Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Středa 5. září 2012 ve 21:00 ® cujo

I když vláčím jenom na mimopstruhových revírech, tak se mi občas podaří vyvláčet pěknýho potočáka (poslední 42 cm na 7 cm woba barva okoun). Vždycky potočáky pouštím, je mi líto vzít si domácí rybu, která je krásná a je na ústupu, alespoň místy. To stejný lipan, když ho chytnu na plavajdu, tak jde taky zpátky. Klidně bych potočáka hájil celoročně…

reagovat

Čtvrtek 30. srpna 2012 ve 23:03 ® siri reakce na …

kakr> Jo Prochazka… Prochazka ruzovou zahradou to nebyla ani tenkrat – clenskou zakladnu uz tehdy zajimaly hlavne rybniky a kapr: http://muzeum.sumava.net/…ata/ryb.html

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 v 16:59 ® Mrknato reakce na …

kakr> To asi ano, protože duháka můžeš brousit celý rok, ale potočáka z Kolbenky jen půl........ proto je dražší. Drahá je u potočmena i ta šaráda s hájením, když rybáře vystřídají chataři, kormoš, vydra a sucho.....

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 v 16:03 ® kakr reakce na …

Mrknato> Víš jaký je rozdíl mezi průmyslovým potočákem a duhákem? Jen v ceně, potočák je barevnější a tak je logicky dražší. Barvičky nejsou zadarmíko. Ale neboj, konkurence a neviditelná ruka trhu vše vyřeší a ceny se srovnají. Rohlíky chutnají obou druhům stejně. Za pár týdnů v revíru (pokud přežijí) muckání a focení chyťapuaťáků se adaptují a i rybičku občas slupnou. Hlad je sfiňa.........

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 ve 13:31 ® MP-E65mm reakce na …

Luban>

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 ve 13:09 ® Mrknato

Luban> To je sice pravda, ale tehdy lidi nepotřebovali elektriku, plyn, rekreace, neplánovali početí potomků, nebyly hypermarkety, skládky, mrazničky, netopilo se obilím, nejezdilo na řepku..... kdyby jen ty zmijouky.

No a pak tady někdo vypustí chytrost, že je úplně, ale úplně CaR a že se ho tyto problémy netýkají, protože on pouští…, nebo závodí.

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 v 11:02 ®  reakce na …

Mrknato:Nehľadiac na to,že v tej dobe nemohol vykonávať rybárske právo každý magor v zmijovke,mas­káčoch a s elektrikárskou brašnou.

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 v 10:13 ® Mrknato

kakr> Ono každé zvěrstvo, které chvíli funguje, je masově přijímáno. U nás na čehůnov to začalo už revolučním rokem 1848, kdy si František mohl dát své první , ujal se vlády a řeky byly plné ryb..... stejně jako zlata, u Břeclavi vytékala ropa na povrch bez užitku, snad jen kostelník Kodýtek ji používal jako světlo svaté…

Líhně l.p. devatenáctisté­hočtvrtého roku a dnešní elektrorabování je k sobě asi v takovém poměru, jako sběr borůvek babkami kořenářkami a dnešními nájezdy brigádníků s hřebeny (které také vynalezl Jára Cimrmman) najme z PLR.....

Měříme nesouměřitelné. Dříve, když se do potoka vyčůrala děvčica ze statku, je něco zcela jiného, než když se dnes do potoka vyčůrá „děva od tyče“… dokonce se to dostalo i do europarlamentu http://zpravy.idnes.cz/…/domaci.aspx?…

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 v 9:16 ® kakr reakce na …

Mrknato> Je pravda, že vynálezce agregátu (Jára Cimrmman) jej ještě v roce 1904 nevynalezl. Je také fakt, že v onom roce bylo v Čechách 45 líhní, na Moravě 9 a ve Slezsku 7. V líhních se líhlo 18 489 000 jiker PO,9 612 000 P­D,3 051 000 S­i, 250 000 lososa a 1 000 000 jiker síha severního (marény). Že by císař František Procházka, moudrý to vladař udělal spolu s profesorem Fričem chybu?? Před 2. svět. válkou bylo v roce 1939 v Čechách 77, na Moravě a Slezsku 23 a na Slovensku 30 rybích líhní.

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 v 8:29 ® Mrknato

JanKosar> Jisté je, že jakákoliv forma dravých ryb, když je chována pospolu do dospělosti, na sobě a jiných zanechá viditelné stopy.

