Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Sobota 30. března 2013 ve 12:42 ® malamut reakce na …

jepice> Lepší by to nebylo, nevyužil by se produkční potenciál revírů, což by mělo být hlavním cílem hospodaření na revírech.

reagovat

Sobota 30. března 2013 v 11:02 ® jepice-zruseno

Jestli ono by nebylo lepší místo povolenky dávat poukázku na kg ryb do sádek. Nemuselo by se vysazovata bylo by to spravedlivé 

reagovat

Sobota 30. března 2013 v 0:11 ® MP-E65mm reakce na …

Fryw> Ale ja proti vysazování kapra nic nemám, naopak. Akorát mám trošku problém kam ho vysazují. Ono těm kaprožroutům by bylo jedno zda půjdou na stoják, hlavní je že si chytnou svého vytouženeho bahnorypce. A tady bych taky mohl uvést nazorný příklad jak s čítanky. Organizace v Mnichově Hradišti obhospodařuje krom Jizery 6 také písák na který ma vyjímku ve smyslu místního vyznamu. Tam se zarybnuje rekl bych víc než slušně. Poznáš to už podle toho kolik tam sedí rybářů a že je to poměrně slůšná voda co se rozměru týka. No a když se projdeš kolem Jizery, tak o rybáře takřka nezakopneš. Kladu si otázku proč. Bohužel to asi vím, protože ten kapr tam není v takové míře jak by si kaprožrout představoval. Jednoduše řečeno, do stojáku taky nebudeš vysazovat parmu. Byť si uvědomuju, že kapr do řeky patří, ale ne v množství převyšující původní druh. Každy druh ma své misto a předpoklady v tom daném prostředí žít.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 23:17 ® jepice-zruseno reakce na …

malamut> šláfenberkové zalesňovali, protože lesy byly uplně příšerný, alespoň podle toho, co jsem někde pochytil. Že to mohli dělat lépe, to víme až my dnes, protože vycházíme z již známých údajů o souvislostech genotypů a vlastnostní dřevin. Oni se chovali a činili dle nejnovějšícho poznání té doby. Oni i dnes, jako vlastníci lesů, musí dodržovat velmi přísné lesnické zákony. Nadávat šláfenberkům za špatné lesy by bylo mnohem horší, než jakubu krčínovi za špatné rybníky. U pstružích líhní, které vlastně způsobily jako první to, o čem jsem mluvil níže, byl sám Frič. Jenže narozdíl od lesnictví, v rybářství v tomto směru zatím žádná náprava (alespoň v podobě předpisů) nenastala. Chování rybářů je někdy v tomto směru mnohdy opravdu šílené a ani předpisů nedbá. Například jak je možné prodávat v rybářských potřebách nástražní rybičky? Pokud vím, neodborné přenášení ryb z jednoho revíru do druhého může způsobit šíření parazitů a jiných onemocnění nebo i nepůvodních druhů. A to nepochybuji o tom, že ty rybičky se do rybářských potřeb dostaly často ze sportovních revírů, tedy jejich prodej je vlastně nelegální. A jsme zase u toho, o čem mluvíme. A to by sme chtěli ještě další nová omezení, když nejsme schopni dodržovat ta již platná.

Přesto, že nesouhlasím s mnoha Schwarzenberkovy názory a kroky v politice, to co jsi napsal je neuvážené… Navíc jsem se dostal úplně mimo téma otázky. Částečně si za to můžu sám, zdálo se mi to nejjednodušší zastoupit všechny tehdější lesníky pouze jménem nejslavnějšího lesnického rodu.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 22:45 ® FInnnp reakce na …

malamut> Hlavně jsem nemotej Šláfnberka.Toho jsme si tu užili v Lednu až jejda.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 22:25 ® malamut reakce na …

jepice> Ty lesy jsou dalším důkazem toho, že ze Šláfenberků vzešlo dobrýho asi jako z prdele medu 

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 22:08 ® jepice-zruseno reakce na …

mastrof> Někde jsem slyšel, že poláci snad duháky do řek nesaděj.

Teď k „původním druhům“ – masivní dosazování „původních“ druhů ryb nemusí být vůbec žádná spása. Byť se jedná o původní druh, má často naprosto nepůvodní (a nevhodný) genofond. Takto se například leta vysazovali potočáci – sice původní druhy, ale nepůvodní genotypy. Tím se poměrně dost zmršila schopnost přežití pstruhům na mnoha místech, protože se ti nepůvodní zkřížili s těmi původními. analogický problém se stal se smrkovými lesy – v době švarzenberků se mocně zalesňovalo, ale poznání nebyl tak daleko jako dnes a tak na horách skončily genotypy z nižších poloh. Na šumavském parku pak jasně vidíme důsledky.

