Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Středa 11. prosince 2013 v 8:32 ® malamut reakce na …

regulus> já s tebou tak nějak souhlasím, hlavně s poslední větou, ale pokud Systém po daňovém poplatníkovi vyžaduje produkovat zisk a tedy do veřejných peněz odvádět ne desátek, ale téměř padesátek, pak by tyto prostředky měl zhodnocovat. Samozřejmě, že se to ani zdaleka netýká pouze značkování kaprů 

reagovat

Středa 11. prosince 2013 v 1:14 ® regulus reakce na …

malamut> rentabilita investice nemusí být vyjádřena jenom ve finančním zisku, ale jak si tu tak čtu, tak je asi docela zbytečný se tu o tom rozepisovat. Jen namátkou:
http://www.isvav.cz/…ectDetail.do?…
http://www.isvav.cz/…lanDetail.do?…

Máš tam i zveřejněný, kolik tě to jako daňovýho poplatníka stálo.

Mě třeba vcelku neserou veřejný peníze vložený do jakýhokoliv výzkumu i když často jeho návratnost v penězích nemusí být slavná nebo třeba i žádná, jindy se ale zadaří a zisk z výzkumu je značnej. Vím ale taky o strašný spoustě zbytečně vynaloženejch veřejnejch peněz bez šance jakýkoliv návratnosti a věř mi, že to není značkování kaprů.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 21:42 ® malamut reakce na …

jepice> nevím, co vše jsou úhoři schopní prolézt, ale vím, na jak dlouhé špalky je nasekala spuštěná turbína na Rozkoši a asi to bude všude obdobný. Jestli měli vysílačky, to nevím, ale asi by jim byly čočku platný.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 21:32 ® jepice-zruseno reakce na …

malamut> Třeba se ještě dozvíme více. Nejseš sám, kdo se nad tím pozastavoval Po pravdě řečeno růstu kapra v rybnících, tedy rybochovných zařízeních, se věnuje kde kdo a jedná se o komerčně využitelný výsledek. Jenomže kapři jsou námi, tedy svazem, nasazováni v podstatě nahodile do všech typů vod. Možná se hodí poznat, jaká je produkční schopnost či neschopnost těchto vod a určitě to nebude tak hrozně nákladný, navíc sběr dat by měli zajistit rybáři. Ale možná mě někdo ještě opraví a upřesní. Přidal jsem pár odkazů, doufám, že už tu nebyly: http://malous91.rajce.idnes.cz/…-_19.10.2011 http://www.rybaritrebic.cz/…y-zprava.php?…

Pak tu mám cosi trošku jiného, zajímavého a co se dostalo až do televize: http://www.ceskatelevize.cz/…uhoru/video/

U nás pokud vím byly také nějací úhoři s vysílačkama, aby se zjistilo, co všechno jsou schopni prolézt ve směru po proudu řeky.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 19:45 ® malamut reakce na …

jepice> to už jsme se dost vzdálili od původního tématu. Ale pokud výzkum pomůže návratu mníka, je to dobrý, protože mník je prý chutný Já ho ale ještě nesežral Nicméně smysl značkování kaprů mi jaksi uniká.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 18:45 ® jepice-zruseno reakce na …

malamut> To co jsem popsal asi nějakej supr vědeckej tým ani nedělal. Prostě to prošli odborníci s a bylo to na něčí zakázku (kdo tam pak chtěl dělat ty stupně). A somo že nešli jenom po vrankách, takže to odvalování šutrů by nemuselo stačit. Možná jsou ale i složitější cíle, který pak musí dělat větší odborníci a ty si říkaj vědci, vědečtí pracovníci a podobně. V zásadě v tom ale není rozdíl – je třeba dosáhnout nějakého cíle, který někdo pokládá za užitečný. Někdy je potřeba zjistit, jestli se danou metodou dá cíle dosáhnout nebo ne, tam je cílem ověření té metody. Jak jsem pochopil, tak v níže uvedeném výzkumu šlo pouze o to zjistit co tam všechno plave, tedy informace, jejichž různorodé využití je možné v budoucnu. Možná se to zdá nesmyslný, ale uvedu příklad: Mám informaci, že se ve vodním toku v roce 1960 vyskytoval mník jednovousý a kvalita vody byla dobrá. Pak mám další informaci, že se v roce 1980 v daném toku mník jednovousý nevyskytoval a kvalita vody byla špatná. Dnes zjistím, že je kvalita vody na úrovni roku 1960 a tak se můžu pokusit mníka jednovousého reintrodukovat. V roce 1960 a 1980 proběhly „zbytečně“ dva výzkumy, ale dnes je můžu využít a v budoucnu se tam budou chytat „hmatatelní“ mníci. Naopak by byla škoda je strkat někam, kde nevíme zda vůbec byli a za jakých podmínek tam přežívali nebo se dokonce sami množili, protože by třeba zbytečně vychcípali. A hledej teď někoho, kdo tam v roce 60 chytil mníka, změřil CHSK, BSK, teplotu vody, pH vody a obsah kyslíku. Jestli těm lidem, kteří to tenkrát udělali, budem říkat vědci nebo ne je asi úplně jedno, ale prostředky na to asi dostali. Samozřejmě to mohli dělat ve svém volném čase – ty si určitě taky na rybách děláš zápisky a děláš chemické rozbory …

