Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Čtvrtek 21. června 2012 ve 12:43 ® Bigpista reakce na …

osprey> To by nám asi mohl prozradit CeP, ne?

reagovat

Čtvrtek 21. června 2012 v 11:34 ® osprey reakce na …

Ahonz> Dobrá zpráva. Takhle zatím stačí a pozdravuj je ode mě

Já sem taky něco pozitivního napíšu. Od povodně 2002 konečně došlo k obnově lakušníkových porostů i v lokalitách níže po toku. Vytváří to úkryty, životní prostor i potravní základnu pro menší ryby a je jich tu ve velikosti do 10 cm docela dost (dobré výtěry v posledních 2 letech). Kdyby v tom byly i parmičky, půjdeme hodně nahoru.

reagovat

Čtvrtek 21. června 2012 ve 2:05 ® Ahonz

Zdravim, jen vsuvka – bydlim u Strakonic, reka mi tece v podstate pod nosem a kdyz chodim kolem vody s polarizackama, tak snad pokazde v proudu pekne parmy zahlidnu, takze par jich tu jeste zbylo 

reagovat

Středa 20. června 2012 v 17:21 ® osprey reakce na …

kastanyi> Neprovokuješ – naopak, zapoj se taky. To, co víš, zatím nikam moc nepiš, chceme těm rybám pomoct a ne jen nahnat zájemce o lov na místa, kde ještě jsou.

Můžu ti říct, že MO Strakonice se docela snaží. LOví se tam generační ryba a tuším předloni odchovali asi 26 000 ročků. Otázka je, zda to přišlo zpět do řeky nebo bylo něco dáno k dispozici svazu na vysazování jinam.

Písek bude trochu slabší, ale jednou jsem potkal jejich hospodáře a jevil se mi jako velmi rozumný člověk.

Rozhodně ani jedna z těch dvou MO na říční ryby nekašle.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 16:56 ® kastanyi

Moc sem nechodím a už vůbec sem nepřispívám, ale jelikož mám Otavu pod barákem a nějaké informace o parmě z MO St a Pi se ke mě dostanou tak bych se Vás chtěl jen zeptat, zda jste byli se zeptat jak dané MO pracují na parmě, kdy a kolik na to uvolňují financí atd. Nechci nikoho provokovat, samotného mě mrzí, pokud mají tyto „nemasové“ ryby z řeky ubývat

reagovat

Středa 20. června 2012 v 16:39 ® Bigpista reakce na …

David Havlíček> Pokud bych mohl nějak přispět, rád to udělám. Jako rodilý Strakoňák to cítím jako povinnost. Chce to ale nějak koordinovat, aby z toho nebyla fraška.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 16:30 ® osprey reakce na …

David Havlíček> Udělám.

Fugas> Asi bude lepší pojmout to jihočesky.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 16:18 ® Fugas

Sleduji to tu, parma mi lhostejná není, jen nevím jestli v této problematice mohu nějak přispět… Každopádně jestli bude vznikat nějaké „hnutí za JČ parmu“ rád se přidám.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 16:09 ® HaD reakce na …

osprey> Petra a další si klidně vezmu na starost já A skupina už jsme. Minimálně já i Ty máme na zlepšení stavu zájem. Sepiš prosím dotaz a já oslovím jménem serveru CHYTEJ.cz a skupiny rybářů mající na srdci zlepšení stavu příslušná odborná pracoviště.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 15:53 ® osprey reakce na …

David Havlíček> Dobrá. Dejme tomu, že dojdu za Dvořákem. Dojdu za ním jako řadový rybář, jako člen skupiny rybářů, která chce něco řešit, jako redaktor tvého serveru?

To je to oč tu běží. Kdo chce nějak přispět, kdo může čím přispět, kdo kam dojde, komu řekne to, co se dozví…

Takže by to chtělo zjistit, jestli zde vzniká nějaká skupina lidí, která si klade určitý cíl nebo jestli si tu jen tak povídáme.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 15:44 ® HaD

Bigpista> To já všechno vím. Ale třeba s tou ochotou vytřít se – parma, pokud vím, se uměle dá vytřít pouze tak, že se odloví generačky v okamžiku, kdy se vytírají, nebo těsně před. Pokud je ta ochota na bodu mrazu, není co odchytávat a vytírat (i proto se třeba ty ryby k výtěru nesjedou). V tomto směru by zřejmě muselo jít poznání a vývoj v umělém výtěru dopředu. Tak jako u jiných ryb zatím snad u parmy hormonálně a zvýšením teploty vody tření iniciovat nelze.

To, že se o to (odchyt a umělý výtěr) např. ve Strakonicích pokoušejí, vím.

