Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Sobota 9. února 2013 ve 12:22 ® hraji

Téma je to zajímavé a navýsost důležité, bohužel možnosti naprosté většiny lovících rybářů toto ovlivnit jsou mizivé. Mám zkušenosti s Povodím Moravy a tam je jakákoliv změna ve prosěch vody a ryb konfrontována se snahou vyčistit tok od jakýchkoliv překážek zpomalujících odtok vody.

reagovat

Čtvrtek 7. února 2013 ve 22:40 ® sunet reakce na …

regulus> Poznámka o pohybu dopředu se týkala něčeho jiného, ale to není teď důležité. Jestli je třeba s něčím opravdu pohnout, je potřeba se prokousat celkem nezanedbatelným počtem článků a prací. Hlavní problém, který si uvědomuje jen málo lidí je ten, že voda nezmizí z krajiny okamžitě po provedení „regulace“. Tento proces je dlouhodobý, pomalý, přímo plíživý. Krajina má určitou retenční schopnost, až se ta vyčerpá, potok prostě vyschne, navždy. A vrátit potok někam, kde jednou zmizel, je sakramensky těžké. Budu se opakovat, ale každý zásah do krajiny, který má za následek její odvodněné, způsobí v budoucnu nenapravitelné chyby. A s přispěním změny klimatu je vše horší.

A abych byl i konkrétní, například po vysušení bažin v dolním toku řeky Moravy se změnil ráz krajiny tak, že má nyní stepní charakter. A tahle změna ovlivnila následně klima v celé Moravě i Čechách.

Hrajeme tady s přírodou ruskou ruletu, bohužel každá naše regulace má za následek, že v hlavni revolveru přibude jeden náboj. Už teď tam není moc volných míst.

A abych tě i trochu potěšil. Botič je kompletně regulovaný potok, krásně vybetonovaný, bez jakéhokoliv úkrytu, či záhybu. Prostě dokonalé dílo architekta přírody. Jeden úsek, blízko divadla Fidlovačka, se však revitalizoval. Osobně ten úsek sleduji od jeho dokončení. A můžu říci, že je to jedna z prvních vlaštovek. Tento krátký úsek se opravdu probudil k životu, dokonce vyhovuje i divokým kačenám, které se tam rády zdržují. Pro ilustraci přikládám foto před a po revitalizaci.

reagovat

Čtvrtek 7. února 2013 v 16:08 ® regulus reakce na …

sunet> osprey měl určitou vizi, ale netuším, jestli by se mu ji podařilo nějak prosadit, samotnýmu určitě ne, tím že něco napíšu na zájmovej server nic nevyřeším a popravdě nedovedu si představit jaký použít páky.
Ke tvojí poznámce, že se věci moc dopředu nepohnuly. Pokud se nepletu, diskutovalo se v tomto fóru http://www.chytej.cz/…odnich-toku/ proč je tam poslední příspěvek ze 3 listopadu 2012, někdo zakázal na tohle téma mluvit, myslím že ne. Konec konců se podívej kdo tam plkal, ty taky. Přečti si co jsem tam napsal asi před rokem, vlastně se podívej jak ta diskuse celá probíhala, pár dní se něco napsalo, pak několik měsíců nic, někdo to oživil, tak se zase něco napsalo …

