Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Neděle 23. ledna 2005 ve 21:30 ® pupak

Vod ty doby co sem udrzel liskac v ruce jsem z rybarskopytlac­ky rodiny

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 ve 21:14 ® Padis

Ja začal chodit s dědou a strejcem a zustal jsem u toho dodneška.

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 ve 20:52 ® joysi

Mna pred dvoma rokmi vzal 2–3 krat jeden znamy na ryby. Nechytil nic moc, ale mna to chytlo. Niekedy v 4 mesiaci min. roku som mal uz vlastnu povolenku.
Zial kamarat s rybarinou skoncil, tak som ostal rybarom sam, zhanal som info co a ako po internete/caso­pisoch.
No a teraz si aj v takejto zime vyjdem na rieku …

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 v 19:54 ® Dědek

Dovolím si tady okopčit kousek jednoho mejla, ať se neopakuju S rybařením jsem začal hodně pozdě, nic jsem na tom neviděl. Možná to bylo tím, že ryby nejím a od mala jsem k ním měl vypěstovaný odpor. Jako malý capart jsem musel ve školce před obědem spolknout lžíci rybíbo tuku, bleee. Tím mě předurčili do pasívní role přátel rybích pochoutek. Ale před pár roky mě můj nejlepší kamarád začal lákat na ryby, pořád jsem odolával, až jednou jsem mu kývnul. V té době jsem nerozeznal rybu od prutu No nic, vyrazili jsme, ten datum si budu pamatovat navždy – 1.5. Věděl, že mě musí zaujmout, takže jsme vyrazili na soukromý rybník nedaleko Brna. Začátek byl úžasný. Sestavili jsme udice a kamarád říká " to musíš prošvihnout, jestli nic neklape a všechno je tak, jak má být". Jó, složil jsem prut a podle rady prošvihnul. Jenomže jsem prošvihnul proti vodě a poslední díl prutu se poroučel do vody. Všechno jsem měl pujčený, takže nezbývalo nic jiného, než sundat gatě a při teplotě asi 10 stupňu se vydat do vody hledat špičku. Dopadlo to dobře, po krk ve vodě jsem nohou našmatral ztracený díl prutu. A tehdy jsem tomu propadl Začalo sezení u rabníka a koukání na pípáky. Ale potom jsem objevil feeder a …

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 v 18:15 ® Mates

U nás už je to taková tradice,chytal dědá, chytá táta, já, brácha a tědˇ už sme nakazili i bratránce. Největší zashluhu na tom, že provozuji tento krásný koníček má to, že když naši stavěli barák bydleli jsme u strejdy a řeku Volyňku má přímo před okny. Takže když to šlo, chytal sem pstruhy na žížalu. Pytlačit sem začal asi ve 4 letech a v 7 si udělal první ryb. lístek. Chytám dodnes, akorát mám méně času než dřív, jelikož sem začal makat a ještě sem začal provozovat myslivost.

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 v 16:55 ® ywan

Prvý raz som chytal ryby len na klbko silonu u babky v takej peknej horskej riečke, to saom mal asi 6 rokov. Celkom sa mi darilo. ostrieže, jalce a pod. Od vtedy ma to už nepustilo. Papiere som mal zriadené keď som mal 10. To som už mal prvý prút a naviják

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 ve 13:20 ® Čajda

Já začínal nadvakrát. Asi v deseti letech jsem jezdil na část prázdnin na Lipno se strejdou-rybářem,ten mě bral sebou a přitom mě učil základy. Byla to paráda. To trvalo asi dvoje prázdniny a potom dlouho nic. V roce 96(bylo mi 37let)přišel syn,že by chtěl rybařit. Když už jsem to zařizoval pro něj,tak proč ne i pro sebe. Syn to po roce vzdal a nechal mě v tom samotnýho. První roky jsem jenom bobkařil,ale poslední dva roky jasně vede vláčka.

