Do rybářského kroužku jsem chodil i po získání rybářského lístku. S úspěchy na úrovni okresní a krajské jsem se účastnil rybářských soutěží. Později jsem pomáhal vedoucímu rybářského kroužku jako praktikant a již 15 let jsem s ním vedoucím.

Málokomu se stane, že jeho vlastní „odchovanec“ se stane také vedoucím rybářského kroužku. Práce s dětmi mi nevadí, právě naopak. V roce 2006 jsem byl v rámci oslav 100 let nymburské rybářské organizace oceněn za záslužnou a obětavou práci v rybářství čestným odznakem ČRS III. stupně - bronzový.

 

Zájem mládeže o rybaření před 20-ti lety a nyní…

Při pohledu na následující graf vykazuje zastoupení mládeže v celkovém počtu všech rybářů ČRS od roku 1990 do roku 2009 klesající tendenci. V současné době je stav mladých rybářů ve věku do 18 let zhruba 41 000 členů.

Celkový stav členů ČRS ( www.rybsvaz.cz)

 

Pokles zájmu o rybaření ze strany mladých rybářů může mít řadu příčin. Jednou z nich může být sociální situace rodičů, kteří nejsou schopni své děti vybavit a podporovat je v zájmu o rybaření nebo opačný vliv bohatých rodičů, kteří dopřejí svým dětem pro ně zřejmě jinou a asi i atraktivnější zábavu.Podle socioekonomické studie sportovního rybolovu v ČR, kterou vypracoval prof. Ing. Petr Spurný, CS.c a kolektiv v roce 2009, bylo zjištěno, že 47,51 % rybářů začalo se sportovním rybolovem ve věku do 10 let, dalších 18,76 % ve věku od 11 do 18 let.

Impulzem pro většinu začínajících rybářů je příklad v rodině (39,60 %), hned na druhém místě to je vliv rybařících přátel (26,24 %). Ovšem setkávám se i s tím faktem, že rodiče záměrně své děti zapíší do rybářského kroužku. Důvody v tomto případě jsou dva. Jeden je smutný a to ten, aby nachytaly co nejvíce ryb a nosily je domů. Druhý je ještě smutnější - aby jim doma nepřekážely...Vím, že ve většině případů tomu tak není, ale mám zkušenosti a poznám na dítěti, zda ho baví rybařit a být v přírodě, nebo že je na rybách jen proto, že ho tam rodiče poslali…Obr. 2 Začínající mladý rybář…

Porovnání práv a povinností rybolovu mládeže…

 

Při pohledu do minulosti zaznamenal rybolov mládeže dosti značné změny. Jestli byly a jsou k lepšímu, nechám  k posouzení vám, čtenářům. Svůj názor na tento fakt uvedu ke konci článku.V následujícím textu uvedu citace definice rybolovu mládeže z rybářských řádů určitých období.

RŘ v roce 1992: Mládež do 15 let (včetně), do konce kalendářního roku, v němž mladistvý dosáhl 15 let, může na vodách mimopstruhových lovit na 1 prut za doprovodu osoby starší 18 let. V případě, že doprovázejícím není zákonným zástupcem dítěte, musí být sám držitelem platné povolenky na příslušný revír. Dětem do 10let se povoluje lov ryb udící bez příslušných dokladů na 1 prut držitele povolenky staršího 18 let.RŘ v roce 1995: V tomto roce byla doplněna předchozí definice o následující větu. Mládeži do 15 let se nepovoluje lov na živou rybku. Mládež od 16 do 18 let má stejná práva a povinnosti jako dospělý člen.RŘ v roce 2003: udává stejnou definici jako v předchozích letech.Ovšem zlom nastává v roce 2004, kdy v zákoně o rybářství č. 99/2004 Sb., ovšem ani v jeho prováděcí vyhlášce č. 197/2004 Sb., se o lovu ryb dětí a mládeže nehovoří a žádná speciální úprava tedy neexistuje. Musíme tedy vycházet z toho, že pokud má rybář platný rybářský lístek a povolenku k lovu ryb, pak bez rozdílu věku má všechna práva a musí plnit všechny povinnosti, které stanoví zákon, vyhláška a na jednotlivých revírech tzv. bližší podmínky výkonu rybářského práva stanovené uživatelem rybářského revíru. Přitom se zachovaly cenové výhody pro děti a mládež při nákupu povolenky k lovu ryb.

