Vyhledávání
Ryby podle abecedy
A
B
C
D
H
- Hlavatka obecná
- Hlavačka mramorovaná
- Hlaváč černoústý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
J
K
L
M
O
- Okoun říční
- Okounek pstruhový
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
P
Ryby podle čeledí
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Slunka obecná
- Střevle potoční
- Střevlička východní
- Tolstolobec pestrý
- Tolstolobik bílý
- Candát obecný
- Candát východní
- Drsek menší
- Drsek větší
- Ježdík dunajský
- Ježdík obecný
- Ježdík žlutý
- Okoun říční
Ryby podle řádů
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Mřenka mramorovaná
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Piskoř pruhovaný
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Sekavčík horský
- Sekavec podunajský
- Slunka obecná
Jelec proudník
- latinsky: Leuciscus leuciscus
- slovensky: Jalec maloústy
- anglicky: Dace
- německy: Hasel
- Původní druh na většině našeho území
- Nemá dobu hájení
- Minimální lovná délka: nemá
- Není chráněn
Jelec proudník
Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758)
Proudník je menší stříbřitá ryba vyskytující se v čistých tekoucích vodách. U nás je poměrně běžný v mnoha řekách a říčkách, ale setkáme se s ním třeba i ve Vltavě nebo Labi.
V Evropě se proudník vyskytuje od Francie až k Donu. Chybí na Pyrenejském, Apeninském a Balkánském poloostrově a také na západě Skandinávie.
Na našem území je proudník jedním ze tří přítomných druhů jelců. Je z nich nejmenší a nejštíhlejší. Od příbuzného jelce tlouště se odlišuje svými menšími rozměry, absencí červené barvy plouví na spodní části těla, menšími ústy připomínajícími spíše plotici a vykrojenou řitní ploutví.
Na pohled se jedná o sice elegantní, ale velmi obyčejnou rybku s protáhlým nízkým tělem, stříbrnými boky a kónickou hlavou nesoucí vodorovná ústa.
Hospodářský význam tohoto druhu je minimální, na pstruhových revírech je vnímán dokonce negativně jako druh konkurující lososovitým rybám. Přestože jeho chytání má určitý půvab, je většinou rybářů přehlížen a mnozí ho ani nepoznají. Asi nejčastěji se s proudníkem setkávají muškaři, pro které je běžným úlovkem. Občas bývá použit jako nástražní rybka.
Jako málo významný druh je i poměrně málo zkoumán a v porovnání s jinými druhy kaprovitých ryb (plotice, cejn) o něm máme poměrně málo informací.
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 6 – 8 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 6 – 9 měkkých větvených paprsků.
V postranní čáře je 44 – 56 šupin.
Čeho si všímat při běžném pohledu:
Výskyt v ČR
Jelec proudník se vyskytuje v tekoucích vodách na celém našem území, ovšem zdaleka ne všude je hojný. Vyhovují mu spíše menší čistší toky lipanového až parmového pásma, ale byl zaznamenán i v Labi. Kalným nížinným vodám se vyhýbá, na stojatých vodách je vzácný.
Pěkné exempláře proudníků se vyskytují např. na Vltavě nad Českými Budějovicemi.
Menší říčka lipanového pásma s poměrně početným výskytem proudníka.
Biologie
Jelec proudník je původním druhem našich řek. Vyhovují mu čisté a kyslíkem bohaté řeky patřící do lipanového až parmového pásma, ale v tažnějších nepříliš kalných řekách se vyskytuje i daleko do nížin. Najdeme ho i v sekundárních lipanových pásmech pod přehradami. Ve stojatých vodách se vyskytuje výjimečně a stejně tak se s ním nesetkáme v kalných nížinných tocích s nepatrným prouděním. Je to ryba citlivá na chemické i organické znečištění, proto je na mnoha místech vzácný nebo vymizel.
Pokud jde o jeho stanoviště, zdržuje se tento druh v opravdu spíše v proudech, jak napovídá jeho jméno. Postává obvykle na kraji proudu podél břehů.
Jeho potravu tvoří především larvy vodního hmyzu a ostatní vodní bezobratlí, může sbírat i jikry nebo lovit potěr ryb a část jeho potravy tvoří i rostlinná složka. Rád sbírá potravu z hladiny.
Zimní úlovky proudníků dokládají, že tyto rybky jsou potravně aktivní i v chladné části roku.
Pohlavně dospívá proudník ve věku 2 – 3 let. Tře se na jaře, obvykle v dubnu až květnu. Jako většina typicky říčních druhů ryb se i proudník vytírá v mělké rychle proudící vodě na štěrkový podklad. Vytřené jikry se lepí na štěrk a kameny. Samice klade v závislosti na své velikosti 2 000 – 20 000 jiker v jediné dávce. Při teplotě vody kolem 11°C trvá líhnutí jiker přibližně měsíc.
Jelec proudník je z ekologického hlediska poměrně významnou složkou obsádky některých menších proudnějších řek, bohužel v očích rybářů není tento význam nijak zvlášť oceňován. Spíše kladou tomuto druhu za vinu, že konkuruje pstruhům a lipanům.
Stáří a růst
Růst proudníka je velmi pomalý. Je to dáno přizpůsobením tohoto druhu k životu na nepříliš úživných tocích. Jen velmi malé procento ryb překročí délku 30 cm. Rekordní jedinci se zdola blíží hranici 40 cm. Jednou z našich největších evidovaných ryb tohoto druhu je exemplář ulovený roku 1976 v Bečvě, dlouhý 37 cm a vážící 0,90 kg.
Obě pohlaví rostou přibližně stejně rychle, ale samice pravděpodobně žijí o něco déle. Věk může u tohoto druhu běžně překročit 10 let. V literatuře jsou zprávy dokonce o šestnáctiletém proudníkovi.
Některé úlovky z našeho území
Délka | Hmotnost | Revír | Datum ulovení | Nástraha |
---|---|---|---|---|
34 cm | ? kg | Vltava - Modřany | rok 1992 | nalezen uhynulý |
33 cm | ? kg | Lužnice | 18.1. 2008 | houska - plavaná |
31 cm | 0,21 kg | ústí Otavy do Orlíku | rok 1996 | bílí červi - plavaná |
Růst proudníka na vybraných lokalitách
(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
Jihlava 1980 – 30 exemplářů
Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Samci - celková délka (mm) | 50 | 86 | 107 | 145 | 172 | 199 | 216 | 223 | 235 |
Samice- celková délka (mm) | 44 | 77 | 104 | 134 | 164 | 187 | 220 | 240 | - |
Sportovní rybolov
Proudník u nás obvykle nebývá záměrně lovenou rybou, i když existují články anglických autorů o jeho cíleném lovu. V našich podmínkách se proudníci pravidelně chytají při lovu jiných druhů ryb.
Velice časté jsou úlovky na menších tekoucích vodách dosažené v předjaří na plavanou. Zabrat může tento druh i ze dna (klasická položená, feeder). Velice dobře se proudníci loví i na umělé mušky ať už s kompletní klasickou výbavou nebo „na třepanou“, kdy stačí spouštět umělou mušku (nebo i skutečný hmyz) na hladinu za pomoci delšího prutu. Další možnou technikou je spouštění nástrahy (pečivo, hmyz) s proudem po hladině.
V poslední době se proudníci běžně loví i na přívlač za použití nejmenších nástrah, zejména drobných gumek a rotaček.
Tento proudník navzdory svým nevelkým rozměrům zabral na plastovou Berkleynymfu.
Náčiní může (a mělo by být) vzhledem k velikosti této ryby, která zřídka přesahuje 30 cm, velmi jemné.