Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Neděle 25. března 2012 v 0:38 ® regulus reakce na …

osprey> no abych pravdu řekl, tak vůbec nevím jestli tady byla dříve tak častým úlovkem jako v poslední době, přiznám se, že tyhle pidiryby moc nezkoumám a tahle prostě padá do souhrnnýho názvu bělička. Sice ji bezpečně poznám, pokud se chci věnovat identifikaci ryby, ale při lovu kdy to odháčkovávám ve vodě vůbec neřeším, jestli je to plotice, perlín, ouklej, ouklejka nebo něco jinýho. Současnej stav je takovej, že jich je na Svitavě a i na Svratce docela dost, což je možná dobře. Kdyby se to samý dalo říct třeba o slunce, která bývala dřív v klidnějších úsecích Svratky taky docela běžná.

reagovat

Sobota 24. března 2012 ve 21:57 ® osprey reakce na …

Segoves> Momentálně neznám v JČ vodu, kde by se ouklejka vyskytovala.

Na některých menších moravských řekách je ale celkem běžná.

reagovat

Sobota 24. března 2012 v 19:58 ® Barr reakce na …

Segoves> to nemohu říct,úseky Otavy kde jsem ji viděl,jsou ještě v Plzeňském kraji.Ale bývala to běžná rybka,takže asi ano.

reagovat

Sobota 24. března 2012 v 18:51 ® Segoves reakce na …

Barr> vyskytovala nebo vyskutuje se ouklejka i v jížních čechách?

reagovat

Sobota 24. března 2012 ve 14:38 ® Barr reakce na …

hraji> Tak s tou ouklejkou,to je dobře,budete ji moci vyvážet do Čech.Bývalo ji vždy méně než ouklejí.Je i menší.

reagovat

Sobota 24. března 2012 v 8:32 ® hraji reakce na …

Barr> u nás na Svitavě se hrouzci chytit dají, a jejich počet kolísá, pár let je jich hodně, pak jakoby ubydou a pak zase jsou. Co se týče ouklejky pruhované, je z ní ne hájená, ale velmi obtěžující rybka, jsou jich mraky.

reagovat

Sobota 24. března 2012 v 8:29 ® hraji reakce na …

Segoves> to je v pohodě, na tohle téma se často vedou diskuze. U konkurence mě dokonce jednou napadl nějaký kuchař, že grundle je pojmenování ryby, něco jako je hrouzek, po dlouhé vzrušené debatě se ukázalo, že kolega je kuchař a usuzuje právě z toho sáčku s rybami z Makra, nedokázal pochopit, že grundle je jméno pro kuchyňskou úpravu a nikoliv pro rybu.

reagovat

Sobota 24. března 2012 v 0:47 ® regulus reakce na …

Barr> ale jistě, není to všude stejný, jsou řeky kde ryb ubylo hodně, ale taky se hodně kecá. Pochopitelně to beru podle situace tady, je to v mnoha ohledech horší, ale řekl bych, že nic tragickýho. Hrouzků možná ubylo, možná taky ne, nicméně docela bych si troufal trvat na tom co jsem napsal. Je tady nedaleko místo, kde bylo řekněme víc ryb než jinde, už není, ale hlavním důvodem není to, že by to rybáři vymlátili, ale vlivem povodně se podstatně změnil profil dna, není už pro ryby řekněme „zajímavý“, zmizely úkryty, je tam podstatně mělčeji, tak se tam prostě ryby zdržují méně, nic jinýho v tom není.
Samozřejmě nejspíš existují řeky kde se změnilo množství nebo druhová pestrost ryb, je možné, že se některé druhy ryb z toků vytratily a také, že se tam některé druhy vrátily. Důvodů a příčin může být celá řada, ale to je na jinou diskusi.
Pokud se týká kormoránů, tak nemám přesný informace kde a jak často řeky v okolí navštívili a ani kolik, to že tu byli je jasný, sem tam ryba se šrámem, ale prozatím se mi zdá, že by to rybí obsádka přežila bez nějaké výrazné újmy, řeka není zaplať pánbůh vyžraná, ale tohle štěstí bohužel všechny řeky nemají.