 

Možnost získání rybářského lístku

 

„Co vše je potřeba pro získání prvního rybářského lístku?“U mládeže je obvyklý následující postup. Dítě se zapíše do rybářského kroužku zpravidla tam, kde má trvalé bydliště a kde je i sídlo místní organizace ČRS. Spodní hranice věku není dána, ovšem předpokládá se, aby dítě umělo číst a psát a bylo schopno vnímat dodávané informace.

Náplň výuky a dalších aktivit spojených s rybářským kroužkem bude popsáno v následující kapitole. Většinou začátkem ledna jsou děti připraveny na závěrečný test a prokázání znalostí z rybářského řádu a poznávání našich ryb. Po úspěšném absolvování tohoto přezkoušení vedoucím rybářského kroužku, získá dítě potvrzení o absolvování rybářského kroužku a na základě tohoto potvrzení mu bude na Městském úřadu, odboru životního prostředí vystaven rybářský lístek.

V našem rybářském kroužku je to zavedené tak, že nám dítě přinese svou fotografii, peníze na rybářský lístek a povolenku k rybolovu. Vedoucí poté  vypíše  hromadnou žádost a vystavuje členskou legitimaci s fotografií a vylepenou známkou a tím se stane dítě řádným členem rybářského svazu a zároveň mu je vydána i povolenka k rybolovu.

 

Rybářský kroužek…

Určitý den v týdnu se schází děti na rybářský kroužek, který obvykle trvá dvě vyučovací hodiny tj. 1,5 hod. Kroužek se zahajuje v průběhu měsíce září. Během září a října, lze za dobrého počasí vyrazit k vodě, byť třeba i bez prutů. Taktéž se využívá relativně pěkného počasí k ukázce RT na hřišti (RT- rybolovná technika, hod zátěží na terče). Děti se seznamují s ovládáním rybářského prutu a cílenými hody zátěží na cíl. Při nepřízni počasí využíváme tělocvičnu, kde lze s úspěchem taktéž trénovat RT.

Procvičování rybolovné techniky v tělocvičně

 

Listopad a prosinec je období, kdy na řadu přichází méně oblíbená činnost a to je seznámení s rybářským řádem, především definicemi lovných způsobů, dobou hájení vybraných druhů ryb, zakázanými způsoby lovu, lovnými mírami apod.

Ovšem nesmíme zapomínat, že děti chodí do kroužku s tím, že  se chtějí naučit rybařit a poznat nové kamarády. V žádném případě nesmí mít pocit, že se po nich očekává nepřetržité soustředění či učení tak jako ve škole. Forma nezbytné výuky pro ně musí být určitou hrou, aby je bavila a nenudila je. Stresu ve školních lavicích či v rodině mají dost.

Proto je nutné během výuky udělat přestávku, poptat se dětí např. jak jim jde škola, ti co již měli povolenku, nechť se pochlubí mladším kolegům svými úlovky apod.

Ideální by bylo během přestávky začlenit určitý druh hry, odreagování a uvolnění dětí, aby se mohly soustředit na další poznatky, které se posléze dozví.  Během setkání s dětmi je věnována i pozornost základům biologie ryb, poznávání jednotlivých druhů ryb a rozlišovací znaky ryb.

Zpestřením některých setkání je výuka navazování háčků, sestavování udic a různých montáží k lovu ryb. Samozřejmostí je v současné době využití multimediálních prezentací, DVD s rybářskou tématikou, rybářskými testy na počítači, které děti se zájmem sledují a snaží se co nejlépe uspět.

Využití počítačů při výuce…

 

Jak již bylo uvedeno, po vánocích přichází  čas, kdy děti prokazují své znalosti, které získaly v první části rybářského kroužku. Tímto apeluji na vedoucí rybářských kroužků, uvědomme si, že nejsme učiteli či přísnými zkoušejícími.

Především máme být dětem kamarády a pomáhat jim a zbytečně je nestresovat, že nepoznali např. vranku obecnou. Ovšem určité znalosti musí přece jen prokázat, ať je to znalostí základních údajů z rybářského řádu, tak hlavně poznávání ryb. Během února mají již obvykle všechny děti, které docházely do rybářského kroužku potřebné doklady k rybolovu a těší se, až  roztají ledy na rybnících či řekách a bude možno vyrazit na ryby!

