Lín obecný

Lín obecný

Tinca tinca (Linnaeus, 1758)

Lín obecný je středně velkou kaprovitou rybou specializovanou na život v mělkých zarostlých vodách – obvykle stojatých. Díky přizpůsobení těmto podmínkám je jeho vzhled natolik typický a odlišný od ostatních ryb, že ho pozná prakticky každý.

U nás je poměrně rozšířen skoro po celém území v výjimkou vyšších poloh, ale jen málokde je skutečně hojný.

S línem se můžeme setkat ve vhodných vodách prakticky celé Evropy s výjimkou nejsevernějších oblastí (zhruba od 61. rovnoběžky severněji už chybí). Vyskytuje se i v některých oblastech Sibiře a introdukován byl například v Austrálii. Žije také v mírně slané vodě východní části Baltu. Pěkní líni pocházejí zejména z vod západní Evropy - Francie a Velké Británie a poněkud nedoceněny zůstávají populace v mělkých jezerech jižního Švédska.

Jak už bylo řečeno, línovo tělo je ukázkou mnoha adaptací na život ve změti vodního roslinstva. Tělo je robustní, nepříliš vysoké a silné. Pokrývá ho silná slizová vrstva, která ho chrání při prodírání vegetací. Pod ní jsou drobné šupiny pevně zarostlé v silné kůži. Barva boků je obvykle zelená, což není mezi kaprovitými rybami obvyklé.

Podle typu vod jsou ale mezi líny značné rozdíly ve zbarvení. V čistých rašelinných vodách jsou až černozelení, jinde nazlátlí a někde, zpravidla tam, kde voda není příliš průhledná, bývají velmi světlí až do béžova.

Ploutve jsou veliké, silné a mají kulaté zakončení. Normálně slouží ke klidnému a pomalému pohybu mezi stonky rostlin, ale dovedou udělit línovu tělu i celkem slušné zrychlení.

Hlava je rovněž zakulacená s velkými masitými ústy, vedle nichž najdeme jeden pár vousků.

Oko lína má načervenalou duhovku a vypadá velmi působivě.

Lín  je u nás chován jako vedlejší kaprovitá ryba v kaprových rybnících. Na domácím trhu není příliš žádán, ale většina produkce se vyváží do států západní Evropy, kde je poptávka po línovi poměrně vysoká.

Rovněž u sportovních rybářů je lín oblíben pro svou krásu, osobité kouzlo a také pro velice chutné maso.

V poslední době počet línů ve sportovních vodách klesá. Na vině je více faktorů – zánik vhodných stanovišť, sílící rybářský tlak, masové vysazování kapra a jistě i řada dalších.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 - 4 tvrdé paprsky a  6 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 - 4 tvrdé a 5 – 8 měkkých větvených paprsků a v břišní ploutvi jsou 2 tvrdé a 8 – 9 měkkých větvených paprsků.

V postranní čáře je 89 – 111 šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• zelené zbarvení boků
• velmi drobné šupiny
• zakulacené ploutve


 

• načervenalá duhovka oka

Výskyt v ČR

Lín se vyskytuje poměrně běžně po celém našem území. Protože je často vysazován nebo uniká (přinejmenším jako plůdek) z chovných rybníků , potkáme se s ním opravdu skoro všude. Zdaleka ne všude je ale hojný. Početnější je v nížinných oblastech státu, kde je dostatek mělkých zarostlých stojatých vod, které mu ideálně vyhovují. Takovými místy jsou například Polabí a jižní Morava.

Naši rekordní líni pocházeli např. z ÚN Rozkoš nebo z nádrží pod Pálavou.

Mělké zarostlé okraje rybníků a zátok údolních nádrží mají líni v oblibě.

V menších tůních plných vodního rostlinstva bývá lín jedním z nejběžnějších druhů ryb.

Stulíkové porosty jsou místem, kde líni prostě být musí.

Biologie

Lín obecný je ryba žijící především v zarostlých stojatých vodách.

Ty jsou často mělké, v létě mohou mít sklony k vysychání, v zimě je zase uzavírá led a hnijící rostlinstvo pod ním snižuje množství kyslíku na minimum. Tomu všemu je lín dokonale přizpůsoben.

