Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Sobota 3. listopadu 2012 ve 21:16 ® osprey reakce na …

hraji> Tak teď mi mluvíš z duše. Momentálně zkoumám, jakými cestami by se to mohlo ubírat. Povodí klidně může odvést potřebnou práci, protočit státní peníze a vydělat si na živobytí a přitom ta řeka může vypadat jinak.

Ale bude to chtít postrčit.

reagovat

Sobota 3. listopadu 2012 ve 14:57 ® hraji reakce na …

osprey> jasně, tedy logicky vzato, státní úředník (tedy pracovník Povodí) musí dostat jasný pokyn od ministerstva (asi životního prostředí) aby se začal věnovat problematice „zlepšování životních podmínek ryb“ na úkor zlepšování schopností koryta odvést co nejvíc vody v co nejkratším čase. Osobně jsem přesvědčen, že řada úprav by se dala udělat aniž by se nějak podstatně zhoršila schopnost odvodu vody. Protože pokud korytem, kde normálně teče 2,5 kubíku vody najednou peláší těch kubíků padesát, je úplně jedno, jestli je na dně řada kamenů, která slouží jako „rozbíječ proudu“ a místo vhodné pro stanoviště ryby. Na dně se o ty šutry při povodňovém průtoku nic nezachytí. Zkušenosti ukazují, že se zachycují kmeny a velké objekty unášené vodou (zahradní chatky, králíkárny a podobně) a zachycují se povětšinou na pevných stavbách jako jsou lávky, mosty a podobně. Jenže MŽP žádný takový pokyn státním organizacím Povodí Moravy nevydalo a asi dlouho nevydá. A organizace mající ve své náplni ochranu přírody budou raději dělat hapeningy, než by skutečně zapracovaly.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2012 ve 20:14 ® osprey reakce na …

hraji> Taky jsem nikdy nešel vynadat řadovému zaměstnanci Povodí.

Jde o koncepci. Loni jsem viděl, jak se cca 300 m od sebe kurví a revitalizuje zároveň. Mimochodem, v obou případech jsou to vyhozené peníze a nešlo tu o nic jiného, než aby byly utraceny.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2012 v 18:39 ® regulus

Trochu navážu na to co tu psal Hraji o Svitavě. Bydlel jsem 25 let pár metrů od Svratky v regulovaném úseku. Pro představu, nad tímto asi 1,5 km dlouhým regulovaným úsekem byl víc jak kilometr dlouhý úsek kde bylo prakticky přírodní koryto a pod ním opět navazoval alespoň více méně přírodní úsek, koryto bylo možná kdysi pozměněné, ale alespoň nebylo ohrazené kamennou zdí. Vlastně je to tak dodnes. Je to dalo by se říct moje domovská řeka, v tehdejší době jsem měl dokonalej přehled kde se zdržují ryby, kam na co jít a zcela paradoxně v těch přírodních úsecích těch ryb už tehdy bylo alespoň zdánlivě trochu méně (alespoň jsme tam neměli takové úspěchy), přestože by člověk řekl, že by se jim tam dařilo lépe po všech stránkách, koryto značně členitější, ten horní úsek prakticky obklopen stromy, absence silnice skoro hned vedle řeky, viz. přiložené obrázky s laskavým svolením mapy.cz. Už tam nebydlím víc jak 25 let, takže tam nejsem tak často, ale pokud tam zajdu, tak se pochopitelně snažím jít spíš do toho lesního úseku, z obrázků je to zřejmé, kdo by rád chytal s frekventovanou silnicí s odpuštěním za prdelí a taky už bych asi daleko hůře zdolával třímetrovou regulačku v případě úlovku větší ryby, za mlada jsem po ní lítal jako veverka. Ze zvědavosti jsem párkrát šel na staré fleky v místech kde není regulace tak vysoká a ve své podstatě se mi potvrdilo to, že tam mohu očekávat stejné ryby jako před 40 lety, nejsem schopen to relevantně posoudit, ale když jsem šel jen ze zvědavosti chytat na místo kam jsme jako malí kluci chodili na parmy, tak jsem si několik parem chytil, stále byly tam kde kdysi. Na rozhraní regulovaného a přírodního úseku se začala četnost úlovků postupně snižovat a vlastně jediné místo, kde se tehdy dalo slušně zachytat, malej splávek je dnes už jen jakousi peřejí, protože jej buď strhla některá z povodní nebo zasáhla ruka povodí a ryb je tam poskrovnu. Nechci tím říct, že by v tom přírodním úseku ryby nebyly, to rozhodně ne, ale četnost úlovků je výrazně menší. Klidně to může být i tím, že je tam více přírodní potravy než v „hladovém“ regulovaném úseku, těžko říct, ale z druhé strany rybám nic nebrání v tom, plavat proti proudu „za lepším“.
Ono je těch paradoxů více, ve kdysi dost špinavé řece se kupodivu dařilo rybám, který by člověk očekával spíš v čistší vodě a dnes když je řeka alespoň na oko čistá, podstatně se tam snížil rybářský tlak, moc lidí oproti dřívějšku tam nechodí je tam prý ryb, alespoň z doslechu podstatně méně. Možná si to ale jenom nalháváme.

