Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER
Chytej.cz Atlas ryb Ježdík dunajský
Atlas ryb: Ježdík dunajský Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Ježdík dunajský

Ježdík dunajský

  • latinsky: Gymnocephalus baloni
  • slovensky: Hrebenačka vysoká
  • anglicky: Danube ruffe
  • německy: Balon‘s Kaulbarsch
  • Původní pouze ve větších řekách dunajského povodí
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Není chráněn

Ježdík dunajský

Gymnocephalus baloni (Holčík et Hensel, 1974)

Jezdik-dunajsky.jpg

Ježdík dunajský je nenápadným a poměrně málo rozšířeným druhem. Je obyvatelem Dunaje od Bavorska až po jeho deltu, některých jeho přítoků a kromě toho je znám z řeky Dněpru.Na první pohled se dost podobá ježdíku obecnému a tato podoba způsobila, že byl vědecky  popsán teprve v roce 1974 slovenskými ichtyology Holčíkem a Henselem.

Druhové jméno „baloni“ nese na počest významného slovenského ichtyologa E. Balona.

Ve slovenském úseku Dunaje se vyskytuje nepříliš hojně, ale celkem pravidelně. V posledních letech proniká i na naše území a můžeme se s ním setkat na dolním toku Moravy a Dyje. První nálezy na našem území pocházejí z roku 1996, kdy byl zaznamenán na dolním toku Moravy a v říčce Kyjovce. Od té doby počet nálezů stoupl a někdy až desítky ježdíků dunajských byly opětovně zaznamenány zejména v nejspodnějších úsecích Dyje a jejího přítoku Kyjovky. Bylo pozorováno i rozmnožování tohoto druhu na našem území.

Vzhledem ježdík dunajský do značné míry připomíná ježdíka obecného, ale liší se od něj například méně výrazným zbarvením – je více nahnědlý a místo skvrn jsou na bocích jen  nepříliš výrazné plochy tmavší barvy. Tělo je ze všech ježdíků nejvyšší a za hlavou vytváří „hrb“ podobný tomu, který známe u starších ročníků okounů. Druhá hřbetní ploutev dosahuje blíže k ocasu než u ježdíka obecného. Celkově tento druh dorůstá menších rozměrů.Vzhledem ke svému vzácnému výskytu je v Červeném seznamu ryb a mihulí veden jako kriticky ohrožený. Z hlediska zákonné ochrany je ovšem směrodatná vyhláška 395/1992 Sb., v níž ježdík dunajský  mezi chráněné druhy není zařazen.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má ve své první části 14 – 16 tvrdých paprsků a za nimi ještě 10 – 13 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 tvrdé a 4 –7 měkkých větvených paprsků.

V postranní čáře je 33 – 42 šupin, nad postranní čárou je 5 – 10 a pod postranní čárou 11 – 18 šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

 

  • výrazná hřbetní ploutev ze dvou spojených částí - první s trny, druhá podepřená měkkými rozvětvenými paprsky
  • drobné tuhé a drsné šupiny
  • ve srovnání se všemi ostnoploutvými rybami velmi vysoké tělo
  • tmavé skvrny na bocích velké a nepříliš výrazné

rozdíly oproti ježdíku obecnému:

  • v první řadě je důležité, že mimo dolní toky Moravy, Dyje a Kyjovky bychom se s tímto druhem neměli na našem území vůbec setkat
  • ze všech ježdíků je tento druh nejvyšší
  • má nejméně zřetelné, zato plochou největší skvrny
  • hřbetní ploutev má nejvíce posunutou směrem k ocasu
  • má nejkomplikovaněji tvarovanou skřelovou kost se dvěma hroty (pro srovnání je vhodné mít k dispozici obrázek)

 

Výskyt v ČR

Dolní tok Moravy, Dyje a Kyjovky.

V Dyji se sice vyskytuje i v Břeclavi až po místní jez, ale nejvíce nálezů pochází z níže položených úseků blíže k soutoku s Moravou.

Pokud jde o přítok Dyje Kyjovku, opět pocházejí nálezy z její nejnižší části – zhruba z posledních 2 km toku.

Jezdik-dunajsky-dyje.jpg

Dyje pod Břeclaví - někde tady by se měl ježdík dunajský vyskytovat...

 

Biologie

Jezdik-dunajsky-3.jpg

Ježdík dunajský upřednostňuje velké nížinné řeky a jejich průtočná ramena. Je proudomilný a na Dunaji jsou jeho typickým stanovištěm sypané kamenné hráze omývané proudem. Přestože se zdá, že silný a stálý proud by vysokotělému ježdíku dunajskému neměl příliš vyhovovat, známý slovenský fotograf Peter Áč uvádí, že se s tímto druhem nejčastěji setkával právě v silném proudu.

Podobně jako všichni ježdíci se i ježdík dunajský živí drobnými organismy dna, jako jsou blešivci nebo larvy pakomárů a chrostíků. Vzácněji se v jeho potravě najdou pijavky a další vodní organismy. Potravu údajně přijímá zejména v noci.

Pohlavně dospívá ježdík dunajský ve 2. nebo 3. roce života. Tře se obvykle v dubnu na písčitém nebo kamenitém dně. Výtěr probíhá v několika dávkách. Literatura udává absolutní plodnost v rozmezí 12 835 – 53 174 jiker od jedné samice.

Význam ježdíka dunajského v říčních dpolečenstvech není velký – je typickou rybou proudných úseků s dostatečně členitým tvrdým dnem, ale není nijak zvlášť početný. V našich vodách je pak vysloveně vzácným druhem obývajícím několik málo lokalit v jihovýchodním cípu republiky a jeho přítomnost je tu spíš symbolická.

Stáří a růst

Ježdík dunajský je podle všech pozorování krátkověkou rybou, jejíž maximální stáří obvykle nepřekračuje 5 let.

O rozměrech, kterých tento druh dosahuje, se píše málo a situaci navíc komplikuje skutečnost, že v ichtyologické literatuře se zpravidla pracuje s délkou bez ocasní ploutve a tyto údaje pak přejímají i autoři populárnější literatury a udávají je jako délku celkovou.

Největší údaj, které jsem objevil, pokud se někde psalo o maximální dosažené délce, hovoří o 121 mm délky těla. Mimoto jeden pramen zabývající se výzkumem plodnosti uvádí u zkoumané samice (nepocházející z našeho území) délku těla bez ocasní ploutve 132 mm a hmotnost 84 g. Při přepočtu by první ryba měřila asi 140 mm a druhá 153 mm. Oboje jsou ale svým způsobem extrémy, většinou tento druh nepřekračuje délku 12 cm.

 

Růst ježdíka dunajského v Dněpru

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Věk (roky) 1 2 3 4 5
Celková délka (mm) 26 - 52 49 - 99 79 - 115 103 - 116 114 - 126

 

Údaje o růstu nebyly z našeho území publikovány, ale v porovnání s růstem na Dněpru bude růst na našich vodách  pravděpodobně o něco pomalejší.

Sportovní rybolov

Ježdík dunajský by se nechal ulovit na drobné živočišné nástrahy na plavanou či položenou, ale šance na úlovek je s ohledem na vzácnost druhu a převážně noční aktivitu minimální. Pravděpodobnější je náhodné ulovení do čeřínku.

Protože se jedná o chráněný druh, není záměrný lov žádoucí.

Ježdík dunajský - fotografie

th-Jezdik-dunajsky-3.jpgth-Jezdik-dunajsky-dyje.jpgth-Jezdik-dunajsky.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.