonní druhy – druhy v daném místě původní, přirozeně se vyskytující

 



Bentos – společenstvo organismů žijících na dně nebo v těsné blízkosti dna

Bentické druhy – žijící na dně nebo u dna (např. nítěnky)

Bentofág – živočich, v jehož potravě převládají bentické organismy (např. parma)

Bentopelagický druh – vyskytuje se u dna i ve vodním sloupci (např. rybniční forma kapra)

Biocenóza – společenstvo všech organismů obývajících určitý prostor (biotop)

Biocidy – látky používané k hubení organismů; podle cílené skupiny, proti níž mají účinkovat se dělí do více kategorií (herbicidy zabíjejí rostliny, fungicidy houby, insekticidy hmyz,…)

Biodiverzita – rozmanitost živých organismů – buď je dána počtem druhů na určité ploše, nebo i počtem různých forem či odlišných jedinců jediného druhu (genetická diverzita). V současnosti se biodiverzita na celé planetě výrazně snižuje. Pokles genetické diverzity se dá dobře ukázat např. na postupném mizení původních vzájemně se lišících populací pstruha obecného v našich tocích.

Bioindikační organismus – organismus vázaný na určité podmínky, který svým výskytem dokládá přítomnost takovýchto podmínek (vranka indikuje svou přítomností čistotu vody, vysoký obsah sinic ve vodě indikuje rozpuštěná hnojiva,…)

Biomasa – celkové množství organismů obývajících určitý prostor, často se udává jako hmotnost přepočtená na jednotku plochy nebo objemu (např. v  kilogramech na hektar)

Biotický – živý, mající původ v živém

Biotop – soubor všeho živého či neživého, co vytváří životní prostředí určitého organismu, druhu nebo společenstva organismů – např. biotopem vranky jsou čisté chladné tekoucí vody se vším živým i neživým, co obsahují

Brakická voda – poloslaná voda vznikají mísením sladké a mořské vody např. v ústí řek nebo v odlehlých zálivech; výskyt brakické vody je typický pro okrajové části Baltského moře – v takových místech se pak můžeme setkat např. i se štikou a okounem

 



Celková délka ryby - (latinsky „longitudo totalis“, anglicky „total lenght“) – délka od špičky tlamy po nejzazší paprsek natažené řitní ploutve – typicky je používána rybáři při měření délky úlovku

Cykloidní šupiny – okrouhlé ploché šupiny s hladkým okrajem typické např. pro kaprovité ryby

 



Deficit – nedostatek čehokoli (např. kyslíkový deficit je nedostatek kyslíku)

Degenerace – zhoršování kvality, chátrání, vývoj k horšímu (hovoří se např. o degenerujících populacích ryb, které vykazují obecně horší vlastnosti než je běžné – jsou menší, méně životaschopné apod.)

Délka těla ryby - (latinsky „longitudo corporis“, anglicky „standard lenght“) – délka od špičky tlamy po nejzazší konec ošupení – tedy jen k bázi řitní ploutve – typicky je používána vědci během výzkumů – důvodem je to, že poškození ocasní ploutve nebo její abnormální rozměry nemají vliv na délku těla a celkové výsledky bývají při použití takto změřené délky přesnější

Denní stupně – jednotka, v níž se udává doba líhnutí jiker (inkubační doba), která je do značné míry ovlivňována teplotou vody.
V teplejší vodě probíhá vývoj jikry rychleji, takže vyjádření inkubační doby pomocí denních stupňů (násobí se počet dnů teplotou vody) je přesnější – např. 100 denních stupňů znamená, že jikra se bude vyvíjet při teplotě 20°C 5 dní, ale při teplotě 25 °C jen 4 dny. Samozřejmě teploty lze brát jen z toho rozmezí, v jakém se jikra vůbec bude vyvíjet.

