Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pondělí 3. února 2014 v 17:17 ® Dany73

Pro ty, které problematika migrace zajímá stejně jako mne, i když tento článek nesouvisí přímo s vysazováním! Tomáš Lotocki – časopis Český Rybář 2/2013 únor: „Není žádným tajemstvím, že v našem zeměpisném pásmu je většina ryb potravně najaktivnější v teplém období roku. Studie prováděné u mnoha běžných druhů kaprovitých ryb, jako je cejn velký, parma říční nebo jelec tloušť, však prokázaly, že v letním období se délka migrací pohybuje okolo 3km a jen výjimečně jsou delší. Ryby tedy v tomto období aktivně vyhledávají potravu, ale nepodnikají přitom nikterak dlouhé potravní migrace. Zajímavým druhem je v tomto směru štika obecná, všeobecně vnímaná jako samotářský teritoriální druh, který se ani při honbě za potravou příliš nevzdaluje od svého úkrytu. Studie opravdu prokázaly, že štiky absolvují tahy za potravou jen velmi zřídka a jejich migrace nepřesahují vzdálenost 2 kilometrů. Na druhou stranu však u jedinců, kteří tyto delší migrace prováděli, byla zjištěna vyšší hmotnost i délka těla. I štikám se tedy zřejmě vyplatí vydávat se při vyhledávání potravy na delší migrační cesty.“

reagovat

Sobota 18. ledna 2014 v 15:38 ® FInnnp reakce na …

Dany73> Ryby čas od času vysazuji,ale odpovědět kam se podějou nejde říci přesně.Třeba Duhák se vysazuje v konzumní velikosti a dá se říci,že je jak přikovaný na místě a určen k odchytu.Proto se většinou vysazuje kolem jezů.Dravci se především vysazují v podobě ročků někdy ani to né.Kapr se asi nedá určit vůbec.Ten podle mne táhne revírem kam vítr tam plášť.Jinak skoro každa ryba je naprogramovaná tahnout proti proudu a to hlavně v době větších průtoků.Proto ryby při povodních nekončí v dolních ůsecích řek jak si mnozí myslí.Jsou,ale dvě ryby které peláší z vodou při jakékoliv příležitosti a to Candát a Sumec.

reagovat

Sobota 18. ledna 2014 ve 14:55 ® Dany73

Diskutovali jsme o tomto s přáteli znalými revíru a shodli jsme se, že za popsané situace nadbytku potravy, přeživší vysazené DRAVÉ ryby ve větších počtech obsadí horní úsek řeky až s příchodem tření roku následujícího.

reagovat

Neděle 12. ledna 2014 ve 13:40 ® Dany73 reakce na …

hraji> Měl jsem na mysli toto: „Když pomineme zmasení velké části násady, moc si nedokážu představit, že by na řece bohaté na potravu teritoriální štika či líný candát ty 2km proti proudu zkoumali..“

reagovat

Sobota 11. ledna 2014 v 15:08 ® Dany73 reakce na …

hraji> Děkuji. A osobní názor na vyjmenované dravce?

reagovat

Sobota 11. ledna 2014 v 15:02 ® hraji reakce na …

Dany73> projekty značkování ryb se počítají a vyhodnocují roky. Dravci se neznačkují. Pstruh duhový je schopen urazit kilometrovou vzdálenost v řece během hodin. Oběma směry. Zajímavé je sledovat migraci cejnů velkých, kteří se neleknou ani proudů vpravdě rychlých a mělkých. Tam je to otázka dnů a týdnů, ale jsou schopni proplout i velmi necejnovým pásmem vody.

reagovat

Sobota 11. ledna 2014 v 15:02 ® Dany73 reakce na …

regulus> Určitě se budeme pohybovat hlavně v rovině spekulací, avšak pokud se snažíme přemýšlet jako ryby, abychom byli úspěšní, toto téma považuji za jedno z nejvíce tajemných, protože slibná místa v horní partii pak mohou zůstat vysazovanými rybami až na výjimky neobsazena.

reagovat

Sobota 11. ledna 2014 ve 14:52 ® Dany73 reakce na …

hraji> Dostatek času je na popsaném úseku kolika? Máme zkušenosti po značkování též u dravců? Když pomineme zmasení velké části násady, moc si nedokážu představit, že by na řece bohaté na potravu teritoriální štika či líný candát ty 2km proti proudu zkoumali.. Před lety zde byli vysazeni 4 velcí sumci z vypuštěné přehrady. Všichni byli chyceni v krátkém sledu ve vzdálenosti do 100 metrů od vysazovacího místa, zhruba měsíc po akci.

reagovat

Pátek 10. ledna 2014 v 10:21 @ PALIVEC reakce na …

Rozdělil jsem svoji galaktickou moudrost na 2 části schválně, aby nebyli někteří kolegové s pomalejším HW zahlcení na vstupu. Filosofoval jsem o tom na soutoku dvou významných řek středoevropských, Oravy a Váhu. Kdysi za komoušů soudruzi ichtyologové označkovali pstruhy, lipany a jiné krásné tvory značkami a rybáři hlásili, kde je ulovili. Ukázala se zajímavá věc. označkované ryby z Oravy a Váhu, byly chyceny ve Váhu. Na to, proč je tomu tak, se vedly hlubokomyslné a moudré diskuse. Já se smál, že ryby chtěly na východ, blíže Moskvě. Ale věřím, že důvodem migrace je jiná voda ve Váhu v porovnánín s Oravou. Proč sestoupily ryby do „Krpelian“ " (nádrž pod soutokem) netuším, ale vystoupily do Váhu…