Ti co chtějí a mají předpoklady pokračovat v kroužku, se zdokonalují  v RT a znalostech nejen z rybářského řádu a poznávání ryb, ale i poznávání rostlin a vodních živočichů. Soustavně se připravují na rybářské závody, o kterých bude psáno v dalších kapitolách. Na jaře, když je  pěkné počasí pořádáme vícedenní rybářské soustředění, kdy celé dny jen a jen chytáme ryby. Vyvrcholením celého rybářského kroužku je týdenní rybářský tábor, viz. článek (http://chytej.cz/clanky/759/rybarsky-tabor-zlata-rybka-2009/ ).

Kamarádská  pomoc na rybách

 

Závěrem této kapitoly bych chtěl učinit určité porovnání přístupu a možností rybářských kroužků, ale i samotných dětí před dvaceti lety a současnou dobou.

Osobně jsem rybářský kroužek navštěvoval koncem osmdesátých let. Úhlů pohledu na porovnání je mnoho, samozřejmě, že něco bylo dobré a něco ne.

Jistě se mnou všichni nebudou souhlasit, ale dříve jsme byli více upřímní, skromní a sami k sobě kamarádští. Jen na přiblížení pár faktů. Dodnes si vzpomínám na kamarády, kteří semnou chodili na rybářský kroužek, na závody jsme se připravovali několik měsíců, trénovali jsme i 3x týdně. Naše úspěchy byly vynikající a obdivuhodné. Pmětníci si jistě vzpomínají na dětský naviják značky REEX, který byl odměnou za celkové vítězství ve Zlaté udici, ale měli jsme z něj velikou radost. Nyní mají děti takové ceny, o kterých  se nám ani nezdálo. Ne, že bych jim je nepřál, ale někteří si jich ani neváží. Dnešní děti neví, jestli  si vzít pětimetrový bič, či děličku, jestli naviják této značky či jiné apd. Vzájemná úcta chybí současným dospělým lidem a co je nejhorší, i současným dětem.Opět trošku zavzpomínám na mé dětské časy. Když potkám své kamarády z té doby, vždy se zastavíme a popovídáme. Na rybách potkávám i vedoucí jiných rybářských kroužků, se kterými jsme jezdili na soustředění a mám k nim i po těch letech určitý respekt a vždy si rádi zavzpomínáme.

Rybářské  začátky  (foto: soukromý archiv)

 

Když nyní potkám mého „odchovance“, ani mě v některých případech nepozdraví a co je nejvíce smutné, že ani někteří rodiče. A to už radši nepíši o táboře, kdy v některých případech nepozdraví ani rodiče, či třeba i zapomenou poděkovat za týdenní starost o jejich děti.Ale nějak jsem se rozepsal a toto není cílem tohoto článku. Z pohledu dostatku informací o rybaření je to v současné době jistě mnohem lepší než dříve. Vzpomínám na knihu 1000+1 rada pro rybáře, která byla snad jedinou na našem trhu a ještě vlastně časopis Rybářství. V současné době je velmi široká nabídka nejen rybářských knih a časopisů, ale i DVD s rybářskou tématikou. Ovšem pozor, mějme na mysli, že dětská duše jednoduše uvěří všemu co  jí nabídneme.

Je na rodičích či spíše na nás vedoucích mládeže, informovat jak se věci mají ve skutečnosti. Několikrát jsem se setkal s tím, jak jsme přišli s dětmi na ryby a ony mě zahrnuly otázkami typu: koupil jsem si boillies, jak na to mám chytat? Rodiče mi koupili pelety s tou či onou příchutí, že prý na ně chytím velké kapry, přesně  ty jaké mají ti rybáři na titulních stranách rybářských časopisů. Prosím vás rodiče, vysvětlete svým dětem, že tomu tak není.

Samozřejmě, že při každé příležitosti dětem také vysvětlujeme, jak a na co se má chytat a aby nevěřili všem těm reklamním trikům. Rybařina má být o klidu a potěšení, ne ovšem za každou cenu chytit největší rybu a za tímto účelem naházet do vody i několik desítek kilogramů krmení!Internet je další nástroj, jak rybáře a ještě více mladé rybáře okouzlit fantastickými úlovky ovšem s cílem větších zisků firem, kteří velice snadno zmanipulují nejen mladé rybáře. Samozřejmě nejsou to všechny stránky, jsou naštěstí stránky, co myslí na rybařinu, jako na radost a zážitek být v přírodě a s kamarády a radí střízlivým způsobem, jak vylepšit jednotlivé techniky lovu apd. Je už jen na každém pro jakou cestu se rozhodneme…

 

Psychologie dítěte z pohledu vedoucího ryb. kroužku

 

Jako vedoucí rybářského kroužku mám určitý vliv na psychologický vývoj dítěte. Dovolte mi pár řádek o psychologii dítěte a podělit se o své zkušenosti a postřehy. Výchovu dětí lze rozdělit do dvou resp. tří skupin.

