Chytej.cz
NOVINKA 2018/2019 RedBass KICKER
Chytej.cz Atlas ryb Jeseter malý
Atlas ryb: Jeseter malý Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Jeseter malý

Jeseter malý

  • latinsky: Acipenser ruthenus
  • slovensky: Jeseter malý
  • anglicky: Sterlet
  • německy: Sterlett
  • Původní pouze ve větších řekách dunajského povodí
  • od 16.3. do 15.6.
  • Minimální lovná délka: 30 cm
  • Není chráněn

Jeseter malý

Acipenser ruthenus (Linnaeus, 1758)

Jeseter-maly-dyje-1.jpg

Jeseteři jsou dnes druhově nepříliš početnou a vývojově starou skupinou ryb. Jejich tělo nese řadu znaků, se kterými se už u pokročilejších ryb nesetkáme. Především je to chrupavčitá kostra, jejíž osou je nezaškrcovaná struna hřbetní bez vyvinutých těl obratlů. Povrch těla obvykle tvoří hladká kůže, někdy s drobnými náhodně rozmístěnými štítkovitými útvary. Od hlavy k ocasu se táhne pět řad nápadných kostěných štítků, jejichž tvar, velikost i počet se liší u jednotlivých druhů. Na násadci ocasní ploutve a jejím horním laloku můžeme navíc najít kosočtverečné šupiny velice primitivního typu (tzv. ganoidní), které se vyskytují například ještě u kostlínů. Horní lalok ocasní ploutve je výrazně delší než spodní a ocasní ploutev svým tvarem (nikoli však stavbou) připomíná ocasní ploutev žraloka.

Plochá hlava vybíhá ve špičatý rypec, jehož délka i tvar jsou u každého druhu jiné. Ústa jsou výrazně spodní a u většiny druhů vybíhající v jakousi trubici. Před nimi visí kolmo dolů čtveřice tenkých vousků.

Jeseterovití obývají vody celé severní polokoule a žijí buď ve velkých řekách anebo do nich alespoň vytahují k výtěru z pobřežních oblastí moře, případně z velkých jezer. V minulosti byli mnohem hojnější, dnes je řada druhů ohrožena vyhubením anebo jejich počet alespoň poklesl na zlomek původních stavů. U velkých druhů se dá jejich ústup datovat už od středověku, protože byli odnepaměti loveni, což dokládají četné archeologické nálezy. Staré kusy všech druhů byly už počátkem 20. století vzácností, zvláště v hustěji osídlených částech Evropy a tak starší údaje o maximální velikosti působí zejména u vyzy a jesetera velkého až neuvěřitelně. V literatuře  panuje v tomto ohledu zmatek, jsou citovány různé údaje zatížené zřejmě chybami při přepisech a přepočtech jednotek a proto si některé kombinace délek a hmotností uváděné i ve značně seriózních dílech naprosto neodpovídají.

Trvalý pokles stavů mnoha druhů jeseterovitých ryb a zároveň stále rostoucí poptávka po kaviáru vyráběném z jejich jiker způsobily, že dnes se v mnoha zemích chová řada druhů jeseterovitých ryb v akvakultuře (umělý chov v bazénech). U nás je asi největší koncentrace různých druhů jeseterovitých ryb v areálu v jihočeských Mydlovarech.

Jeseter malý je mezi jeseterovitými rybami jedním z nejmenších druhů – v Evropě je nejmenší zcela určitě. Trvale žije v řekách a areál jeho výskytu je poměrně rozsáhlý. Zahrnuje velké řeky ústící do Černého, Azovského a Kaspického moře. Dodnes se jeseter malý vyskytuje v Dunaji včetně slovenského úseku a pravidelně, i když jen v malém počtu proniká do dolní Moravy až k Suchohradu. Od poloviny devadesátých let minulého století je vzácně loven i na dolním toku Dyje, což mohu potvrdit - začátkem května 2008 jsem jednoho jesetera malého ulovil přímo uprostřed  Břeclavi (viz snímky).

