Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pátek 4. března 2011 v 0:51 ® lobotomie reakce na …

džigit> no já taky nemluvil a šnůrách, jen jsem je zmiňoval mimochodem, u nich se nedalo změřit v podstatě nic kloudného

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:50 ® sethy

lobotomie> spočítej si plochu kruhu!
0,14mm má 4× menší plochu než 0,28mm
A pak mi vykládej kdo si co umí představit.
Pokud bych tu 0,28 rozřízl přesně uprostřed, dostanu ty tvoje 2× 0,14.

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:48 ® džigit

lobotomie> práě že ne,praskalo to různě.Ale jak říkám,délka nehrála významnou roli.
Na Tvůj dodatek-četl celé,jen mně jako Hada zajímá jaký je rozdíl v nosnosti 0,14mm vlasce při délce 0,5 m a při délce 1 metr.
Neber to osobně,ale asi si nerozumíme…

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:47 ® lobotomie

džigit> k čemu si dospěl? pokaždé se ti šňůra přetrhla (přeřízla) někde v uzlu ///četl jsi to celé?

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:44 ® džigit

lobotomie> nevím,Had chtěl vědět nosnosti 0,14 při různých délkách.Tak jsem to aspoň pochopil.
Jinak já se tady taky kdysi snažil nějak ověřit nosnosti udávané a skutečné/zkušenosti se šňůrama/, při dodržení ukotvení obou konců jsem použil 50 lt barel do kterého jsem postupně doléval vodu.Při změně délky jsem ovšem nějaký výrazný rozdíl nepozoroval,tak ne­vím…

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:40 ® lobotomie

sethy> cože? =D prostě průměr 0,14 * 2 = průměr 0,28 tečka to že si to dokážeš představit jen jako dva vlasce nalepené na sebe už není můj problém 4 vlasce do čtverce jak říkáš ty, to dostaneš leda 0,28 jako rozměr strany čtverce na krychli, nikoliv průměr 0,28 na kružnice válce //te´d už jsem do toho sám zamotanej a určitě už melu geometricko matematické bludy

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:35 ® lobotomie

původně jsem chtěl jen říct, že testy vlasců se dělají v řízeném prostředí a na určitých délkách vlasce, z toho se pak udává průměr, takže hodnota 2kg mohla vzniknout zprůměrováním hodnot od 1kg až do 3kg

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:35 ® sethy reakce na …

lobotomie> tohle: „podle logiky většiny by to mělo být takto: 0,14 = 2kg pak tedy 0,28 = 4kg“ by podle logiky nenapadlo snad nikoho. To je totiž totální kraviny. Teoreticky 4 vlasce 0,14 poskladáne „do čtverce“ by měli průměr 0,28 a nosnost by i teoreticky odpovídala, 2 ne, to bude pořád placka 0,28×0,14mm

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:33 ® timbab reakce na …

lobotomie> Ne opravdu,je to tak zkoušel jsem i víc průměrů a každej několikrát.Ne­vím,ještě potestuju.

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:29 ® lobotomie reakce na …

džigit> ale já taky psal původně o délce v cm… to kde už uvádím průměr 0,14 a 0,28 už je jiný příklad mimo rámec té původní diskuse nebo ne? který navíc ukazuje právě na tu chybu… ale to je asi fuk viď? moc komplikované

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:26 ® lobotomie reakce na …

timbab> to jako opravdu nebo mi to chceš dát jen sežrat? my jsme vyzkoušeli snad 20 různých vlasců a nesetkali jsme se s tím zkoušeli jsme i pletenky a tam skoro všechny klasické dyneemy odchazeli někde kole 12–15kg i dřív bez ohledu na jejich údaje, protože prostě přeřízly samy sebe ve smyčce

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:26 ® džigit reakce na …

lobotomie> jestli jsem dobře koukal,had píše o délce v cm a Ty odpovídáš průměr v mm 

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:22 ® lobotomie reakce na …

HaD> samozřejmě že nestoupá do nekonečna, tam už je to limitováno právě tím průměrem… vždyť je to vlastně patrné i právě z těch průměrů, podle logiky většiny by to mělo být takto: 0,14 = 2kg pak tedy 0,28 = 4kg, ale všichni víme že to není pravda =) dokonce na to existuje i nějaký vzorec, ale také jsem pologramotný a nepamatuji si ho =) na youtube nebo někde by snad mohla být k vidění metodika testování vlasců EFTTA včetně testů

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:19 ® timbab reakce na …

lobotomie> Mě při testu praská delší vlasec dřív než ten kratší 

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:16 ® HaD reakce na …

lobotomie> ok, někdy zkusím… sice moc nerozumím tomu, proč by délka měla mimo subjektivního pocitu ovlivnit nosnost, ale zkusím. Jen doufám, že ta nosnost nestoupá do nekonečna, pak by nekonečně dlouhý vlasec měl nekonečně vysokou pevnost Nic ve zlém, dělám si legraci 

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:13 ® lobotomie reakce na …

HaD> vidím tě z velkou rybou… jistě máš mincíř a jistě máš i nějaký vlasec. my se tím bavili na krámě za dlouhých zimních podvečerů, ale údaje jsem skutečně nezapisoval

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:11 ® HaD reakce na …

lobotomie> kolik má nosnost např. nějaký vlasec o průměru 0,14 mm v délkách

2 cm = … Kg 10 cm = … Kg 20 cm = … Kg 100 cm = … Kg 2 m = … Kg 5 m = … Kg 10 m = … Kg 20 m = … Kg 100 m = … Kg

