JORDÁN: Kořeny trav profesora vyděsily

Tábor – Chemie může být jen berličkou, teď musejí zabrat lidské ruce. Nic jiného podle nejpřednějšího odborníka na sinice profesora Blahoslava Maršálka z Brna Jordánu nepomůže. A času moc není.

Prof. ing. Blahoslav Maršálek, CSc.

Sinic zbavil nejen Brněnskou přehradu, jeho pomoc se záchranou vodních zdrojů vyhledávají země z celého světa. Vede oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu AV ČR. V roce 2005 založil Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny
v Brně, kde žije.  „Měl jsem fotografie, věděl jsem, jak to tu vypadá, ale že to bude tak tristní, jsem nečekal. Jsem nepříjemně překvapený, vždyť oni ten rybník pohnojili," zděsil se Blahoslav Maršálek při pohledu na zbytky posekané trávy a zapuštěné kořeny, které zůstaly na místě i ve vodě a hnijí. Každého však tolik neděsí.

Zachránit ryby

Blahoslav Maršálek přijel do Tábora v pátek ráno, aby odebral vzorky sedimentu 
a nechal ho prozkoumat. Od výsledků se pak bude odvíjet jeho doporučení, jak zachránit nejen koupání a chov ryb, ale především půlmiliardovou investici. „Zjistíme množství organických látek a fosforu v sedimentu a navrhneme i opatření do budoucna. Teď hned je ale třeba tu trávu vytrhat. Ne posekat, ale ručně vytrhat i s kořeny. Ty jsou klíčovým problémem a ať se na mě nikdo nezlobí, ale tím, že tu zůstaly, je zaděláno na velký problém," naznačil tak, že dosavadní sečení vegetace je jen mrháním energie. Neodstranilo totiž největší zdroj spotřeby kyslíku. Zřejmě na tom ale nic nezmění.

Výzkumný tým nasedl do člunu a pro laboratorní rozbory odebral vzorky ze zhruba 40 míst. I když je Blahoslav Maršálek uznávanou kapacitou i ve světě, Tábor na způsobu likvidace zeleně nic měnit nebude. Alespoň prozatím, kdy ještě nezná jeho doporučení po analýzách bahna. Dorazit by měla po 20. září. „V sečení budeme pokračovat, i když myšlenka pana profesora je v pořádku a v tom s ním souhlasím, ale nedovedu si na Jordánu představit jiné řešení než sečení. Něco jiného je na malém rybníku, ale my máme před sebou ještě asi dvacet hektarů zarostlých břehů, v tomto množství si ruční vytrhávání nedovedu představit," reaguje na doporučení z Brna vedoucí táborského odboru životního prostředí Jan Fišer.

Blahoslav Maršálek nevidí nic jednoduššího než obyčejné brigády. „Dobrovolnictví se nám vytrácí, měli bychom je vrátit, když funguje v Holandsku, Belgii i třeba ve Španělsku, mělo by jít i tady. Pokud tu trávu někdo nevyškube, sinici si tu budou chrochtat blahem a z Jordánu půjde smrad. Doporučím sem i chemii, byť není podle mého gusta a také všechno na sto procent nezvládne, je jen berličkou. Co lidská ruka zničila, musí zase napravit," míní.

Tábor ale v tuto chvíli ani nepočítá, že by sem nechal nasadit ryby. „Zarybňovat se bude až v souladu se zkvalitněním vody, musíme také respektovat podmínky dotace," dodal Jan Fišer s tím, že ruční vytrhávání by pro brigádníky nemuselo ani být bezpečné.

Tráva dokonce rybám ani nevadí, jak říká David Havlíček z Tábora, šéfredaktor serveru Chytej.cz. „Naopak, následnému rozvoji rybích generací jen pomůže, neboť ryby překážky vyhledávají a využívají je k rozmnožování a úkrytům. Tím, že břehy zarostly, zůstane na dně členité prostředí, ve kterém budou dobře prosperovat i drobné vodní organizmy, které rybám následně poslouží za potravu. Současný stav na Jordánu by se dal přirovnat k Lipenské nádrži, při jejímž vzniku byly zaplavené rozsáhlé zarostlé plochy a přitom po napuštění mnoho let patřila k nejlepším a nejvyhledávanějším rybářským revírům v republice," dodává David Havlíček, který se na rozdíl od odborníka z Brna ze zarostlých břehů raduje.

všechny krátké zprávy - přidat zprávu

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku

Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrován		Přispívám anonymně
Přezdívka:		Přezdívka:
Heslo:		E-mail:

Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

Maximální povolená velikost nahrávaných fotografií je 1600×1600px.

fotografie:
popis:
fotografie:
popis:
fotografie:
popis:
fotografie:
popis:

Diskuze ke zprávě

Středa 10. září 2014 v 19:22® HaD

jepice> To je na Jordáně vybudováno také.