Výchova v rodině: dítě se učí mluvit, osvojuje si základní hygienické návyky a základy chování ve společnosti. Současně by se měli vytvářet základní morální zásady. Rodina je nejdůležitější článek, který ovlivňuje vytváření osobnosti mladého člověka. Podle statistik je míra rozvodovosti necelých 50% což je velmi neuspokojivé číslo a vychází tak, že každý druhý pár se rozvede. Nejvíce to odnesou samozřejmě děti. Byl jsem svědkem toho, že rodiče byli v rozvodovém řízení a otec přivezl své dítě na rybářský tábor. Vše bylo v pořádku. Tedy až do té doby, než v polovině tábora přijela jeho matka a odvezla ho s tím, že si nepřeje, aby jeho otec ho posílal na tábor. V tu chvíli nemůžete udělat nic, ovšem z lidského hlediska bych nejraději v tu chvíli použil pár facek. Věřte mi, je to smutný pohled na nic netušící dítě, které bylo odvezeno z prostředí, kde mu bylo hezky a našel si tam kamarády. Rodina by měla mít pochopení a hlavně čas na dětské starosti!

Výchova ve škole: je zaměřena na velmi široké získání vědomostí. Škola děti nejen učí, ale vytváří předpoklady pro celkový harmonický rozvoj mladého člověka. Měla by podporovat i třetí oblast výchovy tj. mimoškolní zájmovou činnost a trávení volného času. Platí to všeobecně pro všechny mimoškolní činnosti, samozřejmě, že ne každý se chce věnovat rybaření. Podstatné je v dětech podporovat osobní zodpovědnost, mít určité povinnosti, mít své cíle a plnit si je. Ze všeho nejdůležitější je komunikace s dětmi ať ze strany školy tak hlavně ze strany rodičů!

Začlenění  dítěte  do kolektivu - každé dítě pochází z jiné sociální skupiny má jiné vychování, jinou povahu, je jinak citlivé. Snažím se, aby tento fakt vyhodnotil co nejdříve a nejen na táboře či v kroužku, chci aby se cítili děti dobře a našli si nové kamarády. V současné době jsou markantní sociální rozdíly. Je zřejmé, že dítě nijak neovlivní chování svých rodičů, kteří se v některých případech chovají zbohatlicky, někteří až snobsky.

Jednou jsme balili věci a šli od vody na oběd, jeden „borec“, který byl na táboře, nemohl zasunout špičku svého teleskopického prutu, která se mu nevešla do pouzdra na pruty. Co myslíte, jak to vyřešil, než jsem k němu stihl dojít? S ledovým klidem ji zlomil a prohlásil: „Táta mi koupí nový prut.“

Cožpak o to, to jsou ještě ty lepší případy, mnohem horší je posmívání se jiným kamarádům, že nemají zrovna ten nejlepší, nejmodernější prut. Někteří rodiče si opravdu nemohou dovolit kupovat drahé pruty a výbavu obecně. V tomto případě, když se nastane, ihned si dotyčného vezmu stranou, a pokouším se mu vysvětlit, že člověk není dobrý či špatný podle toho co má na sobě či jaký má prut a naviják. Jsem moc rád, že ve většině případů si to uvědomí a omluví se kamarádovi, kterému takto ublížil.

Dalším problémem je narušená psychika dítěte právě stresovými či zdravotními problémy. Měli jsme na táboře kluka, který, jak nám jeho máma uvedla, měl problémy, že se v noci počůrává. Jsme rádi, když nám rodiče uvedou na rovinu a hned, když jejich dítě má nějaký problém. Ihned, co si našel kamarády nejen na společném pokoji, ale i na břehu na rybách, u táboráku apd. tyto problémy přestaly. Samozřejmě, že to bylo psychikou, což jsem zjistil druhý den, když mu tento problém odpadl. Prostě byl v klidu a bez problémů. Po táboře jsem se dozvěděl, že jeho rodiče byli v rozvodovém řízení. Dětská duše je velmi citlivá na všechny podněty, co zažije a může si to zapamatovat po celý svůj život. Proto i na ty nejzlobivější děti nesmíme křičet a nadávat. Samozřejmě, že učinit nějaké kroky musíme, ale někde o samotě a ne před všemi.