Aby bylo jasno – já zcela jednoznačně za parmami stojím a mimořádně bych si přál, aby šly jejich stavy nahoru. Je potřeba shromáždit odborná data a iniciovat v tomto směru výzkum a smysluplně pak společně vyvinout nějaké úsilí.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 15:32 ® HaD reakce na …

osprey> V první řadě bych se obrátil na odborníky aby byl znám objektivní stav věci a věděli jsme, zda jsou reálné možnosti k nápravě stavu. Např. doporučuji Petra Dvořáka z Univerzity v ČB.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 15:31 ® osprey reakce na …

Bigpista> A teď si vem, že pokud je teorie s kyselostí pravdivá, tak třeba pod soutokem s Volyňkou by to mělo být rozředěnější a naděje na přežití půdku vyšší – pak by mělo smysl to málo, co se odchová, rvát dolů a obnovit si generační hejna v téhle části svěřeného úseku řeky a pak teprve přitlačit i nahoře. Další věc – v pozdním podzimu už to červené moc neteče. Šlo by vysazovat plůdek až tak pozdě? A adaptoval by se ještě?

Ono se s tou Šumavou taky něco dělá a je šance, že za pár let bude líp.

reagovat

Středa 20. června 2012 v 15:23 ® Bigpista reakce na …

David Havlíček> Pokud se na to podívám jako akvarista, tak nevhodný chemismus vody má nejhorší vliv za a) na „ochotu“ ryb ke tření, za b) na vývoj již nakladených jiker a za c)na vývoj plůdku do určitého stádia. Odrostlý potěr a dospělé ryby už obvykle tak háklivé nebývají. To by mohlo znamenat, že pokud se podaří odlovit a uměle vytřít místní ryby, odchovat je v regulovaném prostředí a po dosažení určitého věku je vypustit zpět do řeky, tak by se to mohlo na stavu ryb pozitivně projevit. Zvlášť, když má parma v JČ výhodu celoročního hájení. Sice to neřeší příčinu nepříznivého stavu, ale jako pokus o zmírnění dopadů to je dobré. Jinak jsi asi pochopil, že některé MO (třeba Strakonice) už se touhle cestou vydaly, byť to zatím není moc úspěšné.

reagovat

Středa 20. června 2012 ve 14:41 ® osprey reakce na …

David Havlíček> Výskyt dospělých kusů ukazuje, že něco přežívá.

Pak je otázka kdy, jak a kam plůdek vysadit. Ta červená voda neteče celý rok.

A tohle chci dát dohromady. Zjistit, co je důležité, na čem záleží a najít efektivní cestu.

Za rok pojedu za parmami na Moravu. Letos jsem byl na štikách ve Finsku. Přitom za barákem mám nádhernou řeku. Stačí na ni hospodařit tak, aby tam ty ryby byly. U štiky to nepůjde, ale parma moc k jídlu není a už teď je celoročně hájená, u té má smysl takový projekt rozjet.

A proč jen na Otavě? Jsi majitel serveru. Můžem to rozšířit na celé jižní Čechy, oficiálně oslovit svaz, rybářskou fakultu, vodňanský výzkumák a MO, které spravují řeky, kde by parma měla být (ono jich je pár), mediálně to zaštítit a třeba to bude k něčemu dobré. Pokud to budu dělat sám, budu se věnovat jen Otavě 1 – 4.

reagovat

Středa 20. června 2012 ve 14:16 ® HaD reakce na …

osprey> Rozumím. Pak je ale přirozená reprodukce vč. umělé zřejmě nereálná. Mám na mysli umělou za „použití“ Otavských ryb a nasazením plůdku.

reagovat

Středa 20. června 2012 ve 14:07 ® osprey

David Havlíček> Jistě, v téhle rubrice jde jen o to, co všechno oblítám já

No a ty látky způsobující vyšší pH a rezavou barvu vody jsou huminové kyseliny vznikající rozkladem organické hmoty. Samy o sobě nejsou nijak jedovaté, pouze zvyšují koncentraci volných vodíkových iontů H+ ve vodě a tím i kyselost vody.

Určitá úroveň kyselosti je pro organismy letální (smrtící) a každý druh je na tom jinak. Jikry a plůdek jsou citlivější.

reagovat

Středa 20. června 2012 ve 13:48 ® HaD reakce na …

osprey> Tomu samozřejmě rozumím. Já nevím jaké látky v té vodě a v jaké koncentraci jsou a zda to ryby a jak ovlivní a zda je to dané celoročním působením „tabletek“, nebo krátkodobým „platíčkem“. Když ženská zbaští celé balení antikoncepce na půl roku, bude jí asi hodně zle, ale za pár týdnů otěhotní, když bude denně baštit jednu pilulku, neotěhotní i kdyby měla dvacet kanců 

My si tady můžeme říkat celou řadu názorů, ale bez opravdu odborného výzkumu to asi nepůjde.

reagovat

Středa 20. června 2012 ve 13:17 ® osprey reakce na …

David Havlíček> Taky mají při povodních ryby pěkný ztráty.

A s tím průměrováním – proč se berou léky 4× denně a nesežereš celý plato najednou? Překročil bys přitom určitou hranici, kdy ta koncentrace látky už nebude pomáhat, ale organismus poškodí. Nebo i zabije. Když máš průměrné pH 6, je to v pohodě, ale rozdíl je, jestli to kolísá mezi 5,9 a 6.1 nebo mezi 4 a 7. Ty 4 (ber to jako příklad) budou problém. A jde o to, jestli tam takový extrém existuje.

