Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pátek 2. prosince 2011 v 0:08 ® rgb23 reakce na …

Max Well> centrepinový Hraji, Havlíček?… pán je gurmán… chtělo by to trochu úcty ke zdejšímu prostředí.

reagovat

Čtvrtek 1. prosince 2011 v 17:53 @ Max Well reakce na …

Axamith> Já psal o poměrech na Slovensku. Podobně ako centrepinový Hraji, ani ty neregistruješ, že Havlíček pustil do světa chytej.sk. Já lezu i tak na chytej.cz. Hraji taky hystericky řičí, že si vymýšlím. Slovenská vyhláška 185/2006 je skutečně tak blbá a předepisuje i muškařský naviják, a muškaŕskou šňůru. problém je v to, že jaksi nedefinují, co to je. Takže když má někdo na prutě cívečku fí 20 mm s 5 cm šňůry, plní vyhlášku. Nic se nepíše o tom, že by nemohl být konec jakési šňůry (já používám ujímaného francouze od Mitchellů). Z vyhlášky: (6) Lov rýb muškárením je spôsob lovu rýb jednou udicou, ktorá sa skladá z muškárskeho prúta, muškárskeho navijaka, muškárskej šnúry a nadväzca s použitím umelých mušiek ako nástrahy. Zaťaženie mušiek musí byť súčasťou mušky. Pri tomto spôsobe lovu nemôže byť nahodená ďalšia udica. Lov rýb muškárskou udicou v lipňových vodách s použitím strímra nad 5 cm ako nástrahy sa považuje za lov rýb muškárením pri love hlavátky.

reagovat

Čtvrtek 1. prosince 2011 v 16:54 ® 

Nene, myslel jsme přesně to, co píše zde Axamith pode mnou.. Jen jsem byl línej to hledat. NAviják není poviný, a u sousedů se objevuje jeden pán, který zkoušel chytat na lískáč se splávkem alá retro rybařina a chytl pár násaďáku. já myslím, že obhájitelné je to dosti dobře, jelikož rř je taková matlanina, že vzít papíry za toto tak si z toho právníci udělají zákusek.

reagovat

Čtvrtek 1. prosince 2011 ve 13:57 ® Axamith

Když půjdeš do úplných detailů, tak i lískový prut s navázaným vlascem a háčkem je regulérní udice, kterou SMÍŠ používat k lovu. Definice z RŘ : II. Povolené technické prostředky k lovu

1. Udice, která je tvořena prutem, zpravidla navijákem, šňůrou nebo vlascem a háčkem nebo umělou nástrahou, popřípadě dalšími doplňky.

Právě to slovo „zpravidla“ ti ten lískový prut umožňuje používat.

pokračování RŘ : 2. Vábničky, plavidla, plovoucí nafukovací rybářské pomůcky určené k lovu ryb, echolot, podběrák, čeřínek, vezírek, vyprošťovač háčků, měřítko, stojánky nebo držáky na udice, čihátka, splávky, zátěž, nahazovací prak a další prostředky. Použití těchto prostředků specifikuje uživatel revíru v bližších podmínkách výkonu rybářského práva.

Pokud si dobře vzpomínám, tak v posledních letech RŘ (na SM) nevyžaduje mít u sebe podběrák. Některé jiné kraje podběrák vyžadovat mohou. Osobně si myslím, že mít k dispozici podběrák je vhodné, ale to je debata na dlouhé zimní večery.

reagovat

Čtvrtek 1. prosince 2011 v 1:38 ® ladamaj reakce na …

pepos.93>jsou nějaké pravidla v RŘ.To potom nepotřebuješ ani prut stačí kus vlasce na klacku.

reagovat

Středa 30. listopadu 2011 ve 23:54 ® 

A smím se zeptat za co vzít papíry? Vždyť plaváčkáři taky nemají naviják na prutě a ještě jsou obdivováni, tedy nevím, ale nejsem si jist ničím, proti čemu by to vystupovalo.