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 17:59 ® malamut reakce na …

jepice> pokud jakýkoliv výzkum bude financovat kdokoliv ze svých vlastních peněz, může tím třeba jen ukojit svou vlastní zvídavost a o návratnosti investice se hovořit nedá, ale to je každýho věc, kdežto při financování z veřejných prostředků je investorem každý daňový poplatník, a ten by měl mít právo se tázat na rentabilitu investice. Co se týká vranky, stačí odvalit pár šutrů na dně a víš, jestli je nebo ne, na to není třeba vědecký tým 

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 17:47 ® jepice-zruseno reakce na …

malamut> Návratnost nákladů je důležitá i když nejsou investice z veřejných peněz. Když si zaplatíš kurvu, tak chceš, aby to mělo taky nějaké hmatatelné výsledky. Každá investice by měla mít nějaký cíl, kterého se snažíme dosáhnout, i když ne vždy se zadaří.

Nevím, jaký měl účel níže uvedený průzkum vod, jaké cíle měla ona práce. Pokud vím, tak v okolí mého bydliště občas proběhl nějaký odlov, kým byl přesně financován netuším, ale znalosti o druhovém složení jsou pak využitelný třeba při stavbě příčných překážek na toku. Výsledkem je třeba to, že nezjistím v potoce vranku, a tak tam můžu dát 3 30cm vysoký překážky místo 10 překážek 10centimetrovejch, čímž ušetřím. Samozřejmě tam můžu dát jednu překážku metrovou a nechat to tam vychcípat všechno – to už je otázka priorit.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 16:26 ® malamut reakce na …

kakr> pakliže se něco financuje z veřejných peněz, nějaká návratnost těch prostředků by být měla. Pokud si vědátoři budou bádat za své, pak ať si bádají. Neviditelná ruka trhu není špatná věc, jen nefunguje díky neustálému přerozdělování.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 15:52 ® kakr reakce na …

malamut> Nejsem ekonom,vše se nedá vyjádřit penězi a na neviditelnou ruku trhu nevěřím.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 15:40 ® malamut reakce na …

kakr> mě jde o to, zda se náklady na výzkum nějakým způsobem vrátí, myslím hmatatelně.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 15:33 ® kakr reakce na …

malamut> Dle mého názoru má inventarizace vodního toku tak jak jsem napsal kousek níže všechny atributy které jsem našel na Tvém odkazu 

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 15:11 ® malamut reakce na …

kakr> http://www.slovnik-cizich-slov.net/prakticky/

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 13:09 ® kakr reakce na …

malamut> Co si představuješ pod slůvkem „praktický“??

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 12:59 ® malamut reakce na …

kakr> to není odpověď na mou otázku.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 12:51 ® hraji

Náš dlouholetý kolega Doc. Adámek se věnoval i průzkumu zaměřenému na sledování juvenilních stádiií rybek pocházejících z přirozenému výtěru v řece. I to jsou velmi zajímavé údaje o tom, jak se ryby přirozeně rozmnožují, kolik jich přežívá.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 12:50 ® kakr reakce na …

malamut> Praktický význam by byl, kdyby se nalovené ryby sežraly. Bohudík(žel) se tak neděje. Výzkum se provádí 2 – 3 roky na 5 lokalitách revíru. Z výsledků je i pro laika zřejmé, jak jsou zastoupeny jednotlivé druhy a ročníky v jaké kondici ryby jsou, zda nejsou napadeny parazity, zaplísněny atd. Zkrátka za „peníze daňových poplatníků“ se parta inženýrů, doktorantů a jiných „živlů“ fláká okolo vody Pokud Tě to uklidní, tak MRS(ČRS) nestojí podobné výzkumy ani korunu.-))

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 12:34 ® HaD reakce na …

kakr> Netřeba ironie pomocí „zbytečností“. Já se výzkumům nijak nevysmívám. Z mého laického pohledu jsem jen o pár stránek zpět vyjádřil určitou pochybnost o významu u kapra. U reofilních ryb absolutně ne, byť o tom nic moc nevím.