S jednotlivými náhodnými úlovky tohoto druhu se ale setkáváme po celém území našeho státu, protože místy byl jeseter malý vysazen nebo unikl z chovů. Potíž je v tom, že pokud se dnes někde uloví jeseter, jen málokdy to bývá jeseter malý. Většina ulovených jeseterů jsou v současnosti zástupci jiných druhů - nejčastěji se jedná o jesetera sibiřského, který je díky svým rozměrům a relativně snadnému chovu nejběžnějším jeseterem na našem území. Do budoucna se asi budeme stále častěji setkávat s dovezenými druhy, ale jeseter malý zůstane v našich vodách jen jako původní divoká ryba na dolním toku Moravy a Dyje. Pokusy chovat tento druh v běžných kaprových rybnících totiž skončily v 50. letech 20. století neúspěchem. O něco lepší výsledky byly dosaženy v případě chovu křížence vyzy a jesetera malého zvaného  „bestěr“, který místy unikl i do volných vod. V současnosti se ale zájem chovatelů soustřeďuje na jesetera sibiřského, případně ruského, kteří jsou vítaným zpestřením komerčních sportovních revírů a setkáváme se s nimi stále častěji.

Pokud jde o ochranu druhu, jeser malý má poměrně zvláštní status - podle vyhlášky 395/1992 Sb. není řazen mezi chráněné druhy. V Červeném seznamu ryb a mihulí byl v roce 2000 veden jako nevyhodnocený s odvoláním na nedostatek informací o přírodních populacích. Ve verzi z roku 2005 je už ale zařazen jako druh "kriticky ohrožený".

Z pohledu rybářských předpisů se zřejmě předpokládá, že se naši rybáři setkají spíše s rybami vysazenými nebo uniklými z chovů. Snad i proto má běžně stanovenou minimální lovnou délku a dobu hájení. Pro ty, kdo jesetera malého uloví na některé z jihomoravských řek, je na místě připomenout, že čistě z etických důvodů by na těchto vodách měl být jako původní a velice vzácný druh ryby vrácen s maximální šetrností zpět do revíru.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 32 – 48 měkkých paprsků,  řitní ploutev 16 – 39 měkkých větvených paprsků.

Hřbetních štítků je 10 – 17, bočních je v jedné řadě 56 – 71 a břišních 11 – 18.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu

  • špičatá hlava s ostrým chrupavčitým rypcem
  • spodní trubicovitá ústa a před nimi 4 dolů visící vousky
  • chybí šupiny, boky jsou holé s jednou řadou kostěných štítků na zádech, druhou zhruba na úrovni postranní čáry a třetí u břicha
  • zvláštní typ asymetrické ocasní ploutve, kde páteř pokračuje do horního laloku

Rozdíly proti jiným jeseterům, zvláště sibiřskému a ruskému

  • štítky v boční řadě jsou malé – menší než u jiných druhů
  • rypec je poměrně tenký a špičatý
  • první paprsek prsních ploutvý je bělavý a výrazně kontrastuje se zbytkem ploutve
  • Jeseter-maly-dyje.jpg

     

  • hlava je poměrně malá a působí subtilnějším dojmem

Výskyt v ČR

Přirozený výskyt je možný pouze na dolním toku Moravy a Dyje, ale i tam jsou úlovky náhodné.Na zbytku území je možné setkat se s jesetery uprchlými z chovů, ale v současnosti se už obvykle nejedná o jesetery malé. Mnohem reálnější je šance, že takto chycená ryba bude jeseter sibiřský.

Dyje-breclav-jeseter-maly.jpg

Dyje v Břeclavi - po bagrování koryta a povodních 2009 vypadá dnes tento úsek o dost jinak.

 

Biologie

Jeseter-maly-dyje-4.jpg

Jeseter malý obývá větší výrazněji proudící nížinné řeky, je ale doložen i z brakické vody v ústí řek vlévajících se do Kaspického moře. V Evropě pro něj představuje řeka naprosto ideální prostředí Dunaj se svými velkými přítoky, protože navzdory své velikosti si tato řeka na velké části svého toku uchovává spíše parmový charakter.

Jeseteři malí se většinou se zdržují na korytě, případně v blízkosti  sráznějších břehů.  Ke břehům vyplouvají jen za potravou, například v době líhnutí jepic. I když jsou rybami dna, za šera se mohou vyskytovat i ve sloupci a občas dokonce vyskakují nad hladinu.

Potravu jesetera malého tvoří vodní bezobratlí, zejména larvy jepic, chrostíků a pakomárů, také někteří měkkýši a výjimečně se v zažívacím traktu těchto ryb našly i drobné rybky. V jarním období se příležitostně živí i jikrami ryb.

Je samozřejmé, že potrava se mění s rostoucí velikostí ryby, ale byly zjištěny i potravní rozdíly mezi samci a samicemi.