reagovat

Pátek 10. ledna 2014 v 10:07 @ PALIVEC

Zajímavé téma, diskutoval jsem o něm s kamarádem u vody na Silvestra. Jak pravil Hérqleitos, „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky". A platí to. Hérakleitos z Efesu, starořecky Ἠράκλειτος ὁ Ἐφέσιος (cca 540 př. n. l. – 480 př. n. l.)[1] byl řecký předsókratovský filosof (respektive myslitel, který byl později – v době, kdy už filosofická tradice existovala – zpětně označen za filosofa[1]), rodák z Efesu,[2][3] města na západním pobřeží Malé Asie, kde se dnes rozkládá Turecko. O jeho životě a osobnosti je známo jen velmi málo a velká část informací je pravděpodobně smyšlená.[1] Kvůli osamělému životu, který vedl,[4] a zejména pro nejasný smysl jeho zachovaných filosofických zlomků[5] a opovržlivé poznámky o lidech[6] je již od starověku nazýván „Temný“[7][8] či „Plačící filosof“[9]. Z Hérakleitova učení je pro moderního člověka největší inspirací učení o změně jako podstatném rysu vesmíru („Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“[10]), učení o logu, nejčastěji vykládaném jako rozum řídící svět, a přesvědčení o významu, jednotě a síle protikladů („Cesta nahoru-dolů, jedna a táž“[11], „Nemoc činí zdraví příjemným a dobrým, hlad nasycení, námaha odpočinek.“[12])­.[13]

reagovat

Pátek 10. ledna 2014 v 9:36 ® malamut reakce na …

regulus> právě proto je dobrý, pokud tam mají podmínky k životu i jiné ryby, než kapr, že je v rozumné době vychytán. Je tak uspokojena poptávka po chutné a zdravé svalovině a „nemusí“ nikdo masit hůř nahraditelné druhy ryb.

reagovat

Pátek 10. ledna 2014 v 0:43 ® regulus reakce na …

malamut> v Brně na Svratce jsou ryby de fakto „uzavřeny“ v několika úsecích mezi několika splavy, úseky zhruba jak je v zadání fóra, dolů to asi jde, nahoru velice pochybuju i když cesty, abych pravdu řekl nejspíš jsou (alespoň z části), jen jestli to ty ryby najdou. Z druhé strany musím ale říct, že si člověk zachytá, pochopitelně tím nemyslím kapř, ten mě nezajímá, ale nejspíš je vysazován hojně a i ta druhá skupina rybářů si přijde na svý.

reagovat

Pátek 10. ledna 2014 v 0:36 ® regulus reakce na …

hraji> kolik lidí na tomto webu má k těmto informacím přístup??? Proto jsem si dovolil svůj příspěvek degradovat jen na názor. Nerad machruju. Pokud jsem uvedl zkreslující informace a máš mi čím oponovat tak do toho. Já pokud si jsem vědom, jsem tvoji informaci nijak nezpochybnil.

reagovat

Čtvrtek 9. ledna 2014 ve 20:48 ® malamut reakce na …

regulus> pokud tak končí vysazení konzumní kapři, asi to nebude problém, na řece, kde jsou splavy 2km od sebe, to asi nebude úplně žádoucí ryba 

reagovat

Čtvrtek 9. ledna 2014 ve 20:21 ® hraji reakce na …

regulus> dají se považovat informace, nebo přesněji výsledky výzkumu prováděného pomocí značkování tisíců ryb za „zkušenosti“? Pokud ano, pak si za tím, co jsem napsal o migraci stojím.

reagovat

Čtvrtek 9. ledna 2014 ve 20:13 ® nnnap reakce na …

Beer.Beda> to je v pořádku. Na každé potravině je datum doporučené spotřeby a u těch konzerv, které vám nasypou do řeky je humánní, je otevřít co nejdříve.

reagovat

Čtvrtek 9. ledna 2014 v 18:12 ® regulus

O zkušenostech tady asi většinou nemůže být řeč, protože asi nikdo nemá přístup relevantním informacím, takže se asi omezíme na názory.

Když jdeš na ryby, tak si taky vybereš místo kde se ti líbí a domníváš se, že něco chytíš. No a ryba se taky usadí kde se jí líbí nebo taky neusadí. Jsou ryby který moc velcí cestovatelé nejsou, ale to neznamená, že při hledání vhodnýho stanoviště neuplavou desítky kilometrů. Ryby migrují kvůli výtěru (alespoň se snaží pokud tam není nějakej vysokej splav), migrují kvůli hledání potravy, důvodů může být hodně. Konec konců i ve stojácích nejsou jen v jednom místě, ale putují sem tam.

Pokud se týká toho tvýho 2 km úseku, tak se obávám, že Beer.Beda bude mít asi pravdu, než se vzpamatují už jsou u někoho v kuchyni. 

reagovat

Čtvrtek 9. ledna 2014 v 17:10 ® Beer.Beda

Mě přijde, že ryby po vysazení, migrují pouze do mrazáků nenažranců.U nás to tak je.Až na malé vyjímky, jsou ryby zmaseny hned po ukončení hájení.Možná mimo téma, možná ne.

reagovat

Čtvrtek 9. ledna 2014 v 8:58 ® hraji

Všechny ryby po vysazení migrují, jen k tomu musí dostat dostatek času. Kapři, cejni na řece klidně několik kilometrů proti proudu (i proti hodně rychlému). Duháci kilometr za den oběma směry, jak proti proudu, tak po proudu. Když se dá rybě dost času, zjistí se, že kapr ujede z nádrže do řeky a plave 10 kilometrů proti proudu než narazí na pro něj nepřekonatelnou překážku.

reagovat