Detrit – rozkládající se organická hmota obvykle ve formě malých kousků; může se vznášet ve sloupci (často jsou to částice viditelné ve sloupci na podvodních fotografiích) nebo se usazuje na povrchu dna; bývá součástí potravy některých druhů ryb

Diploidní jedinec – mající ve svých buňkách úplný normální počet chromozómů skládající se ze dvou sad  (jedna od otce, druhá od matky) – obvykle se značí 2n.
(existují i organismy s jiným počtem chromozómů – haploidní, triploidní, tetraploidní,… - viz příslušná hesla)

DNA – deoxyribonukleová kyselina – látka obsažená v jádrech buněk a uchovávající dědičnou informaci; je ovinuta kolem molekul bílkovin  a uložena v útvarech zvaných chromozómy

Domestikace – zdomácňování; vybraný organismus je dlouhodbě chován v zajetí a během této doby dochází ke vzniku rozdílů oproti divokému předkovi – ty mohou být někdy velmi výrazné (např. všechna plemena psů pocházejí z jediného předka – vlka).
Domestikací vznikla např. rybniční forma kapra nebo různé chovné linie pstruha duhového.

Doplňková ryba – druh záměrně chovaný v rybnících vedle hlavní chované ryby, kterou je v našich podmínkách kapr

 



Ekologie – věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím nebo organismy navzájem; zkoumá i koloběhy látek a energie v přírodě.
Navzdory všeobecnému přesvědčení ale ekologie nemá téměř nic společného s tříděním odpadu a podobnými aktivitami. V podstatě jen poskytuje zdůvodnění, proč se takové věci vyplatí dělat.

Ekosystém – úplný soubor všech živých i neživých objektů vyskytujících se v určitém prostoru (tj. organismy i se svým neživým prostředím)

Elektrický agregát k lovu ryb – přístroj skládající se obvykle z benzínového motoru pohánějícícho generátor stejnosměrného elektrického proudu -  vyrobený proud se vytváří ve vodě elektrického pole, které omračuje ryby. Agregát se používá nejčastěji ke slovování menších vodních toků buď za účelem výzkumu nebo hospodaření na těchto vodách.

Embryo – zárodek – organismus v rané fázi svého vývoje (u člověka jsou to asi první dva měsíce od oplození vaječné buňky)

Embryonální perioda – zárodečné období vývoje; u ryby je to od počátku vývoje zárodku uvnitř jikry až po strávení žloutkového váčku a přechod na vnější výživu

Endemit – druh vyskytující se na malém, obvykle ostře vymezeném území

Etologie – věda o chování zvířat – ať už vrozeném nebo získaném; z pohledu etologie je zajímavé napřílad rozmnožovací chování některých druhů ryb jako je koljuška tříostná

Eutrofizace – nadměrné obohacování vody živinami (zejména látkami sloužícími jako hnojiva) – projevuje se mimořádným nárůstem řas a sinic v letním období, kdy má voda zelenou barvu a tzv. kvete

Extenzivní chov – takový chov, při němž chované organismy využívají pouze přírodní zdroje (např. rybník, kde jsou vysazené ryby ponechány bez přikrmování a jiných zásahů člověka)

 



Forma – jednotlivé druhy mohou vykazovat různé odchylky od standardního vzhledu; pokud se nějaká taková odchylka vyskytuje standardně, označuje se jako forma – různé formy pstruha obecného, zlatá forma jelce jesena apod.

Fotosyntéza – schopnost rostlin a sinic vyrábět (za pomoci energie ze slunečního záření) z vody a oxidu uhličitého cukry – odpadem je kyslík.
Fotosyntéza je základní chemickou reakcí dovolující existenci života na Zemi v jeho současné podobě, protože, velmi hrubě řečeno, vkládá sluneční energii do potravních řetězců a umožňuje vznik organické hmoty z neživých složek.