Já si touto fází také prošel. Do výše položeného pstruhového potůčku začli před lety sypat duháky kolem 30 cm, oni sjeli k nám na MP potok a já frfňal, proč tam nedaj aspoň potočáky, že duháci všechno sežerou, ale neudrží se tam. Teď tam dávaj potočáky kolem 30 cm, ty taky všecko sežerou, taky se tam nenamnožej. Je to původní druh, nepůvodní genotyp, totálně nevhodná velikost a výsledek stejnej. Dřív se do tý pstruhovky dávali potočáci kolem 10cm a nebyl problém (alespoň u nás po proudu na MP byly střevle). Chápu, že je to jeden z mnoha problémů, ale jenom jsem chtěl varovat před vysazováním „původních“ druhů. Za jistých okolností může také velmi škodit.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 21:38 ® FInnnp

Některým místním organizacím už konečně došlo,že se doba mění.Od příštího roku jedna z největších místních organizací v ČR vystupuje z ČRS a bude samostatně hospodařící organizací.Je to pouze odpověď na to jak jí vedení ČRS prodával nebo podloudně přenechával nájmy rybníků ostatním subjektům.Revíry této organizace jsou velmi navštěvované ostatními členy ČRS.Organizace obhospodařuje 48 rybníků o celkové rozloze 300 ha.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 21:20 ® Fryw reakce na …

MP-E65mm> Na „naší“ řece mi přijde že to je takto: Vysadí se kapr, rybáři se slétnou, doluje se kapr…až je vydolováno, tak třeba sedím na břehu sám. Kapr je takovej mouřenín co to tam odsere. Při vší uctě ke kaprovi, myslím že to tak je dobře. Vlk se nažere a koza zůstane celá. Nevysazování kapra by možná snížilo docházky k tomu revíru, a nebo by možná byl mouřenínem jinej rybí druh… Skoro každej rybář s kterým se dám do řeči (vlastně kdekoliv kam chodím) se ptá jestli byl nějakej kapr,postěžuje si že kapři nešli, nebo se pochlubí jakyho má nebo měl včera..... Nesetkal jsem se se sakováním něčeho jiného a nebo s chlubením se kolik kdo nasekal plotic. Není to statistika, není to vypovídající, ale je to taková má zkušenost.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 20:22 ® MP-E65mm reakce na …

mastrof> Pod to bych se podepsal. Svaz se zbavuje stojáků a pak logicky není kam toho kapra vysazovat. Krásným příkladem toho je naše organizace. Na to kolik máme členů, máme pouze jednu loužičku (stoják) a ta jak se zdá taky dlouho organizaci nevydrží. Netvrdím, že by se kapr do řek neměl vysazovat, ale osobně to vnímám tak, že je to na úkor právě původního druhu. Což je v mých očích smutné. Pro bobkaře logicky naopak. No a nejvíc mě rozseká to, když kapra konzumní velikosti nasadí do řeky (říčky) typu Klenice. Jen pro představu, je široká, že by se dala přeskočit.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 20:18 ® FInnnp

Je to zajímavé,ale u nás ty nejvyrabovanější vody jsou ty ktéré nejvíce navštěvují superlovci,fo­tohlavokoukači,ka­prolíbači prostě nejsportovnější rybáři z nejsportovněj­ších.A takové ty důchodcovské kaprodromy jsou ryb poměrně plné…

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 20:11 ® valuček reakce na …

A doma všichni zdrávi? Toto je největší neštěstí demokracie. No, myslel sem své příspěvky dobře.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 19:56 ® mastrof