Středa 10. září 2014 v 18:31® jepice-zruseno

David H.> U nás na Hostivařský přehradě udělali v horní části potopenou hráz, o kterou se plaveniny zastaví. Je to vidět po bouřce, že nad hrází je voda hodně kalná a za ponořenou hrází už znatelně míň. Podle mě se tohle opatření povedlo.

Středa 10. září 2014 ve 14:51® HaD

jepice> Já to z jeho úst pochopil tak, že pokud se zooplankton přemnoží, nebude to dobře.

Dříve to bylo na ryby lepší jen v tom smyslu, že tam bylo tajemno a velké ryby tam někde plavaly. Teď to bude od nuly. Ale zase si myslím, že se Jordán zachová jako většina nových vod po napuštění – tedy že bude dobře prosperovat a doufám a věřím, že to bude super voda na štiky, okouny apod., což nové velké přehrady většninou jsou. Jako bylo Lipno, Nové Mlýny apod.

Co se čistoty vody týče – to byl kdysi argument pro odbahnění. Ten byl ale vyvrácen. Nerybáři si to přejí, ale bez čistějších přítoků, což Tábor sám nevyřeší, to není reálné. Navíc Jordán prostě není jezero a křišťálový asi nikdy ani být nemůže.

Mě sice sere, že jsme přišli o 4 roky rybolovu a o část ryb, co tam byly, na druhou stranu věřím v to, že to bude následující roky skvělá voda na dravce a oceňuju možnost ho regulovat, což byla i povinnost, absenci mnohasetletých nánosů bahna, odstranění munice a zpevnění hráze a břehů. Ty války v Táboře, které okolo Jordána jsou, jsou především politický boj. A teď před volbami obzvlášť. Je ale potřeba dívat se na to v širším měřítku a krásně to řekl náš starosta, ačkoli nebyl fanda téhle akce – vyslovil názor, že až jednou další generace budou Jordán hodnotit a vzpomínat na důležité milníky, bude to jeho vznik, poslední vypuštění před cca 190 lety a pak na tohle období, kdy Táboráci tuhle nádrž udělali provozu schopnou (povinná spodní výpusť), opravili ji a vyčistili.

Středa 10. září 2014 ve 13:55® OBr

jepice> na vepřový tady jsou jiná témata :-)

Účel rekultivace znám jen z doslechu, David poví určitě víc. Určitě ale měla smysl, protože se odvozilo bahno a udělal se regulovatelnej odtok, což je asi největší přínos. Stálo to dost, on to taky není vesnickej kačák, ale pořádnej kus vody.

..ale stejně jenom plkáme..neznáme plány, co s tou vodou mají.

Jinak teda slovo čistota a Orlík …asi mám smůlu, ale vždycky už v červnu začíná pěkná hrachovka..přitom by to byla taková krásná koupací voda, se divím, že tam lidi jezdí..srdcaři to jsou.

Tento příspěvek byl editován Středa 10. září 2014 ve 13:58 uživatelem OBr.

Středa 10. září 2014 ve 12:59® jepice-zruseno

OBr> To teda doufám, že spolu nejsme vepři :-)) Máš pravdu, že ten Jordán nebude asi nikdy žádnej zázrak. Na druhou stranu když už se to za drahý peníze celý tak náročně „zkultivovalo“, nebo „zdevastovalo“ – jak chcete – tak by byla škoda, kdyby z toho byl zase „jenom“ rybník na chytání ryb. Protože na to byl možná před celou tou akcí lepší.

Středa 10. září 2014 ve 12:44® jepice-zruseno

David H.> Orlík jsou skály a navíc to má čistej přítok z tý hráze nad tim a z Otavy. A i tak je Orlík vobčas pěknej humáč už na začátku léta.