Fragmentace – rozdělení celku na části (fragmenty); existuje např. fragmentace toků – jejich rozdělení vodními stavbami na jednotlivé úseky, což brání migraci ryb

Fytofág – organismus živící se především rostlinami; mezi rybami lze za fytofága považovat např. amura

Fytofilní ryby – druhy ryb, které ukládají své jikry na rostlinstvo

Fytoplankton – rostlinný plankton (řasy volně se pohybující ve vodě); do fytoplanktonu patří i sinice, což jsou organismy jednodušší než rostliny (podobají se stavbou buněk baktériím), ale podobně jako rostliny provádějí fotosyntézu.
Fytoplanktonem se živí některé ryby – převažuje např. v potravě tolstolobika bílého

Fyziologie – věda o procesech probíhajících uvnitř těla (činnost orgánů, látková výměna,…)

 



Galvanotaxe ryb – jde o pohyb ryby nalézající se v elektrickém poli hlavou směrem ke kladné elektrodě (anodě); na tomto principu funguje elektrický agregát

Generační ryba – ryba vybraná člověkem jako kvalitní jedinec určený pro další rozmnožování; někdy se tento výraz používá i pro divoce žijící ryby k označení vzrostlých dospělých jedinců účastnících se výtěru

Generační hejno – skupina ryb majících zabezpečit rozmnožování – v umělých podmínkách se jedná o několik desítek až stovek vybraných ryb, díky nimž daná chovná linie přežívá – toto hejno musí být soustavně doplňováno o nové kvalitní jedince, zatímco přestárlé ryby se vyřazují.
V přírodě lze za generační hejno považovat skupinu ryb, která se v daném úseku účastní výtěru. Dík regulaci toků, predaci a dalším negativním vlivům se mohou generační hejna vzácnějších druhů ryb v krátkých úsecích mezi jezy na malých říčkách skládat jen z několika jedinců, což už ohrožuje přežití druhu v dané lokalitě.

Genetika – věda o dědičnosti – tj. předávání informace z rodičů na potomky

Genofond – soubor všech genů obsažených v populaci organismů; čím je genofond větší, tím je populace pestřejší a životaschopnější – výraznou redukcí genofondu vznikají geneticky chudé populace s malou proměnlivostí mezi jedinci, které jsou velmi zranitelné při změnách podmínek apod.

Gonády – pohlavní žlázy (samčí i samičí)

Gynogeneze – zvláštní způsob rozmnožování ryb, kdy nový jedinec vzniká z vajíčka (jikry), jejíž jádro nesplynulo s jádrem samčí buňky; u karasa stříbřitého probíhá gynogeneze tak, že jikra je stimulována vniknutím spermie jiného druhu ryby, ale nedojde ke splynutí jader obou buněk – z neoplozené ryby se vyvíjí nová samice karase stříbřitého geneticky totožná s mateřským organismem.
S gynogenezí se můžeme setkat i u jiných druhů ryb, např. u některých sekavcovitých.

 

 

Haploidní jedinec – v buňkách jeho těla najdeme jednoduchou (nezdvojenou) sadu chromozómů (značí se n); haploidní bývají pohlavní buňky (vajíčko a spermie) – jejich splynutím vzniká zárodek, který má zdvojenou (diploidní – 2n) sadu chromozómů, což je v přírodě obvyklý stav

Hermafrodit – česky obojetník = jedinec schopný produkovat současně samčí i samičí buňky – běžné je to u řady bezobratlých, např. u hlemýždě, žížaly či tasemnice

Histologie – nauka o tkáních (to jsou soubory velmi podobných buněk plnících v těle stejnou funkci – např. tkáň svalová, nervová,…)

Hnití – rozklad organických látek, který v přírodě probíhá díky mikroorganismům (hlavně baktériím)

Hodnota pH – číslo udávající kyselost či zásaditost roztoku (destilovaná voda má pH 7, roztoky s menším pH jsou kyselé, s větším zásadité).
Sama hodnota pH je záporný dekadický logaritmus početnosti volných vodíkových iontů v roztoku (písmeno H ve zkratce pH znamená vodík – kyseliny i hydroxidy ovlivňují množství vodíkových iontů v roztoku).
Z pohledu ryb je zajímavé, jaké pH může mít voda, kde ještě dokážou přežít. Některé vody mají pH tak nízké, že v nich nepřežije žádná ryba. Akvaristé zase znají druhy, jimž vyhovuje mírně zásaditá voda a pH v nádrži jim je třeba upravovat.