 

Rozpoznat, že má dítě nějaký problém není zas až tak těžké…

Zrovna letos jsem měl osmiletého chlapce, který byl zhruba do poloviny týdne v  pohodě. Ovšem najednou jsem si všimnul, že něco není v pořádku. Málo jedl, nebavil se s kamarády, a když jsem se ho zeptal, co ho trápí, tvrdil mě, že ho to již na táboře nebaví, že chce domů. Když se tento problém stupňoval, zašel jsem večer za ním na pokoj, sednul jsem si na postel a řekl:  „Kamaráde,  tak jaký máš problém? Ubližuje ti někdo?“

Rozplakal se a řekl mi, že mluvil s rodiči po telefonu a že se mu stýská. Telefony samozřejmě na tábor zakazujeme, ale nejde uhlídat, zdali je zákaz dodržen. Je to vina rodičů, že je dají dítěti sebou. Je jasné, že když jsou s ním v kontaktu, stýská se mu…

Dříve jsme jezdili na tábory na 3 týdny a v polovině pobytu jsme poslali domů koresponďák  s textem:  „Vaří tu dobře, mám se dobře, máme hezké paní vedoucí a ahoj.“ Tím to skončilo.

Všichni rodiče na nás mají telefon a máme ho 24 hodin v pohotovosti, tak proč by musely mít děti svůj mobil? Rodiče dbejte na to a ušetřete své děti takovýchto situací! Na táboře se vytvoří vždy dobrá a kamarádská parta a to nejen na rybách, ale i třeba na fotbale.

Na  rybářském táboře se nechodí jen na ryby…

 

Stravovací návyky mládeže…

 

Vím, že mi nepřísluší zde hodnotit přístupy mládeže ke stravovaní,  ovšem mám opět několik poznatků, které jsem získal na rybářských soustředěních či táborech.

To, k čemu jsou  některé děti vedeny, je opravdu na zamyšlení! Setkáváme se s tím, jak jsou děti rozmazlené, co  se týče stravování. Samozřejmě, že ne vše musí každému chutnat a proto se i v rámci možností a po dohodě s kuchaři upraví jídelníček. Ovšem zažil jsem i reakce dětí, že nejedí to či ono, přičemž to nikdy neochutnali. Příkladem mohu uvést zážitek z minulého roku. Bylo zahájení rybářského tábora a jako každý rok bylo uvítací opékání špekáčku u ohně a seznamovaní dětí, jak mezi sebou, tak i s námi vedoucími. Všiml jsem si, že dva kluci vůbec nic nejedí a tak jsem se jich zeptal: „Kamarádi, proč si také nevezmete  špekáček?“ Odpověď zněla: „Maminka  nám říkala, že špekáčky jsou nezdravé, že je nemáme v žádném případě jíst.“

Samozřejmě jsem reagoval argumentem, zdali vůbec někdy jedli špekáčky. Samozřejmě, že nikdy…

Po kousku na ochutnání jim tak zachutnaly, že snědli každý dva. (pozn. Vím, že kvalita špekáčků je velmi rozdílná, ovšem my vždy máme kvalitní a velmi chutné…).

I když jsme u vody, vždy mají děti celodenní stravování - myslím nyní i dopolední či odpolední svačiny. Několikrát jsem se setkal s větou: „Tohle já nejím,  já to nechci…“. Například jogurt či ovoce na svačinu a ještě k tomu s čajem je pro některé otázkou sci-fi fantazie. Bohužel jsou navyklí k tomu, že rodiče jim místo svačiny dají kapesné, ať si něco koupí. Výsledek si každý domyslí, samozřejmě si v lepším případě koupí sušenky, čokolády atd. V horším případě to jsou dobroty typu hamburger nebo přepálené hranolky s Colou.

Prosím vás rodiče - máte v rukou zdraví svých dětí, dbejte na jejich kvalitní a vyvážené stravování.

 

Rybářské soutěže mládeže…

Jak jsem již uvedl v textu výše, děti, které mají chuť a chtějí pokračovat v kroužku, se soustřeďují  na rybářské soutěže, které pořádá ČRS resp. územní svazy ČRS. Nejznámější soutěží je Zlatá udice (ZU). Celkem jsou čtyři úrovně této soutěže - místní kolo, okresní kolo, krajské a republikové kolo ZU.

