Chytej.cz

Celoroční hájení Pstruha potočního necteno

3.12.2011 | minnow | 34.402 zobrazení | 131 odpovědí

Určitě jste všichni zaregistrovali že oproti minulému desetiletí se počet Pstruhů po. značně sníšil. Byli by jste pro zavedení celoročního hajení Pstruha po., nebo jak by jste tuto situaci s pstruhem řešili?

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

pridat prispevek
Sobota 25. srpna 2012 ve 23:50 ® Mrknato

osprey> Určitě po tobě nechci změnu názorů. Definice nepůvodního druhu ze zákona 99/2004 o rybářství je určitě jiná, než obecná definice původního druhu a to podle mě záměrně. Proto se těžko divit, že ryba nepůvodní dle biologického členění nemusí být rybou nepůvodní dle našeho zákona 99/2004. Stejný nesoulad zjistí geograf, když si přečte citaci ze zákona 99/2004 co to je „pobřežní pozemek“.

Zvířata domácí jsem nikde nejmenoval. Uvedl jsem pro příklad pár zvířat hospodářských, stejných, jako je např. kapr..... No a hospodaření je součástí státem povoleného VRP. S tím nikdo nic neudělá.

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 ve 22:45 ® osprey reakce na …
osprey

Mrknato> Nevidím jen ty ryby. A při vší úctě svoje názory měnit nebudu.

Vím, že v téhle zemi už nežije ani původní jelen, páč mu roky „osvěžovali krev“. Ale kolowrat je proti původnímu potočákovi asi tolik jako párek z Tesca, co má půl procenta masa proti tomu, co jsem si opékal na ohni coby děcko.

Můžu proti tomu udělat jediné – další prachy na odchov těchhle pseudoryb ode mě svaz neuvidí.

A siveni a duháci se žádným původním druhem nestali a nestanou stejně jako se jím nikdy nestane ryba domácí ani jelen sika. Studoval jsem biologii a definici původního druhu mám zafixovanou sakra jinak.

A domácí zvířata sem nepleť, od těch se nečeká, že budou běhat po lese.

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 ve 22:01 ® MB

Já osobně, ač nejsem znalec, bych pro celoroční hájení potočáka klidně byl. Argumenty typu „to je akorát sponzorování pytláků“ se mi zdají nesmyslné, pokud někde pytláci ve velkém působí, pak budou vychytávat ryby i když jsou jejich stavy menší.

A i kdyby jich bylo dost, myslím, že by si zasloužili dorůst do větších velikostí, protože na některých vodách už hraničí bežně lovená délka s „katastrofou“. Jako příklad můžu uvést Rožnovskou Bečvu, kde se ulovení mírového potočáka rovná opravdu velkému úspěchu (dnes jsem dorazil od vody – 17 potočáků, 5 lipanů, 1 duhák – z toho ani jedna mírová ryba).

Takže tak :-D

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 ve 20:44 ® Mrknato

osprey> Když ty vidíš jen ty ryby..... To, že se k nám dováží dánská plemena skotu, vietnamská prasata, pštrosi, myslivci dováží jeleny Sika, my vyvážíme polňáky, perličky do Francie, je realita. VRP je hospodaření a teprve z něho se odvíjí ochrana, ne opačně. Ochraňujeme např. kapř, amury, tolstolobce, protože byly předmětem hospodaření a na produkčních rybnících se z nich po třech generacích staly druhy původní. Stejně tak se staly druhem původním duháci a siveni, jelikož se ty tři generace na rybochovech vyskytují… a u forem pstruha obecného je tragédií snaha je chránit zvýšenou mírou, přičemž se při elektroodlovu vytírají uměle pstruzi nedosahující minimální míry, tu 27cm, tu 30cm. To je průser. Pokud by se ponechala lovná míra PO těch 25cm a vsazoval li by se PO-kolowratův v min. délce 30cm, vše by se vyřešilo. Za předpokladu, že chov a prznění PO by byl MO odejmut a přenechám PO samotnému, v hájených úsecích.

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 ve 12:36 ® osprey reakce na …
osprey

kakr> Souhlas. A to jsem slyšel „v kuloárech“ zmínky o dovozu salmonidů snad až z Turecka. Snad se ale mělo jednat o duháka.