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:08 ® lobotomie reakce na …

HaD> to opravdu přesně nevím, ale mezi 20cm, 200cm a 500cm je viditelný a hlavně měřitelný rozdíl…

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:06 ® lobotomie reakce na …

lobotomie> to je prostě základní fyzika ty vidíš jen to, že je tam stále stejný průměr 0,14, ale masa materiálu na který je vyvíjen tah je 10× větší, když se budeme bavit o návazci 20cm nebo 200cm, vždyť je to úplně jasné ne? =)

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:03 ® HaD reakce na …

lobotomie> do jaké délky ta nosnost stoupá?

reagovat

Pátek 4. března 2011 v 0:01 ® lobotomie reakce na …

osprey> kdyby to byla jedna molekula tak pochopitelně ano, nicméně je to řetězec molekul polymerů, které jsou složené a spojené do podoby mechanické pružiny (nikoliv te klasické válcované) jednoduchý test s klasickým mincířem – udělej si různé délky návazců od 10cm do 2m a smyčku návazce chytni do háku mincíře (ideálně digitálního) a zkoušej jkých hodnot dosáhneš v tahu. zkus si najít kolečko starého dobrého českého silonu, který neunesl skoro nic a najdeš tam určitě údaje v N. Vzhledem k tomu, že je drtivá většina populace pologramotná (to je prostě fakt) a mimo litrů, metrů a gramů nepoužívá a nezná jiné fyzikální jednotky, tak je vcelku pochopitelné že se výrobci uchýlili ke značení v kg =)

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 23:10 ® sethy

Míra má pravdu. Delší vlasec se víc natáhne a tím lépe tlumý rázy. Tím pádem se i kratší lépe upráskne. Jenže nosnost je pořád stejná.

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 22:43 ® osprey reakce na …

lobotomie> Takže jinak – udávání tahu v kg je taková zkostnatělá záležitost. Tahová síla by se měla udávat v Newtonech, ta kila vlastně představují gravitační sílu, která působí na závaží dané hmotnosti.

Pokud píšu nosnost 2 kg, myslím tím sílu potřebnou k jejich udržení ve visu, tedy zhruba 2×9.81 N.

Rázy bych do toho netahal, ani velikost zdolávané ryby. Já ty rázy zmínil jen proto, že ty délka vlasce skutečně tlumí. Tam bych skutečně bral délku vlasce jako něco, co má vliv. Při klidném statickém zatížení nevidím důvod, proč by měla mít délka nějaký význam.

Je fakt, že jádro vlasce může tvořit v ideálním případě i jedna obrovská molekula polymeru. Ale tím, že změníš její délku, podle mě neovlivníš její schopnost snášet tahové zatížení.

Je to jako kdybys mi tvrdil, že delší řetěz bude pevnější.

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 22:43 ® ART

Nevim jestli do toho vstupuju správně. Můj názor je, že lidé si myslí, při rozložení celkové nosnosti vlasce na malé elementy dráhy, dojde k tomu že na vetší dráze (délce) se může nosnost rozložit více než na kratším vlasci. Tohle je jen moje domněnka. Je jasné že nosnost na vzdálenosti nezáleží.

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 22:30 ® timbab reakce na …

lobotomie> No zní to zajímavě ale při zdolávání ryby máš prut,můžeš mít naviják s brzdou nebo amortizer.To ty rázy i vyšší sílu vyvinutou rybou taky utlumí.

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 22:17 ® lobotomie

osprey> protože to tak je… vlasce se mechanicky testují na jiných délkách tože návazec praskne uprostřed je porušením molekulární vazby, čím delší fous tím lépe – samozřejmě jen po určitou hranici, tedy v případě 0,14 tedy ty 2 kg, které se stejně vypočítávájí z průměru, takže na opačném konci zaznamenaných měření mohou být výsledky kolem 4kg. mluvíš-li o rázech, tedý výpadech ryby působící na vlasec, pak je to totéž jako petka… ryba vážící 1kg, může na vlasec vyvinout sílu mnohem převyšující její mrtvou váhu a naopak lze přece na 0,14 vlasec s nosností 2kg vytáhnout rybu 10kg vzpomeň na klasický siloměr v našem případě „tahový“ a p. Newtona =) //edit-dodatek tah se nerozloží do průtažnosti nebo co, ale do většího množství materiálu a mezi více molekul

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 22:11 ® 

osprey> Asi to tak je,mě taky nenapadá jakym způsobem to bylo myšleno.Spíš hledám myšlenku.

Premiant sem ve škole nikdy bohužel nebyl.

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 22:03 ® osprey reakce na …

mannice> Jak chceš váhu rozložit do průtažnosti? Když napnu lano (vlasec), bude tah v celé délce stejný.

Možná existuje nějaká věc, která mě nenapadá, ale pak bych byl sám zvědav na jasné fyzikální zdůvodnění.

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 21:53 ® 

osprey> Protože se ta váha rozloží do průtažnosti a větší délky? Jen uvažuju jak to myslí lobotomie.Mohlo by to být tak?

reagovat

Čtvrtek 3. března 2011 ve 21:49 ® osprey

lobotomie> Asi ne dost dobře. Délka vlasce má vliv na tlumení rázů, které jsou pohlceny jeho pružností. Proto se třeba ryba držená nakrátko snáz urazí.

Proč by měl mít vlasec větší nosnost, když ho bude větší kus?

reagovat