Středa 10. září 2014 ve 12:40® jepice-zruseno

David H.> Naopak, s ředitelem rybářské školy se naprosto shoduji, přesně jak napsal OBr. Pokud je ve tvém zájmu mít ten Jordán bez sinic se zdravou vodou na koupání i pro ryby, tak potřebuješ zooplanktonu co nejvíc.

Středa 10. září 2014 v 11:14® OBr

David H.> jepičák píše to samé, tady nejste spolu ve při…

A myslím si, že tady nikdo z nás neobhajuje vytrhávání plevele i s kořínky, jak to měla dělat pyšná princezna. Jen se popisuje proces, který pak probíhá a který bude svědčit rybkám..nic jiného.

Tento příspěvek byl editován Středa 10. září 2014 v 11:17 uživatelem OBr.

Středa 10. září 2014 v 10:40® HaD

Btw: informaci o tom, že je potřeba nasadit ryby aby se zooplankton nepřemnožil, jsem dostal od ředitele Vodňanské rybářské školy. Chceš-li se s ním přít, dám kontakt.

Středa 10. září 2014 v 10:37® HaD

jepice> orlík, Slapy atd. Atd se taky nesekaly a netrhaly kořínky :)

Středa 10. září 2014 v 9:47® OBr

jepice> To srovnání s Lipnem bylo asi míněno s ohledem na počáteční prosperitu rybí populace. Jinak je jasný, že srovnání Lipna, kde přiteče voda skoro bez živin, navíc kyselejší a chladnější a Jordánu,kam teče teplá výživná polívka není možné.

Jak už jsem psal, tohle je spíš momentálně politické téma, které se s blížícími se volbami bude hodně horké. Dav bude chtít vidět za velký prachy čistou vodu, ale ta tam asi nikdy nebude. Bude to prostě jihočeskej „rybník“.

Tady v Plzni nám už několik let jede dobře jeden velkej rybník, podloží písek, původně samej kapř a bílá ryba. To se slovilo, nasadili se dravci, následovala exploze vodního moru, voda se pročistila, teď to sekají „vodním kombajnem“ a v létě několik metrů viditelnost. Jenže přítok je z borových lesů, neústí do něj žádná kanalizace…

Úterý 9. září 2014 v 19:44® jepice-zruseno

OBr> Přesně si to trefil, průzračný jako čerstvej kamenolom to nebude. Neznám to tam moc přesně a nevím, jak je (bude) bráněno transportu plavenin do Jordánu. Jeho povodí je totiž v erozí postižené oblasti.

Úterý 9. září 2014 v 19:42® jepice-zruseno

David H.> Davide v něčem máš pravdu a v něčem absolutně ne. Ten tvůj příspěvek níže má místama svoje mouchy. Pokusím se trochu objasnit na základě toho, co mi zbylo v hlavě z hydrobiologie.

• Je potřeba si ujasnit potravní řetězec. Fytoplankton (sinice) je potravou pro zooplankton. Zooplanton je potravou pro ryby. Ryby moc fytoplankton nejedi, protože jim zooplankton chutná víc. Z toho vyplývá, že čím víc je ve vodě ryb, tím míň je zooplanktonu a přemnožují se nám sinice. Pokud mi nevěříte, tak se někoho zeptejte, proč se do Želivky (Švihov) nasazujou ve velkém dravci, aby žraly ostatní ryby.
• Tráva na dně rybníka přestane po jeho napuštění růst, začne jí žrát bentos a ten na dně spotřebuje všechen kyslík, což vede k anaerobním procesům a vzhiká metan (bubliny z bahna). Zároveň záleží na hloubce vody – na mělké vodě rostou makrofyta („tvořící kyslík“) a to i u dna, protože se k nim dostane sluneční záření. V hluboké vodě tomu tak už není a voda je mrtvá, tedy v hloubce. Na hladině kyslík je a sinice jsou tam taky.
• Letnění rybníků vedlo k tomu, že do sebe rostliny natáhly anorganické živiny ze dna a převedly je na organické látky. Kromě toho mají rostliny schopnost takto zužitkovat různé toxické kovy a podobně. Protože byly letněné rybníky mělké, dostalo se k těm mrtvým rostlinám na dně trochu kyslíku a bentosu se dařilo. zároveň ten bentos jedli kapři, kterým se taky dařilo. A vedlejším efektem bylo pročištění dna nádrže. Ale ve výsledku z toho byl jenom pohnojenej rybník na kapry (stále tam ale byla zhruba polovina kaprů, než je dnes a tak nebyly rybníky tak zelené).