Z těch obrázků co sem dal Harvy mám trochu husí kůži, vypadá to strašně, ale pokud je to tak z důvodů aby to nestrhla voda a za pár let to obroste vegetací, tak to může být dobrej základ. Ono by bylo nejlepší, kdyby se vůbec nezasahovalo do původních koryt, ale to je ve valné většině holá utopie.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2012 v 15:10 ® sunet reakce na …

Co se týče larsenů, tak se mi zase nezdají být tak nedostupné u nás, viz odbahňování Jordánu. 

Ale k věci, ve městech či vesnicích má hloubková regulace své místo. Ale mimo ně už ztrácí jakýkoliv smysl, ba přímo přivádí do měst a vesnic ještě ničivější povodňovou vlnu.

Co se týče bohatství vodní fauny, nebude závislá jen na profilu břehových partií, ale i na profilu dna. Sice může se zdát, že tok je přísně lichoběžníkový, ale na dně moho být různé rýhy, balvany, potopené větve, pařezy, stromy. Na druhou stranu tzv. přírodní úsek může mít velmi pravidelné rovné dno, neposkutující rybám žádnou možnost úkrytu. Zatím co jsem měl materiály k prostudování, tak vhodně provedený úkryt pro ryby i ostatní bezobratlé z mrtvého dřeva vykazuje v průměru pětinásobný nárůst biomasy.

A samozřejmě, kořenový systém stromů, zvláště olše, je určitě lepší, než nějaký osekaný kmen. Ale aby ta olše vyrostla, je nejdříve potřeba tam dát ten kmen, který ji to následně umožní.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2012 ve 14:45 ® hraji reakce na …

sunet> a k meritu věci, zakopávat kmeny do břehů a nechat je čnít do řeky je hezké, ale takový skutečný a přírodní kořenový blok padesát let staré olše je skoro lepší.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2012 ve 14:42 ® hraji reakce na …

sunet> ano, já vím, letos jsem to v několika západoevrospkých rozvinutých zemích viděl, lichoběžníkové koryto vylepšili larsenami, na to zaplaťpánbůh nemáme a spokojíme se sypaným lomovým kamenem. A k těm lidem z Povodí, řadový zaměstnanec si dovolit nemůže, a jeho šéf si to nedovolí, protože jeho židle se bude třást první, když dojde k vylití vody z koryta a prokáže se, že to zavinil strom, zachycený pod mostem, o kterém povodí vědělo měsíc a hned ho neodstranilo. Na takovou zásadní změnu je potřeba úplně jiný přístup od MŽP potažmo celého státu. Na příkladu naší řeky Svitavy mohu klidně doložit, že v úsecích, kde teče přírodním korytem, není víc a větších ryb než v lichoběžníkovém profilu. Je tam hezčí rybaření, protože člověk je v přírodě, to rozhodně ano, ale s rybami to tam lepší není. Přitom by tam ty ryby mohly migrovat, nic jim v tom nebrání. A k tomu lichoběžníkovému profilu. žiji v Brně teprve 40 let a dlouhou dobu jsem si myslel, že ten ošklivý lichoběžníkový profil získala řeka Svitava přispěním dělnické třídy pod vedením strany. A ono houby. Studiem pramenů jsme zjistil, že narovnat koryto řeky a sevřít jej do vysokých břehů opevněných kamenem zavelela jeho císařská milost František Josef někdy v 19. století. Kamenné břehy Podolského potoka vysoké skoro dva metry zase postavili Němci po první světové válce. Komunisti už jenom ty břehy udržovali, aby se nerozpadli. A kolik tam bývalo pstruhů.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2012 ve 14:07 ® sunet

hraji> Po řadovém pracovníkovi asi nikdo chtít nebude, aby navrhoval nová řešení.