Je velmi odolný vůči nedostatku kyslíku, dokáže přečkat zimu pod tlustým ledovým krunýřem zahrabaný v bahně nejhlubší části tůně a podobně se chová i za letních veder, kdy upadá do stavu jakési netečnosti nebo se rovněž zahrabe. Má zelenkavé zbarvení, které ho maskuje v porostech rostlinstva, pomalé nenápadné pohyby a silnou ochrannou slizovou vrstvu chránící tělo při prodírání se mezi rostlinstvem.

Jeho hlavním predátorem bývá štika, která na rozdíl od většiny ostatních dravců v zarostlých mělkých vodách výborně prosperuje, na některých vodách i sumec.

Líni jsou stálé stanovištní ryby, které žijí buď samotářsky nebo v malých skupinkách. Dokonce ani vysazené ryby se příliš nevzdalují od místa vypuštění, pokud tam najdou přijatelné podmínky. Na větších revírech s pestřejší obsádkou nemají líni sklony se přemnožovat. Ani tam, kde vytvářejí stabilní populace, nejsou příliš početní. Pouze v některých  malých vodách bez přítomnosti predátorů se dovedou namnožit do většího počtu a většinou pak velmi pomalu rostou.

Při sběru potravin se líni prodírají rostlinstvem a obírají z něj vodní plže a další bezobratlé. Často je prozradí pohyby stonku nebo listu, jemuž právě věnují svou pozornost. Stejně dobře ryjí i ve dně, kde hledají larvy pakomárů a jiného vodního hmyzu. Pokud je ho dostatek,  je důležitou složkou potravy línů i hrubší plankton – perloočky a buchanky. Na tekoucích vodách líni s oblibou konzumují žížaly, které jsou za vyššího stavu unášeny vodou nebo je líni vyhledávají na zatopených březích. Větší jedinci si doplňují jídelníček i rostlinnou potravou. Při přikrmování ryb v rybnících nebo při vnaděnína sportovních revírech si líni snadno zvykají na různé druhy zrnin a jiných rostlinných produktů.

Pohlaví línů lze snadno rozeznat podle velikosti a tvaru břišních ploutví. U samců ve věku asi 15 měsíců výrazně zesílí a zároveň se obloukovitě prohne první paprsek břišních ploutví. Ploutve samy zvětší svou velikost a dosahují pak až k řitnímu otvoru nebo i za něj. Břišní ploutve samic jsou subtilnější, kratší a bez onoho výrazného prvního paprsku. Na přiloženém snímku je rozdíl skutečně výrazný a ploutve samce (nalevo) sahají daleko za řitní otvor.

Pohlavní dospělosti dosahují obě pohlaví někdy už ve třetím, ale častěji ve čtvrtém roce života. Výtěr je dávkový a probíhá ve dvou až třech vlnách, přičemž začíná teprve tehdy, když teplota vody překročí 18°C. Většinou to bývá v květnu, ale v chladných letech nebo ve vyšších polohách často daleko později. V nepříznivých letech se celý výtěr může protáhnout až do srpna. Před výtěrem tvoří líni hejna, jejichž početnost závisí na množství ryb na lokalitě. Z hejn se potom vyčleňují menší skupinky po 2 – 3 rybách, které se společně vytírají v mělké vodě na vodní rostlinstvo. Ryby přitom ztrácejí obvyklou plachost a nechají se pozorovat z naprosté blízkosti.

Obvyklý počet  jiker nakladených jednou samicí během sezóny se jako u většiny kaprovitých ryb pohybuje v řádech desetitisíců až statisíců. U velké samice vážící 1,83 kg  a pocházející z ÚN Lipno byl odhadnut počet jiker na 607 000. Plůdek se z jiker líhne zhruba za tři dny.

Lín je významným a nezastupitelným druhem zarostlých stojatých vod. V Polsku dokonce existuje řada mělkých jezer s bohatou vegetací rybáři označovaných jako líno – štiková. U nás takové vody prakticky nemáme, ale menší tůně s obsádkou tvořenou línem, perlínem, karasem a štikou (případně něterými vzácnějšími druhy) bývaly poměrně běžné. Postupně jich ale ubývá. Některé zanikají v důsledku lidské činnosti, jiné přirozenou sukcesí (zanášení bahnem a postupné zarůstání). Na většině ostatních vod je lín poměrně vzácný a místy je jeho přítomnost udržována pouze vysazováním.

