Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Sobota 7. ledna 2012 ve 23:07 ® osprey reakce na …

Pandion haliaetus> Co jsem pochopil, dávají se do té řeky kusy klád zatížené kameny (velkými). Máme dost vzdělanců, aby vymysleli něco, co nebude nějak vadit.

Volně poházené klády na mysli nemám.

reagovat

Sobota 7. ledna 2012 ve 22:35 ® Stanik

Harvy: není to náhodou Bečva někde mezi Choryní a Teplicemi nad Bečvou? Loni jsem tam byl a musím uznat že tak luxusní prostřený stůl kormorán jen tak někde nenajde. Řeka bez jediného úkrytu, hnus.

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 ve 21:44 ® Harvy

Se svolením autora přikládám fotku Bečvy okolo předmětného úseku. Štěkové-kamenité dno bez velké hloubky a bez úkrytů. V minulosti plné původních ryb-ostroretka, parma, nosál, jelci, hrouzci apod., v současné době téměř bez ryb. Jinak jsem psal na ČRS Ing. Vránovi, který tuto diskuzi sleduje. Celý projekt je teprve na počátku a ve fázi příprav jsou i plánovaná jednání všech stran. Nicméně ještě dávám do fóra jeho odkaz ke kotvení mrtvé dřevní hmoty. Zahraniční materiály O´Grady, 2006: Channels and challanges atd. a některé i v Čj (Bayerisches Landesamt f. Umwelt, 2006: Mrtvé dřevo přináší život do řek a potoků – přeložil T. Just).

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 v 17:00 ® nnnap

beton, beton, beton, mi chcem beton! Koho zajímá dřevo? Nechť se podívá do zrkadla. Křivky jsou pěkné, ale v v přímce je dokonalost! Složit 4 přímky do útvaru plném tupých a ostrých úhlů je prostě fantastickej orgasmus! Převést inkoust do terénu, to je vynikající um, mi jsme toho schopni, protože máme dlouholetou strojírenskou tradici a přece velice šikovné ruce. Toto všechno zatratit, kuli dřevu? Chcete riskovat ztrátu naší pozice v evropě a ve světě kuliva okouna?

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 v 15:22 ® Cudla

Běla v Komořanech,umělé betonové koryto někdy tak 1965–70.Pár let zpět,najednou že kvůli stoleté vodě musí porost pryč.Jinak to má regulovanej průtoka pouze jednou za posledních 20 let byla voda tak 30cm nad normál.Ty vysoké stromy jsem uhájil pod pohrozením „násilí“.to je pohled z oken mého pracoviště.Když to bylo celé zarostlé jakoby v tunelu daly se tam ulovit krásné ryby .Dnes akorát protahujou a zůstávaj jen pod keři.

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 ve 14:58 ® pepanek

Nám dřevní hmotu do toků dodávají bobři a ani povolení nepotřebují.

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 ve 13:17 @ Josef Nechleba

Nevím, zda se nejednalo o situaci týkající se hmoty zachycené na česlech. Zatímco v SRN se dřevo zychycené na hrubých česlích vytahuje a drobné části z jemných česlí vracejí zpět vodě, je dosavadní praxe v ČR – údajně podle předpisů a norem – přesně opačná. Listí a malé větvičky musí z vody, kmeny se tam mají nechat. Snad se to časem změní.

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 v 10:28 ® Pandion haliaetus

Píšeš „vracení dřevní hmoty do řeky“, ale asi myslíš dodádání, ne vrácení. Na to ti nikdo neřekne ano. Proti jsou jistě i obce s ohledem na povodně. Větve a kmeny stromů zacpou každý potok. Před časem jsem viděl zaplavenou dědinu. Mosty v obci zacpaly větve a stromy a balíky slámy, co to „vzalo“ na polích. A voda tekla sklepy… na druhou stranu jsou stromy v řece oblíbeným místem ryb. Votompotom.

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 v 1:11 ® hecht reakce na …

osprey> necháme se překvapit, po té co se ta naše strouha srovnala skoro k dokonalosti a vytrhnout se musel i překážející kamenný práh, by mě potěšila jakákoliv překážka.

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 v 0:41 ® osprey reakce na …

hecht> Mocným lobistům je úplně šumák, jak ta řeka bude vypadat. Oni potřebujou prachy.

Takže jestli bagr hrabe takhle nebo onakhle a jestli šutr leží tady nebo o dva metry vedle, to je jim jedno.