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 ve 12:48 ® Rico

Lituju jednoho a to ze jsem si k rybarine cichnul az v 17 letech, tedy pred rokem. Kamarad prinesl do skoly nejaky plandy a woblíky. A v tu ranu jsem se zacal zajimat no spis jsem byl nakazen,,, behen 4 dnu uz jsem mel papiry a koupil jsem si prut… kdyz se nasi dozvedeli ze mam papiry a koupil jsem si prut z navijakem za takovy penize tak me malem zabili!!! Ale ted to doslo tak daleko ze maminka rika pojd pujdem na ryby a asestra si bude v nenlizsi dobe delat take papiry Poprve jsem vyrazil na kapry ale nic se nedelo tak se to opakovalo jeste 2×, tak jsem se rozhohl ze zkusim stesti na 6cm woblera. no a byl tam nadherny 30 centimetrovy okounek. bal tak krasny ze jsem ho musel snist no a pak prisli i kaprici. zatim jen sbiram vedomosti od rybaru kamaradu a hlevne od vas chytejaku, tim vam dekuji…

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 v 11:53 ® jake

Hmm dobré. Tak jsem to napsal ze synova účtu (tloušť). Takže ten předchozí příspěvek je z mé tykve

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 v 11:38 ® Tloust

Kurňa já závidím Vám všem, co jste začali s rybařením už od útlého dětství. Já jsem bohužel takové štěstí neměl. V rodině taky žádný rybář nebyl, ale jednou v létě mě vzal na ryby kamarád, a přesto, že jsme prdlajz chytili, tak mě to naprosto uchvátilo a rozhodl jsem se udělat si papíry, což se stalo přesně před rokem (řekl bych téměř na den) . Takže se ze mne stal nefalšovaný rybářský greenhorn, který zatím stále hlavně sbírá zkušenosti. Jenom nepochopím jednu věc: „Jak jsem bez toho vůbec mohl být těch 40 let předtím?“

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 v 9:25 ® pif

tak to vím naprosto přesně. v roce 1973 jsme s kamarádem jardem jeli za jeho babičkou do dědiny,která se zove Valchov. tam byl rybníšek a mi jsme vzali dědovi jeho krásnej duralovej prut,nypíchli žížalu a začali chytat. jak jsme chytili první rybu,tak jsme byli v pasti. asi to znáte. no a od té doby,až na povinné přestávky se rybaření věnuji. howg

reagovat

Neděle 23. ledna 2005 v 0:19 ® Chose

No u nás v rodině taky nikdo nerybaří,teď začal strejdas s tetou. U domu nám tekl chovný pstruhový potok a ten se mi stal osudným. takže do svých osmi let sem pytlačil s kolečkem silonu žížalou. potom ve škole v rozhlase hlásili o rybářským kroužku v DDM. taxem se přihlásil a (ne)chodil do kroužku. vedl starší přísný pán a mě to vůbec nebavilo tam vysedávat a šprtat řád. ale jak jsme začli chytat tak to bylo sqělý. pak sem dostal první povolenku a prut. chytil sem sice prdlajs,ale rybřina už mě nepustila. jen sem hodil pauzu když sem nastoupil na průmyslovku,ale za dva roky už sem zase legálně lovil.. a doufá m že chytat. cz budu ještě hodně dlouho Tt

reagovat

Sobota 22. ledna 2005 ve 20:26 ® Klon

Tak můj příběh je asi takový,nezačínal jsem jako malý kluk ani nikdo v rodině. Začal jsem chytat tak před čtyřmi roky a tak něják sám od sebe protože chodily kluci tak jsem párkrát vyrazil s nima. Ze začátku byla taková nuda že jsem vypalil krabku asi tak za 2 hoďky a pak se to najednou stalo,rána do prutu,zásek a byl tam krásnej kapr a od tý doby mě to chytlo. Než jsem si udělal papíry tak jsem chodil na soukromý a muj první prut byl snad ten nejlevnější co existuje a naviják jak by smet a ani to nebyly originál jen nějaký repliky. Když jsem pak chytal s tím šméčkem co jsem měl tak to dopadlo tak že při prvním tahání ryby se mi ten naviják rozsypal a byl konec. Samozřejmě jsem u toho zůstal a už zůstanu Tt