Hybrid – kříženec, u ryb obvykle mezidruhový

Hydrobiologie – věda o životě ve vodním prostředí

Hydrologie – věda o vodě, jejím výskytu a koloběhu v přírodě

Hypofyzace ryb – zákrok spočívající v injekčním vstříknutí výtažku z podvěsku mozkového (hypofýzy) získaného ze zabitých ryb do těla živé ryby připravené k výtěru. Hypofýza obsahuje velké množství hormonů, které u naočkované ryby vyvolají uvolnění pohlavních produktů (mlíčí nebo jiker). Při umělém výtěru ryb to má obrovský význam – díky hypofyzaci lze uvolnění jiker i mlíčí načasovat.

 



Chráněná rybí oblast – část revíru, kde je zprvidla zakázán nebo přinejmenším omezen lov ryb – zpravidla proto, aby byly vytvořeny podmínky pro jejich rozmnožování

Chromozómy – útvary v jádře buněk, které uchovávají dědičnou informaci uloženou v molekulách DNA; jejich počet je obvykle pevný – u člověka je to 46

Chronický – vleklý, dlouhodobě přetrvávající

 



Ichtyocenóza – souhrn všech jedinců ryb vyskytujících se ve vybraném ekosystému – v podstatě „rybí společenstvo“

Ichtyodrift – snášení ryb proudem, pokud jeho rychlost překročí hodnotu, při které se ještě ryby dokáží udržet na svých stanovištích; driftu snáze podléhá potěr, dospělé ryby jsou proudem strhávány zejména za povodní

Ichtyofág – druh, v jehož potravě převládají ryby; typickými ichtyofágy jsou např. vydra nebo kormorán

Ichtyofauna – soubor všech druhů ryb (někdy se k nim přidávají i mihule) obývajících určitý prostor (stát, světadíl, povodí řeky,…)

Ichtyomasa – váha ryb, obvykle udávaná v kg na jednotku plochy - v podstatě je to „rybí biomasa“

Imunita – odolnost organismu vůči nežádoucím mikroorganismům nebo látkám pronikajícím do těla (jinak řečeno, jde o schopnost organismu čelit nemocem a jedům)

Indiferentní druhy ryb – takové, které své jikry nečastěji ukládají na rostlinstvo, ale pokud není k dispozici, bez potíží nakladou jikry na jakýkoli jiný dostupný podklad (kameny, větve, odpadky naházené do vody apod.)

Inkubační doba jiker – doba od oplození jiker do okamžiku, kdy se z nich vylíhne váčkový plůdek; liší se podle druhu ryby (několik desítek hodin až několik měsíců) a velký vliv má na ni teplota vody – v teplejší vodě se jikry vyvíjejí rychleji. Z tohoto důvodu se inkubační doba udává v tzv. „denních stupních“ – číslo získané vynásobením počtu dnů teplotou vody ve stupních Celsia

Introdukce – zavlečení nebo vysazení nepůvodního druhu

Introdukovaný druh – druh zavlečený nebo uměle vysazený – např. u nás sumeček americký, amur bílý,…

Intenzivní chov ryb – chov, při němž jsou ve snaze zvýšit produkci prováděny různé zásahy do přírodních podmínek (přikrmování, hnojení, úprava pH,…); obvykle dovoluje výrazně zvýšit hustotu obsádky

Invazivní druh – nepůvodní druh schopný rychle se šířit a negativně ovlivňovat složení původních ekosystémů (obsazuje prostor, vytlačuje původní druhy,…); z našich ryb se nechá za invazivní druh označit střevlička východní nebo karas stříbřitý

 



Juvenilní jedinec – nedospělý, neschopný se rozmnožovat

Juvenilní perioda – období od vytvoření kompletní sady orgánů včetně ošupení až po dosažení pohlavní dospělosti ryby

 



