Chytej.cz

Boleni - studie necteno

20.9.2013 | Robur | 4.579 zobrazení | 42 odpovědí

zdar, nevíte o někom, kdo dělal studii o škodlivosti a rozpínavosti bolenů? Tedy ve smyslu toho, že se pořád říká, že bolen vytlačuje ostatní dravce. Tak jsem si řekl, že by se toho mohl chytit nějaký studnet rybařiny a vědecky to zdokumentovat.

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

pridat prispevek
novější starší
Stránky: nejnovější ...  2 1   
Úterý 24. září 2013 ve 13:48 ® HaD
HaD

A ještě dodatek k bolenům – jejich lov je velmi typický a velmi dobře viditelný a malí boleni se velmi snadno loví. Lehce tak vznikne dojem o přemnožení. Jenže kolikrát na 100 metrech řeky loví dva boleni a vypadá to, že jich je tam 50ks. Přitom současně tam může lovit 20 štik a nebude vidět ani jedna.

reagovat
Úterý 24. září 2013 ve 13:46 ® HaD
HaD

Mám obdobný názor, jako Jirka. Jednak v tom, že studie by byla mimořádně náročná a kdoví zda vůbec proveditelná. Už jen proto, že by musela zohledňovat obrovské množství informací a těch deset let by asi nestačilo. A stejně tak, jako si v drtivé většině případů myslím, že je „trendy“ tvrdit o sumci, že je přemnožen a svalovat na něj rybářské neúspěchy, tak je TRENDY brečet, že se přemnožuje bolen. Ta zmiňovaná samoregulace je neúprosná. Kdyby měla jakákoliv ryba sklony k přemnožení, dávno by tu za ty miliony, stamiliony let žila jen ona. Ale tak to není. A to, že na pár let nějaký druh převažuje, je prostě běžná křivka tohohle světa. Také není pořád léto. Je i zima a střídat se to bude vždy. Lokálně to člověk posere, to je fakt, ale vesměs se to srovná. Ještě si neodpustím jeden příklad se sumci, byť je to o bolenech. Kdysi mi někdo tvrdil, že má na řece průserově přemnožené sumce, kteří už celou řeku vyžrali. Řekl jsem, že skoro závidím, protože musí chytat mraky sumců na přívlač, když řeku vyžrali a musí být logicky hladoví a skákat po všem, co se hne. Tenkrát mi řekl, že ještě žádného nechytl… Takže ono to nebývá tak horké, jak se mnohdy říkává.

reagovat
Úterý 24. září 2013 v 10:25 ® hraji reakce na …
hraji

Robur> tak věř, že by těch dat muselo být za několik let, z různých lokalit, opakované v několika sériích ročně. Obrovský objem práce, nákladů a času. A výsledek by byl značně nejistý. Osobně jsem přesvědčen, že pokud se někde bolen přemnoží, pak je to spíš vlivem zásahů člověka, než nějakou rozpínavostí bolena. A navíc, ten stav je dočasný, zafunguje samoregulace a stavy se srovnají. Jsem přesvědčen, že bolen neškodí.

reagovat
Úterý 24. září 2013 v 10:03 ® Robur reakce na …
Robur

hraji> neumím, ale zajímalo by mne to. Proto jsem to psal.

reagovat
Úterý 24. září 2013 v 8:17 ® hraji
hraji

Protože jsem se svého času setkával se zadáváním prací studentům, dovolím si tvrdit, že je naprostá utopie očekávat, že tak obsáhlé a na čas a finance náročné téma by dostal k řešení student. Dokonce ani doktorand ne. Umí si zadavatel vůbec představit, jak obrovský objem informací by se musel získat, aby výsledná zpráva nebyl výkřik do tmy s nulovou vypovídací schopností, ale skutečně seriózní práce? Odhaduji potřebnou délku projektu na minimálně deset let, aby se daly vůbec vypozorovat nějaké trendy. Stovky až tisíce odběrů vzorků a odlovů v terénu. Milionové náklady. A výsledek: bolen nám tady roste, jednou je ho víc a jednou je ho méně, neškodí, má své místo v ekosystému.

reagovat
Pondělí 23. září 2013 v 18:35 ® Robur
Robur

aby to nebylo chápáno špatně. Chci vidět studii, která to bu´d potvrdí nebo vyvrátí. Např. nějake demografické odebírání vytřených rybek, výtěžnost revíru atd.

reagovat
Pondělí 23. září 2013 ve 13:30 ® Fryw reakce na …
Fryw

Palivec> asi ano, ale řekl bych že se tomu tak nedělo v řádu let nebo maximálně desítek let…

reagovat
Pondělí 23. září 2013 v 10:34 @ Palivec reakce na …

I druhy s velkým rozšířením se nepochybně nevyvíjely celoplošně , ale na „jednom místě“ a postupně se rozřířily.

reagovat
Pondělí 23. září 2013 v 10:33 @ Palivec

Dojímají mne mudrci, co jsou proti změnám probíhajícím v přírodě. To je neštěstí, mít takovou hlavu. Stejně jako ti „vědci“ co pláčou, že třeba z Dunaje lezou do Váhu či do Moravy druhy, které tam nejsou domácí. Už jsou a budou. Chápat stav, který momentálně známe, jako statický a vyplakávat nad změnami, je směšné. I druhy svelkým rozšířením se nepochybně nevyvíjeli celoplošně , ale na „jednom místě“ a postupně se rozřířily. I s Homo sapiens je to tak. Lidé ovlivnili mnohé, ale více klimatické změny. Už teď je registrovaný postup mnohých druhů z jihu na sever. Boleni? Směšné…

reagovat
Sobota 21. září 2013 ve 22:49 ® Jarda Š. reakce na …

kubas> To jsem měl na mysli, že málokdo pustí candáta a nechá si bolena, kdežto naopak je to časté.

reagovat
Sobota 21. září 2013 ve 22:16 ® kubas reakce na …
kubas

Jarda Š.> Add bod 2.) O menším rybářském tlaku bych nemluvil. Spíš bych hledal důvod čistě pragmatický a to v jeho svalovině :-D .

reagovat
Pátek 20. září 2013 ve 20:01 ® Jarda Š.

Nemyslím si, že by bolen jiné dravce (candát, štika, sumec) přímo vytlačoval, ale oproti nim

  1. se úspěšněji přirozeně vytírá,
  2. je na něj vyvíjen menší rybářský tlak,
  3. tím, že v teplejších obdobích roku loví zpravidla u hladiny, je v revíru nápadnější.

Osobně za škodlivějšího považuji sumce, pokud je masivně vysazován do vod, kde se původně přirozeně nevyskytoval.

reagovat
novější starší
Stránky: nejnovější ...  2 1