reagovat

Pátek 23. března 2012 ve 23:43 ® Segoves reakce na …

Barr> já bych grundle ochutnal hodně rád a myslím že ideální rybička je střevlička východní…hrouzků je škoda potěr sem tam vidět je ikdyž je ho samozřejmě málo ale už je to aspoń 10let co sem chytil na plavačku hrouzka okolo 15cm 

reagovat

Pátek 23. března 2012 ve 23:38 ® Segoves reakce na …

hraji> ikdyž dost možná sem si je spletl s těma mřenkama každopádně to byl pěknej text 

reagovat

Pátek 23. března 2012 ve 23:34 ® Barr

Je to jak kde.Nedávno tady někdo psal,že je parem hodně.Někde,na nějaké řece.Samozřejmě,že zhoršující podmínky mají vliv na početnost většiny ryb. Mluvím o Otavě,Úhlavě,Rad­buze,Úslavě,dol­ní Sázavě a tam hrouzků moc není.Možná,že jsem ovlivněn tím,že znám situaci před 20-ti,30-ti,40-ti,lety (vlastně,proč se nepřiznat,před 50-ti!).Ale ještě před několika lety,před invazí kormoránů byli např.hrouzci,ou­klejka pruhovaná,proudník skoro hojní v Otavě 6,5. Teď tam nejsou a kvalita vody určitě není horší(?).Třeba na Sázavě ouklejka vymizela už před kormorány.Chytat hrouzky umím a o jejich přítomnosti se mohu přesvědčit i bez chytání,stačí nabrodit,trochu zkalit vodu,oťukávají nohy.Nebo v mělčinách jsou vidět,bez oťukávání. Jest-li je hrouzků u vás dost,můžeš dělat grundle…

reagovat

Pátek 23. března 2012 ve 23:33 ® Segoves reakce na …

hraji> jojo vím vím ale s tím německým překladem si mě dostal já četl kuchařku od miloše štěpničky a ten tam grundlím stránku věnuje a měl sem zafixováno jak říká že střevle je něměcky grundling ale koukám že sem se spletl schválně si to přečtu ale knížku mám na chatě…inak je výborná doporuču všem se na ní kouknout

reagovat

Pátek 23. března 2012 v 18:37 ® regulus reakce na …

Barr> malá mimo téma, v dobách hodně dřívějších tedy před řekněme před cca 35 lety byl hrouzek poměrně častým úlovkem při lovu parem, vlastně vůbec na řece na plavačku. Vzhledem k tomu, že se mi v posledních letech alespoň v některých úsecích daří hrouzka (ne cíleně) chytit v poměrně hojném množství (ne sice jako třeba plotice, ale přesto hojném), tak bych si s tvojí formulací o vzácné rybě, alespoň vzhledem k stavu u nás dovolil lehce polemizovat, ale možná nemám pravdu. Docela bych si troufnul tvrdit, že stav hrouzků se za ty roky nijak výrazně nezměnil, změnil se možná způsob lovu a ten patrně eliminuje množství které uvízne na háčku. Docela bych řekl, že ani kormoráni na něm nějaké výrazné škody nenadělají, je to pro ně malé sousto, hrouzek se drží při dně a má vcelku dobré „maskování“ takže nejspíš snadno unikne. Takže jediný výrazný vliv který by jeho stavy mohl ovlivnit je složení vody, různé otravy a podobně. Nicméně mohu se mýlit.

reagovat

Pátek 23. března 2012 ve 14:00 ® Barr

Robur – trávicí trakt mají určitě vyvinutý.Měli je ve v rybníčcích nebo kádích a několik dnů bez potravy.Smažili se v celku.My(já) jsme je čistili,kucha­li,smažili s hlavami. Čímž nechci propagovat nadměrný odlov dnes u nás vzácných ryb,je to minulost.

reagovat

Pátek 23. března 2012 v 9:14 ® hraji reakce na …

Segoves> a jinak, pokud vyjdeme z toho, že v zemích českých se hovořilo německy, možná tě bude zajímat, že německy se řekne hrouzek Gründling. Střevle se řekne Ellritze a mřenka, ze kterých se také grundle dělávaly, se německy řekne Schmerle Tedy i z jazykového hlediska je zřejmé, že to české grundle je velmi pdobné německému Gründling, tedy hrouzkovi.

reagovat

Pátek 23. března 2012 v 9:08 ® hraji reakce na …

Segoves> já mám za to, že se původně používaly jakékoliv ryby, které dokázali nachytat takovém množství, jaké bylo potřeba. Psal jsem zcela úmyslně v Praze. Grundle je pouze způsob úpravy, na grundle můžeš upravit jakékoliv ryby, třeba malé pstruhy. Dnes je dokonce v MAKRU ke koupení asi kilový sáček s mraženými mořskými rybkami, přímo s nápisem grundle.

reagovat

Pátek 23. března 2012 v 8:46 ® Segoves reakce na …

hraji> mám zato že původně to nebyli hrouzci ale střevle hrouzci se začali používat až později

reagovat

Pátek 23. března 2012 v 8:25 ® hraji reakce na …

Robur> grundle je v Praze například název pro upražené hrouzky.