Karcinogenní látka – látka schopná vyvolat svou přítomností v organismu zhoubné bujení (rakovinu)

Katadromní druhy – druhy podnikající třecí migraci ze sladkých vod do moře – typickým příkladem je úhoř říční; setkáme se i s výrazem katadromní migrace

Klasifikace – třídění – typickým případem klasifikace je rozčlenění ryb do řádů a čeledí

Kondice ryby – jedná se o celkový stav ryby zahrnující to, jak dobře je živená, její zdravotní stav, přítomnost parazitů apod.; ryba v dobré kondici vypadá zdravě, je dobře rostlá a živená

Komensalismus – příživnictví, jeden druh se přiživuje na potravních aktivitách jiného druhu (např. ryba lodivod doprovází žraloky a živí se zbytky jejich potravy)

Komensál – příživník (viz Komensalismus)

Konkurence mezidruhová – dva druhy obývající stejné prostředí mají podobné nároky a využívají stejné zdroje, vzájemně si tedy konkurují a z dlouhodobého pohledu může úspěšnější druh způsobit vymizení toho druhého; často se tento jev vyskytuje v situacích, kdy je do prostředí zavlečen nový velmi odolný a rychle se šířící druh

Kumulace – hromadění (např. kumulace škodlivin ve svalovině ryby)

Ktenoidní šupiny – drsné šupiny s vlnitým zadním okrajem, typické jsou např. pro okouna

 



Larvální perioda – období v životě ryby, kdy se organismus už živí potravou získávanou v okolí, ale stále ještě probíhá vývoj orgánů do definitivní podoby – dosažením tohoto stavu je larvální perioda ukončena

Letální – smrtící – ve smyslu stanovení hranice, za níž už nastává smrt (letální teplota, dávka jedu, ozáření, …)

Letnění rybníků – ponechání rybníku na suchu po část vegetačního období nebo i celou sezónu; rybník během této doby zaroste a po zatopení se živiny z rozkládajícícího se rostlinstva rychleji uvolňují do vody a zvyšují produkci

Litofilní ryby – druhy ryb preferující jako místo pro uložení jiker kamenný nebo štěrkový podklad

Litorál – příbřežní zóna vodních nádrží nebo i moře; bývá mělká, takže je ve vodě dostatek světla pro fotosyntézu, což umožňuje růst rostlin na dně

Lokalita – místo nálezu, výskytu apod.

 



Meandr – zákrut říčního toku; vlivem setrvačnosti má voda tendenci téct rovně a naráží na vnější břeh, který podemílá, zatímco uvnitř oblouku dochází k  ukládání materiálu. Tím se celý oblouk neustále posouvá.
Pro řeky tekoucí v ploché krajině je meandrování typické, ale v současnosti byla většina meandrů na našich velkých řekách díky regulacím a napřimování koryt odstraněna.

Meliorace rybníků – zásahy mající za cíl zlepšit životní podmínky ryb a zvýšit produkci (letnění, zimování, vápnění,…)

Metamorfóza – přeměna; v biologii se obvykle myslí změna larvy v dospělce – např. u mihule

Migrace – pravidelné každoročně se opakující přesuny živočichů z jednoho místa na druhé; u ryb je běžná třecí migrace nebo migrace na zimoviště

Minoha – larva mihule

Monitoring – dlouhodobé pravidelné sledování přírodních dějů

Monocyklický druh – druh rozmnožující se pouze jedenkrát za život; rozmnožováním obvykle vyvrcholí život jedince, který krátce poté uhyne; typickým příkladem jsou pacifičtí lososi nebo náš úhoř říční

Monokulturní obsádka – obsádka tvořená pouze jedním druhem ryb (obvyklá je v akvakultuře – např. sádky s chovem pstruha duhového)

Monté – vývojové stadium úhoře – malý úhořík vzniklý přeměnou z larvy krátce před dosažením evropského pobřeží (v případě úhoře říčního)

Morfa – označení jedinců s určitým vzhledem, kteří se pravidelně objevují v rámci nějakého živočišného druhu; jedná se o méně výraznou skupinu než je forma, i když se obě označení někdy prolínají
U nás je známa bahenní morfa karase obecného (Carassius carassius morpha humilis).