celý tento problém je jen částí nebo faktorem v jednom velkém problému týkajícím se stavu našich vod a života v nich, kdyby nebylo znečištění povrchových vod, regulací toků, přehrad a zadržování říčních sedimentů v nich, malých vodních elektráren, jezů a jiných výmyslů choré lidské mysli pro život ve vodě naprosto nevhodných ba dokonce zničujících, tak můžou masařky plnit mrazáky a ještě by zbylo na nás pouštěče a možná bychom si i mi dovolili nějákou tu rybu občas odnést, protože by jich bylo všude dost, ale jelikož tomu tak není tak navrhuji zvýšení počtu ponechaných kaprů v řece jedním rybářem v jednom dni na 4 kusy a zákaz vysazování kaprů do řek, s výjimkou přehradních nádrží. s tím by souvisela povinnost svazu jako správce vodních toků vysazovat původní druhy ryb v co možná nejširším druhovým zastoupením, a povinnost povodí ve spolupráci s črs znovu obnovit rybí trdliště a co možná nejvíce navrátit řeky a potůčky do stavu přírodě blízkému. kapr by se směl vysazovat pouze do stojatých vod a vodních nádrží. Na řekách povolit místo 8 2kg ryb jež dosáhly stanovené míry, s omezením 4kg týdně. kapr se do úlovku nepočítá. pstruhovka- zákaz vysazování duháka a sivena, možno si ponechat 1kg ryb týdeně. duhák a siven se do ůlovku nepočítá, stejně tak ostatní druhy nežádoucích ryb. duháka a sivena vysazovat pouze do stojatých vod.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 18:27 ® Dany73 reakce na …

hraji> Kapr tam nebude vždy strádat, jsou takové revíry kde se jim náramně daří. Bavíme se tady pořád o kaprovi, ale nuže dobrá. Pokud by s tím aktem milosrdenství uvažovali všichni stejně, to by to v našich luzích a hájích dopadlo. Pokud má někdo v hlavě jiný ryb. sen než někdy chytit trofejní rybu, fajn. Já když takovou chytím, vždy se zamyslím zda-li nemám to štěstí proto, že ji někdo přede mnou dokázal vrátit.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 18:05 ® malamut reakce na …

Dany73> No většinou ta ryba při focení na suchu je, i když je polévaná a na mokré carpmatraci, přesto ji to zcela jistě nebaví. Pod vodou se s nimi fotí málokdo. Praštit kapra po palici není nic zavrženíhodného, není třeba z něho dělat nadrybu. Je zajímavé, že egohoniči, co se chtějí chlubit trofejními rybami, v drtivé většině loví kapry. Je to tím, že je to relativně snadné a i velkých kaprů je dostatek, i do udírny. Bylo jich dost i na kvalitní zarybnění soukromáků, ale k tomu se kupodivu dnes nikdo nehlásí a v úlovkáčích se ani neobjevili, protože kaprař přece vrací úlovkáč prázdný.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 17:06 ® valuček reakce na …

Hraji – bez obav, máme tady hájené jak parmy, ostroretky, tak tlouště, ale o parmu se skoro nezavadí, ostroretky jsou, ale hodně zubožené /pysky/, jak je chytáme pořád dokola a tloušťů dost, ale ten růst a žerou potěr, ne zrovna ideální ryba. Zato chytit v mnoha splavech 2, 3 plotice, je umění, cejnů minimum a z nějakého důvodu nerostou, a právě jen kaprům se zde daří výborně, pokud nejsou hned chycení a zabití. Ročně přirostou i 1,5 kg, prakticky je to jediná ryba, které se u nás opravdu daří.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 17:00 ® valuček reakce na …

Dany73 – přesně tak, a i v té naší „strouze“ těch pár ryb, které dokáží třeba 2, 3 roky kličkovat mezi nástrahami, třeba se štěstím, určitě organizaci nezatíží, zato však podstatně zdvihne přitažlivost revíru.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 16:57 ® hraji reakce na …

Dany73> v přírodě jen velmi malé procento zvířat uhyne skutečně stářím. V naprosté většině případů se na konci životní pouti přestárlého zvířete podílí nějaký predátor. Praštit přestárlého kapra po hlavě je akt milosrdenství.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 16:55 ® hraji reakce na …

valuček> jak tady již někdo napsal, je k hlubokému zamyšlení, zda je kapr ryba do řeky široké 20 metrů. To nebude žádný veletok a dá se s dost velkou pravděpodobností předpokládat, že to vůbec není voda vhodná pro kapra. Asi by mělo být primární snahou na takovou vodu vrátit trofejní parmy, ostroretky a tlouště. A ne tam cpát kapra, který tam bude vždy strádat.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 16:31 ® Dany73 reakce na …

malamut> Jestli s rybou někdo takto dlouho sexuje (pokud není na suchu), pořád je mi milejší než TEN, kdo dokáže udeřit veterána po hlavě. Sorry.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 16:14 ® malamut reakce na …

valuček> Obávám se, že v takový říčce tebou požadované množství trofejních ryb nemá co pohledávat. Zkus si někde zjistit, jak by měla vypadat přirozená osádka. Chtěl bys za trojku ročně chytat všude a trofejní ryby. Chtít můžeš, já zas nechci platit daně a je nám to oběma hovno platný. A hlavně kvůli nesmyslným požadavkům egohoněk bránit jiným v ponechání si úlovku je poněkud sobecké. Není hospodárné nechávat ryby, nakoupené za peníze členů, hynout stářím.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 16:06 ® malamut reakce na …