Jen mě zarazilo, jak se tu a tam v diskusích používají genomové pojmy diploidní, triploidní, což podle mě, laicky bude nad úroveň všech rybochovů MO. Proto zřejmě nehrozí přirozené křížení většiny linií a když vyjímečně, tak potomstvo by mělo být neplodné. Průser nastává při elektroodlovech četami pod praporem MO, kde na chuť rozmnožovat se, se lapené jedince nikdo neptá. tím podle mě vzniká závislost stavu zarybnění revírů na umělém výtěru, který přirozenému pomáhat nemůže, naopak mu škodí.

reagovat

Úterý 28. srpna 2012 v 0:11 ® osprey reakce na …

JanKosar> Díky za příspěvek. Já ani nevím, co to tu vysadili, ale bylo to bledé, hloupé, odrané a podzimu se to nedožilo.

Taky jsem neříkal, že Kolowrat takový být musí, ale že je to jediný způsob, jak ho celkem dobře odliším od toho, co je v řece delší dobu.

reagovat

Pondělí 27. srpna 2012 ve 22:53 @ JanKosar

Musim teda říct, že vůbec není pravda že se Kolowrat pozná podle bledé barvy, odrbaných ploutví a že je zmasily… Odkrmujeme potočáky od plůdku, jsou to vytirane ryby z volnych vod a taky jsou světlé, zmasilé a mají odrbané ploutve. Jsou to vicemene duhaci v šatě potočaka, ale jak se vysadi do volne vody za dva mesice se srovnaji a nikdo uz nepozna jestli to je granulač nebo ne, jen ty prsni ploutvičky jim zustanou kratší… a označovat všechny odkrmované ryby jako Kolowraty je taky kravina, jelikož forma Kolowrat byla vyšlechtěna v Polsku jako extrémě rychle rostoucí a žravá forma pstruha, dorustajici během tří let až pěti kilogramů ( v ideálních podmínkách)

reagovat

Pondělí 27. srpna 2012 ve 21:49 ® jepice-zruseno

Já chytám na MP vodách a tak s tím zase takový problém nemám. Letos jsem na MP vodách chytil cca 30 krát potočáka, dva jsem si vzal. Částečně se jednalo o jarní násadu sjetou ze pstruhovky a částečně nevím, kde mají původ (v blízkém okolí není pstruhovka). Na MP vodách je dneska trošku problém chytit rybu k jídlu (pominu-li nasazené kapry, duháky, amury a tak), takže je mi uplně ukradanený, jestli sežeru velkýho okouna nebo potočáka (okoun je asi i lepší). Letos jsem chytl potočáků velikostně k jídlu tedy poměrně dost a to často na místech, kam skoro nikdo nechodí, s mušákem třeba vůbec a pstruh se mi tam přimíchal mezi plotice a cejny. Okouna jsem snědl jednoho a velikostně k jídlu jsem jich chytil taky velmi málo. Proč tedy hájit potočáky? Je jich přece dost, navíc geneticky se málokde dá hovořit o životaschopné populaci. Navíc pstruh je debil typu ježdík, kterej veme uplně všecko a okamžitě to zažere. Pokud někde hájit původní populaci potočáka, tak jedině vyhlášením CHRO na celý revír nebo jeho značnou část, což by navíc muselo být ošetřeno kontrolou ze strany rybářské stráže. Tu ale pravidelně potkávám pouze na granuláčodromu pod Štěchovicemi, na menších tocích jednou za 8 let a na CHRO nekontroluje dle mne nikdo nic. Takže pokud je na P vodách málo P (nemám P povolenku, tak nemohu posoudit), tak na MP vodách je jich v posledních letech čím dál více. Asi by se stálo za to zamyslet, proč nacházejí v MP vodách lepší podmínky.

reagovat

Pondělí 27. srpna 2012 v 11:50 ® osprey reakce na …

Mrknato> Zase jak kde. Ostatně potočáci „non kolowrat“ kolem 35 – 40 cm se donedávna nechali chytit i v mém okolí.

Pravdu má Salmo1, jde jen a jen o peníze. A proto mých 1400 Kč za pstruhovou povolenku dostanou za rok petrolejářské společnosti – budu jezdit někam dál a zkusím mušit plotice, tlouště, jeseny, boleny,…

Pro granuláče si můžu zajet ke zdroji, nemusejí mi je vozit do potoka.

reagovat

Pondělí 27. srpna 2012 ve 2:15 ® Mrknato reakce na …

kakr> Tak Kolowrata poznám naprosto přesně, protože potočák okolo 33cm nemůže být dnes z echt linie. Tento určovací klíč funguje. Jasně, můžu se splést tak v 5% ......., ale to zase přeháním....., bude to procentíčko.

reagovat

Pondělí 27. srpna 2012 ve 2:09 ® Mrknato reakce na …

Salmo1> Tak vytáčím ty „Holanďany“....., to budou mít radost… My slušný kuci potočáky nebereme, ani je nepícháme, jelikož nezávodíme, tak alespoň ti Holanďané.....