reagovat

Středa 30. listopadu 2011 v 11:05 ® Cudla reakce na …

Max Well> Nedávno jsem koukaj na nějaké video o tenkaře,proutky asi tak 3,6m a každej tam měl asi tak třetinu šňůry pak vlasec.docela mě to vzalo u srdce.

reagovat

Středa 30. listopadu 2011 v 0:46 ® ladamaj reakce na …

Max Well>aby tě to jednou nestálo papíry.!

reagovat

Úterý 29. listopadu 2011 ve 12:21 @ Max Well

A proč to Hanys zúžil jen na pstruha?

reagovat

Úterý 29. listopadu 2011 ve 12:19 @ Max Well reakce na …

osprey> Já ho s sebou nejradši při mušce ani nenosím (tam kde není reálná velká ryba) a ryby vypínám z berblessů bez toho, že bych je trápil. Chytám stylem tenkara a tím, že nemám na prutu muškařský naviják a šňůru také porušuji předpisy. Ale je to krásné, mít jen tenkara-bič a pár mušek, papíry, cigára a žádné jiné krámy…

reagovat

Úterý 29. listopadu 2011 v 0:18 ® RH

tento film mám na DVD a je úžasný. Většinou si jej pouštím po návratu z vltavy ,abych si spravil náladu. Ono,když brodíte mezi starými pneu a břehy jsou zasypány odpadky – nálada rychle klesá. . .

reagovat

Sobota 23. dubna 2011 ve 12:58 ® osprey reakce na …

kamos007> Já taky nepoužívám podběrák, když nemusím a nemusím skoro nikdy.

reagovat

Pátek 22. dubna 2011 v 10:28 ®  reakce na …

kamos007> také nepoužívám podběrák při muškaření, nebo velmi výjimečně. Nevím jak ostatní, ale když jdu tak hodně moc nalehko a ryby nezvedám z vody, odháčkuji přímo. A oni mají zase tak velké ryby, že je mohou zvedat za ocas 

reagovat

Pátek 22. dubna 2011 v 9:16 ® kamos007

Nádhera!!! jen mě zaujalo že namají podběrák

reagovat

Pátek 22. dubna 2011 v 0:21 ® jepice-zruseno

Jasně, já ten příspěvek psal s tím, že bychom si měli vážit toho, co tu máme přímo u nosu. Sice tu nemáme asi tolik velkých pstruhů, ale kdo je hledá, určitě je někde najde. Můžeme zde chytat spoustu druhů ryb, můžeme chytat hrouzky „v kopřivách“ na potůčku třeba půl metru širokém, nebo na velikých přehradách, to všechno jsou revíry ČRS, přitom to máme v rozumném dosahu autem, autobusem a mnozí z nás i pěšky nebo na kole a nemusíme ty ryby hledat z vrtulníku 

reagovat

Pátek 22. dubna 2011 v 0:08 ® jepice-zruseno reakce na …

regulus> Nejvíce vranek v životě jsem viděl ve vyschlém korytě na mimopstruhové Úpě. Bylo to ještě před kormoránama a před otravou z Trutnova. Bylo to v části, u níž je vodní elektrárna, jejíž provozovatel buďto z nedbalosti, nebo z touhy po zisku nechal koryto řeky v létě téměř vyschnout. Vranky byly nafouknuté a nebylo jim pomoci. To teprve člověk vidí, kolik jich v řece je / bylo 

reagovat

Středa 20. dubna 2011 v 0:32 ® regulus reakce na …

jepice> v podstatě souhlas, ale mohu tě ujistit, že jsou ještě místa i s pstružíma miminama a řekl bych, že alespoň nějaká část je jich z přirozenýho výtěru. No a v neposlední řadě jsem rád, že vím o pár místech, kde granuláče potkám jen opravdu ojediněle, když se odněkud zatoulají PO a lipan suveréně s velkou převahou vede. Ty ostatní původní druhy na tom asi tak dobře nebudou, třeba vranku jsem nezahlídlani omylem.
Pokud se týká onoho musení vzít rybu, tak ono je to tak trochu na pováženou. Jsou místa, kde s tím částečně u některých druhů souhlasím, např. štiky by mezi pstruhama asi dobrý hospodáři nebyli, asi je to téma na složitou debatu. U nás jsou zase pro změnu dva MP revíry, který mají svým způsobem napůl status pstruhovky ve smyslu povolenýho vláčení od 16.4. a některý druhy z vody ven. Zvlášť jeden úsek je třeba pro štiky jako dělanej a je jich tam vcelku dost. Tady to třeba jako rozumný moc nevidím. Z druhé strany tě zase můžu uklidnit, že asi opravdu málo lidí udělá to, že rybu hodí do křoví, ona ta svińa dycky nějak vyklouzne a spadne do vody … 

