Poklid zimního rybolovu

Zimní výpravy k vodě mají svoje osobité kouzlo už kvůli specifickému prostředí. Všude kolem je chlad, bílo a ticho. Příroda spí. Voda je temná, tajemná a zdánlivě bez života. O to více nás zahřeje každý sebemenší náznak záběru. Nejchladnější měsíce nás naučí vážit si i takových ryb, kterými bychom v hlavní sezóně nejspíše opovrhovali. Přes zimu je však důležité zaměřit se na každý detail. I drobná chybička nás může odsoudit k neúspěchu. Prvořadým předpokladem je vědět, kde se ryby nachází. Už proto, že kde nic není, tam ani smrt nebere...

 

 

U řeky

Řeka má tu výhodu, že se v ní dá relativně dobře číst. Výhodou je bezesporu dobrá znalost řeky. Určitě dobré je vědět kudy se klikatí koryto. Ryby lze najít i pod splavy i nad nimi. Na škodu není ani prochytávání pod stromy nebo v okolí překážek. Další top lokalitou je místo, kam přitéká teplejší voda, např. výpusť z elektrárny, továrny apod. Úspěšným je také místo, kam rodiny s dětmi chodí krmit vodní ptáky – ryby se rychle naučí krmiště navštěvovat a zdržují se tam, i když nemusí jít o partie s nijak extra velkou hloubkou.

 

Na stojácích

Lov na stojatých vodách je v zimě mnohem komplikovanější, protože ryby necestují po celé ploše jako v teplém období, nýbrž se koncentrují jen do určitých míst. Proto je důležité mít na daném revíru již něco „odchytano“, abychom věděli, kde je potřebná hloubka, kde se nachází zlomy dna apod.

 

Méně je více!

Po příchodu k vodě můžeme lehce zakrmit. Pokud trefíme místo, kde jsou ryby „nahoufované na patrech“, krmení je celkem zbytečné. Oproti plné sezóně existuje několik nepsaných pravidel, které je vhodné dodržovat:

1. Použít jen malé množství krmiva

2. Popřemýšlet nad hodným výběrem vnadící směsi (ostré, tmavé)

Ryby jsou studenokrevní živočichové, tzn., že jejich tělesná teplota je zhruba o cca 0,5 °C a při aktivním pohybu o 1 – 2 °C vyšší než teplota okolního prostředí. Z toho plyne, že jejich aktivita, tepová činnost, metabolismus a množství přijaté potravy je přímo úměrné teplotě vodě, ve které se nacházejí. Např. dospělý kapr má 20 - 30 tepů/min, přes zimu však klesá frekvence tepů na pouhé 1 - 3 tepů/min. Krmiva proto stačí do vody naházet poskromnu, úplně postačí pár koulí o velikosti mandarinky. U lovu na feeder obvykle postačí jen to, co se vleze do krmítka. 

 

Krmení

Důležitým faktorem je výběr vnadící směsi. Obecně by krmení mělo být poměrně ostré, dobře rozpadavé a tmavé barvy. Pokud namíchané krmení přesejeme přes síto, je potřeba odstranit hrudky, které by mohly ryby zbytečně zasytit. Poměrně negativní zkušenost mám s vyloženě sladkými příchutěmi. Na trhu existuje bezpočet druhů vnadících směsí, stačí si vybrat tu pravou. Pokud nemáte svého favorita, vyberte nějaké, které je určené k lovu plotic. Tmavou barvou se nedá nikdy nic zkazit, hlavně v zimě, kdy jsme vděčni i za menší ryby. Nad světlé krmení se ryby bojí najet, protože by se vůči světlému prostředí příliš zviditelnily pro dravce. Světlé krmení se dá však lehce obarvit – buď komerčně vyráběným barvivem, nebo hlínou. Přidání hlíny má řadu dalších výhod. Nejvhodnějším materiálem je prokypřená hlína – třeba z krtince. Nastavení krmení o tuto nepoživatelnou složku je výhodou, protože se ryba nepřežere. Krmení se navíc zatíží a říční proud je neodplaví. Přes zimu bývá hlína často zmrzlá, proto mám doma zásobu hlíny již od podzimu.

 

 

Nástrahy

Jako nástrahu nevymyslíme nic převratného. Převládá zimní klasika - střídka rohlíku, masňáci, hnojňáci, kousky vepřových jater, burizóny. Spektrum lovených ryb se bude lišit podle specifik revíru a jejich rybí osádky. Obecně platí, že v zimě je nejsnadněji ulovitelná bílá ryba, proto právě jí přizpůsobujeme velikost sousta. Menší sousta jsou vždy lepší. Při troše štěstí se lze setkat parmou a při oteplení i s kapříkem. Při cíleném lovu těchto ryb je dobré úměrně zvětšit velikost nástrahy.