reagovat

Pondělí 27. srpna 2012 v 0:28 ® Salmo1

MB> O metodikách výtěru, nepůvodních druzích, biodiverzitě jsou sepsány stohy publikací, článků, odstavců, vědeckých prací atp.Jen to hlasování v parlamentech, EU, směrnice a nařízení vlády stálo tolik peněz že by si mohl prachama dláždit ulice.Je to všechno k hovnu, protože pokud někde koukají prachy ihned se implementují vyjímky aby se spokojeně chrochtalo.Buď v klidu, nějaká biodiverzita, původ, životaschopnost a trvalá udržitelnost, to je to co nikoho nezajímá.Prachy, prachy a hodně prachů, po nás potopa.

reagovat

Pondělí 27. srpna 2012 v 0:12 ® Salmo1

V první řadě musí mít ryba typu pstruh potoční podmínky k životu, tam kde podmínky nemá tam pstruhy nehledejte.V do­brých podmínkách je alfou a omegou problému přirozený výtěr.Tam kde skončil přirozený výtěr pstruha, tam pstruhy nehledejte.Přežití násad a to i místních je mizerné(max 10%)a o vzrůstu těchto ryb se nemá cenu ani bavit. Dám příklad říčky a stav PO.V roce 2002 se byl návrh na schůzi nevysazovat do této říčky žádnou násadu PO2, protože těchto pstruhů je tam mrak.Navrhovatel pochopitelně netušil, že se tam řadu let pstruh nevysazuje a ze 100% se jedná pouze o přirozený výtěr.V násle­dujících letech začala invaze rybářů Holanďanů na tuto říčku.Management pochopitelně zareagoval přisazováním PD, prý ať si chlapci zachytají.Během pěti let byl pokles stavu u PO o 80%.Nárůst predace volavek o 500%. V roce 2007 nebylo krom duháků prakticky co chytat.Invaze rybařících Holanďanů skončila, skončilo vysazování Pd, počet volavek je na běžné úrovni. Dnes jsem tam byl zachytat(letos podruhé).Normálně jsem se kochal, neb pstruhů tam je zase jako když naseješ a v některých úsecích jsem ryby chytal na hod.Nic se do těchto úseků široko daleko nevysazuje o tom mám přesný přehled.Jedná se o ryby přirozeného výtěru místní populace. Byl to boj a nejedno ošklivé slovo padlo, ale výsledek je naprosto jasný a nedá se o něm diskutovat. Hodně štěstí.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 ve 23:49 ® osprey reakce na …

MB> No právě, že si musíš hledat útržky po kouskách. Páni vědátoři určitě provedli nejeden výzkum, ale veřejnost jim nestojí za to, aby ji informovali o tom, jak se věci mají.

Jednou jsem se vysloveně ptal na výsledky jistého ichtyologického průzkumu jihočeských řek. Poskytnutí výsledků mi bylo odepřeno.

Zadávej do googlu patřičná klíčová slova a hledej.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 ve 22:45 ® MB

Osprey> Ohledně tematiky dovážení cizích druhů a „nevytírání“ původních českých ryb jsem naprostý laik – je nějaká publikace/web, kde je možné dočíst se o tom v souhrnu víc?

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 v 18:33 ® Nerodia reakce na …

osprey> Líp bych to nenapsal.Přesně o to jde.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 v 18:14 ® osprey reakce na …

Nerodia> Tady je jedno, jestli ryba nebo rak. Jde o princip. Mají mít rybářské revíry přírodní charakter s normálními ekologickými vztahy (např. potravní pyramida) nebo to budou jen vody, v nichž si platící zájemci pochytají ryby odchované někde jinde?

Z toho druhého pohledu je to dost nerentabilní – ať se někdo podívá, co se vysadí a co následně sloví.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 v 18:05 ® Nerodia reakce na …

MP-E65mm> Z těmi posledními větami musím plně souhlasit ,když jsem tady začal upozorňovat na šíření nepůvodních raků, tak jsem byl několika rybáři označen za bláznivého ochránce( který chrání jednu kytku proti většině).A teď se tu řeší z mého pohledu obdobný problém, jen v tom jsou ryby.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 v 17:27 ® MP-E65mm reakce na …

osprey> mě by jenom zajímalo koho baví chytat den předem vysazené pstruhy do revíru ( může to být koneckoncu jakákoliv ryba) a proto s tebou resp. s poslední větou naprosto souhlasím. Naplníme krmítka, nachytaj, nažerou se a jedem dál. A hlavně nikdo nás nemůže nařknout z toho, že tam nic nesypem. Pánové ze svazu jsou zaneprázdněny neustálím vyhlašováním vyběrových řízení na trenery reprezentací (na každou metodu rybolovu)že jim je naprosto lhostejný co jim plave resp. neplave v revírech. A ted se bavím o pstruhových revírech, protože to problém celorepublikový je (až na některá ojedinělá místa). Takže tohle je domnívám se problém svazu, ne MO.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 v 15:17 ® osprey

