Jihlavka je dodnes malebný pstruhový revír, ale vše mohlo být jinak...
Chladicí voda, která se po ochlazování vracela zpět do Jihlavy vykazovala, vzhledem k odpařené vodě velkou koncentraci solí. Odběrné místo vody k chlazení je z vyrovnávací nádrže Mohelno a vypouštění „zahuštěné“ a oteplené vody poblíž odběrného místa, bylo z hlediska JEDu nepříjemné.
Dno řeky v létě bujně zarůstá lakušníkem.
Problém se JEDu rozhodla vyřešit jednoduše - vypouštěním teplé vodu přímo do řeky Jihlavy pod Mohelnskou přehradu. Naštěstí z vodohospodářského hlediska dostal tuto variantu k posouzení Výzkumný ústav vodohospodářský v Brně, konkrétně pak paní RNDr. Kočková. Když se tato zpráva ke mně jako vodohospodáři donesla, okamžitě jsem se setkal s touto milou, dalo by se nazvat, vodohospodářskou odbornicí - legendou. Nechal jsem si vysvětil údaje o množství a teplotě vypouštěné vody a při spočítáni bilanční rovnice, kdy z Mohelna odtékalo v době nízkých průtoků necelý metr krychlový za sekundu, mi vyšlo, že by voda v řece měla přes 20 stupňů celsia! Myslím si, že pokud každý jen trochu zná požadavky pstruhů na teplotu vody, musí mu být jasné, jak by asi řeka vypadala...
O takových potočácích bychom si museli nechat zdát!
Vzhledem k tomu, že jsem vášnivý muškař a pstruhař, jsem podlehl panice. Prosil jsem paní doktorku, aby při jednání s JEDu zvolila šetrnou variantu odpouštění chladicí vody, která by nezničila, v té době, již nádherný pstruhový revír. Paní doktorka pochopila jaké neštěstí by to pro pstruhaře hrozilo, a tak původní variantu zamítla.
Tímto krátkým příspěvkem bych chtěl paní RNDr. Kočkové poděkovat za všechny lososovité ryby i pstruhaře. Díky ní se zachoval jeden z nejhezčích a nejrybnatějších pstruhových revírů, které MRS provozuje...
Text a foto: Ing. Pavel Neruda