reagovat

Sobota 22. ledna 2005 v 19:34 ® DEATH

U nás v celým rodě nikdo nechytal,ani prababička napamatovala rybáře v rodě. Já sem k tomu dostal vlohy od přírody. Ve 3 letech mě vzal strýc sice nerad,ale vzal na ryby. Bylo to na takové jezírko v lese kousek od Lišova a ČB,kde stála stará zrezlá cedule Soukromí pozemek vstup zakázán(ta už tam asi nějakej pátek byla ,protože se o to jezero nikdo nestaral. Strýc mě bral s nechutí,protože veděl,že jde pytlačit a že já tam budu nejspíš dělat bordel,ale opak byl pravdou,prý sem tam seděl ani nedutal a čekal na rybu. V pěti to už si pamatuju,jsem chodíval za starýma rybářema a sedával u nich,mlčky,hleděl do vody a čekal až mu zabere. Naši pro tohle moc pochopení neměli,to víte,když se vám nejednou dítě rozběhne za rybářem a tam chce zůstat klidně celý den,nebo aslepoň do doby záběru a vy musíte nakoupit nebo něco jiného,tak se vám to nehodí. V 6 sem si uvědomil,že chci být rybářem,udělal sem si z toho životní cíl a sen. Ale až ve 12 sem narazil ve škole na leták,se zájmovými kroužky v Domu dětí a mládeže. Stálo tam Rybaření 1. a bylo to,rozhodl jsem se,naši sice na mě koukali dost divně,ale řekli,že ať si tam klidně jdu,ale že toho nechám jako ostatně všeho před tím. Neměli pravdu,z kroužku sem chodil plný dojmů a když mi táta musel koupit prut,k tomu se mi přiznal, kupoval ho se slovy(Něco levný pro syna,on s tím stejně za měsíc skončí). Koupil mi univerzál za 700,mám ho do teď a je perfektní,ale na ten proutek za 2700 somozřejmě nemá. Tak takhle sem se k tomu dostal já. A sem na to pyšný!

reagovat

Sobota 22. ledna 2005 v 18:34 ® vasik

Já jsem začínal taky jako malej kluk ale díky kamarádům v rodině nikdo nechytal. Pamatuji se na svůj první prut duralovej s rexem. Jak já byl hrdej. Nikdy jsem neměl velké úlovky ale to nevadilo. U vody je vždy dobře.

reagovat

Sobota 22. ledna 2005 v 17:11 ® Zlinsky_lovec

U nas v rodině taky nikdo nechyta a ani nikdy nechytal. Zacalo to,když mi byly 4 a pul roku u prababičky na prazdninách. To jsme se odněkud vratili a pradeda rikal,že by si dal kapra. Ovsem nikomu se nechtelo jet 20km pro rybu a tak si babička pujcila od souseda silon,nechala si navázat korkový špunt a háček a vyšli jsme k chovnému rybníku. na hýček jsme po par pokusech konečně napichli kousek chleba. Po chvíli začala šnura šponovat a babička rukou zasekla. Rybu pomalu vodila a smotany vlasec si davala pod nohy. Až ho vytáhla,ukázal se nám nádherny,50cm dlouhý lysec. tak jsme ho pihli nožem a radši rychle zacali jit k chajde. Babičce s rukou porad cukal pocit,jak tahla rybu a ja jsem delal jako malej(i když jsem byl),když jsem viděl toho podivneho tvora. A babičku to chytlo tak,že druhy den vzala i jeji znamou a opet sli. Tak se to opakovalo pořad,ale ja jsem si to chtěl taky vyzkoušet. tak mi obetovali taky kousek vlasce a hacek se spuntem a ja zacal lovit. Sice nejdriv mne to nebavilo,ale pak zacal splavek poskakovat po hladine. Babička rekla,at seknu. Tak já jsem se rozbehl k lesu za mnou a za sebou jsem vláčel kapra. Nakonec se mi ho po štěstí podarilo vylovit. tak se to opakovalo kazde prazdniny,dokud jsem nase nepremluvil a ti mi to schválili. Zacal jsem na kaprech. Ovsem maleho kluka u vody sedet nebavi. Tak jsem si casem cmuchnul privlace a od te doby se ji drzim a snazim se v ni zdokonalovat. Tak toto je muj rybářský příběh.

reagovat