Vysvětlení? Zatímco komunistický režim o vypouštění škodlivin do řek a zatěžování půdy těžkými kovy z průmyslové výroby raději nemluvil a čističku vod měla sotva okresní města, po revoluci v roce 1989 se čističky začaly stavět ve velkém a prohřešky proti přírodě tvrdě pokutovat, píše MF Dnes.
Podle ředitele odboru ochrany vod na ministerstvu životního prostředí Jaroslava Kinkora se díky tomu vypouštění nebezpečných látek do řek omezilo za posledních 12 let zhruba o 80 procent. Kinkor listu dále sdělil, že přírodě prospěly i změny v průmyslu. „Přestalo vyrábět těžké strojírenství a řada těch nejstarších a nejšpinavějších provozů se uzavřela,” řekl.
MF Dnes v této souvislosti připomněla, že kromě pokut se zavedly i poplatky za vypouštění. To ročně přinese do státní pokladny asi miliardu korun, ze které se hradí modernizace a výstavby nových čističek.
Od roku 2001 má každé desetitisícové město vlastní čističku, do roku 2010 mají být čistírny odpadních vod postaveny v každém městě se dvěma tisíci obyvateli.
Nejšpinavější českou řekou zůstává i nadále severočeská Bílina, mezi nejčistší toky patří logicky horské a podhorské říčky a dále vodárenské řeky jako Jizera nebo Želivka.