reagovat

Středa 20. dubna 2011 v 0:25 @ jan11 reakce na …

no to je otazka – zrovna NZ ma problemy s nepuvodnimi druhy uplne vsude – vacice dotahli z australie (kazdy rano jich stovky odklizeji ze silnic -co je prejedou auta v noci) , kocky co jim zerou kiwi, krysy co zerou vajicka kiwi,kraliky a taky divocaci a jeleni ktery strilej i z vrtulniku a kdovi co jeste…

no a ti pstruzi jsou pro ne alespon business-rybari z celyho sveta-prijem za povolneky ,pruvodce a kempy

navic ty pstruhy tam vysadili kolem roku 1880 – a povazuji je za uz vlastne za domaci,

to je asi jako co s kamzikama v jesenikach

ja bych puvodni a nepuvodni neril – uz jsou tam a hotovo (no proste co se stalo -stalo se – predstava ze by to ted nekdo zase treba vyvrazdil ve jmenu puvodnich druhu mi prijde uz trochu moc)

reagovat

Středa 20. dubna 2011 v 0:14 ® jepice-zruseno reakce na …

jan11> To jsem rád, že mi to někdo potvrdil další. Já to mám jen z doslechu a z literatury, o kterou jsem zavadil.

reagovat

Středa 20. dubna 2011 v 0:07 ® jepice-zruseno reakce na …

osprey> Já bych od hospodaření čekal alespoň jedno: HOSPODAŘENÍ Nysypání komerčně vykrmených pstruhů a komerčně odchovaných kaprů ve velikosti tak akorát na talíř nebo pekáč mi moc rozumné hospodaření nepřipomíná. Dřív pokud dobře vzpomínám násada většinou nedosahovala míry, to znamená, že se ty ryby stačily popíchat a zabydlet a musely povyrůst, než začaly bejt „žratelný“. Když jsem chytil kapra ve žratelné velikosti, měl jsem z toho radost, dneska je vzácnost chytnout malýho kapříčka, deseticentime­trového pstroužka jsem už neviděl několik let. Ostatně rybáři se dnes dělí na pstruhaře pouštěče, kapraře pouštěče, masaře a všecky ostatní normální lidi, kterých je dle mě většina, kteří jsou ale nejméně vidět a slyšet. Ryb je v Čechách určitě hodně všech druhů, myslím, že by nám ve světě mohli závidět. V první řadě je však třeba domluvit se státem do budoucna, aby nám vody nechal, klidně za nějakou rozumnou roční taxu. Teď jde o to, jestli zvýšit o tu taxu cenu povolenek, nebo snížit zarybnění, nejraději bych byl pro snížení zarybnění duhákem a kaprem, nebo prostě pro nějaký kompromis. Jenže jestli nám stát nenechá vody i nadále alespoň za symbolické ceny, tak jsme všichni vloji. A té rybí obsádce, např. chráněným druhům, to neprospěje ani náhodou teda a bude jenom hůř.

reagovat

Úterý 19. dubna 2011 ve 23:52 ® osprey reakce na …

jan11> To je právě ono – pohled biologa vs pohled rybáře. Řeky plné zajímavých a původních vranek se změnily na řeky plné sportovně atraktivních a krásných, leč nepůvodních pstruhů.

