Vyhledávání
Problémy s Brněnskou přehradou
Pondělí 30. srpna 2010 ve 13:49 | vložil(a) HaDová | zdroj: www.halonoviny.cz/… | 629× zobrazeno | žádný komentářBRNO – Více než polovina problému vyčištění Brněnské přehrady od sinic leží na přítokovém území.
Chudé obce nemají peníze na ČOV a splašky z nich tečou k Brnu dál. Náměstek primátora města Brna Martin Ander upozornil, že v obcích nad přehradou žije na 50 000 lidí. Kanalizace z obydlí 7500 z nich dosud neústí do ČOV.
Nákladně rekonstruované a intenzifikované ČOV přitom zachycují ze splašek 90 procent fosforu. Splachům z polí brání budované protierozní a protizáplavové stavby i komplexní pozemkové úpravy na obrovských územích. Proces čištění povodí Svratky potrvá ještě deset až patnáct let, než se zcela podaří vrátit Brněnské přehradě původní biologickou rovnováhu, při které se sinice nebudou přemnožovat. Zejména vápnění a letnění vypuštěné přehrady byly podle Andera správným opatřením, které přináší své plody.
Jak řekl Haló novinám známý jihomoravský biolog Mojmír Vlašín, čtvrtinu problému tvoří důsledek splachů minerálních živin sinic – sloučenin fosforu a dusíku z polí v povodí Českomoravské vrchoviny v krajích Jihomoravském, Vysočina a Pardubickém. Druhá čtvrtina problému je v obcích, které mají nevyhovující nebo ještě vůbec žádnou čistírnu odpadních vod. »Třetina obcí v povodí ji dodnes vůbec nemá, čímž fosfáty z pracích a mycích prášků i své biologické splašky posílají spádem k Brnu,« řekl Vlašín. Podle něj další část problému se řeší přímo v nádrži Brněnské přehrady. Spočívá v režimu jejího vypouštění a napouštění a udržování vodní hladiny. Jako biolog vidí Vlašín problém ve výměně rybí obsádky. Sloveni byli kapři, kteří rozrývali dno, čímž uvolňovali z usazenin do vody zásoby fosforu a dusíku. Aby se tento problém nevrátil, vysazeny tam budou příští roky dravé ryby žijící ve vyšších vrstvách vody. Zbývající část problému je v sedimentech nádrže (o mocnosti od půl do 3,5 metru). Na obnažených částech dna po vypuštění se podařilo vápněním vytvořit minerální krustu, která oddělila zásoby fosforu a dusíku v usazeninách od vody nad nimi. Dodavatelské firmě se dosud nepodařilo na rozmístěných aeračních věžích dosáhnout předpokládaných parametrů v promíchávání sloupců vody a jejího okysličování při dně. Dříve se naměřilo u dna nula kyslíku – což sinicím svědčilo.
všechny krátké zprávy - přidat zprávu
I vy můžete přidat svůj názor!
K tomuto záznamu není vložen žádný příspěvek.