Stáří a růst

Lín je rybou s velmi proměnlivým růstem. Ten závisí na množství dostupné potravy i délce zimní pauzy, kdy ryby nepřijímají potravu. Obecně lze říct, že v našich podmínkách líni zaostávají za svými možnostmi a nedorůstají zdaleka takových rozměrů jako třeba ve Francii nebo velké Británii. Snad za to může oceánské klima s mírnými zimami. Zatímco ze západní Evropy přicházejí zprávy o tří až pětikilových línech celkem běžně, u nás je taková ryba nesmírně vzácná.

Úlovky přes 60 cm jsou u nás velmi ojedinělé. V zahraničí dosahuje tento druh délky až 84 cm a hmotnosti 7,5 kg.

Co se týče věku, dal by se lín označit za středněvěkou rybu, která sice málokdy dosahuje stáří 10 let, ale může žít i podstatně déle. V roce 1999 byl na Dyji uloven lín dlouhý 58 cm a vážící 2,7 kg, jehož věk byl odhadnut na 19 let.

Některé úlovky z našeho území

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Růst lína na vybraných lokalitách:

Jako ukázky tempa růstu byly zvoleny dvě odlišně rostoucí populace. Je pravděpodobné, že růst na nádrži Lipno, která se nachází v  nadmořské výšce přes 700 m n. m., určitě nebude nejrychlejší možný. Proto lze očekávat, že v níže položených oblastech – zejména v polabí a na jižní Moravě tempo růstu ještě vyšší.

Sportovní rybolov

Lov lína je pro mnoho rybářů srdeční záležitostí. Je to spojeno jednak se zádumčivou krásou této ryby, jednak je to dáno jemností a kouzlem líních záběrů a dnes i tím, že je pěkný lín stále vzácnějším úlovkem. Nejkrásnějším a zřejmě i nejúspěšnějším způsobem lovu lína bude vždy plavaná s nástrahou těsně nade dnem nebo i na dně – pokud není příliš bahnité. Úspěčný je i lov na položenou včetně feederu.

Záběry při použití jiných technik (lín může být uloven i přívlačí) jsou příliš vzácné na to, aby se o ně člověk cíleně pokoušel.

Při lovu lína je třeba počítat s tím, že na většině našich vod budeme mít četné záběry menších kaprů a je třeba se na to připravit.

Možný výběr náčiní pro lov lína:

Plavaná

V zásadě stačí jakýkoli delší prut ať už dělený nebo teleskopický. Jako speciální výbava je ideální matchový prut a na zarostlých místech s nutností silového zdolávání klidně i lehčí kaprový prut.

Koncový návazec lze podle podmínek volit v rozmezí 0,10 - 0,22 mm.

Nástraha – všechny druhy žížal, bílí červi, houska, různá těsta, pelety...

Položená

Rozumně silný prut vybraný s ohledem na podmínky lovu, dělený či teleskopický. Na malých vodách může být i poměrně krátký. Vhodný je i feeder – na otevřené vodě stačí kategorie „light“, v hustých porostech a v místech výskytu kaprů může být i silnější.

Koncový návazec by mohl být v rozmezí 0,14 - 0,25 mm, lze použít i tenkou pletenku. Silnější průměry se uplatní v porostech a na místech s možností záběru kapra.

Nástraha – všechny druhy žížal, bílí červi, houska, různá těsta, kukuřice, těstoviny, pelety, měkčí drobnější boilies.

Lín obecný - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

• Línům v létě chutná… Ale brzy ráno!
• Lov línů
• V Království línů – dějství první
• V Království línů – dějství druhé
• Výpravy za líny
• Rybka s rubínovýma očima
• Zaslepeni líny
• Můj zelený a slizký kamarád
• Zaslepeni líny II
• Líní elegance v praxi (1.díl)
• Líní elegance v praxi - závěr
• Jak jsem potkal líny
• Taktiky lovu feederem – Hurá na líny!
• Lov línů na plavanou
• Ohrožené ryby našich vod - Lín obecný