Dany73> Blbý přirovnání. Já se slušně chovám ke každý rybě, i k té co chci sežrat. Puštění po hodinovým focení a předchozím dvanáctihodinovým sakování, protože se musí počkat na dobrý světlo, není zrovna výrazem úcty, tam bych tu úctu viděl spíš v tom, že bych si fotku odpustil a rybu ani z vody netahal, pokud si ji nehodlám ponechat.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 15:56 ® Dany73 reakce na …

valuček> Tomu moc nevěř, pojem zarybařit si chápe každej jinak, a hlavně, lidi jsou dneska neuvěřitelný.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 15:29 ® valuček

Těch 60+ sem bral podle naší řeky – šířka max. 20 metrů, tlak značnej, určitě je to na mnoho jiných hlavně větších revírů hloupost, u nás by to bylo ale tak akorát, aby ve splavu těch velkých plavalo víc, než třeba 5. A ti si úctu sakra zaslouží /a určitě ne udírnu/. A přesně jak píše OBr, 3000,– na rok a možnost chytat kdekoliv, byť je těch ryb míň, než stejné peníze za třeba dokonalej, excelentně zarybněnej soukromej revír. To by podle mého moc brzo omrzelo i toho, kdo na to má.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 14:28 ® Dany73 reakce na …

OBr>valuček> Oba dva vaše poslední názory podepisuju téměř beze zbytku. Jen s tím kaprem už 60+ bych to zase tak nehrotil, pokud to není louže 

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 14:06 ® Dany73 reakce na …

malamut> Tohle je na úhlu pohledu. Trofejní ryba svého druhu, která na revíru přežila nemožné, si zaslouží úctu. Je to jako když za tu samou věc přizabiješ puberťáka, ale důchodci to odpustíš.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 13:52 ® malamut reakce na …

casper> Co je na něm zajímavýho? To už je dnes požírání ulovených ryb tak neobvyklé, že se stává zajímavým? Pro mě je to stejně přirozený jako dýchání, jiný důvod k lovu, než získání kořisti, je prostě zvrhlý. Fotka kořist není. A protože rybář by měl být i dobrým hospodářem, nesežere vše, co uloví, ale zmasí spíš starší kusy, tedy ty větší, menší dorostou a tím se využije produkční potenciál revíru. To není zajímavý, to je normální.

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 13:22 ® casper reakce na …

malamut> to je zajímavej názor!

reagovat

Pátek 29. března 2013 ve 13:13 ® malamut

valuček> Proč by měl být kapr 60+ všude chráněný? Jaký to má význam? Tedy krom toho, že se egohoniči a testeři budou mít s čím fotit. Ale pokud by byl hájen, je focení nepřípustné. Opravdu je nutné, aby „trofejní“ kapr plaval všude a v množství větším než malém, aby ho mohl ulovit kdejaký jouda? Nebude pak hodnota trofeje tak trošku devalvována? Velkej kapr patří do udírny.

reagovat

Pátek 29. března 2013 v 10:48 ® OBr

valuček> systém založenej na snadý produkci kapra a zároveň větší ochraně ostatních druhů je fajn řešení. Koneckonců kapr má v sobě největší ekonomický potenciál i s ohledem na přidružené obory, v kaprařině se točí nejvíc peněz.

Je to jako s lesem, ten vypadá pěkně přirozeně, ale je to všechno plantáž na produkci dřevní hmoty. Díky poptávce po dřevě pak může z tržby vlastník lesa plnit i vedlejší povinnosti, které se vztahují na ochranu přírody. A my, díky tem kapřům, máme možnost dosazovat i druhy, které nejsou tak atraktivní pro rybáře.

Sice jsou tady dávány za příklad soukromáky, to je fajn věc, ale dokud nebudou pod nějakou charitativní organizací, jejímž prvotním cílem není tvořit zisk, tak jim moc věřit nebudu. Jestli existují vyjímky, které místo kapra upřednostňují původní druhy a generují zisk, pak klobouk dolů.

Když to vezmu na peníze, tak je pro mě mnohem lepší investice 3000,– na rok, kdy můžu chytat kdekoliv, oproti stejné částce, kterou nechám za jeden týden na konkrétním soukromáku.

Je to ale jen můj subjektivní pohled…

reagovat