K témato ochranáři a podobná havěť. Máme tu takovou říčku, pro tvoji představu takovej „veletok“ jako máte v Praze Šárku nebo Botič. Od padesátých let je nahoře vybudovaná pstruží líheň a na říčce byly vybudobány jízky (malý jezy nebo splavy, jak chceš). Protože ale říčka protéká CHKO Moravský kras, nesmí se tyto jízky opravovat ani obnovovat, co k tomu říct. Paradoxně se údolí této říčky stalo v posledních letech velmi frekventovaný, když je hezky, tak je tam o víkendech lidí bez nadsázky jako na václaváku, kromě davů tristů jsou tam i mraky cyklistů a tohle všechno je OK, to přírodě nevadí, ale spravit pár šutrů ve vodě je problém. Ten úbytek vody je tam taky, ale naštěstí to není tak markantní, protože říčka protíká praticky celou dobu v údolí lesem a díky tomu, že těch lesů v okolí je dost, tak se to projevuje jen v létě, ale díky tomu, že se jízky pomalu ale jistě rozpadají, tak se hladina kousek po kousku taky snižuje. I kdyby se nakrásně prolomil odpor ochranářů, tak vůbec nemám představu, kdo by tu rekonstrukci jízků financoval, lesy a tudíž i pozemmky jsou soukromý, povodí Moravy to nejspíš vůbec nezajímá a město jak by smet. Napsal jsem sice, že je to spravit pár šutrů, ale ve skutečnosti by to asi chtělo trochu víc. Navíc nemám ani tu vizi a popravdě mám strach, že to je jedno i MO. Můžu udělat dusno na schůzi, ale ta banda kaprařů, kterejm jde jen o to, aby do pstruhovýho rybníka dali kapř a nasypali duháky a siveny pro zpestření (proto si někteří berou pstruhovu povolenku), mě odstřelí jako malinu. Abych nekecal, možná se pár jedinců přidá, pokud ovšem vůbec na tu schůzi přijdou.

reagovat

Čtvrtek 7. února 2013 ve 14:58 ® sunet reakce na …

kingkubik> Nevím, jak to vypadá u sousedů, mám jen pár zkušeností z USA. Tam je starost o přírodní bohatství mnohem větší a i starší. Viz. např. Yellowstone, nejstarší park na světě. Mají tam podobné problémy s vodou. Ale ty nejsou způsobené posledními roky, ale jsou dřívějšího data. Většina toků tam někomu patří. A farmaření jim vůbec nepřidalo. Mají tam organizaci, která se přímo stará o to, aby se do potoků zase navrátil život. Zahrnuje to lepší hospodaření s vodou (např. kořenová závlaha), vysazování hustého porostu kolem toku, vytváření užších a hlubších profilů koryta, stavění zátarasů proti dobytku a v neposlední řadě reintrodukce (v některých případech dost drastická) původních čistých forem pstruhů, sivenů a lipanů.

A výsledky se dostavují.A to i navzdory určitým klimatickým změnám, které postihují i Ameriku. Prostě to, co se děje nyní u nás v rámci tzv. protipovodňových úprav by v Americe bylo klasifikováno jako protiprávní čin obecního ohrožení a fatálním následkem pro zadavatele. Ony úpravy, které se dějí u nás, totiž nenají vůbec nic společného s ochranou proti povodní. Jejich důsledkem dochází k ještě větším výkyvům ve vodním režimu krajiny, což má za následek větší sucha a i ničivější povodně.

Shrnuto, organizace, které se tím mají zabývat u nás, tj. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, mají asi na starosti jinou činnost, než se zabývat takovou okrajovou záležitosti, jako je voda. Vždyť voda je jen kolébkou života, jenom nutný předpoklad pro to, aby někde byl život. Tak co si s tím lámat hlavu.

PS. Ještě svého času zde měl určitou vizi bývalý redaktor Osprey. Bohužel po jeho odchodu se zdá, že se věci moc dopředu nepohnuly.

reagovat

Středa 6. února 2013 ve 21:15 ® kingkubik

pls a muzu se optat jak je to u nasich sousedu s takovymi reviry a vbc s pstruhem potocnim?do zahranici chytat nikdy nejezdim.ale jen me napadlo jestli je to vsude tak strasny?nemusi to byt jen sousede celkove jak to vypada ve stredni evrope…ma s tim nekdo zkusenost?