Je to dobře, není to dobře…?

reagovat

Úterý 19. dubna 2011 ve 23:46 @ jan11 reakce na …

kdyz jsem byl na severnim ostrove v oblasti waikaremoana seznamil jsem se s jednou maorkou co ve zdejsi hydroelektrarne delala vyzkum – mela tam fish trap, kazdej den to otvirala a napocitala a zmerila ryby – pak to autem prevazeli nad elektrarnu a pousteli to do reky

parkrat me vzala se sebou – no a vzdycky byla past plna uhoru a sem tam tam byla 10 cm rybka ktery rikala native trout – se pstruhem to nemelo ale nic spolecnyho , spise to bylo podobny nasi vrance a dorustalo to do max 15 cm – ale to bylo pokazde slavy , kdyz v pasti nasla jeden nebo dva kousky, mela na to specialni sesitek kde je zapisovala

jinak reky jsou opravdu „prazdny“ – jen pulmetrovi pstruzi a plno uhoru – navic ti uhori jsou tak hladovi, ze kdyz jsem kuchal pstruha na jidlo -tak vyrazeli z reky a rvali mi ten pajsl primo z ruky

presto vsechno to byl rybarskej sen a ze ti pstruzi vyzrali nejaky vranky nebo co to bylo sem vubec neresil

reagovat

Úterý 19. dubna 2011 ve 23:16 ® osprey reakce na …

jepice> Máš pravdu. Naše řeky se už dávno nevnímají jako řeky.

A pokud jde o Nový Zéland, z tamní původní obsádky znám jen úhoře Anguilla dieffenbachi – hadice jak noha. Ti pstruzi tomu určitě neprospěli, ale rybáři jsou nadšeni.

Ona je otázka, co vlastně od rybaření a hospodaření na tekoucích vodách chtít.

reagovat

Úterý 19. dubna 2011 ve 22:52 ® jepice-zruseno

Je to krásné video. Ryby jsou krásné a příroda též. Takže co se týká natočení, je vše skvělé. Ukazuje to však zvrácenou biologii novozélandských řek. Pstruzi tam totiž ve skutečnosti působí tak trochu jako trumeni u nás, možná ještě hůře. Pstruzi byli na Nový Zéland vysazeni až při kolonizaci Evropany a totálně zdecimovali původní faunu tamních vodních toků. Zbylé původní druhy ryb by se daly spolehlivě spočítat na prstech jedné ruky. Ostatně i já zastávám negativní názor na současné masivní vysazování pstruhů i u nás v Čechách. Pstruhovou povolenku nekupuji, jsem znechucen pravidly, kdy rybář nesmí pustit zpět rybu, která se v potoce narodila, aby nevadila duhákům a potočákům, které tam někdo nasypal. U nás na MP potoce se čas od času, například po bouřce, vyskytují nasazení pstruzi z pstruhového přítoku, někteří tam vydrží až do podzimu. Potok je relativně malý, ryby jsou zde většinou také malé a tak nedokáží konkurovat násaďákům (potočákům i duhákům) „talířové“ velikosti. Osobně jsem zpozoroval za několik posledních let masivní úbytek střevlí, který může být způsoben nešetrným nasazováním psruhů výše v povodí. Vzhledem k tomu, že zde můj otec ulovil kdysi náhodou i poměrně vzácnou mřenku mramorovou, jednalo by se v případě silné konkurence nebo dokonce predaci menších ryb pstruhem o v podstatě komplikovaný ochranářský problém. Sám jsem v útrobách pstruhů duhových ulovených během léta a podzimu (tedy déle po nasazení) nalezl kostřičky rybiček, ale o jaké druhy se jednalo jsem nepoznal. Možná že jednou budou naše vody také plné pstruhů, ale vzhledem k tomu, že pstruzi u nás nemají takové podmínky, jaké jsou na Novém Zélandu, bojím se, že někde ty řeky budou spíše prázdné.

reagovat

Úterý 19. dubna 2011 ve 22:28 ® osprey

Je tu mezi videi sestříhaná verze. Tohle je delší, je toho půl hodiny.

Skvělý film. Kdybych sám někdy točil video, chtěl bych, aby vypadalo podobně.

reagovat