Mortalita – úmrtnost; vyjadřuje počet či procento uhynulých jedinců v populaci za určitou dobu;
např. populace ryb vystavené dlouhodobému stresu vykazují vysokou mortalitu

 



Natalita – množivost, porodnost; počet nových jedinců za určité časové období

Naturalizovaný druh – nepůvodní (introdukovaný) druh, který se v novém prostředí plně adaptoval, přežívá bez pomoci člověka  a přirozeně se tu rozmnožuje

Nekton – vodní živočichové, kteří aktivně plavou ve vodě a jsou schopni překonávat i silnější proudění (ryby, hmyz,…)

Neuston – společenstvo drobných organismů žijících v blance na povrchu vody

Niva – oblast v bezprostředním  okolí toku, bývá jen málo vyvýšená nad jeho hladinu a často je podmáčená nebo pravidelně zaplavovaná

 



Oligotrofní druh – takový, který žije v prostředí s minimální úživností (např. velmi čisté vody); jako oligotrofní se dají označit např. populace sivena v některých amerických jezerech

 



Partenogeneze – způsob rozmnožování, kdy se zárodek vyvíjí z neoplozeného vajíčka

Patogenní – zdraví škodlivý; např pobyt ve znečištěném prostředí má na organismus patogenní účinky

Patogeny – látky zdraví škodlivé

Pelagiál – prostor vodního sloupce mezi dnem a hladinou; např. na volném moři se většina druhů organismů vyskytuje v pelagiálu

Pelagický druh – druh obývající vodní sloupec od hladiny zhruba do střední části – druhy pohybující se nade dnem jsou řazeny spíše mezi bentické.
Pelagickými druhy jsou např. planktonožravé ryby (síhové, sledi,…).
Existují i pelagické jikry – volně se vznášejí ve sloupci, protože je nadlehčuje tuková kapénka.

Pelagofilní druh – druh, který se vytírá ve vodním sloupci a má pelagické (volně vzplývající) jikry – např. amur

Perifyton – nárosty řas, sinic a jiných drobných organismů pokrývající ponořené předměty; jsou potravou bezobratlých a nejmenších druhů ryb

Pesticidy – souhrnné označení látek používaných v zemědělství k hubení škodlivých organismů (včetně rostlin)

pH - viz heslo "Hodnota pH"

Plankton – společenstvo organismů volně se vznášejících ve vodním sloupci a majících jen omezenou schopnost pohybu; setkáme se s pojmy fytoplankton (rostlinný plankton) a zooplankton (živočišný plankton)

Planktonofág – živočich živící se převážně planktonem

Plůdek - ryby ve stáří do jednoho roku – tj. nejmladší aktuálně se vyskytující ročník

Poikilotermie – teplota těla proměnlivá v závislosti na teplotě okolí - "studenokrevnost" – živočich nevytváří dostatek tělesného tepla, aby si mohl udržet stálou teplotu těla a je proto závislý na teplotě okolního prostředí (ryby jsou poikilotermní)

Poldr – ploché území nacházející se zpravidla v blízkosti tekoucích vod a většinou alespoň částečně obklopené hrázemi; jeho úkolem je zadržet za povodní velký objem vody, která pak postupně odteče, čímž se brání vzniku povodňové vlny níže na toku

Polopelagofilní druh – jikry jsou vytírány do vodního sloupce, ale postupně klesají ke dnu, kde zůstávají ležet – u nás se takto rozmnožuje mník a ostrucha

Poloumělý výtěr – rybám se uměle připraví příznivé podmínky pro výtěr (zarostlé rybníčky, hnízda z větví,…) a dál už se nechají vytřít přirozenou cestou

Polyfágní druh – všežravý - takový, který využívá velmi široké spektrum potravy – z našich ryb je to například jelec tloušť