Ale oni se ti hoši, co rýsujou plány, za ty roky naučili ten lichoběžník úplně zpaměti a bagrem se to taky moc pěkně dělá…

Věř, že když to někdo zaplatí, vystřihnou ti na Blanici i točitý schodiště. Takže jde jenom o to, prosadit myšlenku, že hlej lichoběžník už ne. Konec konců, takové úkryty pro ryby by ten projekt mohly i prodražit a firma si narejžuje víc

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 v 0:16 ® Libor

Nic moc o tom nevím, ale každou takovou podobnou myšlenku vítám.

reagovat

Pátek 6. ledna 2012 v 0:11 ® hecht

Musím za sebe dodat, že je to po dlouhé době téma, kterému bych fandil. Otázka je, jak se na to budou tvářit mocní tohoto světa, státu a povodí. Na takovouhle věc bych si klidně připlatil ze svých daní, nebo i poskytnul nějaký příspěvek ala popovodňová známka. Bohužel se bojím toho, že mocní lobisté budou víc podporovat další bagrování, dláždění a betonování …

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 23:19 ® Harvy

Ke stavebnímu povolení (třeba výstavba opěrných zdí) je třeba vyjádření ČRS. Doporučí samozřejmě koryto nerozšiřovat, vytvořit úkryty pro ryby atd. Pak je však realita jiná, zjistí se, že v 10 cm širokém vydlážděném korytě poskytují rybí úkryty hrubé kamenné záhozy při březích (praxe-vyspárované kameny bez žádného úkrytu). Naštěstí pak koryto zaroste trávou a aspoň se v něm odněkud objeví střevle a slížci. Díky za info k Pavlu Vránovi, zkusím ho oslovit ať vím k tomu víc a případně ať krotí nadšení. Jdu na kutě, případně zítra.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 23:17 ® osprey reakce na …

Harvy> Předkové se dřevem pracovali běžně. Používali ho k budování jízků, zpevňování břehů, spousta velkých kamenných jezů měla dřevěnou kostru…

Takže ono se to určitě dá. Nechtěl bych poučovat odborníky na vodní stavby, jak by se to mělo dělat. Ale chtěl bych je tlačit k tomu, aby tam pro ty ryby něco udělali. Je smutné, když po každé větší povodni je nezanedbatelná část obsádky v pytli. A dnes, v době, kdy se sejří klima a povodně jsou každou chvíli, by bylo tuplem potřeba, aby se na ty ryby pamatovalo.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 23:06 ® Harvy

Osprey>máš pravdu, teď ještě obava z ledu. Asi 5 km proti proudu je větší jez, který zamrzá. Při tání se však vytahují stavidla nahoru a kry se tak korytem provalí dolů. Z toho má povodí podle mne největší strach. Že by to vzalo ty stromy a někde ucpalo další jez či most.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 23:04 ® hraji reakce na …

Frk> ano, s tím co jsi napsal nelze než souhlasit. Každým rokem jsem svědkem kontrolního dne na naší řece. A pracovníci povodí usilovně odstraňují kdejakou větev. Ale proč koryto, které postavili za Marie Terezie dlouhá léta stačilo a najednou nestačí a dochází k vybřežení? Protože dříve ta voda zůstávala v krajině a odtékala pomaleji, dneska ve Svitavách zaprší a za pár hodin je v Brně ouzko. Právě vrácení toků do aspoň trošku přírodního stavu by mohlo vodu zpomalit.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 23:03 ® osprey reakce na …

Harvy> Já vím, že tam o tom celkem nic není, ale jde o to, že se tyhle dřevěné umělé překážky začaly používat, respektive, že se vůbec začalo na ryby myslet.

Podle mě by to měl být povinný prvek při každé úprvavě toku. Jeho konkrétní konstrukční provedení nechť vyřeší odborníci, aby to splňovalo ty nároky na průchodnost koryta a tak.

Pavel Vrána je podle mě rozumný a vzdělaný mladý muž, i když působí dost plachým dojmem. Vystupuje v aktuálním videu o kormoránech.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 23:02 ® Harvy

Frk>to je mi jasné, proto jsem za celý svůj život nikdy nic takového po nich nechtěl. Celou věc navrhují sami od sebe, sám tam člověk může vytvořit jen tak hrázku z kamení, za kterou se vymele nějaká hlubina. Mne to stát nic nebude, maximálně dopisování či účast na jednání. Jako rybáři budeme rozhodně až na dalších místech, tomu jsem srozuměn. Lepší ale než nic či drátem do oka 

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 22:59 ® osprey reakce na …

Frk> Pokud ty dřevěné překážky nebudou moc vysoké, budou za povodně tak hluboko pod vodou, že to nebude vadit naprosto ničemu.

