Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pátek 6. května 2005 ve 14:17 ® Wolf

Ne všichni pstroužci to polknou celý, ti by se měli pusti co nejšetrnějš. Těm ostatním co to sežerou by ses měl co nejrychlej snažit dostat hák ven a doufat že to vydejchá. A tomu malýmu procentu co to sežere tak hluboko, že to ven nejde byse mělo co nejrychlej ukončit trápení.( jeden takovej případ mně dovedl až k používání jednoháčků bez protihrotu i za cenu, že sem tam něco spadne.)

reagovat

Pátek 6. května 2005 ve 14:14 ® Dědek

Určitě máš pravdu, ale lze přizpůsobyt velikost nástrahy velikosti předpokládané ryby. Pochybuju, že 2-ku rotačku pozře nějaký potěr. Ale dám i já otázku : co má dělat borec, který ryby nejí, ale rád je chytá? Má je brát a prodávat do hospod? Nebo s nimy vyrazit na tržnici?

reagovat

Pátek 6. května 2005 ve 14:14 ® HaD

Vzhledem k tomu, že na pstruhovkách moc nevláčím, pouze párkrát do roka na soukromých revírech, nejsem asi příliš kompetentní k tomu, abych se k tomu vyjadřoval. Přesto mi to nedá. Nedávno tu byla poměrně velmi ostrá diskuze na podobné téma, ale bohužel jsem byl mimo ČR, takže jsem ji pak jen smutně četl. Ke konci se mi tvář trochu rozjasnila, protože se obě znesvářené strany usmířili a nakonec došlo k jakémusi konsensu. Osobně si myslím, že na pomyslných miskách vah má stejnou váhu jak zmiňovaný trojháček, tak i chování konkrétních osob u vody. To druhé ale těžko můžeme ovlivnit, proto by jistá omezení měla rozhodně smysl. Podle pravidel pro ligové závody v přívlači je zakázáno používat nástrahy s háčky opatřenými protihroty. Asi to není samo sebou a myslím si, že to by mělo být minimum, co by se mělo dodržovat na pstruhovkách ať již je to nějakým předpisem dáno nebo ne. Obava z padání ryb je lichá-vím o čem mluvím a „lemplům“ nechť padají – alespoň se víc ukáže víc um než „těěchnika balšája“. Přímou odpověď na otázku dát neumím, protože na pstruhovkách malé ryby nechytám, ale nemám sebemenší důvod nevěřit pupákovi, který coby člověk a rybář má mojí úctu a ví o čem mluví. A rozhodně otázka není myšlena nějak zle (aby to zas tak někdo nepochopil), spíš by podle mě mohla a měla vést k zamyšlení nad tím, jaký osud vlastně ryby po puštění mají. Ony totiž hned nevyplavou břichem vzhůru. Skonat mohou až po mnoha hodinách či dnech daleko po proudu a ani o tom nevíme. Sám vím, jak je např. problematická otázka pouštění velkých vyčerpaných ryb. Málokdo si uvědomí, že pokud vysílenou rybu, byť s min. poškozením, nepodrží do úplného zotavení u břehu tak, aby sama čile z rukou odjela, tak jí může podepsat ortel smrti. A to jen neteoretizuji, znám příklady z praxe, byť ne naštěstí mojí. Ale jsem za tu převzatou zkušenost velmi rád, protože alespoň vím, jak velký význam má zacházení s rybou (nejen se sumcem, či pstruhem) pokud ji chceme opět pustit.

reagovat

Pátek 6. května 2005 ve 14:08 ® rybar11

A co by jsi chtěl s tím malým pstruhem dělat jiného, než ho pustit ( myslím pod 25)?

Já osobně jsem proti, ale na takové 30+ je už to podle mně jedno, takovému pstruhovi už to moc škody neudělá. Jenže není revír jen s velkými rybymi. Však všichni víme, že ti malí berou i velké nástrahy a polykají je poctivě......

reagovat