Abych to shrnul: Pokud chcete mít čistou vodu, nedávejte tam ryby. Pokud už tam nějaké ryby jsou, dávejte tam hodně dravých ryb, aby tam těch kaprovitých ryb bylo co nejmíň. Před napuštěním odstraňte organické látky ze dna. Zabraňte přísunu plavenin (viz. ponořená hráz na ú.n. Hostivař v Praze). Pokud ale chcete mít velkou produkci kaprů, udělejte to opačně. Dravců jenom několik malejch, aby nežraly kapry ale jenom malé konkurenční ryby. Živin tam dejte co nejvíc – bude hodně bentosu, alespoň do začátku léta a kapři porostou jak z vody. Z chovného rybníka se ale ty živiny částečně odnesou v mase kaprů a celý ten kolotoč se může zopakovat. To asi není případ Jordánu, kde si občas nějaký šťastlivec klepne jednoho padesátníka (když to nebude chyťapusťák) nebo v horším případě štiku a mrtě ryb tam prostě zbyde (plotice, cejni, kapři karasi).

• S Lipnem bych neporovnával. Ten přítok vody z horní Vltavy neni kalnej ani po vydatný bouřce, voda je tam studenější i vlivem místního klimatu. Krajina před napuštěním Lipna byla většinou kyselá a málo „úživná“ – podívejte se nad Lipno – samá borovice, borovice blatka a rašeliniště.

Úterý 9. září 2014 v 15:27® OBr

..už mi svítá… se obávám, že tohle bude asi dost ožehavé téma, protože laická veřejnost bude očekávat, že po odbahnění bude voda průzračně čistá, ale to se asi nestane. Jedno je ale jisté, rybkám se tam teď bude náramně dařit :-) ..bohužel ty ale nemají volební právo

Úterý 9. září 2014 v 15:05® HaD

Při rozkladu trav a kořenů bude docházet ke vzniku dusíku a fosforu, což sinice rády a tudíž by se jim mělo v počáteční fázi po napuštění docela dobře dařit. Takže jezerní voda tu zkraje opravdu nebude a je otázkou, zda někdy – vzhledem k přítokům. Domnívám se ale, že to není vůbec tak horké, jak se prezentuje. Stačí se podívat na jakoukoliv přehradu při jejím vzniku. Obvykle je první roky velmi úživná a příznivá pro ryby. Stačí zavzpomínat na Lipno. To byl roky symbol perfektně zarybněné vody a zejména se jednalo o období prvních let po napuštění. A tehdy to také nikdo nesekal či dokonce nevytrhával kořínky. To je utopie. Já se naopak raduji. Podle mě teď budou mít ryby hodně potravy, budou mít, kde se ukrývat, rozmnožovat apod. Stejně tak vždy s rybníky nakládali rybníkáři – jednou za 4 roky rybník na podzim vypustili, nechali vymrznout a další rok na suchu, kdy zarostl, a pak znovu napustili. Podobně se pracuje s rybníky typu „výtažník“, což jsou jakési rybí jesle. Věděli prostě proč. Jen se tam musí včas nasadit ryby (ony už tam ale nějaké jsou, stačí se kolem vody projít a ta voda žije – příroda má v tomhle neskutečnou sílu), aby se nepřemnožil zooplankton a fytoplankton (tomu se tam bude dařit dobře podobně jako když rybníkáři rybníky hnojí – je to přirozená potrava ryb), který by ten kyslík spotřebovával ve velkém. Osobně, nejsem ve tomto směru sinic odborník, ale myslím si, že se sinicemi by byl možná problém v parném létě, ale teď jsme na hranici podzimu a nemyslím si, že to bude příští rok nějak zásadní problém.

Tento příspěvek byl editován Úterý 9. září 2014 v 15:06 uživatelem HaD.

Úterý 9. září 2014 ve 14:52® OBr

Trochu tomu nerozumím, problém je v sinicích? Nebo v trávě co roste na břehu a pod vodou a nebo ve vodních rostlinách?