Bohužel jedna pravidla má byznys a jinými se řídí příroda.

Bráno armádním pohledem, původní ryba je specialista na přežití ze speciálních jednotek, ryba z umělého chovu je rekrut sebraný na ulici, který poslouží jako „kanonenfutter“.

Každá armáda ví, že potřebuje obě kategorie, z pohledu rybaření se ale o udržení nějaké původnosti a přírodnosti snaží už jen pár nadšenců.

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 ve 12:14 ® kakr reakce na …

osprey> Do deseti let (nejpozději) bude potočák a lipan zařazen do červené knihy zvláště ohrožených druhů. Idea, že se někde vyskytuje původní forma platí možná na pár potůčků někde na Šumavě. Migrace jiker a plůdku byla skutečně na „vysoké úrovni“, běžně se vozil plůdek i jikry ze Slovenska. Velmi rád se budu mýlit, ale současný stav tomu moc nepřeje. K tématu, celoroční hájení potočáka nic neřeší, téměř zmizel karas obecný a jeho nároky na prostředí se nedají s potočákem vůbec srovnat.

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 v 11:51 ® osprey reakce na …
osprey

SURF> Je spousta neřešených problémů. Ale v reálu se jen dosypávají ryby. Budiž svazu přičteno ke cti, že se snaží dosypávat spoustu druhů, ale mnohé jen v omezené míře ve velikosti ročka.

I takovéto vysazování ale dokázalo vrátit do jižních Čech jesena. Sotva se ale trochu uchytil, usiluje svaz o legalizaci jeho lovu (jako chráněný druh donedávna nesměl být ponecháván).

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 v 11:44 ® SURF reakce na …

osprey> Ta promísitelnost, mě ani nenapadla.

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 v 11:19 ® Nerodia reakce na …
Nerodia

A tady je další problém se šířením račího moru( a nepůvodních druhů – kdo z rybářů dokonale prohlíží násadu např.ryb, aby tam nebyl jiný druh ryby než má být ,vždy se tam najde i jiný druh),voda je také nositelem této nemoci. Vím, že je to boj větrnými mlýny( ale každá trocha se počítá).

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 v 11:05 ® osprey
osprey

Nerodia> Nepůvodních druhů je u nás strašně moc. Pokud jde o ryby, tak sotva dojde k tomu, že bude ukončen chov kapra, duháka, sivena, amura, tolstolobiků apod.

Původní populace už většinou také neexistují – s násadami se kupčí ve velkém a třeba rybníkáři převážejí tuny bílé ryby a dravců sem a tam, potěr uniká do revírů, větší ryby se sypou v rámci vysazovaní…

Takže vrátit se k čisté původnosti už nebude možné.

No a samozřejmě většina rybářů chce chytat. Hlavně ať je to co největší, je toho hodně a dá se to sežrat.

reagovat
Sobota 25. srpna 2012 v 8:31 ® Nerodia reakce na …
Nerodia

osprey> Ano ,ale přesně se ukazuje že některým rybářům jde jen o ryby a nic jiného je nezajímá ( a ostatní tvorové můžou klidně vyhynout jen když budou mít ryby). Podle mě by se mělo chránit vše co je potřeba ochraňovat ( a dělat vše pro to aby se negativní jevy nepáchaly – např.povolit lov nepůvodních ryb bez míry a zároveň jako v Austrálii zákaz je vracet zpět do vody).To se samozřejmě týká všech druhů co do naší přírody nepatří.

Všem sděluji že nejsem žádný poblázněný ochránce( nechráním jednu kytku na úkor dálnice) ,ale člověk který se zabývá raky a vidí co se děje a jak okolí na to reaguje.

reagovat
Pátek 24. srpna 2012 ve 23:09 ® osprey reakce na …
osprey

Nerodia> Doufám, že to myslíš ironicky (jsem přesvědčen, že ano), protože stejně tak by bylo možné nahradit naše neduživé a choulostivé druhy raků těmi odolnými z ciziny. Rak jako rak. Lidi by si té změny v drtivé většině případů ani nevšimli.:-))

Reálně ale víme, kam tyhle experimenty většinou vedou.

