Čich ryb

Tento smysl rybám slouží k zachycení různorodých látek o nízké koncentraci na rozličně dlouhé vzdálenosti. Ryby, které nemají zrovna nejlepší zrak, nebo žijí ve zhoršených světelných podmínkách, dostaly od přírody do vínku výrazně lepší čich. Viditelnost pod hladinou je na většině vod poměrně omezená, a proto zrak nebývá u mnoha druhů dominantním smyslem. Větší význam při hledání potravy má právě ČICH! Některé druhy ryb proto mají „super nos“! Patří k nim například úhoř, o němž se traduje, že dokáže rozeznat jednu jedinou kapičku růžové esence rozpuštěnou v Ženevském jezeře - toto „mikromnožství“ odpovídá koncentraci na úrovni molekul! 

Kde se nachází centra čichu? 

Vůně i pachy jsou zachycovány nozdrami umístěnými na „rypci“ mezi okem a začátkem tlamy. Podle jednotlivých druhů se také liší stavba čichového ústrojí. Čichové ústrojí není propojeno s dutinou ústní a je tvořeno párovými jamkami.  Základem jsou dvě čichové jamky, které jsou obvykle přepůleny přepážkami. Existují i výjimky, třeba některé čichové jamky jsou opatřeny řasinkami, které se při pohybu ryby a v proudu vody rozkmitají a vhání aromatické vjemy dovnitř. Tuto stavbu čichového ústrojí má např. plotice, ale i potočák a úhoř. 

Tento jednooký úhoř měl čich v pořádku, vyslídil krevetu na háčku.

Nozdry s přepážkou má zase kapr a lín. V praxi fungují tak, že voda do nozdry vniká před přepážkou a za ní zase je z nozdry vypuštěna. Voda tedy proudí skrz nozdry, jejichž vnitřní plocha je vyplněna čichovými buňkami, na ně se napojují nervová vlákna, která se dál spojují v čichové nervy vedoucí až do mozku. Konkrétně do části zvané koncový mozek.

Kapří dvojpřepážka.

Co ryby cítí? 

Proč ryby přitahují sladké vůně banánů a jahod? Proč dravci cítí krvácející kořist? Proč jsou ryby ochotné plavat za lákavou vůní desítky, ba i stovky metrů? 

Různé chemické látky cítí ryby odlišně. Většinou je zajímají vůně spojené s pachem potravy. Existuje tudíž celá řada přírodních látek, na které ryby reagují pozitivně.

V souvislosti s čichem se mi vybavují rady, které zaznívaly z úst našich dědečků. Třeba to, že je třeba při manipulaci s nástrahou a návnadou nekouřit, protože pach cigaret může úplně zkazit výsledek rybolovu. Jako nekuřák nedokážu posoudit, jestli na tomto tvrzení je něco pravdy. Rozhodně však platí, že ryby nemilují pach chemikálií, ropných látek, a také repelentu. Ten je zapudí stejně jako dotěrné komáry   

I když má rybář čisté ruce, v každém případě na nástraze zanecháváme svoji pachovou stopu. Z lidské kůže se totiž uvolňuje serin, který zapáchá po síře.  Naštěstí existuje řada látek, na které ryby reagují pozitivně. Jsou to třeba aminy (hlavně betain), sacharidy, lipidy, mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, vitamin B 12 atd. Mimořádně rybám „voní“ i některé aminokyseliny - k nejdůležitějším patří alanin, histidin, glycin, threonin, leucin, kyselina glutamová, isoleucin, valin, methionin, arginin, asparagin, lysin, kyselina gama aminomáselná a tryptofan.

Výzkum moderních atraktantů dokazuje, že ve většině případů je každý druh ryby stimulován k potravní aktivitě jinou směsí aminokyselin. Proto je dobré si před lovem napřed zvolit cílený druh ryby a teprve pak k němu „na míru“ připravovat krmnou směs a nástrahy. 

Jak dobře ryby cítí? 

Aminokyseliny se běžně nachází ve složkách rybí potravy a vodní proudy roznášejí jejich pachovou stopu, kterou ryby sledují. Larvy vodního hmyzu, plži, mlži, červi apod., jsou pro lidi téměř bez zápachu, ale i přesto do vodního prostředí vypouštějí pachovou stopu, které jsou ryby schopné zachytit na vzdálenost mnoha metrů. 

Cejn má dobrý nos! Např., když má návnada aróma česneku, cejn se po ní může utlouct. Důvodem je, že po česneku voní larvy jepic...

Aby naše nástraha byla účinná, je třeba brát v úvahu další faktory. Třeba: uvolňují se atraktanty z nástrahy dostatečné? Vytvářejí se ve vodě proudy, které zajišťují roznos pachu do okolí? Jsou v dosahu nějaké ryby, které mohou pachovou stopu zachytit? Jaké další pachy mohou aróma nástrahy překrýt? Používám správnou vůni? 