Pohlavní dospělosti dosahují samci jesetera mezi 3. – 5. rokem života a samice o něco později ve věku 4 – 7 let. Většinou je to po překročení délky 40 cm. Před výtěrem se jeseteři shlukují do početných hejn až o stovkách kusů a táhnou proti proudu. Využívají k tomu zvýšení vody po jarním tání a v závislosti na velikosti jarní povodně pronikají poměrně vysoko – možná i stovky kilometrů vzhůru řekou. V dolním úseku probíhá tření v dubnu a květnu, ale soudí se, že výše proti proudu probíhá tření později. V našich podmínkách by  přicházel v úvahu květen až červen.

Výtěr probíhá v proudnici na štěrkovém dně. Trvá poměrně dlouho a je přerušován v případě, že se voda zakalí. Samci a mladší samice se ho účastní každoročně, starší samice každé 2 – 3 roky. Zdá se, že počet výtěrů během života samice není příliš vysoký, podle některých autorů se řada samic tře jen jednou až dvakrát za život.

Počet jiker se pohybuje  běžně mezi 15  000 – 45 000, výjimečně překročí i 100 000. U starších samic postupně klesá.

V Dunaji je jeseter malý významnou a nezastupitelnou rybou proudných úseků, na našem území je spíše okrajovým druhem, jehož výskyt na dolním toku Moravy a Dyje závisí na početnosti druhu na hlavním toku Dunaje. Jeho přítomnosti u nás je třeba třeba si vážit a chápat spíše jako kulturní dědictví, protože ve větším počtu se u nás asi nikdy vyskytovat nebude.

Stáří a růst

Jeseter-maly-dyje-2.jpg

Jeseter malý roste poměrně pomalu a nenechte se zmást literárními údaji o maximální délce a hmotnosti. Jedinců přes 65 cm a 1,5 kg se na Dunaji a jeho přítocích uloví jen velmi málo.

Slovenským rekordem je ryba o hmotnosti 4,2 kg. V literatuře je opakovaně udávána maximální velikost 125 cm a 17 kg, ale zřejmě šlo o jedince z východní části areálu rozšíření. Tam tento druh opravdu dorůstá větších rozměrů.

Maximální stáří zjištěné v Dunaji bylo 13 roků, zatímco z Ruska je udáváno až 27 let a zde je zřejmě prostor pro růst za hranici 1 m, kterou jeseter malý v dunajském povodí téměř nikdy nepřekračuje.

 

Růst jesetera malého ve slovenském úseku Dunaje

 

Dunaj, Slovensko, do r. 1988 - 56 exemplářů
Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8
Celková délka (mm) 252 319 365 396 430 462 499 530

 

Překvapivý je velmi rychlý růst v prvním roce života, zvláště, když další přírůstky jsou sice pravidelné, ale podstatně menší.

Sportovní rybolov

Lov jesetera v mnohém připomíná lov parmy. V obou případech se jedná o rybu žijící v tažné vodě nebo na rozhraní silnějšího proudu a tišiny. V obou případech je třeba nabízet živočišné nástrahy u dna a vypořádat se s náporem proudu na kmenový vlasec.

Existuje tu ale jeden zásadní rozdíl. Jesetr je mnohem, ale opravdu mnohem vzácnější...

 

Položená

Při lovu jesetera je třeba rozlišit požadavky kladené na náčiní ve vztahu k lovené rybě a ve vztahu k podmínkám v lovišti. Zdolat rybu, jejíž hmotnost jen výjimečně přesáhne 2 kg, lze téměř s jakýmkoli náčiním. Potíž je spíš s udržením nástrahy v hluboké tažné vodě, kde se jeseter nejčastěji zdržuje.

Ideální by mohl být feederový prut kategorie heavy v délce 390 cm, sám jsem ulovil jesetera právě na něj.

Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 - 0,22 mm. Silnější průměry hlavně kvůli těžkým zátěžím a možnosti záběru jiných ryb – zejména parem.

 

Plavaná

Pokud udržíte nástrahu u dna, měl by být jeseter ulovitelný i na plavanou, nejsnáze asi s děličkou, pokud s ní dosáhneme do požadované vzdálenosti. Položená je ale určitě efektivnější a podstatně méně náročná.

Vhodné nástrahy pro obě techniky jsou žížaly nebo bílí červi, případně larvy vodního hmyzu. Naprosto jedinečné jsou prý larvy velkých jepic žijící v chodbičkách v hliněných březích slovenských řek.

Jeseter malý - fotografie

th-Jeseter-maly-dyje-4.jpgth-Jeseter-maly-dyje.jpgth-Jeseter-maly-dyje-2.jpgth-Dyje-breclav-jeseter-maly.jpgth-Jeseter-maly-dyje-1.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.