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 12:11 ® malamut reakce na …

kakr> jaký je praktický přínos takového výzkumu?

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 ve 12:08 ® kakr reakce na …

David H.> n Nejen součty, každá ryba je zdokumentována,sou­časně se měří teplota vody, Ph a samé další „zbytečnosti“. Ryby se pochopitelně vrací zpět vodě..

reagovat

Úterý 10. prosince 2013 v 10:54 ® HaD reakce na …

kakr> takže jen součty druhů?

reagovat

Pondělí 9. prosince 2013 ve 20:46 ® kakr reakce na …

David H.> Inventarizace(o­pakovaná) části toku(revíru). Zdejší odborníci ji jistě vyhodnotí jako samoúčelnou a zbytečnou, Mendelova univerzita,která výzkum provádí je názoru opačného. Jen si dovolím podotknout, že se mezi rybími druhy nevyskytuje kapr, ani jeden kus Zato celá škála ryb reofilních (parma,podoustev,os­troretka, tloušť ,jesen).

reagovat

Pondělí 9. prosince 2013 ve 13:09 ® HaD reakce na …

kakr> o jaký výzkum se jednalo? Ve videích je k vidění jen odlov agregátem.

reagovat

Pátek 6. prosince 2013 ve 13:38 ® malamut reakce na …

kakr> ano, máš Karle pravdu, v první větě má být samozřejmě „nemyslím“, to jsi mě nachytal S těmi reofilními rybami je to nejspíš jak píšeš, ale kvůli tomu není třeba zkoumat kapra jen pro to, aby se něco zkoumalo a značkovalo. Naštěstí značka asi kapří svalovinu neznehodnotí, jen je dobrý ji nespolknout 

reagovat

Pátek 6. prosince 2013 ve 13:01 ® kakr reakce na …

malamut> Bohužel si Pavle v první a poslední větě tvého příspěvku dost protiřečíš. Možná bude zajímat nejen tebe, ale i další jeden z výzkumů prováděných přímo na revíru. Značkování reofilních ryb které navrhuje kolega kerob je kapánek mimo mísu. Je dost obtížné, ne li nemožné značkovat ryby velké cca 10cm. Malá ukázka jednoho výzkumu – reagovat

Pátek 6. prosince 2013 v 11:14 ® malamut reakce na …

jiris> do čeho že to sadili???????

reagovat

Pátek 6. prosince 2013 v 11:14 ® malamut reakce na …

hraji> nemám dojem sportovče, že bych se tě na cokoliv ptal nebo tě oslovil, proto mě ignoruj, jsem již syt tvých blábolů. A výsledky takového „vědeckého“ bádání jsou mi skutečně volné, ale věřím, že mají velký význam pro závodníky a sportovce, když je tak obhajuješ.

reagovat

Pátek 6. prosince 2013 v 11:01 ® jiris

Letos tak pět kapříků, všechno násada. Sadili je tady do několika přehrad.

Značku nepřehlédneš, vypadá to jako petarda

Na D5, D6, S1 a J1 jde pak pěkně sledovat pohyb a přírustky.

reagovat

Pátek 6. prosince 2013 v 10:58 ® hraji reakce na …

malamut> jako velmi často se opět vyjadřuješ k věci, o které máš malé nebo žádné vědomosti. Podle toho to vypadá. Kdybys ty výsledky znal, nemohl bys napsat takovou hloupost.

reagovat

Pátek 6. prosince 2013 v 10:42 ® malamut

kakr> já si taky myslím, že značkování kaprů sazených do rybářského revíru a sledování jejich pohybu a přírustku má nějakou vědeckou hodnotu. Ze zkušenosti, kterou rád předávám dál, vím, že kapr je zpravidla tam, kde se zakrmí, nebo kde má dostatek přirozené potravy, a přírustky holt závisí na tom, kolik té potravy kapr má, a jak moc se cpe. Pokud na taková zjištění potřebují akademici granty a dotace z veřejných peněz, je opět cosi špatně. Bez takového bádání se lidstvo zcela jistě obejde.

reagovat