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 ve 23:51 ® JHolc

hraji> Nemyslím, že je to o vyhánění lidí, vznik naší vsi se datuje pravděpodobne do roku 1520. Jak praví kroniky, do roku 1981 naše obec zaznamenala jen několik (šest) povodní které zasáhly obyvatele velmi citelně. Ale poslední roky a zásahy v povodí změnily charater toku natolik, že povodně jsou u nás jednou do roka běžné. Ruku v ruce s tím přichází i úbytek ryb. Edit : Ano, ten rozpor tady je. Třeba v tom, že třicet zastřelených kormoránů loni v zimě mě málem stálo 25 000kč… (nevlastním lovecký lístek)

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 ve 23:09 ® hraji reakce na …

JHolc> ten rozpor mezi zájmy ryb a přírody a zájmy lidí tu asi vždycky bude. Ale najít přijatelný kompromis, když už ty lidi nelze z té krajiny vyhnat

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 ve 22:59 ® JHolc reakce na …

Bydlím u bývalého chovného potoku. Moc toho nepamatuju, ale v tomhle potoce jsme jako kluci chytali do ruky, nebo na pytlačku pstruhy okolo 30cm. Od roku 1996, kdy tady proběhla velká, blesková povodeň se hodně změnilo. Potok byl už předtím částečně regulován, ale po této povodní se začaly dít věci – nové koryto, které vysušilo hlavní tok v délce asi pěti kilometrů, roury, rovnání koryta, atd… Pstruzi sem každý podzim vytahovali ke tření, ale už je to pryč. Mrtvá voda. Kdysi byl průtok cca kubík, dnes je to čtvrtina. Nevím proč, určitě i kvůli poldrům na horním toku potoka. Ale tady to nikoho nezajímá, prevence proti povodním je přednější. Částečně to oceňuji, protože jsem několikrát měl v bytě metr vody a mockrát jsme seděli se sousedem na schodech, chlastali a doufali, že voda přestane stoupat… Ale meandrující tok má podlě mě větší možnost zvládnout přívalové deště, než nějaký „suchý“ poldr a dává možnost přežít i rybám. A o to tady jde…

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 v 16:47 ® hraji reakce na …

kingkubik> no snadné by to nebylo. Asi nejlepší cesta by byla, ač to nevypadá moc příjemně, vzhledem k pověsti, které se těší naše ekologická hnutí, se spojit s nějakou ekologickou aktivistickou oganizací, čímž by se tomu dal jakýsi právní základ. Pak by to potřebovalo sehnat odborníka, který by posoudil stav toho povodí a navrhl by opatření, která by měla zlepšit stav. No a potom s pomocí těch ekologů by se musela vyvolat jednání na orgánech státní správy zodpovědné za životní prostředí a navrhovat opatření ke zlepšení a jednat a pracovat a neustále se zajímat. Jak jsem psal, běh na dlouhou trať s nejasným výsledkem, ale s nadějí, že se stav zlepší. Naprosto ideální by bylo, kdyby se v oblasti, kterou potok protéká našla nějaká chráněná rostlina hodně závislá na vodě, to by byl dost mocný argument. A ten potok a ryby v něm by se už tak nějak svezl s tím.

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 v 16:11 ® kingkubik reakce na …

hraji> uprimne me takova myslenka vbc nenapadla…a nenapadlo by me ani ze to jde nejak zmenit…o vodo­hospodarstvi se nezajimam nejak extra a aby jsem pravdu rek moc do toho nevidim.co proti tomu jde vubec udelat?

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 v 16:10 ® kingkubik reakce na …

hraji> uprimne me takova myslenka vbc nenapadla…a nenapadlo by me ani ze to jde nejak zmenit…o vodo­hospodarstvi se nezajimam nejak extra a aby jsem pravdu rek moc do toho nevidim.co proti tomu jde vubec udelat?