reagovat
Pátek 24. srpna 2012 v 19:52 ® Nerodia
Nerodia

Proč chránit divokou formu pstruha? Já bych nechránil vždyť je rybářství umí vyprodukovat v dostatečném množství,a rybáři si přijdou na své (za své peníze dostanou přeci co chtěly). Takový je přeci pohled některých rybářů na ochranu některých tvorů ( a ne vždy je člověk umí chovat a množit).A ještě bych tam dovezl nějaké nové druhy, aby bylo co chytat ( a vůbec by nevadilo, že možná bude škodit našim původním druhům).Jen tak dále.

reagovat
Středa 22. srpna 2012 ve 23:38 ® JHolc reakce na …

Martin Mošna> Mlčeti zlato.

reagovat
Středa 22. srpna 2012 ve 22:30 ® Martin Mošna
Martin Mošna

z jakého duvodu ta voda byla znečištena?

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 ve 23:02 ® osprey reakce na …
osprey

SURF> I to je možné. Naštěstí pořád ještě existují rybí druhy úspěšně vzdorující lidskému snažení věci vylepšit. Například tloušť.

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 ve 22:28 ® SURF reakce na …

osprey> Třeba dojde k tomu, že nebudeš mít chuť si koupit i MP povolenku ............:->

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 ve 22:04 ® osprey reakce na …
osprey

Mrknato> Oni ty pstruhovky možná vyladili, bohužel jen některé. K čemu je mi Květoňov a Vltava 28?

Nechci a nebudu jejich práci hanět, určitě se snaží. Oni jsou odborníci, já ne. Však mi to pan Poupě na konferenci vysvětlil. Ale za moje peníze už se snažit nebudou. Před pěti lety jsem měl důvod koupit si P povolenku. Dnes ho nemám.

A průmyslové formy potočáka ne. Nikdy. Nikde.

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 ve 21:36 ® Mrknato reakce na …

osprey> Když „jdu k vodě“ a je jedno jesti na P a nebo MP říčku, tak se jdu projít, pokoukat a leckdy nepohrdnu úlovkem. Ke štěstí mně stačí také plotice, okoun, jelci, ale i oni mizí. Mně neurazí žádná ryba, ale nedobrý stav zarybnění P bych vedle známých a prokázaných příčin připsal i MO, které přelovují revíry, aby splnili plán a alespoň si rozpočtově krapet přilepšily. Tam, kde se ještě rozmnožuje přirozeně PO a lipan by měly být hájené úseky a ne loviště elektročet. Do zbylých částí pak sivena, duháka, i průmyslové formy PO. Kde někdo uloví několik PO o délce 33cm, zcela jistě to budou násaďáci určení ke spotřebě a ne trofejní původní PP.

Zrovna ty, Hladíkův jihočech, by jsi neměl být otráven moderním způsobem „závodního hospodaření“ na Jč. pstruhovkách. Team Hladík, Musil to tak dlouho ladili, že dle jejich propočtu by to měl být prototyp moderní pstruhařiny.....

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 v 19:54 ® osprey reakce na …
osprey

Mrknato> Kolowrat nemá v řece co dělat. Hospodaření má dvě roviny – čistou produkci a kvalitu chovu.

Pokud jde o čistou produkci (maso, žrádlo, výtěžnost…), řešil bych to duhákem a sivenem.

U potočáka a lipana bych bojoval za to, aby tyto ryby byly zachovány jako původní, divoké a přirozeně se množící. Původnost současných populací je už velmi diskutabilní, i když jsem viděl jakousi studii ze Šumavy, která ukazuje, že tady na jihu jsou ještě místa, kde jsou ti pstruzi „relativně původní“. Proto taky líheň tuším v Borových Ladech chová úředně uznaného šumavského potočáka.

Ale jestli nám jde o maso a výtěžnost, tak to můžeme dělat jako je to na dírkodromech. Proč to sypat do řeky – jsou tam akorát ztráty, žere to kdejaká havěť, splavuje se to s vodou, mydlí to pytláci apod.

Co vlastně od pstruhových revírů chceme? Já si P povolenku příští rok nevezmu, odmítám současný systém hospodaření podporovat.

Letos v dubnu jsem po třech vycházkách na P vodu začal chodit na plotice – byly větší, hezčí a bojovnější než to, co nám tam nasypali. A vzhledem k tomu, že top potočák z mé oblíbemé vody má dnes s bídou kolem 30 cm (před 3 – 5 lety to bylo o 10 cm víc) a převládají miminka kolem 15 – 20 cm,která se zoufale snažím nechytat, tak mě tam opravdu nemá co táhnout.