reagovat

Pátek 23. března 2012 v 8:20 ® Robur

Barr> já mám za to, že grundle jsou rby, které ještě nemají vyvinutý trávicí traat, tedy že je jíš celé i s v nitřnostmi, tedy nevyvinutými.

reagovat

Čtvrtek 22. března 2012 ve 21:33 ® Barr

Když jsem byl poprvé v 17letech u moře v Rumunsku(je to relativně dávno),hnal jsem se do stánku k pečeným rybám…k mému zklamání to byli cejni z blízkého sladkovodního jezera.Cejn je ale stěžejní ryba k výrobě uzlů,pepřenek,sa­látů, ale nikdo,snad ani p.Štěpnička, je komerčně nepoužívá.V ji­hočeských restauracích bývá občas v nabídce okoun,candát,su­mec.Občas někde byly i grundle,k ve­likému nadšení osazenstva hospody(doporučuju švédská jezera,dají se tam nachytat kvanta 6–8cm plotiček,okou­nů,smažit,na večerní posezení nebývale vhodné,i místní byli překvapeni,co se z těchto pro ně neznámých ryb dá udělat).Na podzim jde z koupených sivenů,z jiker udělat skvělý kaviár,nevím proč to Rybářství nezkusí,možná jsou nějaké předpisy a obavy z možných cizopasníků ze syrového rybího masa.Mně to ještě nepostihlo a kdo má obavy,ať nejdříve ryby zmrazí(-18). Je to už dost k tématu? Ne-li,začnu prodávat naložené bílé ryby v octě,aĺa sardelky,uzené ryby vykoštěné,v o­livovém oleji konzervované a ve sklenicích zavařené,zcela nahrazující za zdražený(DPH)peníz v obchodech nabízené produkty z mořských ryb,které složitými cestami do našich krajů přichází a já po jejich požití si to leckdy celý den připomínám.Už to jíst nebudu.

reagovat

Čtvrtek 22. března 2012 v 11:43 ® nnnap reakce na …

Robur> …zda se nějak komerčně používají klasické sladkovodní ryby do nějakého pokrmu…
Ty čoveče, nevím. Ta droboť asi né, páč nevím nic o nějakým průběžným hospodářským odlovu pro komerční velkoodběr, jediné co vídám na pultech z „našich“ ryb jsou uzené buď ryby v celku nebo kousky. A zase jenom kápor, duhákus, kapitulační candát, vzácně lín. Čověče, ve velkým asi nic. Doma si ovšem z droboti děláme minimálně vlastní saláty, ty nejsou vůbec špatný, osobně bych žádnou rybu do pečenáčů nepomlel, to mi přijde jako barbarství největšího kalibru, to prostě vlastnoručně ulovenému zvířeti neudělám, takovou hanbu. Ale průmyslově vyrobeným z mořských ryb se nebráním.

reagovat

Čtvrtek 22. března 2012 v 11:02 ® Robur

PROSÍM O NAVRÁCENÍ TOHOTO FÓRA K TÉMATU

reagovat

Čtvrtek 22. března 2012 v 10:37 ® MP-E65mm reakce na …

Mrknato> jj, v tom máš pravdu. Taková je realita, bohužel. Tady si myslím , že je slovo „smutný“ na místě (aspoň co se svazovek týká). Jenže ona by měla být situace jiná. Mělo by se na to nahlížet rozdílným pohledem. Opakuji slovo mělo.

Mě osobně vnitřně hodně vadí, když mi dva dny před zahájením vysypou do revíru X metráku duháka. Ano, rybu chytím, chytí ji úplně každý. Jenže vnitřně mě to vůbec ale vůbec nanaplňuje. Proto to přirovnání ke krmítkům. Jdu na svazovku si zachytat ze vším všudy s pocitem že mi to něco dá a teď nemyslím nic materiálního. Zatím co u soukromáku jdu za cílem rybu ulovit k jiným potřebám a je mi jedno zda tam byla vysazena den předem. Tak se většina soukromých revírů i tvaří, točit ryby = točit prachy.

reagovat

Čtvrtek 22. března 2012 v 0:03 ® Mrknato reakce na …

MP-E65mm> Svazovkám i soukromákům jde o klienty, tady není žádný rozdíl..... Svazový, nebo soukromý, tak stále je to revír...... No a na revíry svazové i soukromé dohlíží jeden RO, kterému je vše jedno. Jak potom chceš někomu říkat, že je něco smutné a jinde to je nutné?

reagovat

Středa 21. března 2012 ve 21:58 ® MP-E65mm reakce na …

osprey> Naplnili jsme krmítka, tak pojdte žrát. Bohužel místo zvířat to jsou lidi. Smutné. Smutné na svazových vodách. Na soukromáku nutnost.

reagovat

Středa 21. března 2012 v 16:37 ® osprey reakce na …

Mrknato> Pokud je 120 let dost, tak jsou černoši původními obyvateli Ameriky.