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 v 8:25 ® hraji reakce na …

kingkubik> a napadlo tě, že by možná šlo se zaangažovat v tom, aby se změnilo povodí toho potoka a hospodaření v něm. Je mi jasné, že by to byl boj na dlouhé roky, ale měl by jasný cíl a perspektivu. Mohl bys potom říkat, tenhle potok jsem pomohl zachránit a i ryby v něm, místo, tady týkal potok a bývali v něm krásní pstruzi. Popřemýšlej, jestli bys měl na takový úkol dost odvahy a sil.

reagovat

Čtvrtek 20. října 2011 v 1:19 ® osprey reakce na …

kingkubik> Máš problém, že u nás se tyhle věci neřeší.

reagovat

Středa 19. října 2011 ve 20:30 ® kingkubik reakce na …

osprey> ano mas pravdu odpovedel az na ocekavani skvele…bohuzel me vubec nepotesil:(je to smutne kdyz budem prichazet o takove vody…ono uz tak to jde s pstruhovkou celkove z kopce ale o tom si vubec nemusime povidat.ja tohle forum uz dlouho nosil v hlave a dlouho me to trapilo ale dycky jsem na nej zapomel u PC…skoda ze nejsem starsi a nezazil jsem tu vodu v plne sve krase…prej zde byly stiky,uhori,mnici,a spousty PO…uprimne zvazuji jestli se vyplati jeste brat pstruhovku...­..nemyslim to aby jsem naplnil mrazak(i kdyz pstruha na masle si dam velice rad)ale jestli se mi vyplati jezdit na nejakou vetsi vodu atd…je to vazne bida:(

reagovat

Středa 19. října 2011 ve 13:32 ® osprey reakce na …

kingkubik> Hraji ti odpověděl velice dobře. Pod naší vzornou péčí se z krajiny vytrácí voda. V podstatě je tu snaha ji fofrem odvést pryč. Navíc se mění klima a nahrává tomu – srážky stále častěji padají formou nevyrovnaných přívalů (samozřejmě ne všechny, ale i řekněme čtvrtina už je znát), taková ta rovnoměrná distribuce během sezóny je čím dál vzácnější.

Já jsem z kraje, kde jsou ještě menší toky, nikdy to ani nebyly revíry. Ty už jsou v řiti. Jsou z nich sezónní koryta v podstatě bez života.

reagovat

Středa 19. října 2011 v 8:35 ® hraji reakce na …

Na tvůj poslední dotaz odpověď neznám.

reagovat

Úterý 18. října 2011 ve 23:26 ® kingkubik

to je docela smutne.....jelikoz odeme proti proudu to vazne nevypada dobre davam tomu timhle tempem maximalne 10 let…s tim ze za 5 let je to tady bez PO…nize proti proudu uz jsou ruzne pritoky tam by jsem se toho tolik nebal…nemyslel jsem si ze se to tyka jen meho potoka ale spise me zajimalo jak to bude pokracovat…bc jsi me nepotesil…ale dekuji.uz dlouho jsem nad tim premyslel.ona situace se ma tak ze pokud nezaprsi ,nezvedne a nezakali se voda chytat uz se neda…jelikoz si vsimam se sem cim dal casteji letaji volavky a mam pocit ze pstruzi se uz drzi pouze v bezpecnych hlubokych tunich.jeste neco se zeptam…jakmile vyschne tento pramen po kterem je pojmenovana cela reka co se bude dit potom prejmenuje se podle noveho pramene(ted je to jen vetsi pritok)to asi ne ze?doufam ze jsi to pochopil:D

reagovat

Úterý 18. října 2011 ve 22:47 ® hraji

Úbytek vody v krajině díky její snížené retenci je dlouhodobým problémem a netýká se jen toho tvého potoka. Pokud se zásadním způsobem nezmění hospodaření s vodou v povodí toho tvého potoka, bude za pár let bez vody, ze začátku v létě a později po celý rok. Takovéto zanikání malých vodních toků je bohužel běžné. Zachránit jej může jen to, že se změní krajina v pramenné oblasti a v povodí potoka tak, aby jarní vody neodtekla během 14 dnů, voda z dešťů neodtekla během tří hodin ve formě přívalu, ale aby zůstala na místě a dlouhodobě nadlepšovala průtokové poměry v potoce. Žádné meliorace s rychlým odváděním vody. Koryto krásně meandrující loukami, kolem toku křoviska.

reagovat