Každopádně ve světě je trend úplně jiný, tam se podobné lichoběžníkové koryta bourají, břehy se snižují, aby se velká voda mohla rozlít do okolí a ztratit ze své síly. Kmeny se upevňují tak, aby je velká voda neodnesla a aby na exponovaných místech docházelo ke tříštění síly hlavního proudu. V důsledku vydělají skoro všichni.

reagovat

Pátek 2. listopadu 2012 v 9:44 ® hraji reakce na …

osprey> když jsi byl zaměstnanec školy, tak jsi taky mohl hledat cesty k lepším formám výuky jen v rámci stanovených osnov a toho, co ti schválil tvůj ředitel. V tom Povodí je to stejné. Řadový pracovník povodí nebude riskovat konec svojí pracovní kariéry pro něco, co je pro něj naprosto v rozporu s pracovními příkazy a smyslem práce.

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2012 ve 21:09 ® nnnap

my o povodí a ejhle jedno tady http://zpravy.ihned.cz/…ovodi-vltavy

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2012 ve 21:00 ® osprey reakce na …

hraji> Tohle já vím. Ale o tom to vůbec není.

Kdyby chtěli, hledají cestu. Oni nehledají, proč taky?

Tady u nás jak sáhnou do koryta, tak neumí nic jinýho než debilní lichoběžníkový profil. Vždy a všude. Upravují upravené, mrší věci, které ničemu nevadí a co je zralé na průser, to nechají klidně rok ležet, páč by to bylo moc papírování narychlo a ono už je naplánováno, do čeho se bude rýpat.

Samozřejmě, že je to velmi jednostranný a zaujatý pohled. Ale já o těch lidech moc dobrýho říct nemůžu, nějak není co.

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2012 ve 13:14 ® hraji

osprey> protože mám dost často co do činění s pracovníky Povodí Moravy, dovolím si malé vysvětlení. Proč se bojí nechat jakýkoliv větší strom naplavený v toku řeky? Jim osobně ten strom samozřejmě nevadí, dokonce chápou, proč bych já chtěl tyto stromy mít v toku v hojné míře, ale oni nejsou zaměstnanci ministerstva životního prostředí, ale Povodí Moravy. Pokud dojde k velké vodě a zachycený strom způsobí rozlití vody v městské aglomeraci a tím pádem milionové škody na zatopeném majetku, je popotahováno Povodí Moravy, protože nezajistilo odtok velké vody a zákon padajícího h…a asi nikomu vysvětlovat nemusím. Přiznejme si, úkoly Povodí, tak jak jsou nastaveny zákonem o ochraně proti povodním, další legislativou a hlavně „společenskou objednávkou“ jsou v přímém rozporu se zájmy rybářů a ochrany přírody. A najít kompromis je velmi těžké.

reagovat

Čtvrtek 1. listopadu 2012 ve 12:32 ® osprey reakce na …

regulus> Ne, nechápou, nechtějí chápat a poslední, o co tam jde, je příroda. Bylo mi malinko dáno nahlédnout do pozadí. Je to normální hospodářská organizace, která potřebuje protočit prachy, zaměstnat techniku a vzbudit dojem, že v příštím roce si těch státních peněz zaslouží víc.

reagovat

Středa 31. října 2012 ve 22:31 ® regulus reakce na …

osprey> že vám tady skáču do debaty o které popravdě z odbornýho hlediska vím kulový. Mám jednoho známýho a ten studoval VŠ vodohospodářskou, abych pravdu řekl, nejsem schopen říct přesný zaměření, ale bylo to něco přes ty betonový koryta. Když tady byla ta mela teď už nevím jestli ta na Moravě v 1997 nebo ta v Čechách o pár let později, tak jsme zabrousili na téma úpravy toků. Naprosto jsme se lišili v názorech, argument, že pokud se to nahoře vybetonuje a případná povodeň prosviští horním tokem, případně i středním znamená dole velkej průser naprosto neobstál, přitom je to jenom čistá logika. Osobně si myslím, že pár zaplavenej luk, polí a třeba i lesů na horním toku je menší průser než vyplavený baráky o pár desítek kilometrů níž. Když se počasí nasere, tak je nahoře dobrej každej kousek, kde se to vylije na louku, do lesa nebo kamkoliv, protože se to zpomalí, možná to trvá o pár dní dýl, ale finální následky nejsou tak tragický, jenže mě připadne, že kompetentní soudruzi tohle naprosto nechápou.