Méně bývá více!

Ovšem s vůněmi se musí zacházet opatrně! Přemrštěné množství umělé příchutě v návnadě či nástraze může mít pro ryby i odpuzující účinek. Kaprovité ryby, ale i sumci a úhoři, jsou schopny zaznamenat i velmi malé množství aromatických látek ve vodě, což ve finále znamená, že potrava přesycená vysokým podílem syntetických látek může ryby od záběru odradit. To zkušení kapraři dobře vědí a aromatická boilies už víc nedipují ani neboostrují. 

Kromě vůně musí mít nástraha i výživovou hodnotu. Pokud je to jen „navoněná mrtvola“ bez dostatečné nutriční hodnoty, budou ji ryby dříve či později zcela ignorovat! 

Jestliže kaprovi naservírujeme úplně novou nástrahu s netradiční vůní, pravděpodobně bude fungovat velmi dobře až po určitém čase, kdy si na ni ryba zvykne a naučí se její aróma spojovat s předkládanou potravou. Někdy to však může být obousečná zbraň! Když rybu na tuto nástrahu ulovíme a pak ji pustíme, je dost pravděpodobné, že si příště tato ryba spojí konkrétní vůni s „nedobrovolným výletem na souš“ a stejné aróma pro ni bude mít zapuzující účinek. 

Fungují „dravčí parfémy“?

Podle mě se dravé ryby při orientaci i lovu řídí primárně zrakem a proudovým orgánem. Na druhou stranu třeba okoun, candát nebo pstruh, ač mají oči i postranní čáry zcela bezchybné, nádavkem disponují i velmi dobrým čichem. Není to však nic proti typickým nočním predátorům - sumcům, úhořům a mníkům - jejich čich je přímo excelentní! 

I při lovu dravců lze využívat rozličné atraktanty. Některé druhy se nanášejí na umělé nástrahy, jiné na rybky či žížaly. Upřímně, mě tyto alchymistické pokusy nic neříkají – nijak zvlášť mě nepřesvědčili! Ale znám pár rybářů, kteří přísahají, že když přidají kapku esence na mrtvou rybku a na druhou nedají nic, tak ta „naparfémovaná“ bude mít až o 40% vyšší účinnost! 

Sumčí zrak je bezvýznamný, zato čich spolu s hmatem, sluchem a čidly pohybu jsou nejvýznamější smysly fousáčů.

Voňavky na dravce fungují na stejném principu jako např. tekuté dipy na kapry. Také jsou založené na vzájemném poměru aminokyselin vhodných pro jednotlivé druhy ryb. To by vysvětlovalo fakt, že například komerčně vyráběné „posilovače“ na úhoře odpuzují kaprovité ryby. V tomto případě je výhodou, že „navoněné“ žížaly nebudou oždibovat cejni, plotice, karasi a nedotknou se jich ani násaďáci. 

Okoun se primárně řídí zrakem, ale čich má také dobrý.

Čich není jen smyslem sloužícím k zisku potravy! 

Čich rybě neslouží jen k hledání potravy. Pomáhá rovněž při formování hejn ryb stejného druhu. „Laboratorní drezurou“ byla prokázána i schopnost rozlišování jednotlivých individuí v hejnu. 

Čich rovněž slouží k varování před dravcem! Laboratorně bylo dokázáno, že feromony okouna přidané do akvária se střevlemi, vyvolaly u rybek úprkovou reakci. 

Taktéž poraněná ryba vylučuje specifické feromony, a tak často bývá vypuzena z hejna, aby nepřitahovala pozornost dravců na zdravé jedince ve skupině. 

Čich se dále uplatňuje i při výběru partnera k milostným hrátkám. 

Výjimečné „nosy“ také vlastní ryby, které migrují na velké vzdálenosti - například losos nebo úhoř. Každá voda má svoji typickou aminokyselinovou stopu. Jedná se o jakýsi soubor pachů jednotlivých aminokyselin vylučovaných z rostlin a živočichů žijících v konkrétních lokalitách, který si tažná ryba nikdy nesplete. Tato stopa je pro ni důležitá, neboť po čichu pozná cíl své cesty - místo, kde se narodila.  

A ačkoli třeba pstruh není žádný „vodní ohař“, tak i on má (na něco) celkem vytříbený čich. Duhák se proto využívá jako „biologický detektor“ ve vodárnách, neboť dokáže rychle zareagovat na sebemenší výkyv z obvyklé koncentrace chemických látek ve vodě. 

Hodně zdaru v rybolovu a ať vás ryby ucítí až na břehu! :-)   

Dušan Poliak - Duši