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 v 19:08 ® Mrknato

minnow : U nás ve Vč. je míra PO 27 cm. Prakticky se neloví (míroví PO…) To, že si mnozí vezmou PO 25cm, považuji za realitu a když ne rybáři, tak chataři, nebo černí vtáci. Celoroční hájení výše uvedeným pouze „zvýší úlovky“, které platíme my.

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 v 19:04 ® Mrknato reakce na …

osprey> Jestli se bude vysazovat průmyslově odchovaný Ital, Kolowrat, tedy „pstruh obecný“, nebo duhověji zbarvený jiný pstruh, vidím jako nepodstatné. Podstatné je to, že u duháka 99% rybářů pozná, že se jedná o rybu konzumní, ale u těch Kolowratů, Italů bude poměr opačný. Ty chceš hájit Kolowraty? Původní pstruh potoční už téměř neexistuje, stejně jako kapr sazan a nikomu nepřijde blbý vysazovat Třeboňského „sazana“..... a smažit mu K70.....

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 v 18:53 ® osprey reakce na …
osprey

petrikveprik> Asi bychom konečně měli pořádně začít řešit, proč je mrtvo a co s tím budeme dělat.

Zatím s tím děláme to nejsnadnější a nejlevnější – uměle odchováme náhradní rybu a tu vysypeme do řeky.

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 v 15:23 ® 

celoroční hájení pomůže prd – neřeší podstatu problému. Pytlákům se zvýší úlovky, bagr Ti stejně vjede do koryta „opravit“ splávky, antikoncepce se stejně bude vesele dál používat a dostávat do koloběhu.. Myslíš, že pstruhům pomůže celoroční hájení? Jako kluk jsem pytlačil a na 20m úseku potoka do ruk nachytal plný kybel pstruhů. Druhý den jsem tam šel a pod stejnými šutry byly opět nastěhovaní další.. dnes je mrtvo.

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 v 11:39 ® Ladineeek
Ladineeek

Taky si myslím, že rybář má poměrně malý podíl na snižujících se stavech PO a Li. Každopádně u Li bych rád viděl celoroční hájení. U PO třeba omezení na 1 ks týdně, nebo něco takového. Osobně beru jen PD a Si a to většinou až nějakej čas od vysazení, jinak je to jen bláto, co se nedá jíst. To jsme to dopadli :-((

reagovat
Úterý 21. srpna 2012 v 10:00 ® osprey reakce na …
osprey

JanKosar> Souhlas, vydra je na malých tocích problém.

reagovat
Pondělí 20. srpna 2012 ve 22:15 @ JanKosar reakce na …

musim teda upozornit na to že na podzim odlovujeme generační ryby na výtěr, ač máme pstruhový revír na který není větší tlak, stejne lovime rok od roku méně generaček, ač se tam pravidelně vysazuje roček, dvojka a tržní pstruh. a lipan, škoda mluvit, cely rok tam je, doroste dvacet max petadvacet centaku a pres zimu je skoro všechen pryč…

reagovat
Pondělí 20. srpna 2012 ve 22:09 @ JanKosar

Osobně si myslím že celoroční hájení potočáka nemá smysl. Úbytek neni způsoben rybáři. Vody v krajině ubývá, tlak predátorů roste. Kormoráni jsou téma samo o sobě, ale u nás na Vysočině jsou mnohem větší problém vydry. Jen podle loňského sčítání zvěře je v republice přes 5000 vyder, což je jednou tolik než před šesti lety. Dokud se nezačnou redukovat predátoři na rozumnou mez tak v potocích nebude nic než voda a i ta tam možná za pár let nebude…

reagovat
Sobota 10. prosince 2011 ve 21:54 ® dodorider reakce na …
dodorider

osprey> :-D no to asi jo :-D

reagovat
Sobota 10. prosince 2011 ve 12:46 ® osprey
osprey

dodorider> Tos ale udělal úplně blbě. V předtuše konce světa jsi měl nadělat dluhy a všechno prožrat, propít, případně jinak probendit.

Kruté vystřízlivění by nastalo, pokud by se konec světa nedostavil.

reagovat