Jelec proudník

Jelec proudník

Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758)

Proudník je menší stříbřitá ryba vyskytující se v čistých tekoucích vodách. U nás je poměrně běžný v mnoha řekách a říčkách, ale setkáme se s ním třeba i ve Vltavě nebo Labi.

V Evropě se proudník vyskytuje od Francie až k Donu. Chybí na Pyrenejském, Apeninském a Balkánském poloostrově a také na západě Skandinávie.

Na našem území je proudník jedním ze tří přítomných druhů jelců. Je z nich nejmenší a nejštíhlejší. Od příbuzného jelce tlouště se odlišuje svými menšími rozměry, absencí červené barvy plouví na spodní části těla, menšími ústy připomínajícími spíše plotici a vykrojenou řitní ploutví.

Na pohled se jedná o sice elegantní, ale velmi obyčejnou rybku s protáhlým nízkým tělem, stříbrnými boky a kónickou hlavou nesoucí vodorovná ústa.

Hospodářský význam tohoto druhu je minimální, na pstruhových revírech je vnímán dokonce negativně jako druh konkurující lososovitým rybám. Přestože jeho chytání má určitý půvab, je většinou rybářů přehlížen a mnozí ho ani nepoznají. Asi nejčastěji se s proudníkem setkávají muškaři, pro které je běžným úlovkem. Občas bývá použit jako nástražní rybka.

Jako málo významný druh je i poměrně málo zkoumán a v porovnání s jinými druhy kaprovitých ryb (plotice, cejn) o něm máme poměrně málo informací.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a  6 – 8 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 6 – 9 měkkých větvených paprsků.

V postranní čáře je 44 – 56 šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• válcovité mírně zploštělé tělo
• zakulacené ploutve s mírným vykrojením
• řitní ploutev krátká (narozdíl od oukleje) a vykrojená (narozdíl od tlouště)


 

• stříbrné zbarvení s šedými, naspodu těla někdy naoranžovělými ploutvemi
• Nižší zaoblená hlava s okrouhlou tlamkou nepatrně větší než u jiných bílých ryb


 

Výskyt v ČR

Jelec proudník se vyskytuje v tekoucích vodách na celém našem území, ovšem zdaleka ne všude je hojný. Vyhovují mu spíše menší čistší toky lipanového až parmového pásma, ale byl zaznamenán i v Labi. Kalným nížinným vodám se vyhýbá, na stojatých vodách je vzácný.

Pěkné exempláře proudníků se vyskytují např. na Vltavě nad Českými Budějovicemi.

Menší říčka lipanového pásma s poměrně početným výskytem proudníka.

Biologie

Jelec proudník je původním druhem našich řek. Vyhovují mu čisté a kyslíkem bohaté řeky patřící do lipanového až parmového pásma, ale v tažnějších nepříliš kalných řekách se vyskytuje i daleko do nížin. Najdeme ho i v sekundárních lipanových pásmech pod přehradami. Ve stojatých vodách se vyskytuje výjimečně a stejně tak se s ním nesetkáme v kalných nížinných tocích s nepatrným prouděním. Je to ryba citlivá na chemické i organické znečištění, proto je na mnoha místech vzácný nebo vymizel.

Pokud jde o jeho stanoviště, zdržuje se tento druh v opravdu spíše v proudech, jak napovídá jeho jméno. Postává obvykle na kraji proudu podél břehů.

Jeho potravu  tvoří především larvy vodního hmyzu a ostatní vodní bezobratlí, může sbírat i jikry nebo lovit potěr ryb a část jeho potravy tvoří i rostlinná složka. Rád sbírá potravu z hladiny.

Zimní úlovky proudníků dokládají, že tyto rybky jsou potravně aktivní i v chladné části roku.

Pohlavně dospívá proudník ve věku 2 – 3 let. Tře se na jaře, obvykle v dubnu až květnu. Jako většina typicky říčních druhů ryb se i proudník vytírá v mělké rychle proudící vodě na štěrkový podklad. Vytřené jikry se lepí na štěrk a kameny. Samice klade v závislosti na své velikosti 2 000 – 20 000 jiker v jediné dávce. Při teplotě vody kolem 11°C trvá líhnutí jiker přibližně měsíc.

Jelec proudník je z ekologického hlediska poměrně významnou složkou obsádky některých menších proudnějších řek, bohužel v očích rybářů není tento význam  nijak zvlášť oceňován. Spíše kladou tomuto druhu za vinu, že konkuruje pstruhům a lipanům.

Stáří a růst

Růst proudníka je velmi pomalý. Je to dáno přizpůsobením tohoto druhu k životu na nepříliš úživných tocích. Jen velmi malé procento ryb překročí délku 30 cm. Rekordní jedinci se zdola blíží hranici 40 cm. Jednou z našich největších evidovaných ryb tohoto druhu je exemplář ulovený roku 1976 v Bečvě, dlouhý 37 cm a vážící 0,90 kg.

Obě pohlaví rostou přibližně stejně rychle, ale samice pravděpodobně žijí o něco déle. Věk může u tohoto druhu běžně překročit 10 let. V literatuře jsou zprávy dokonce o šestnáctiletém proudníkovi.

Některé úlovky z našeho území

Růst proudníka na vybraných lokalitách

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Jihlava 1980 – 30 exemplářů

Sportovní rybolov

Proudník u nás obvykle nebývá záměrně lovenou rybou, i když existují články anglických autorů o jeho cíleném lovu. V našich podmínkách se proudníci pravidelně chytají při lovu jiných druhů ryb.

Velice časté jsou úlovky na menších tekoucích vodách dosažené v předjaří na plavanou. Zabrat může tento druh i ze dna (klasická položená, feeder). Velice dobře se proudníci loví i na umělé mušky ať už s kompletní klasickou výbavou nebo „na třepanou“, kdy stačí spouštět umělou mušku (nebo i skutečný hmyz) na hladinu za pomoci delšího prutu. Další možnou technikou je spouštění nástrahy (pečivo, hmyz) s proudem po hladině.

V poslední době se proudníci běžně loví i na přívlač za použití nejmenších nástrah, zejména drobných gumek a rotaček.

Tento proudník navzdory svým nevelkým rozměrům zabral na plastovou Berkleynymfu.

Náčiní může (a mělo by být) vzhledem k velikosti této ryby, která zřídka přesahuje 30 cm, velmi jemné.

Jelec proudník - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

• Opomíjený proudník