kakr> Přiznám se, že když ten kolowrat nebude vyblitej jak lečo za nádražním bufetem a nebude mít okousaný ploutve, tak ho nepoznám. Jinak bohužel na první pohled – je to ryba nadprůměrně velká, výrazně zmasilejší, bledá a ploutve většinou nic moc. Tohle se tu asi dvakrát vysadilo a zase bleskově vytahalo. Já to ani moc nechytal ani si nikdy žádného nevzal. Z principu nechci mít v papírech zapsaného pstruha obecného – pokud ho nějak nedomrším.

Byl bych moc rád, abychom měli aspoň nějaké vody, kde ryby žijí – tj. množí se samy, vyrostou v té vodě od jikry a předávají své geny dál podle toho, jak dokázaly ve své domovině obstát. Proto u mě stojí tak vysoko tloušť. Sice se nějaký ten tisíc ročků taky sadí, ale než se naučí, jak to v řece chodí, moc jich nezbyde.

Uznávám, že je levnější než řešit proč se rybám v revíru nedaří, tam občas nějaké nasypat. Ono je těch problémů vážně hafo. Ale i zemědělci se snaží uchovat co největší genovou diverzitu, protože vědí, že současná produkce stojí na pár vyšlechtěných liniích a pokud přestanou být vlivem třeba nějaké nové choroby výnosné, bude se šlechtit jako o život a musí být z čeho. Do řeky, kde se ryby třou, bych maximálně dosypával odchované potomstvo ryb odlovených v daném povodí.

Ale tohle je diskuze nás tady na síti. Já bych čekal, že někdo, kdo je odborně podstatně výš, stanoví jasnou strategii jak dál. Ta současná je asi taková: nasypte jim tam něco, ať mají co chytat a drží hubu.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 ve 12:21 ® kakr reakce na …

Mrknato> Kolik rybolovců ze sta rozpozná Kolowrata od původního(nee­xistuje)potočá­ka? Dva maximálně pět. Nejsou krásní???

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 v 10:51 ® Mrknato reakce na …

siri> Nakousnul jsi velmi zajímavou záležitost. Naprosto souhlasím, že pokud se cokoliv zásadního nechá na MO, tak výsledek je předem znám a „vytraceno“ je jen slabým odvarem…

Rozporuplná je i realita, kterou tu naznačil kakr, že do deseti let bude PO a Li v červené knize, přes to, že svaz „plní plány“ v zarybňování těmito druhy… Pokud to je pravda, pak asi není důvod se obávat, že PO a Li se ocitnou na pokraji vyhynutí.

Kapr, ale i další druhy, candát, lín, parma jsou a budou závislé na vysazování a nebudou se asi přirozeně v přírodě rozmnožovat. Proč je potom tolik povyku, když toto čeká i PO a Li? Tomuto stavu bude asi nutné pozměnit současný systém svazů a celý „cirkus“ o fenoménech a liniích PO vnímám spíš jako sápání se MO a privatizantů po penězích a návratu dekretů, nebo účelové změně jejich držitelů.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 ve 3:46 ® siri

A ted vazne: v pripade kompletniho hajeni nejake ryby (pokud nejde o nejaky kriticky ohrozeny druh) mam furt takovy neblahy pocit, ze pece o ni ze strany MO by sla pomerne rychle do… Vytracena. Omezeni ztrat ze strany legalne lovicich bych videl jako docela realne napr. v pripade zakazu brodeni rekneme na tretine z vetsiny ‚normalnich‘ pstruhovek. Tim myslim mimo sekundary, tam at se lidi klido vyblbnou, na granulacich… At uz toho, ci onoho druhu.

reagovat

Neděle 26. srpna 2012 ve 3:37 ® siri

Ja bych zahajil Po i Li, plosne, coz by byl prakticky prvni krok k uzavreni pstruhych reviru (bo kdyz neco chranim, tak se na tom sportovne/rekreacne neukajim, ani tomu nebudu cpat do biotopu importovanou konkurenci…) – a posleze k jejich zruseni.

reagovat

Sobota 25. srpna 2012 ve 23:50 ® Cudla

osprey> Míro třeba tady u nás na severu je jesen třeba na některých revírech dost hojně zastoupen.Velice dobře se mu daří na Ohři –10.Tam je dost hojnej nebo některý místa na Labi,ale jsou místa kde se mu nedaří.Proto je dost problematické jeho nehájení,chtělo by to lokalitu po lokalitě.bylo by zase škoda když tam je zas ho „vyžrat“,(je to moje srcovka na suchou mušku)

reagovat