Dosavadní praxe budování koryt s lichoběžníkovým profilem má za následek nejen odrybnění, ale rychlý průtok vody korytem a vznik povodňových vln. Být v USA, věřím tomu, že dávno by autory tohohle řešení někdo žaloval

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 22:52 ® Frk reakce na …

Pánové, souhlasím s vámi ale musím v tomto případě připomenout, že prvořadým úkolem provozovatele (Povodí) toků je udržovat toky průchodné tak aby při povodních nedocházelo k akumulaci vody a tím ke škodám na majetku a životech. Potřeby rybářství jsou až na některém dalším místě.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 22:46 ® Harvy

Osprey>z krátké zprávy nevyplynulo co tím dřevěným úkrytem mysleli. Zda-li nějaký dřevěný splav s 10 cm vody pod ním a obrovskými balvany ať se tam nevymele díra, mezi kterými se schová jen nějaký pidipstroužek jak znám z našich P vod. Mám nabídku se jednání na PMO přímo účastnit případně sdělit postřehy za rybáře. Za ČRS se má debaty účatnit Dr. Pavel Vrána, jeho práci vůbec neznám, tak aspoň za sebe sbírám střípky toho co je v současné době k dispozici. Někde jsem se dočetl, že pořádal diskusní seminář v r. 2011 na ČVUT, obsah vůbec nevím.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 22:27 ® osprey

Harvy> Určitě je třeba tohle šířit. Teď jsem vkládal nějakou krátkou zprávu o jakési revitalizaci (max. poslední týden) a tam na nějakém potoce chtějí nějaké dřevěné konstrukce pro ryby taky použít. Zjevně se to šíří, ale rozhodně ne tady na jihu Čech.

Pokud bys o tom nějaký článek vyrobil, rádi ho tu zveřejníme.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 22:24 ® Harvy

Hraji, Osprey> O přínosu dřeva se tady jako rybáři vůbec nemusíme bavit, je nám to jasné. Zajímala mne zkušenost z ostatních krajů. Do časáku mrknu. Před odkazem od Hrajiho jsem dostal jen tip na http://ekologie.upol.cz/…xty/Kehl.pdf ale taková přestavba bude u nás z finančního hlediska zřejmě dlouhodobě sci-fi. Pokud se u nás něco skutečně vytvoří, tak budu o tom informovat, třeba článkem pro další osvětu a šíření, neboť podobných řek bude u nás asi dost.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 22:13 ® hraji

Najdi si v Rybářství (časopis vydávaný ČRS) číslo prosinec 2011 článek na straně 68. Jmenuje se Mrtvé dřevo ve vodě znamená život. Autorem je Jozef Májsky.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 22:08 ® osprey reakce na …

Harvy> Je to novinka, zkušeností u nás bude minimum. Snažím se to se zájmem sledovat a jsem zvědav, jak se to osvědčí.

Osobně si myslím, že je to dobrá cesta.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 21:39 ® Harvy

Stanik, Hraji> díky za odpovědi. Tok naší řeky je se štěrkovým dnem, nízká hloubka, lichoběžníkové koryto po stranách s velkým lomovým kamenem. Všechny zachycené stromy jsou po chvíli z koryta odstraněny. Tedy nedá se to srovnat s toky v CHKO. Dle dosavadních reakcí se nic podobného na regulované řece v ČR nezkoušelo. Z rybářského hlediska by byla asi nejlepší konstrukce u břehu viz odkaz Hrajiho http://woodinrivers.eu/…o/management s uchycením kmenů u břehu za pomocí velkých kůlů, které se v naší řece drží na několika místech i desítky let a to ze starých jezů. Za stromy by se vymlely pěkné hlubší úseky s rybími úkryty.

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 ve 20:40 ® hraji

Ponechávání mrtvého dřeva ve vodních tocích je věc stará, jeho pozitivní vliv je věc ověřená a prověřená, ale nedomnívám se, že by v ČR byl vodní tok, na kterém by se to již vyzkoušelo. Povodí spíš naopak odstraňuje z vody kdejakou větev, natož celý strom. Podívej se sem http://woodinrivers.eu/drevo/start

reagovat

Čtvrtek 5. ledna 2012 v 19:59 ® Stanik

Ahoj, tuším že jsem článek na toto téma četl v časopisu Vodní hospodářství (asi v roce 2011) a šlo o ponechání (navracení) spadané dřevní hmoty ro řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví z důvodu protierozních.

reagovat