Polykulturní obsádka – obsádka tvořená více druhy ryb; opakem je monokulturní (jednodruhová) obsádka

Populace – skupina jedinců jednoho druhu obývající prostor, v jehož rámci se mohou tito jedinci pohybovat, setkávat a společně rozmnožovat – to znamená, že např. pstruhy obecné  ze dvou zcela oddělených jezer budeme považovat za dvě populace.
Jsou-li populace odděleny dostatečně dlouho a vystaveny odlišným podmínkám, postupně mezi nimi narůstají rozdíly. Ve chvíli, kdy rozdíly překročí úroveň, kdy se jedinci obou populací už spolu nemohou rozmnožovat, vznikají dva nové druhy.

Povodí – oblast, z níž voda stéká do jedné řeky – např. povodí Labe je oblast odvodňovaná Labem; naše území je tvořeno povodím Labe, Odry a Dunaje. Lze ale hovořit i o povodí menších řek.

Predátor – dravec, živočich lovící živou kořist

Produkce – pokud jde o ryby, je to hmotnost ryb, která dokáže na dané lokalitě vzniknout v období jednoho roku; obvykle se udává v kilogramech na hektar; produkci může využívat člověk tím, že ryby odlovuje nebo ji využívají predátoři z řad jiných živočichů

Psammofilní ryby – ryby, které se třou na písčitém dně (např. hrouzek obecný)

Původní druh – druh, který se na daném území vyskytoval bez zásahu člověka nebo tam bez jeho přispění sám pronikl – candát východní pronikl na naše území teprve před několika desítkami let, ale stalo se tak přirozenou cestou z míst níže po proudu Moravy a proto je tato ryba považována za druh původní na našem území

 



Refugium – místo, kde mohou organismy přečkat působení nepříznivých podmínek působících v jejich životním prostředí (místa, kde ryby přečkávají zimu, povodňové stavy, období s nedostatkem kyslíku apod.); odstraněním těchto míst se výrazně a natrvalo sníží počet organismů v daném prostředí

Regulace – úprava; v souvislosti s vodou a rybami se obvykle hovoří o regulaci vodních toků, přičemž většina současných úprav má vysloveně negativní dopad na rybí obsádku

Reintrodukce – zpětné vysazení vymizelého druhu na území, kde se již v minulosti vysazoval – můžeme hovořit např. o probíhající reintrodukci lososa na naše území

Rekultivace – zvýšení kvality nějakého území lidským zásahem – rekultivace skládky zavezením a zalesněním, rekultivace povrchových dolů zaplavením a vytvořením vodních ploch, rekultivace rybníků odbahněním,…

Remontní ryba – pohlavně nedospělá ryba chovaná s cílem začlenění do generačního hejna (tj. mezi ryby určené pro další chov); generační ryby se z remontních ryb vybírají podle přísných kritérií, aby nedošlo k zhoršení kvality chované linie

Reofilní druhy – druhy preferují tekoucí vody (u nás parma, ostroretka, tloušť,…)

Reprodukce – totéž co rozmnožování

Respirace – dýchání

 



Salinita – obsah soli ve vodě, udává se v procentech nebo gramech na litr

Saprobita – údaj o množství odbouratelných organických látek obsažených ve vodě

Sediment – usazenina; můžeme hovořit o sedimentu jako usazenině na dně (kal, bahno) nebo o usazených horninách jako je písek, štěrk apod.

Sekundární – druhotný, druhotně vzniklý – např. sekundární lipanová pásma jsou úseky s chladnou vodou vzniklé druhotně pod přehradami

Selekce – výběr; existuje přírodní selekce daná schopností každého jedince přežít v podmínkách, které ho obklopují a  umělá selekce, kterou provádí člověk podle svých představ – např. při šlechtění

Senektivní perioda – období v životě ryby, kdy se projevují nezvratné příznaky stárnutí – klesá množství i kvalita pohlavních produktů, dochází k poklesu hmotnosti a zhoršování kondice; senektivní perioda je zakončena smrtí jedince