 

Lovné sestavy

Sestavy by měly být vyladěné co nejemněji! Nebojte se velmi tenkých vlasců. Kdy jindy je nasadit, když ne teď, kdy je ryba téměř letargická a příliš nebojuje. Lovíme především na plavanou, na stojaté vodě s feedrem. Nejdříve představím obě disciplíny a doplním je srovnáním. 

Plavaná

Nejsem žádný vytříbený plavačkář, ale právě zima je obdobím, kdy po plavané často sáhnu. Na plavačku, díky celkové jemnosti lovu, budete mít vždy nejvíce záběrů. Používám k lovu matchový prut o délce 3,9 a 4,5 m. Pokud přírodní podmínky dovolí, volím spíše delší prut, který usnadní vedení splávku. Opravdoví plavačkáři moc dobře vědí, proč používají dlouhé boloňky. Během lovu lze vyžít pevný nebo průběžný splávek. Obecně platí, že čím nižší gramáž splávku se dá použít, tím je chytání účinnější. Háček používám o velikosti 12 – 16 (dle výrobce). Lovím-li bílou rybu, nechám nástrahu unášet těsně nade dnem. Pro lov reofilních ryb nebo kapra, splávek posunu vzhůru, aby se nástraha válela po dně. Pozor, záběry bývají opatrné. Mohou se projevit pouhým zastavením či přitopením splávku, jako když se háček zachytí o dno. Často se kolem splávku dělají jen kroužky, ale i ty jsou signálem k záseku. Návazec volím o průměru 0,08 – 0,12 mm.

 

Feeder

Feeder využívám nejčastěji na stojatých vodách. I u mě si uplatnění na řece najde, především v místech, kde by bylo příliš náročné vodit splávek, nebo když potřebuji podržet nástrahu na místě. Návazec na feeder volím v průměrech 0,10 – 0,12 mm. Nejsnazší a také nejúčinnější je lov s průběžnou montáží na řece. Při lovu bílé ryby lze použít dobře i páternoster. Délku návazce volíme spíše kratší - 15 – 20 cm. Na řece je nutné použít i delší, záleží na síle proudu. Principielně platí - čím kratší návazec, tím snáze rozeznám záběr. Strategie lovu je následující – začnu lovit s kratším návazcem a čekám, co se bude dít. Když záběry nepřicházejí, zjemňuji sestavu a s druhým prutem zkouším jiné místo. Pakliže se záběry dostaví a ryby i zasekávám, není důvod nic měnit. Naopak, pokud sekám do prázdna nebo mi ryba padá, tak návazce prodlužuji. Když nemám záběry žádné, snažím celou sestavu ještě více zjemnit a druhým prutem prochytávat jiná slibná místa. Rozhodně není správnou cestou masivní zakrmování.  

 

Pokud feederem lovím na delší vzdálenost, jeví se mi výhodnější použít jako kmen pletenku.  Pletenka je totiž oproti vlasci neprůtažná a záběry jsou tak mnohem čitelnější. Nicméně její výhody se mohou obrátit proti rybáři - tím, že je neprůtažná, tak ryby, zejména ty co při zdolávání „kopou“ si mohou háček vyrazit. Tento nešvar lze částečně vyřešit použitím feederové gumy. Při teplotách pod nulou má pletenka jednu negativní vlastnost, po zmrznutí ráda na cívce „nabobtná“.

 

Srovnání

Rozhodujete-li se jestli vzít k vodě feeder nebo plavačku - tak, pokud to podmínky dovolí „vyvenčete“ obojí. Zimní plavaná je o chlup záživnější, ale druhou stranu nastávají situace, kdy je feeder k nezaplacení. Pokusím se teď shrnout výhody jednotlivých způsobů lovu, oproti tomu druhému. -

 

Klady plavané

1. Ryba musí vynaložit mnohem menší úsilí, abychom detekovali záběr

2. Nabízím nástrahu, která je přirozeně unášena proudem

3. Prochytám podstatně větší úsek vody

4. Lze prolovit celý sloupec

5. Místa se neplaší dopadáním krmítka

6. Sestavu lze maximálně zjemnit

7. Na kratší vzdálenost umožňuje přesnější zakrmení i přesnější náhozy

 

Klady feederu

1. Umožňuje lov na delší vzdálenost

2. Udrží nástrahy v proudu na jednom místě

3. Snáze se loví ve větru

4. Bez problémů lze chytat na dva pruty

5. Alespoň pro mě se jedná o jednodušší lov

 

Co dodat závěrem? 

Možná jen připomenout, že by po nás mělo zůstat co nejvíce ryb živých a zdravých. Úlovky proto nepokládejte do sněhu, aby se zbytečně „nespálily“. Před uchopením ryby si namočte ruce do vody, aby nedostala teplotní šok a současně se nepoškodila ochranná vrstva slizu. Při silnějších mrazech nevytahujte raději ryby z vody vůbec, ideální stav je ten, když ji vyháčkujete ve vodě, zabráníte tím namrznutí citlivého žaberního aparátu. 

 

Úspěšné zimní lovy bez promrznutí přeje:

Dušan Poliak

Text a fota: autor