reagovat

Středa 31. října 2012 v 15:04 ® osprey reakce na …

sunet> Teď chytám článek o jedné revitalizaci – hromada vyhozených peněz.

Ono se to vymýšlí za tím prknem nebo dnes monitorem. Ale ta mrcha příroda si dělá věci po svým.

Ony s těmihle hrázkami taky budou problémy. Budou se za nimi dělat víry, chytat bordel… Podle mě by mohly být i menší a nižší. Já ty chlapy z povodí chápu – ony ty sterilní břehy se chovají předvídatelně a snadno se udržujou.

A udržet vodu v krajině? Na to byl největší odborník vždycky ten , kdo v daném regionu 50 let žil a měl k vodě vztah. Ona se totiž chová dost po svým.

reagovat

Středa 31. října 2012 v 9:56 ® sunet

nnnap> Věta, kterou jsi použil, " …není úkolem povodí co nejdříve odvést vodu z krajiny ale ji tam přiměřeně zadržet," by se měla vytesat do mramoru a každý ze zaměstnanců povodí by si ji ráno měl zopakovat 100×, než začne vůbec něco dělat.

Fakticky jsi geniálně shrnul do jedné věty podstatu ochrany celé přírody. 

reagovat

Středa 31. října 2012 v 9:18 ® nnnap reakce na …

osprey> tak tak, todle vodě jenom prospěje. Když ekologie, tak postupně v malých, smysluplných krocích s lokálními, ověřitelnými úspěchy. Musí být radost potom kolem takové vody chodit. To se po tom šíří samo a nepotřebuje to politizovaný ekomrdky. Nikdo pak nebude házet klacky pod nohy i při dalších, smysluplných krocích k návratu vody do původních koryt. Tyto projekty mohou veřejnost příznivě naklonit a stáhnout ji na svou stranu. A možná se začne uvažovat i tímto směrem, že není úkolem povodí co nejdříve odvést vodu z krajiny ale ji tam přiměřeně zadržet. Bylo by to moc fajn, kdybych ještě za svého života mohl chodit kolem řek tak, než je komouši narovnali. Sci fi, já vím. Blbci si nastavěli baráky v záplavovém území.

reagovat

Úterý 30. října 2012 ve 23:28 ® osprey reakce na …

Harvy> Mohli bychom to zkusit podat i jako článek, přece jen – o dobrých věcech je třeba mluvit.

reagovat

Úterý 30. října 2012 v 19:58 ® Harvy reakce na …

Osprey> Mají ještě dost materiálu na břehu, dnešní stav není rozhodně konečný. Stavba se dělá dle místních poctivě. Je to prý pilotní projekt v ČR tak nikdo nechce ať to vezme velká voda či ledy. Jak bude hotovo tak pošlu konečný stav.

reagovat

Pondělí 29. října 2012 ve 23:15 ® osprey reakce na …

Harvy> Zajímavé. Představoval jsem si to trochu jinak. Zřejmě se za tím skrývá ten strach Povodí z toho, že by to za vysoké vody mohlo být zdrojem nějakých potíží.

Já bych to dělal nižší, skromnější, ne kolmo na břeh, ale skloněné po proudu a pak by toho mohlo být víc.