Smíšená obsádka rybníka – v obsádce je přítomno více ročníků téhož druhu hlavní chované ryby

Speciace – soubor vývojových procesů vedoucích ke vzniku nových druhů organismů

Speleofilní druh – takový druh, který se rozmnožuje v úkrytech – např. vranka, která klade jikry na spodní stranu kamenů

Společenstvo – totéž, co biocenóza – tedy soubor všech organismů obývajících určitý prostor (biotop)

Sukcese – postupný vývoj určitého ekosystému vedoucí zpravidla přes několik stádií až ke konečnému stadiu zvanému klimax.
Typickým příkladem je postupný zánik malých stojatých vod – napřed jsou relativně hluboké a hostí početnou obsádku ryb, později vyrostou břehové porosty, voda se začne zanášet organickým materiálem a zarůstat, po nějakém čase se tůň změní v mokřad, následně v bažinu a nakonec zaroste vlhkomilným lesem. Celý tento proces je samozřejmě provázen i změnami rybí obsádky.

Suspenze – částice pevné látky rozptýlené v kapalině – např. kalná voda obsahující jílové částice

Symbióza – vzájemně výhodné soužití dvou organismů (u ryb např. pyskouni – čističi, kteří obírají parazity z těl velkých ryb)

 



Taxon – biologická systematická jednotka – druh, rod, čeleď, řád,…

Teritorium – území, které si živočich obsadí a aktivně si ho označuje nebo brání – teritoriální rybou může být štika, případně se teritoriální chvání objevuje u druhů stavějících hnízda a střežících jikry (candát, koljuška,…)

Toxicita – jedovatost

Trdliště – místo, kde se vytírají ryby; mnohá trdliště jsou rybami navštěvována opakovaně po dlouhou dobu a měla by být chráněna

Triploidní jedinec – buňky jeho těla obsahují ztrojenou chromozomovou sadu (značí se 3n); tento jev není příliš běžný a u ryb se s ním setkáme např. u sekavcovitých; existují i tetraploidní jedinci se čtyřnásobnou chromozómovou sadou

 



Úkrytová kapacita – množství využitelných úkrytů, které dané prostředí nebo lokalita nabízejí – např. vysoké stavy štik jsou mimo jiné podmíněny i vysokou úkrytovou kapacitou revíru

Umělý výtěr – rybám jsou odebrány pohlavní produkty a následně s nimi zachází člověk; výhodou je mnohem vyšší úspěšnost než u přirozeného výtěru – často se podaří odchovat až 90 % získaných jiker, zatímco u přirozeného výtěru je poměr ztrát a přežívajících jiker obvykle obrácený

 



Vegetace – rostlinstvo

Vegetační období – část roku, kdy je natolik teplo, že mohou ryby intenzivně přijímat potravu a zaznamenávat přírůstky; čím je vegetační období delší, tím jsou přírůstky vyšší.
Název vegetační období napovídá, že se jedná o období, během něhož je v přírodě vyvinuto vodní rostlinstvo.

Vegetační zbarvení vody – zbarvení způsobené přítomnosti rostlinného planktonu – řas a sinic, díky úbytku jejich počtu se v zimním období voda vyčistí

Vitalita – životaschopnost

Vnitrodruhová diverzita – rozdílnost jednotlivých populací v rámci jednoho druhu; často není pozorovatelná okem, ale jen za pomoci genetických technik (genetická diverzita); dík zániku menších populací a obchodování s rybími násadami se vnitrodruhová diverzita mnoha druhů značně snížila

Vodní květ – masový výskyt řas a sinic projevující se zřetelným zeleným zbarvením vody, někdy až škraloupem na hladině

 



Xantoforismus – zlatá barevná odchylka vyskytující se u mnoha druhů ryb; boky bývají oranžové a oči mají normální barvu

 



Zimování rybníků – ponechání rybníků bez vody v zimním období

Zoogeografie – věda o rozšíření živočichů na Zemi

Zooplankton – živočišný plankton

 

Chci sdílet tento článek na Facebooku