A kde byl sazan? V Moravě a Dyji. Jinde ne. Hele, mě je to jedno. Ale duhák a kapr jsou pro mě jen domácí zvířata. I k domácím zvířatům se chovám s úctou a neplivu na ně, ale netoužím po tom, abych je potkával třeba v lese.

Přiměřené vysazování těchhle druhů mi taky nevadí. Vadí mi, že jsou místy preferováni až moc. Stav, kdy se do vody nasypou ryby a ještě ten den se začnou vybíjet, mi přijde ujetý.

reagovat

Středa 21. března 2012 v 16:07 ® Mrknato reakce na …

osprey> 120–130 let je dost. Myslím, že v řekách je původnější, než kapr. V té době byl v řekách sazan a ten se množil přirozeně. Kde mu je konec..... Dokonce mně v řekách nevadí ani kapr rybniční, v přiměřeném množství, ale jistá sorta rybářů jak uslyší, že je někde kapr a má míru 35cm, tak hned zakládají petice, leští kliky na svazech, MZe, povolávají zpěváky a herce, aby kapř měl „důstojnou míru“ nejlépe 45cm a hnedle horní 65, 70cm a potěšil všechny. Mě osobně duhák a ani siven neuráží a stačí, když potěší jen lovce, třeba jen 1×. Říká se, že tyto ryby konkurují původním druhům, ale přesto hlavně siven zimu těžko přežívá, hubne. Proto si myslím, že s tou potravní konkurencí to nebude tak horké.

S nadsázkou bych touhu po původních, echt lososoidech přiřadil k těm, co mají echt pruty, kolečka, vesty a přece oni nebudou lovit ryby, které uloví každý „mák“ v polských Pstražnách.....

reagovat

Středa 21. března 2012 v 15:23 ® osprey reakce na …

Mrknato> Přijde na to, jak na které pstruhovce. U nás někde kapr je a jinde naprosto chybí. Taky jsou pstruhovky, které jsou pstruhovkami jen proto, že se tam v půlce dubna nasype něco duháka (občas se přidá něco i během sezóny).

No a když se ti duháci nasadí, snaží se sežrat, co se dá. Naštěstí zodpovědní rybáři vždycky tu hrozící ekologickou katastrofu odvrátí tím, že ty duháky bleskově sežerou, aby toho v řece moc nesežrali

O historii chovu na Loučné jsem četl. A ty máš pocit, že nějakých 120 let přítomnosti na lokalitě udělá z introdukované ryby původní?

reagovat

Středa 21. března 2012 v 9:50 ® Mrknato

osprey> Nejsem asi ten, kdo dokáže fundovaně říci, co se stane s vrankami, hrouzky, střevlemi a mřenkami, když se vysadí duhák. Ze své zkušenosti cca 40 let lovu na malých tocích si dovolím na základě svých poznatků říci, že nic podstatného. Na Úpě, Orlici, Novohradce tyto ryby zabíjí něco zcela jiného. Na Loučné je duhák původní ryba, protože se tam i vytírá, navíc historie „Nedošínského duháka“ je hodně dlouhá a společnost duháků vrankám, lipanům a potočákům nikdy nevadila.

Mám pocit, že někdo s blížícím se rokem 14 chce objasnit „fenoména“, říci, že ví jak dál, lépe a hlavním viníkem má být duhák a siven. Troufnu si říci, že jestli nějaká ryba pstruhovkám a malým tokům škodí, tak to nejsou okouni, jelci, ale kapr. Loví se ho na pstruhovkách daleko nejvíc a mohou za to samozřejmě MO, které se tak dobře starají. Uloví se ho tam 30 tun, což ve svazoměně představuje cca 3 miliony. Před pár lety dokonce 50 tun = 5 milionů. V poměru se zarybněním pstruhovek to není malá částka.

reagovat

Úterý 20. března 2012 ve 21:30 ® osprey

FInnnp> Tak to bude zajímavé. Ať se ti to povede.

Já bych si chtěl nahrát, jak já bojuju s úhořem. To naopak vůbec není běžné. Pak bych tu nahrávku klidně smazal, jde mi o toho hada

U svazu je problém v tom, že vlastně většina toho, co se loví, je to, co se tam krátce předtím nasypalo. V mnoha případech putuje do revíru větší objem násad, než je nahlášené množství úlovků (lidi nezapisují, pytlačí, je tam přirozená úmrtnost,…).

reagovat