Právě ty extrémy jsou důležité. V průměru je ta řeka OK, na to už odborníci přišli. Já je nepodceňuju, vím, že to pH se měří. Průměrné hodnoty nejspíš nijak drastické nejsou.

reagovat

Středa 20. června 2012 ve 13:01 ® HaD reakce na …

osprey> Myslíš, že je pro ty ryby z hlediska výtěru důležitější krátkodobá hnědá, nebo celoroční průměr? Já bych řekl, že krátkodobé „zkyselení“ při zvedlé vodě ryby dají v pohodě. Ono při povodních obecně tečou řekami pěkný svinstva.

reagovat

Středa 20. června 2012 ve 12:47 ® osprey reakce na …

MIG-35> To je právě to, že já ne. Otava pro mě končí vzdutím přehrady. Takovým prolínacím úsekem, kde ale většina ryb pochází z níže položených partií, je oblast zvaná Cajska.

Ale i když to tam teče jako řeka, z pohledu obsádky už je to přehrada. Stačí se podívat, co se tam zjara navalí ryb.

reagovat

Úterý 19. června 2012 ve 21:52 ® MIG-35 reakce na …

osprey> Jo! Dalo by se říct, že až téměř k soutoku s Lomnicí je to znát. Já to beru po soutok furt jako Otavu-řeku. 

reagovat

Úterý 19. června 2012 ve 21:14 ® osprey reakce na …

MIG-35> Počkej, teď mluvíme každý o něčem jiném.

Původně jsi chtěl říct, že ještě na přehradě je voda v otavském rameni kyselejší než ve oltavském?

reagovat

Úterý 19. června 2012 ve 20:42 ® MIG-35 reakce na …

osprey> To jo, ale je to jedna a ta samá řeka. A když je kyselost znát i tady po značnym rozředění co potom vejš?

reagovat

Úterý 19. června 2012 ve 20:26 ® osprey reakce na …

MIG-35> Pod Dědovicema je to mimo mísu. Tam parmy nejsou. Klíčová místa jsou Horažďovice, Katovice, Strakonice, Čejetice, Sudoměř, Kestřany a Písek.

A musí to být ta červená srágora, aby se zachytily extrémní hodnoty.

reagovat

Úterý 19. června 2012 v 19:07 ® MIG-35 reakce na …

osprey> Odebíral to dole pod Dědovicema a je to v rozmezí 3 let. Přesný hodnoty nwm, ale budu s nim o víkendu tak se optam. 

reagovat

Úterý 19. června 2012 v 17:57 ® osprey reakce na …

Luccini> Připadá mi, že ten člověk ví, co píše.

Samozřejmě, že jedno souvisí s druhým. Podle mě problém otavských parem opravdu začíná na Šumavě. A taky na severu Evropy (kormorán) a kdoví, kde ještě.

MIG-35> Jak moc rozdílný? Kdy odebíral, co s čím srovnával?

Samozřejmě, že je šumavská voda kyselejší – celou cestu se ředí. Proto taky (budeme-li nadále považovat moji hypotézu za reálnou) tolik parem přežívá u ústí největších přítoků a kolem Písku, kde je voda nejvíc naředěná.

Pro mě je důležitou otázkou, zda pH otavské vody alespoň někdy nedosahuje hodnot letálních pro jikry či plůdek parmy.

Dalším problémem mohla být devastace lakušníkových porostů po povodni 2002. Obnovují se až teď. Z pohledu ryb mají v řece obrovský význam a parmy je milují (ale obejdou se bez nich).

reagovat

Úterý 19. června 2012 v 17:49 ® MIG-35 reakce na …

osprey> Tak sem mluvil s kamarádem, kterýmu ta voda taky nedá spát. Už to měřil a Ph je opravdu rozdílný-šumavská voda je kyselejší.

reagovat

Úterý 19. června 2012 v 17:45 ® Luccini

Pár zkušeností člověka co už něco podobného jako se deje ted na Sumave zazil : http://www.joukl.cz/kurovecsum.htm Sice pise ciste o lesnim porostu, ale kdo si da 2a2 dohromady pochopi jak moc to ovlivnuje prave zivot v potocich a rekach.

reagovat

Úterý 19. června 2012 v 16:22 ® osprey

David Havlíček> Já zas vím dost o tom, co je to to „odborné“. Pán přijede, změří kyselost vody a ona je OK.

A až potečou ze Šumavy ty rudý chcanky, tak pán zrovna nebude moct. Divil by ses, jak moc byl v době mých studií podle odborníků tloušť 50+ vzácná ryba. A proč? Protože ho ve svých vzorcích málokdy měli. Odborník ovládá metodiku práce, orientuje se v literatuře, je skvělý v laboratoři. Na druhou stranu historie je nekonečnou studnicí ukázek, jak dalece ignorovali odborníci terénní práci.

Ale samozřejmě chci, aby to tu odbornost mělo. Rozhodně bych do toho chtěl nějaké odborníky zatáhnout. Bez debat. Protože ty věci, co oni umí, já moc nezvládám.

reagovat