Od úrovně okresního kola je sestaveno šestičlenné družstvo o složení čtyři žáci, jedna žákyně a jeden dorostenec. O jednotlivých disciplinách je více uvedeno v článku (http://chytej.cz/clanky/749/zlata-udice-2009-nymburk/).

Samozřejmě je mnohem více soutěží mládeže, kde děti mohou předvést své umění.

Soustředění  závodníka

Soutěžní  družstvo MO ČRS Nymburk

 

Rybářský odznak odbornosti

Odznak odbornosti mladého rybáře je motivační prostředek k osvojení všestranného pohledu na vzájemné vztahy mezi vodními organizmy a jejich životním prostředím, k poznávání živočichů a rostlin žijících kolem vodních toků a v neposlední řadě ke zdokonalování v rybolovu a nácviku rybolovné techniky.

Odznak rybářské odbornosti má tři stupně:

Zlatý odznak (uděluje odbor mládeže Rady ČRS)

Stříbrný odznak (uděluje odbor mládeže při územním svazu ČRS)

Bronzový odznak (uděluje místní organizace ČRS – odbor mládeže)

 

Bronzový odznak : Splní-li dítě podmínky pro získání bronzového odznaku rybářské odbornosti, kterými jsou - dvouletá docházka do rybářského kroužku, znalost základních druhů ryb žijících v našich vodách, doby hájení ryb, zákonné délky a počty denních úlovků, vyplňování úlovkového lístku a prokázání praktických znalostí při lovu ryb, může mu místní organizace ČRS udělit tento odznak včetně certifikátu.

Stříbrný odznak odbornosti: Podmínky pro získání stříbrného odznaku odbornosti jsou – dítě musí mít již bronzový odznak odbornosti a teprve po roce, pakliže se zúčastnilo územního nebo národního kola soutěže Zlatá udice, má nárok na získání stříbrného odznaku + certifikátu. Udělování tohoto odznaku odbornosti spadá do kompetence odboru mládeže územního svazu ČRS na doporučení odboru mládeže místní organizace. Při udělení tohoto odznaku musí odbor mládeže ÚS nahlásit Odboru mládeže Rady ČRS jméno, datum narození, adresu a MO, ve které je dítě evidováno.

Zlatý odznak odbornosti: Uděluje se po tříleté docházce do rybářského kroužku a je podmíněn umístěním na stupních vítězů v národním kole soutěže Zlatá udice (celkové umístění v kategorii jednotlivců). Toto ocenění lze udělit i za mimořádný čin, který posoudí Odbor mládeže Rady ČRS na doporučení územního svazu ČRS – odboru mládeže. V tomto případě není nutné splňovat předcházející podmínky udělení. Udělování tohoto odznaku odbornosti je v kompetenci Odboru mládeže Rady ČRS. Při udělení zlatého odznaku za mimořádný čin nahlásí ÚS odboru mládeže Rady ČRS čin, za který odznak navrhuje a jméno, datum narození, adresu a MO, ve které je dítě evidováno.

Vzor  certifikátu k rybářskému odznaku odbornosti( www.rybsvaz.cz)

 

 

Závěrem…

 

V tomto článku jsem chtěl přiblížit problematiku rybářské mládeže z různých pohledů, nejen rodičům a mladým rybářům, ale i právě začínajícím vedoucím rybářské mládeže. Očekávám názory, debaty a diskuzi k tomuto příspěvku.

Myslím si, že rybolov mládeže v dnešním podání je nesprávný. Je to věc názoru, ovšem bohužel si každý v tomto státě vykládá demokracii po svém. Nechápu, jak někdo mohl zrušit rybolov mládeže v souvislosti povinností a práv. Je zcela nesmyslné povolit osmiletému dítěti chytat na dva pruty a bez dozoru. Myslím, že otázka dozoru či doprovodu je zcela zásadní. Nejen z důvodu bezpečnosti, ale i chování některých mladých rybářů z hlediska nepořádku a hluku u vody.

Žádám vás rodiče - nenuťte své děti k činnostem, které nechtějí samy dělat. Myslím to obecně, nejen z pohledu rybaření. Vím, že doba je uspěchaná a není čas, ale děti máte jen jednou a buďte šťastní, že je máte. I ony jsou šťastné, že vás mají, přestože vám to někdy nedávají najevo. Najděte si na ně čas, vyslechněte si jejich problémy a názory a buďte s nimi co nejvíce - nejen v přírodě…

 

Ing. David Hrstka - hrstic