No, každopádně, nějak se začít musí.

reagovat

Pondělí 29. října 2012 ve 23:02 ® sunet reakce na …

Harvy> Díky za fotodokumentaci. Ten první případ je snad jen špatný vtip. Společnost, která čerpá z EU peníze na tzv. konkurenceschopnot pak vyprodukuje takový paskvil. Ty nové fotky už jsou trochu optimističtější. Konečně zpevnění břehu, které prospěje jak rybám, tak lidem. Ale je to opravdu jen pověstná kapka v moři, bude třeba moře takových kapek.

reagovat

Pondělí 29. října 2012 ve 22:00 ® Harvy

Další fotky

reagovat

Pondělí 29. října 2012 ve 21:49 ® Harvy

V příloze zasílám pár současných fotek z počátku projektu. Včerejší fotky jsou při vysoké vodě, fotky při nízké vodě nafotil Tomáš a jsou na MRKu – s dovolením admina odkaz http://www.mrk.cz/diskuse.php?…

reagovat

Čtvrtek 28. června 2012 ve 20:52 ® Harvy reakce na …

Osprey>to bychom mohli, zatím jenom teoretický jak bychom si to jako rybáři naivně představovali (fórum je toho plné) Pak k němu výsledek v praxi No nechci malovat čerta na zeď, uvidíme co přinese/nepřinese budoucnost. Možná by nebylo na škodu oslovit jménem Vaší redace přímo společnost Šindlar, která má aspoň dle mých informací zaštitovat problematiku na celém území ČR a ať se vyjádří jaká má být budoucnost našich řek. Teď jsem se díval na jejich web a našel podrobné info k plánům na Bečvě http://www.sindlar.cz/…t/ziva-becva?… tak už jsem plný informací.

reagovat

Čtvrtek 28. června 2012 v 17:22 ® osprey reakce na …

Harvy> Určitě. Mohli bychom z toho vyrobit i článek, ať se to tu jen tak skromně nekrčí.

reagovat

Čtvrtek 28. června 2012 v 15:36 ® Harvy reakce na …

Bigpista, Osprey> Právě jsme taky čekali něco jiného. Na místě se jednalo o podemletý břeh těsně pod docela užívanou cestou u zahrádkářské kolonie, která pak přechází v cyklostezku, tak asi zde nebyl prostor či zájem k vymýšlení nějakým složitějších konstrukcí. Dále se mají realizovat opravy nátrží o několik kilometrů níže v úsecích mezi poli, kde dle předchozího vyzozumění ze strany PMO má dojít k vytvoření rozsáhlejších konstrukcí z dřevní hmoty. Ještě jsem oslovit PMO a i projektanty z Šindlaru, ať alespoň tam něco vytvoří. Jakmile budu mít nějaké novinky ve věci, tak pošlu příspěvek.

reagovat

Pondělí 25. června 2012 v 9:42 ® Bigpista

Harvy> Přijde mi to jako klasický zpevněný břeh, jen s použitím jiných materiálů. Představoval jsem si spíš strukturu vybíhající do řeky pod úhlem ± 90° od břehu, aby za překážkou vznikla tišina a úkryt.

reagovat

Pondělí 25. června 2012 v 1:41 ® osprey reakce na …

hoza> Souhlas. Neměl bys nějaký tip, jak se na tom můžeme jako rybářské médium podílet?

reagovat

Pondělí 25. června 2012 v 1:35 ® hoza

Zdravím, reaguji k diskusi o problematice dřevní hmoty ve vodních tocích. Jedná se o téma, které se začalo na podrobněji rozpracovávat od ideových záměrů po první realizace např. kotvení stromů v konkávních obloucích přibližně od roku 2003. Minulý týden byla po delší době zveřejněna zpracovaná metodika na využití dřevní hmoty ve vodních tocích na které se podílel tým autorů z VÚV T.G. Masaryka a firmy Šindlar. http://www.mzp.cz/…zka_opatreni. V uvedené metodice zpracována rešerše podkladů jak našich tak zahraničních autorů, typologie dřevní hmoty, včetně základních charakteristik, přístupy k aplikaci limitů využití dřevní hmoty na vodních tocích v podmínkách CR, až po ukázky realizovaných opatření. Na dřevní hmotu je nutné nahlížet jako na jeden z parametrů, který je vázán v celém komplexu faktorů které utváří morfologii vodního toku a biotické složky. Dřevní hmota byla vždy součástí vodních toků (s výjimkou horských bystřin v přirozeném bezlesí, nebo aridních oblastí) a je vhodné podporovat aktivity směřující k aplikaci dřevní hmoty do toků, kde to podmínky dovolí.

reagovat

Pondělí 25. června 2012 v 0:58 ® osprey

Harvy> Přijde mi to moc rovné. Dokud to nebude mít nějakou prostorovou strukturu, tak to nebude ono.

Ale rozhodně díky za příspěvek.

reagovat